Bulharsko je ještě z doby Československa pro naše turisty velmi známá destinace. V devadesátých letech na čas vyšlo z módy, ale dneska je Bulharsko zase po všech stránkách rozkvétající turistickou destinací.
Bulharsko je zemí, která svým návštěvníkům nabízí mnoho kulturních památek. Je dokonce čtvrtou zemí na světě s největším počtem památek zapsaných do seznamu UNESCO:
Rozdělení památek a turistických cílů podle témat:
Klášterní architektura
Byzantské památky
Muslimské památky
Lyžařská střediska a horská turistika
Mořské pobřeží
K atraktivním turistickým cílům v Bulharsku patří tanečníci tzv. „nestináři“ (anglicky nestinari dancers), kteří žijí ve vesnicích v pohoří Strandža
Sofie je jediným hlavním evropským městem, kde v těsné blízkosti vedle sebe stojí protestantský, pravoslavný, evangelický, katolický kostel, synagoga a mešita.
V Bulharsku je tradicí na znamení souhlasu vrtět hlavou a nesouhlas projevovat kýváním. Ke všeobecnému zmatku přispívá vliv Evropy, někteří Bulhaři totiž po vzoru Evropy své zvyky změnili.
Bulharsko se nachází v mírném podnebném pásmu. Na severu země panuje vnitrozemské klima, které je charakteristické teplými suchými léty a studenými vlhkými zimami. Průměrná teplota v červenci se pohybuje kolem 24°C, v lednu klesají teploty pod nulu a ročně tu napadne asi 500 mm srážek. Pro oblasti nad 1000 m n.m. jsou charakteristické velmi nízké průměrné teploty, velké množství srážek a téměř 9 měsíců trvající sněhová pokrývka. Oblast Černomoří je ovlivňována středomořským podnebím, pro které jsou typická teplá suchá léta a mírné vlhké zimy. Teplotní výkyvy jsou zde poměrně malé. Pro cesty k moři jsou nejvhodnější letní měsíce, kdy jsou teploty nejvyšší a prakticky zde neprší.
Ubytování v kempech bylo v minulosti v Bulharsku velmi oblíbené, následovalo období stagnace a dnes se hlavně na pobřeží dostávají opět do kurzu. V Bulharsku najdete přibližně 110 kempů, které jsou rozděleny do tří kategorií podle vybavenosti, od jedné do tří hvězdiček. V bulharských kempech jsou však obecně horší hygienické podmínky než například v ČR a návštěvníci v nich najdou většinou jen základní služby.
Dříve mívala většina turisticky zajímavých měst své kempy, mnohé z nich jsou však dnes zavřeny nebo je čeká nejistá budoucnost. Kempy na okrajích měst totiž bývaly umístěny na nevábných místech a byly ve špatném stavu. Dnes se proto investuje převážně jen do kempů na pobřeží nebo v horských oblastech. V kempech na pobřeží Černého moře najdete velmi dobré podmínky pro rodinnou rekreaci. Je zde čistá příroda, písečné pláže, které se pozvolně svažují do klidného a mírného moře.
Kempování je možné i ve 3 bulharských národních parcích, Pirinu, Rile a Centrálním Balkánu, kde je zhruba 57 chatiček a kempinkových míst. Ve velkých kempech lze pronajmout bungalovy, chatky a vybavení pro kempování. Většina bulharských kempů je v provozu jen do konce září. Ceny se pohybují mezi 4 až 8 eury na noc, děti ve věku od 2 do 12 let mají nárok na poloviční slevu. Pro ubytování v kempech po vás nejsou vyžadovány žádné speciální dokumenty, pokud však vlastníte mezinárodní kempinkovou kartu CCI, můžete díky ní v kempech bulharského autoklubu UAB získat řadu slev a výhod. Volné kempování není v Bulharsku povoleno, navíc by z bezpečnostních důvodů nebylo ani vhodné. Bulharská asociace pro turistiku a rekreaci vydává letáčky, kde najdou turisté podrobné informace o kempech v zemi. Vyhledat v Bulharsku kemp podle místa vašeho pobytu můžete na stránkách www.visittobulgaria.com.
Bulharská kuchyně je vyhlášená po celém světě a není divu, když s sebou přinesla takové kuchařské „vynálezy“, jako je šopský salát (tradiční pokrm bulharské etnické skupiny Šopů, která žije v okolí hlavního města Sofia), kaškaval nebo čevapčiči. Díky velkému množství zeleniny a mléčných výrobků, které nesmí chybět na žádném správně prostřeném stole v Bulharsku, lze místní lahůdky považovat i za pokrmy poměrně zdravé. Nejčastější přílohou k jídlu jsou v Bulharsku různé druhy kvalitního pečiva. Neměli byste vynechat ani ochutnávku ryb, speciálně upravovaného masa nebo výbornou polévku. Ideální potom je, zakončit hostinu douškem lahodného bulharského vína. Všichni labužníci si v Bulharsku skutečně přijdou na své.
Hlavně v letních měsících oceníte výhody bulharských studených, osvěžujících a hlavně velice lahodných polévek. Ta nejznámější, „tarator“, se připravuje z bílého jogurtu, strouhané okurky, ořechů a kopru. Další příčky obsazuje studená cuketová či zelná polévka. Z teplých polévek doporučuji ochutnat bulharskou „dršťkovku“ s chilli papričkami. Pokud se vám bude zdát poněkud mdlá, nestěžujte si kuchaři. V Bulharsku si totiž polévku dochutí každý dle svého přímo na talíři.
Rila (topografická mapa) - rila.pdf