Uživatelské nástroje
island
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
island [2015/08/28 19:02] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
island [2023/07/09 18:22] (aktuální) cesty [Výlety z Reykjavíku] |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ====== Island ====== | ====== Island ====== | ||
| - | Islanďané nazývají svůj ostrovní stát, který leží v severní části Atlantského oceánu, ostrovem ohně a ledu. Mezi zhruba 140 kdysi činnými sopkami | + | '' |
| + | svým koltem ho přikrej | ||
| + | Kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne,\\ | ||
| + | je dočista blázen a ty se mu směj.\\ | ||
| + | Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě,\\ | ||
| + | kdo šedivý vlasy z tý hrůzy ted' má,\\ | ||
| + | kdo viděl ty stíny, co do hrobu zvou tě,\\ | ||
| + | ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá.'' | ||
| + | {{ : | ||
| + | '' | ||
| + | islandskej kraj,\\ | ||
| + | mý šedivý vlasy mně za pravdu daj.'' | ||
| - | Na Islandu se nachází největší evropský ledovec Vatnajökull (8500 km2), jehož tloušťka místy dosahuje i 1000 metrů. I z tohoto důvodu nazvali Island | + | Píseň //Cesta na Island// bratří Ryvolů moc k návštěvě Islandu nepovzbudí. Je to ovšem věc názoru – i v této písni se objevuje člověk, který (na rozdíl od zpěváka písně) Island považuje za hotový ráj: //Jo tenkrát v tom roce, co bylo to sucho, |
| + | chlap přišel a povidá oúplnou báj, | ||
| + | že sežere z kojota syrový ucho, | ||
| + | jestli nám neřekne, kde leží ráj. | ||
| + | Pak v proklatým vedru jsme lesama táhli, | ||
| + | kde smrděly tůně a zrzavej mech | ||
| + | a stromy jak rána, když na ně jsme šáhli, | ||
| + | hned padaly na zem, to člověk by zdech.// | ||
| + | |||
| + | {{: | ||
| + | Na Islandu se nachází největší evropský ledovec Vatnajökull (8500 km< | ||
| + | |||
| + | ===== Peníze ===== | ||
| + | < | ||
| + | |||
| + | <div id=' | ||
| + | <a id=' | ||
| + | < | ||
| + | <!-- put custom styles here: .gcw_mainFzDKhuQHm{}, | ||
| + | <!--End of Currency Converter widget by FreeCurrencyRates.com --></ | ||
| =====Hlavní město===== | =====Hlavní město===== | ||
| Řádek 11: | Řádek 41: | ||
| === Þórsmörk - ráj pod ledovci === | === Þórsmörk - ráj pod ledovci === | ||
| - | Les (Mörk) boha hromu Thora (Þórsmörk) je zasazen mezi Eyjafallajökull, | + | Les (Mörk) boha hromu Thora (Þórsmörk) je zasazen mezi Eyjafallajökull, |
| {{:: | {{:: | ||
| Řádek 22: | Řádek 52: | ||
| Pod oběma ledovci leží podřimují vulkány. Část výstupu do Skógaru si můžete projít po náročnější stezce podél břehu průchodem mezi dvěma ledovci. Na severu se objevuje malý Tindfjallajökull. | Pod oběma ledovci leží podřimují vulkány. Část výstupu do Skógaru si můžete projít po náročnější stezce podél břehu průchodem mezi dvěma ledovci. Na severu se objevuje malý Tindfjallajökull. | ||
| - | Autobus z Reykjavíku sem jezdí v létě 1-2 krát denně. Při přejezdu potoků pozor na zavazadla - mohou se namočit. Jízdní řád a ceny (jedna cesta za osobu kolem 600 Kč - jede se 12 hodin - v roce 2012): http:// | + | Autobus z Reykjavíku sem jezdí v létě 1-2 krát denně. Při přejezdu potoků pozor na zavazadla - mohou se namočit. Jízdní řád a ceny (jedna cesta za osobu kolem 600 Kč (v roce 2012) - jede se 8 hodin - a v srpnu roku 2017 to už bylo 1700 Kč a v roce 2023 zase pár korun naskočilo): https:// |
| - | **Ubytování** - tři chaty s možností stanování: | + | **Ubytování** - chaty s možností stanování: |
| + | |||
| + | * Thorsmork Hut: https:// | ||
| + | * Básar | ||
| - | * Thorsmork Hut: http:// | ||
| - | * Básar: http:// | ||
| - | * Husadalur: http:// | ||
| =====Turistické zajímavosti ===== | =====Turistické zajímavosti ===== | ||
| ====Západní fjordy==== | ====Západní fjordy==== | ||
| - | Autobusoví dopravci nabízejí z Reykjavíku různé výlety do malých rybářských vesniček a městeček | + | Autobusoví dopravci nabízejí z Reykjavíku různé výlety do malých rybářských vesniček a městeček na severozápadním pobřeží (Fjordy); Króksfjardarnes, |
| - | na severozápadním pobřeží (Fjordy); Króksfjardarnes, | + | |
| ====Centrální vysočina==== | ====Centrální vysočina==== | ||
| - | Některé cestovní agentury pořádají dobrodružné výlety do hornatého vnitrozemí. Doprava je zajištěna autobusy, které jsou zhotovovány speciálně pro tyto krkolomné horské túry. Stany jsou zajištěny pořadatelem. Spacáky se dají koupit nebo pronajmout. Nezapomeňte si s sebou vzít teplé oblečení, | + | Některé cestovní agentury pořádají dobrodružné výlety do hornatého vnitrozemí. Doprava je zajištěna autobusy, které jsou zhotovovány speciálně pro tyto krkolomné horské túry. Stany jsou zajištěny pořadatelem. Spacáky se dají koupit nebo pronajmout. Nezapomeňte si s sebou vzít teplé oblečení, pevné obutí do hor, gumové holínky a fotoaparát. Cesta vede lávovými poli, kolem obrovských ledovců, ledovcových jezer, horských hřebenů, hlubokých roklí a vyhaslých sopek. Jízda končí v národním parku Skaftafell. |
| - | pevné obutí do hor, gumové holínky a fotoaparát. Cesta vede lávovými poli, kolem obrovských ledovců, ledovcových jezer, horských hřebenů, hlubokých roklí a vyhaslých sopek. Jízda končí v | + | |
| - | národním parku Skaftafell. | + | |
| ====Akureyri a sever země==== | ====Akureyri a sever země==== | ||
| Řádek 53: | Řádek 80: | ||
| Průměrná délka kolem trvání letů: Frankfurt-Island: | Průměrná délka kolem trvání letů: Frankfurt-Island: | ||
| - | Existuje také nízkonákladovka lítající na Island WOW air http:// | + | Existuje také nízkonákladovka lítající na Island WOW air http:// |
| Mezinárodní letiště Keflavík (KEF) leží 51 km jihozápadně od Reykjavíku (40 min. jízdy do města) | Mezinárodní letiště Keflavík (KEF) leží 51 km jihozápadně od Reykjavíku (40 min. jízdy do města) | ||
| Řádek 73: | Řádek 100: | ||
| ====Autobus / Auto==== | ====Autobus / Auto==== | ||
| - | Ke všem vesnicím a osadám je přístup po silnici. Silniční síť má 12.000 km. 70 % cest vnějšího okruhu je asfaltovaných, | + | Ke všem vesnicím a osadám je přístup po silnici. Silniční síť má 12 000 km. 70 % cest vnějšího okruhu je asfaltovaných, |
| TAXI: na letištích a před hotely. | TAXI: na letištích a před hotely. | ||
| Řádek 85: | Řádek 112: | ||
| pokud jste zvyklí na dobře označené, asfaltové cesty, měli byste si cestu autem dobře dopředu promyslet - to hlavně platí pro cestování do vnitrozemí. V každém případě se doporučuje sehnat si podrobné informace. Některé cesty mohou být neprůjezdné i přes léto. | pokud jste zvyklí na dobře označené, asfaltové cesty, měli byste si cestu autem dobře dopředu promyslet - to hlavně platí pro cestování do vnitrozemí. V každém případě se doporučuje sehnat si podrobné informace. Některé cesty mohou být neprůjezdné i přes léto. | ||
| - | Některé vysokohorské silnice jsou sjízdné jen pro vozidla s pohonem na všechna čtyři kola. V každém případě si s sebou nezapomeňte vzít zelenou kartu na pojištění v zahraničí, | + | Některé vysokohorské silnice jsou sjízdné jen pro vozidla s pohonem na všechna čtyři kola. V každém případě si s sebou nezapomeňte vzít zelenou kartu na pojištění v zahraničí, |
| Není to předepsáno zákonem, ale doporučuje se mezinárodní řidičský průkaz. Vlastní Vám postačí, pokud nepřekročíte délku pobytu tří měsíců. | Není to předepsáno zákonem, ale doporučuje se mezinárodní řidičský průkaz. Vlastní Vám postačí, pokud nepřekročíte délku pobytu tří měsíců. | ||
| Řádek 113: | Řádek 140: | ||
| Úřad cestovního ruchu má seznam statků, které nabízejí turistům pokoje. | Úřad cestovního ruchu má seznam statků, které nabízejí turistům pokoje. | ||
| Slevy pro děti. Informace: Icelandic Farm Holidays (http:// | Slevy pro děti. Informace: Icelandic Farm Holidays (http:// | ||
| + | |||
| + | Dříve byla dovolená na statku asi trochu romantičtější. Takhle vypadá zpráva cestovatelů z 1. poloviny 20. století:\\ | ||
| + | //Po jedné namáhavé tuře jsme spali ve Velkém novém dvorci. Asi ve dvě hodiny v noci se ozvalo temné dunění. Stěny domu se začaly otřásat. Chvíli bylo ticho — a pak zase znovu.// \\ | ||
| + | {{: | ||
| + | //Teprve za chvíli se ukázala vlastní příčina poplachu. Na střeše domu, která byla pokryta drny, se klidně popásal poník.// \\ | ||
| + | //Velký nový dvůr byl typický starý islandský dvorec, ukázka „drnové architektury“. Stěny byly postaveny z lávových bloků a drnu, vnitřek byl vypažen dřevem. Obytná místnost byla zařízena velmi prostě: dvě pryčny, na kterých se ve dne sedělo, a sklopný stolek pod oknem. Okno se pravděpodobně za celou dobu, co budova stála, nikdy neotevřelo, | ||
| + | //Třebaže dvorec byl velmi primitivní, | ||
| ===Kemp=== | ===Kemp=== | ||
| - | Nehostinné vnitrozemí a nepředvídatelné změny počasí nejsou právě nejlepším předpokladem pro kempinkový tip dovolené. Doporučuje se zvolit si jedno z pobřežních měst jako výchozí bod pro výlety a nestanoví mimo osad. Nejlepší místa na kempování jsou v Reykjavík, Húsafell, Ísafjörður, | + | Nehostinné vnitrozemí a nepředvídatelné změny počasí nejsou právě nejlepším předpokladem pro kempinkový tip dovolené. Doporučuje se zvolit si jedno z pobřežních měst jako výchozí bod pro výlety a nestanoví mimo osad. Nejlepší místa na kempování jsou v Reykjavík, Húsafell, Ísafjörður, |
| Informace: Icelandic Touring Club http:// | Informace: Icelandic Touring Club http:// | ||
| ===Mládežnické ubytovny=== | ===Mládežnické ubytovny=== | ||
| - | Jsou v Reykjavík, Leirubakki, Fljótsdalur, | + | Jsou v Reykjavík, Leirubakki, Fljótsdalur, |
| ===== Islandská kuchyně ===== | ===== Islandská kuchyně ===== | ||
| - | Základem jídelníčku jsou pokrmy z ryb. Pochoutkou je speciálně připravené žraločí maso tzv. hákarl. Je nakrájeno na malé kostičky a podává se v dózách s víčkem kvůli silnému zápachu. Zapíjí se pálenkou. Islanďané též rádi jedí lososa vyuzeného podomácku na sušeném ovčím trusu. Tímto způsobem uzený losos je chutnější. | + | Základem jídelníčku jsou pokrmy z ryb. Pochoutkou je speciálně připravené žraločí maso tzv. hákarl. Je nakrájeno na malé kostičky a podává se v dózách s víčkem kvůli silnému zápachu. Zapíjí se pálenkou. |
| + | {{: | ||
| + | Islanďané též rádi jedí lososa vyuzeného podomácku na sušeném ovčím trusu. Tímto způsobem uzený losos je chutnější. | ||
| + | {{: | ||
| [[Islandské recepty]] | [[Islandské recepty]] | ||
| Řádek 129: | Řádek 166: | ||
| ==== Typická jídla==== | ==== Typická jídla==== | ||
| - | Když se řekne islandská kuchyně, většina z nás na talíři vidí ryby a jiné mořské plody, případně skopové a jehněčí maso a desítky druhů ovčích sýrů. Dosti oblíbeným je například fermentovaný žralok, jehož bychom na jídelním lístku nalezli pod položkou | + | Když se řekne islandská kuchyně, většina z nás na talíři vidí ryby a jiné mořské plody, případně skopové a jehněčí maso a desítky druhů ovčích sýrů. Dosti oblíbeným je například fermentovaný žralok, jehož bychom na jídelním lístku nalezli pod položkou |
| ==== Nápoje ==== | ==== Nápoje ==== | ||
| Řádek 143: | Řádek 180: | ||
| Mísení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik dešťů. Někdy jsou deště obzvláště vydatné a dlouhé. Směrem od jihozápadu na severovýchod množství srážek klesá. Jejich roční úhrn je v rozmezí 3 000 – 300 mm. Léto je zde jen dva měsíce, a to v červnu a červenci. Krásných slunečných dní tu opravdu moc není. V létě vůbec nepřichází tma, sluneční svit v noci pomalu slábne, ale pak opět zesílí. Naopak v zimě s výjimkou několika hodin je stále tma. Vlhkost vzduchu na Islandu nepřesahuje 50 %, což může u některých návštěvníků vyvolat kožní potíže. (http:// | Mísení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik dešťů. Někdy jsou deště obzvláště vydatné a dlouhé. Směrem od jihozápadu na severovýchod množství srážek klesá. Jejich roční úhrn je v rozmezí 3 000 – 300 mm. Léto je zde jen dva měsíce, a to v červnu a červenci. Krásných slunečných dní tu opravdu moc není. V létě vůbec nepřichází tma, sluneční svit v noci pomalu slábne, ale pak opět zesílí. Naopak v zimě s výjimkou několika hodin je stále tma. Vlhkost vzduchu na Islandu nepřesahuje 50 %, což může u některých návštěvníků vyvolat kožní potíže. (http:// | ||
| + | |||
| + | ===== České cesty na Island ===== | ||
| + | ==== Daniel Strejc Vetterus ==== | ||
| + | |||
| + | Cesty Čechů na Island mají už starou tradici. První historicky doloženou cestou na tento ostrov bylo putování bratrských kněží Daniela Strejce (Fettera či Vettera) a Jana Salmona roku 1613. O této cestě napsal Daniel Strejc v roce 1632 poutavý cestopis, který vyšel v polštině, němčině, dánštině a češtině. Titul cestopisu zní: „Islandia anebo Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, | ||
| + | |||
| + | Autor cestopisu, Daniel Strejc (Vetterus), byl čtvrtý syn překladatele žalmů Jiřího Strejce. Nějakou dobu byl učitelem syna Fridricha Falckého, s nímž se dostal do Holandska. Později byl v Lešně vysvěcen na kněze a řídil tam bratrskou tiskárnu. Jeho manželkou se stala Kristina Poniatowská, | ||
| + | |||
| + | Účel cesty Strejcovy a Salmonovy není jasný. Sami se o něm nikde nezmiňují. Čeněk Zíbrt (1894) se domníval, že to byla sběratelská cesta pro církevní potřeby. Pravděpodobnější se však zdá domněnka B. Horáka (1931), který Strejcovu Islandii znovu vydal, a Bohdana Dobiáše (Výlet na Island, 1937), že to byla jedna z výprav, vyslaných Bratřími do různých zemí, aby pátraly po zbytcích prvotní křesťanské církve. Byl to úkol tajný, proto Strejc účel své islandské cesty neuvádí. | ||
| + | |||
| + | „Islandia“ má patnáct krátkých kapitol, v nichž je popsána plavba, základní data o Islandu, náboženství, | ||
| + | První kapitola, nadepsaná „Upřímnému a křesťanskému čtenáři pozdravení“, | ||
| + | |||
| + | Dva z lodníků cestou zemřeli. Cestovatele značně soužila mořská nemoc. Čtyři dny byla loď u Islandu držena bouří a teprve potom mohla přistat na západním pobřeží u kostelíka pod Helgafellem. Za plavby byli noví návštěvníci Islandu „hanslováni“, | ||
| + | |||
| + | Konečně v doprovodu jakéhosi „syna rychtáře a předního jedno¬ho z soudců ostrovu toho“ vydali se oba koňmo na sněm, který se konal za přítomnosti dánského zástupce. Cestou se živili neslanými sušenými rybami a máslem. Strejc si stěžuje na nedostatek soli a chleba, na mizernou syrovátku a na neschůdnost krajiny. | ||
| + | |||
| + | Přivítání na sněmu líčí Strejc takto: „Jiní z nich vida nás, nám se divili..., pěkně však mnozí přívětivě a uctivě k nám se měli a chovali. Ale ani tehdáž nemohl satan spáti, nýbrž nastrojil proti nám jednoho z soudcův zemských ..., aby povolaje je nás k sobě pilně examinoval a snad i do trestání neb vězení nějakého vzal, vždycky to jemu opakujíc, že nějací špehýři jsme ...“ | ||
| + | |||
| + | Když pak přednesli své tajné poslání jednomu z biskupů, dali se na zpáteční cestu. Pluli kolem Shetland, kde je zastihla bouře, a za¬končili cestu v Hamburku. | ||
| + | |||
| + | V druhé kapitole vysvětluje Strejc jméno ostrova a jeho polohu. Zmiňuje se též o tom, že moře přináší z Grónska led a z Norska i Grónska dříví (ve skutečnosti je to asi dřevo sibiřské), | ||
| + | |||
| + | Další oddíl pojednává o jazyku a náboženství. Je tu i zmínka o podzemních kostelech, které se skutečně zachovaly dodnes na jihu ostrova. V odstavci „O vrchnosti a řádu, kterého v zemi ostříhají“, | ||
| + | |||
| + | Další oddíl líčí „dnův a nocí způsob“ a denní životní rytmus obyvatel. V kapitole „O horách a vrších islandských“ je zejména barvitě vylíčena sopka Hekla a její sopečná činnost — ovšem podle vyprávění ostrovanů. V oddílu o islandských vodách se Strejc nejvíce zabývá horkými prameny. Připomíná, | ||
| + | |||
| + | Zvířeně je věnován jen krátký odstavec, což je pochopitelné. Dověděl se jen o liškách, prý fantastických barev (jde tu zřejmě o polární „modré“ lišky), které z jara zadáví mnoho jehňat. Zdůrazňuje hojnost labutí a mnoho druhů „kačen“. Mluví o divokých husách, o „koroptvích rozdílných barev“ (míní zřejmě kura sněžného), | ||
| + | |||
| + | Dost obšírně pojednává Strejc o islandských cestách. „Cest, po nichž by se s vozem jezditi mohlo, žádných v Islandu není,“ Tento stav se až na vzácné výjimky udržel v mnoha krajích Islandu dodnes. Podle Strejce jsou islandské cesty, po nichž se cestuje koňmo, nebezpečné, | ||
| + | |||
| + | Ze způsobů obživy zdůrazňuje Strejc na prvním místě rybolov, připomenuv marné pokusy o zavedení zahradnictví. Zmiňuje se o sušení ryb a výrobě rybího tuku. Po rybolovu je nejdůležitější chov dobytka, koní a ovcí. Koním se nedává oves, ale krmí se v zimě stejně jako ostatní zvířata senem. Dojde-li seno, přikrmuje se „štokfišem“. | ||
| + | Domácí výrobky — máslo, tuk, ryby a vlněné houně — mění Islanďané s Angličany a Němci za jiné potřeby, potraviny a peníze. Ostrované kupce hostí a raději berou věci než peníze, protože musí každoročně svému králi odevzdávat „tribut peněžitý“. | ||
| + | |||
| + | Islandské domy jsou, jak popisuje Strejc, kryty drnem a zčásti zakopány v zemi a mají mnoho obyvatel. Je nedostatek stavebního materiálu a domy je třeba chránit před zuřivými vichřicemi. | ||
| + | |||
| + | Ač Islanďané nemají ani chleba, ani „soli, dříví, vína, piva, ovoce, ani žádných zahradních věcí“, jsou dobromyslní a veselí, a tvrdí, že nad Island není. „Nad to práce těžké nedovedou, při níž by kvaltování a těžkosti okoušeli.“ Nosí prostý oděv a kožené košile, jsou „dosti krásní, pěkní a neobhořelí“. | ||
| + | |||
| + | V posledních dvou kapitolách se vypráví o ostrovech okolo Islandu a o „rybách a potvorách mořských“. Kromě velryb objevují se tu v líčení všelijaké fantastické obludy, o kterých se naši poutníci jen doslechli. Některá vyprávění domorodců byla však i pro naše nezkušené cestovatele poněkud „silný tabák“, a proto je Strejc vynechává, | ||
| + | |||
| + | I přes tuto obezřetnost se do Strejcova cestopisu vloudily nepřesnosti, | ||
| + | ==== 19. století ==== | ||
| + | |||
| + | Zájem o Island a jeho přírodní zvláštnosti byl u nás stále živý. Tak například byli čtenáři „Ponaučných a zábavných listů pro polní hospodáře a řemeslníky v Čechách“ v devátém svazku pátého ročníku (v roce 1842) informováni o Islandu takto: | ||
| + | |||
| + | „Vřelá zřídla v Islandu. | ||
| + | |||
| + | Island je ostrov v severním moři pod velmi studeným pásmem ležící. Od září až do letnic jest tam nejkrutější zima, a dni jsou od září až do března mnohem kratší, od března ale až do září mnohem delší než u nás ... Pro toto krátké a k tomu ne příliš teplé léto jest tam málo orby, roste tam málo obilí, a lidé musejí se více od rybaření, lovu a pěstování dobytka, než obilím živiti. Právě tak řídce rostou tam lesní stromy, nejspíše ještě břízy, které však pro zimu pouze jako křoviny, nikterakž ale co vysoké stromy rostou. Ze ale tam lidé pro dlouhou a krutou zimu své byty dlouho a silně topiti musejí, neměli by pro svou potřebu dosti paliva, kdyby jim dobrotivá prozřetelnost nebyla velkých podzemních zásob slatiny poskytla, a kdyby každoročně mnoho kmenů dříví z nepovědomých krajin na moři až k jejich břehům nepřiploulo, | ||
| + | |||
| + | V dalším se mylně popisuje chov sobů na Islandu. Pravděpodobně si tu pisatel zaměnil Islanďany za Laponce, ale ve zbytku článku nalézáme opět správné informace: | ||
| + | |||
| + | „V takové studené krajině, kde tak málo roste, nemůže mnoho lidí živu býti. Ačkoli ten ostrov na 1400 čtverečních mil velký, následovně o více než polovici větší jest než Cechy, nežije přede na celém ostrově ani polovice tolik lidí co u nás v Praze, totiž asi 50 000. Jediné hlavní město jest tam, které Reikiavik sluje a toliko 511 obyvatelů počítá. Ostatní lid bydlí ve dvořích po různu ležících, | ||
| + | |||
| + | Islanďané jsou křesťané, | ||
| + | |||
| + | Nejvejš paměti hodná jsou v té studené zemi vřelá zřídla, která podobně vodoskoku často na 100—300 střevíců svou vařící vodu do výšky vyhazují. Nejznamenitější mezi těmi prameny jmenuje se Geiser. S vodou vyhazuje často i kameny do vejšky. I mnoho vysokých vrchů nachází se na tom ostrově, nejvyšší má vejšku 5210 střevíců, | ||
| + | |||
| + | Autor tohoto zajímavého článku, který přinášel až na chybné údaje o chovu sobů poměrně dobré informace o Islandu, podepsal se jen šifrou K., která se ostatně objevuje pod většinou článků tohoto časopisu. | ||
| + | |||
| + | Od té doby, kdy na Islandu přistál Daniel Strejc, navštívilo Island jistě mnoho Čechů; články o těchto cestách jsou roztroušeny v různých časopisech. Existuje dokonce i objemný cestopis o Islandu, který napsal Karel J. Zákoucký, učitel z Heřmanova Městce. | ||
| + | |||
| + | Zákoucký se vydal na Island jako turista v roce 1913 a napsal o této cestě knihu o 240 stranách, nazvanou: „Do země ohně a ledu. Cestopisné vzpomínky z cesty na Island.“ | ||
| + | === Cesta na ledovec ve 40. letech 20. století === | ||
| + | Vardy, omšelé kamenné pyramidy, střeží cestu lávovou pouští. Cestu, kudy putovali před tisíci lety hrdinové islandských ság. Staletí za staletím tepala kopyta islandských poníků – mimochodníků tvrdé plotny lávy, až vydupala úzký chodníček vyhloubený na dlaň hluboko do skály.\\ | ||
| + | Dnes už je stezka zanesena pískem a zarůstá polštářky trávničky a mateřídoušky. Dnes už se cestuje auty po širokých cestách. Stará stezka skaldů zarůstá trávou a brzy z ní zbudou jen zamlklé vardy uprostřed pouště, šedé, nekonečné lávové pouště.\\ | ||
| + | Polární poušť je stejně bezútěšná jako pouště na jihu, a stejně žíznivá. Pórovitá láva pohltí všechnu vodu, která padne na její povrch, a tak jdeš pouští hodiny a dny a nenajdeš jedinou studánku, jediný pramen.\\ | ||
| + | Jsou dny mlhy, kdy se musíš pevně držet cesty a od jedné vardy vyhlížet vardu sousední. Sejdeš-li s cesty, sotva ji v mlze znovu najdeš, tak jednotvárná je lávová poušť.\\ | ||
| + | Jsou dny slunečné, kdy se vítr s ledovce oboří do zvětralých tufů a písků, naplavených ledovcovými řekami, a náhle jsi uprostřed písečné bouře, v šedém či rezavém mračnu, na kilometr vysokém a desítky kilometrů dlouhém. Prach ti zaplní oči, nozdry a uši, písek ti šlehá do rozpraskané tváře ...\\ | ||
| + | A zase: večerní klid v nekonečné poušti. Rozervaný terén s podivnými skalními útvary, srázy, stěnami, hlubokými puklinami a trhlinami, tu šedivý a šedohnědý, | ||
| + | Vzduch nad pouští se chvěje pod měkkými údery slunečních paprsků, růžové květy trávničky, | ||
| + | Nad tím vším se tyčí ledovec. Přísný bílý štít podpíraný černými stěnami tabulové hory. Zve nás — a není možno odmítnout.\\ | ||
| + | Jdeš hodiny lávovou pouští. Balvany, lávové plotny, polštáře silenky bezlodyžné, | ||
| + | Jsme pod ledovcem. Je konec pouště. Jsme v říši ledu. Před námi se táhne rokle, polozasypaná sněhem a zavalená balvany a štěrkem, který klouže po příkrých svazích. Je třeba ji přejít a dostat se na pozvolný svah vulkánu pokrytého cáry sněhu. Nohy kloužou po zmrzlém podkladě. Dole led, navrch volná, právě rozmrzlá ssuť. Odvážný skok přes dravou říčku napájenou ledovcovým splazem, ostrý výstup — a jsme na volném úbočí.\\ | ||
| + | Jsou tři hodiny ráno. Slunce už vystoupilo kdesi za horami nad horizontále ještě je pro nás schováno za ledovci. Půda je zmrzlá, krystalky ledu nám chrupají pod nohama. Místy nestačil ranní mrazík na stmelení, slabá vrstvička dnešního ledu se bortí a nohy se boří do šedobílého bahna, z něhož je štěrk vytlačen ledovými krystaly na povrch. Nohy se boří několik decimetrů do hloubky, až na zmrzlý podklad.\\ | ||
| + | Vegetace nás už dávno opustila. Dole ještě byly chudé porosty, ale zde už začíná tuhý souboj organického světa s anorganickým. Jen tu a tam se objeví nějaká travička, lomikámen nebo bylinná vrba. Přicházíme do světa, kde nezůstane dlouho kámen na kameni. Vše je tu v pohybu, v přerodu. Nic není ustáleno a rostlinky se nemají čeho zachytit. Země, promrzlá a promáčená, | ||
| + | Je pět hodin. Stále namáhavě stoupáme a nikde nevidíme kouska místa na spaní, jen mrazové polotekuté půdy, štěrk a balvany, sníh a firn. Vlekli jsme se jako stíny. Proti nám na severovýchodě začínala obloha jemně růžovět a nabývat lososové barvy, jemně podmalované tyrkysem. Růžově zářily mohutné splazy Thorova ledovce ... Sněhu stále přibývalo, | ||
| + | Zatím, co jsme stavěli stan na firnovém poli ve výši asi 850 metrů, vyplulo už slunce nad bílý štít ledovce a opřelo se do stěny stanu, takže uvnitř bylo příjemné teplo. Spali jsme jako zabití po dvě tři hodiny, ale pak nás zase hnala touha po nových výhledech dál.\\ | ||
| + | Sestoupili jsme do údolí k modravému ledovcovému jezeru. Pluly po něm bělavé a zelené kry. Bělostný štít Dlouhého ledovce, prostírající se až k obzoru, posílá do jezera jeden ze svých splazů olemovaný černým náspem morény. Ze štítu vyčnívají monumentální pyramidy nunataků, černých, nezaledněných skal obklopených ledovým mořem.\\ | ||
| + | Šli jsme krok za krokem, každý stoupal opatrně do stopy toho, kdo šel před ním. Vpravo příkrý svah, vlevo neméně prudký sráz zledovatělého firnu až k blankytně modrému jezeru. Krutě strohá krása. Stačilo by ztratit rovnováhu pod těžce naloženým vakem — a sotva by tu byla možná nějaká záchrana z ledové kaše kouzelného jezera.\\ | ||
| + | Šli jsme krok za krokem a kromě vedoucího sotva někdo tušil hloubku proradnosti tohoto terénu. O nebezpečí je však lépe mluvit až tehdy, když je za námi. Nevědomý klid je v takovém případě daleko lepší než nervosní vědomí o možném nebezpečí.\\ | ||
| + | Úzkým pásem mezi splazem ledovce a jezerem po ostrohranných balvanech morény stoupali jsme příkře vzhůru. Podaří se nám tudy proniknout do Thorova údolí?\\ | ||
| + | Konečně jsme stanuli na hřebeni morény. Dole u našich nohou ležela východní část Thorova údolí, opředeného ságami. Vypravuje se, že psanec Grettir přešel od severu Dlouhý ledovec a na jeho západním konci nalezl překrásné údolí s dobrou pastvou a ovcemi, kde přezimoval. Po staletí se lidé pokoušeli proniknout do tohoto údolí střeženého ledovci, ale jen nemnoha se to podařilo.\\ | ||
| + | Pověst je pověst — skutečnost však je poněkud jiná. Uvítal nás jen led a sníh, zelené oko jezera, v němž se zrcadlily chvějící se stužky vodopádů a tvrdé, holé skály. Život? Ano, několik přikrčených mechů na skále; párek tiplic zanesený sem větrem miluje se nad sněhovými poli; motýl sražený poryvem větru do sněhu křehne v objetí ledovce.\\ | ||
| + | Nový sestup k jezeru. Vpravo se opět objevil ledovcový splaz, jako by nás chtěl přitisknout ke strmým stěnám nehostinných skal! Znovu jsme vystoupili po moréně do sedla, které odděluje východní a západní část Thorova údolí, hluboko zapadajíce do sněhu rozbředlého „žárem“ poledního slunce. Byl to únavný výstup po gigantickém náspu, nasutém ledovcovým proudem. Zápasili jsme o každý metr. Ještě krok — a nohy, zmučené tolika hodinami chůze, říkají konec, ale člověk říká: Ne! Musíme jít dál, nevíme, co nás čeká za sedlem. Kdybychom nemohli projít na západ mezi ledovci, čeká nás ještě celých osmnáct hodin zpáteční chůze a zásoby nemáme! Musíme vydržet!\\ | ||
| + | Konečně jsme na sedle. Prudký sestup po sněhovém poli do údolí přehrazeného zleva ledovcovým splazem a zelenajícího se brčálem pramenisk. Život, kypící život uprostřed věčného ledu. Se všech stran ledovce a strmé skály — a tady na dně údolí se perlila rosa na světle zelených polštářích prameništních mechů, zdravily nás sněhobílé hvězdy lomikamenů a tmavá zeleň živorodé lipnice alpské. Ve vzduchu se zatřepotala můra Cerapteryx graminis, píďalka Cidaria caesiata a drobný zlatý motýlek Cnephasia osseana, na balvanu se rozcvrčel sněžný strnad — všude život, kypící život uprostřed tragicky zachmuřených skalních štítů a mrazivých ledovců!\\ | ||
| + | Nad tímto obrazem se tyčil jako jantarová hora liparitový masiv hory Prestahnúkur, | ||
| + | Teď už však konec studií. Tělo vyčerpané úmorným pochodem, který trval více než osmnáct hodin, se hlásilo o odpočinek. Zabalili jsme se do spacích pytlů, stočili se bez dlouhého výběru kdesi do závětří mezi balvany a světe, kde jsi? ...\\ | ||
| + | Probudili jsme se do ledové pohádky. Zeleň a ledovec. Byli jsme v zajetí ledu. Podaří se nám proniknout? Nepodaří-li se, čeká nás nových osmnáct hodin rozervaného terénu ...\\ | ||
| + | Východ z Thorova údolí střežil ledovcový splaz, po jehož kraji se valila kalně bílá ledovcová řeka, prakticky nepřekročitelná. Byla překlenuta sněhovými a ledovými mosty a nořila se do ledových tunelů. Takového místa jsme také využili k jejímu překročení. Několik vteřin lehkého mrazení v zádech — vždyť se klenba tunelu mohla snadno zřítit a z dravé řeky by bylo téměř nemožné vyváznout — a už jsme byli na druhé straně.\\ | ||
| + | Všecko ostatní byla už hračka. Plahočení po mohutných náspech morén, brodění přes desítky ramen ledovcových potoků a pak znovu poušť, šedá, nekonečná poušť se sloupy prachu a stezkami skaldů ...\\ | ||
| ===== Ostatní ===== | ===== Ostatní ===== | ||
| Řádek 155: | Řádek 282: | ||
| {{mapa-reyk.jpg? | {{mapa-reyk.jpg? | ||
| + | |||
| + | ===== Zajímavosti ===== | ||
| + | | ||
| + | |||
| + | |||
island.1440781379.txt.gz · Poslední úprava: 2020/10/09 23:11 (upraveno mimo DokuWiki)
Nástroje pro stránku
