Cestovatelské stránky

Asi 200 km severovýchodně od Chartúmu leží pyramidy v Meroe. Meroe bylo po 700 let hlavním městem říše kuš. Slovo kuš označovalo od dob Střední říše ve starém Egyptě Núbii.

Núbijská říše, popř. říše Kuš se rozkládala od Asuánu v Egyptě až ke Karimě v Súdánu podél Nilu. Nejprve vládli núbijšti králové své vzmáhající se říši z hlavního města Napaty, poblíž dnešní Karimy. Kolem roku 300 př. n. l. ovšem přestěhovali své hlavní město do Meroe. V následujících letech se kousek po kousku zmenšuje kulturní napojení na Egypt. Od r. 150 př. n. l. vyvíjejí a používají Níibijci své vlastní písmo nezávisle na egyptských hieroglyfech a používají stále více svůj vlastní meroitský jazyk. O této pozoruhodné fázi núbijských dějin - je to éra 25. dynastie - svědčí ještě dnes nekropole sestávající z více něž 50 pyramid poblíž města Meroe.

S přesunutím hlavního města a vládního sídla z Napaty do Meroe začíná meroitická fáze. Od doby panování krále Ergamenese (kolem r. 270 př. n. l.) jsou i zesnulí núbijšti vládci pohřbíváni v Meroe. Tak vznikají poblíž nového hlavního města říše dvě obdivuhodné nekropole s více než 50 strmými pyramidami. V meroitickém období je zde pohřbeno více než 40 núbijských královen a králů. V první pyramidě bylo pohřbeno mrtvé tělo Ergamenese. Další pyramidy sloužily jako náhrobky pro bohaté šlechtice.

V říši Kuš nebyly pyramidové hroby vyhrazeny pouze vládcům jako například v Egyptě. Pyramidy v Meroe jsou menší než egyptské pyramidy. Skládají se vždy ze tří částí. Z pyramidy, která byla vybudována z kamenů a později z pálených cihel. Z chrámu mrtvých, který byl postaven před vstupem do pyramidy a většinou byl zdoben reliéfy, a konečně z vlastních pohřebních komor, které ležely pod pyramidou. Uvnitř pyramidálních staveb meroitického období se nikdy nenalézají místnosti. Pro krále byly určeny tři pohřební komory, pro královny pouze dvě. Vzorem pro meroitické pyramidy nebyly zřejmě egyptské pyramidy faraónů. Mnohem spíše ukazují skutečnosti jako strmý úhel a to, že byly postaveny výrazné blíže k sobě než pyramidy v Gize, na fakt, že jako vzor sloužily podstatně mladší soukromé pyramidy z oblasti Théb. Příkrý úhel sklonu měl mimo to i technické | důvody. Stavitelé z Kuše používali při stavbě tzv. šaduf, jakýsi druh jeřábu. To dokládá kresba vyrytá do jednoho kusu zdiva, který byl nalezen v ruinách v Meroe. Délka ramene tohoto stavebního jeřábu ohraničovala postranní délku pyramid. Tomu pak odpovídal strmý úhel jejich sklonu.

V letech 25 a 24 př. n. I. došlo k vojenskému konfliktu s Římem. Kimská vojska císaře Augusta napadla bývalé hlavní město Napa tu, zničila a vyplenila jej, nakonec ovšem byla Núbijci poražena a zahnána zpět. V následujících letech prožívala říše Kuš další dobu rozkvětu. Její vynikající kulturní zdroje a intenzivní obchod s Egyptem a Arábií po nejdůležitějších trasách karavan dopomohly říši Meroe ještě jednou v dějinách k velikosti, moci a vlivu.

V 1. a 2. století našeho letopočtu ovšem započal definitivní zánik říše Kuš. Důvody zániku kvetoucí říše jsou dodnes nejisté. Poslední meroitičtí králové jsou zmiňováni naposledy kolem roku 300 n. I. Poté se ztrácí stopa kdysi mocné říše Kuš a vládců z Meroe. 

Zobrazeno: 115 x