Sýrie není jen místem válečného běsnění, ale nachází se tu také řada vzácných architektonických památek. Na jedno z nejbohatších nalezišť byste narazili v Bosře, jež je od roku 1980 zapsána na seznamu UNESCO¹⁾

První zmínky o městě Bosra ležícím na jihu Sýrie nedaleko hranic s Jordánském nalezneme na hliněných tabulkách z období egyptských faraónů ve 14. století př. n. l. Zlatý věk zde ale vypukl až ve 2. století, kdy se Bosra stala hlavním městem římské provincie Arabia Petraea. Právě u Římanů má původ také největší zdejší architektonický skvost - rozlehly amfiteátr. Až do poloviny 20. století byl z velké části ukryt a zakonzervován pod pískem, a představuje tak dnes jednu z nejzachovalejších staveb svého druhu na světě. Kolos široký 102 m mohl pojmout na patnáct tisíc diváků a také jeviště zdobené korintskými sloupy se pyšnilo velkolepými rozměry délkou 45 m a šířkou 8,5 m.

Nad částí divadla se klenula prostorná dřevěná střecha, zbytek zakrývalo plátno. Traduje se, že během představení se do vzduchu rozprašovala aromatizovaná voda, aby se početným divákům lépe dýchalo. Amfiteátr však zdaleka nepředstavuje jediný stavitelský unikát na území dnešní Bosry. Ve městě se nalézá také rada dalších památek z doby Římské a později Byzantské říše a najdeme zde rovněž množství upomínek na arabskou nadvládu. Jedná se nejen o zbytky veřejných lázní a fontán, ale i o pozůstatky křesťanských kostelů.

V 7. století dobyli město Arabové a kolem divadla následně vybudovali opevnění, jež je mělo chránit před invazí křižáků a později Mongolů. Nejvýznamnější památku z doby islámské nadvlády představuje Omarova mešita, která byla až do 17. století důležitou zastávkou na cestě poutníků do Mekky.

ZAPSÁNO NA SEZNAM UNESCO: 1980
VÝSTAVBA AMFITEÁTRU: 2. stol.
VÝSTAVBA OMAROVY MEŠITY: 8. stol.\\

Zobrazeno: 129 x