Islanďané nazývají svůj ostrovní stát, který leží v severní části Atlantského oceánu, ostrovem ohně a ledu. Mezi zhruba 140 kdysi činnými sopkami je jich činných dodnes „jen“ 26. Láva vytékající ze sopek vytváří hrubé bazaltové pokryvy. Nejvyšším bodem je Hvannadalshnúkúr (2119 m). Díky intenzivní vulkanické činnosti se dostává na povrch horká pára a voda. Nejznámější vývěr Geysir, propůjčil své jméno všem ostatním gejzírům. Teplou vodu vyvěrající z hlubin Země využívají Islanďané na vytápění domů a skleníků. V sklenících dokážou vypěstovat i banány, hrozny a různé druhy zeleniny. Asi jednu desetinu ostrova i v současnosti pokrývají ledovce.

Na Islandu se nachází největší evropský ledovec Vatnajökull (8500 km2), jehož tloušťka místy dosahuje i 1000 metrů. I z tohoto důvodu nazvali Island „ledovou zemí“ jeho první objevitelé, Vikingové, v 9. století. V současnosti se obyvatelstvo živí zejména rybolovem, zpracováním ryb a chovem ovcí. Islanďané uloví nejvíce ryb na světě v přepočtu na jednoho obyvatele. Díky mimořádně nepříznivým přírodním podmínkám je 80% rozlohy země neobydlené. Více než polovina obyvatel žije v hlavním městě, které je zároveň hlavním střediskem cestovního ruchu, a začíná se docela rozmáhat.

Reykjavík je nejsevernějším hlavním městem na světě. V zimě si tady užijete asi jen čtyři hodiny slunečního svitu, v létě je to samozřejmě naopak a v noci si příliš tmy neužijete. Ve městě žije kolem 115 tisíc obyvatel, což jsou přibližně dvě třetiny obyvatel celého Islandu. Označení Reykjavík má znamenat v překladu něco jako kouřící zátoka. Místo dostalo svůj název od prvních osadníků, kteří ze svých lodí viděli páru z horkých pramenů na pobřeží.

Les (Mörk) boha hromu Thora (Þórsmörk) je zasazen mezi Eyjafallajökull, Mýrdalsjökull a Tindfjallajökull. Proto tady rostou břízy vyšší než člověk a na bujných loukách kvetou květiny. Hotový ráj (na islandské poměry). Na jihu, na druhé straně údolí Krossá, je divoce rozeklaná drsná „Goðaland“ (země bohů). Stěny kaňonu jsou zelené, plné mechů, trav a kapradin. Krossa Tyto dvě oblasti odděluje ledovcová řeka která ale díky mostu pro pěší není nepřekonatelnou překážkou.

Mapa Þórsmörk

Valahnúkur

Tyto malé malebné hory (465 m), byste měli v každém případě navštívit. Výstup do výšky 250 metrů není problém. Od chaty v Langidalur je například okružní cesta, která trvá asi 1 ½ - 2 hodiny. Při pohledu dolů do údolí vás upoutá řeka Krossa svým leskem stříbrných blesků ve vodě. Na jihu je vidět až do Eyjafallajökull přes drsné Goðaland na východě Mýrdalsjökull.

Pod oběma ledovci leží podřimují vulkány. Část výstupu do Skógaru si můžete projít po náročnější stezce podél břehu průchodem mezi dvěma ledovci. Na severu se objevuje malý Tindfjallajökull.

Autobus z Reykjavíku sem jezdí v létě 1-2 krát denně. Při přejezdu potoků pozor na zavazadla - mohou se namočit. Jízdní řád a ceny (jedna cesta za osobu kolem 600 Kč - jede se 12 hodin - v roce 2012): http://www.re.is/IcelandOnYourOwn/ScheduledBusTours/9ReykjavikThorsmork/

Ubytování - tři chaty s možností stanování:

• Thorsmork Hut: http://www.fi.is/en/huts/thorsmork/
• Básar: http://www.nat.is/fjallaskalareng/skalar_utivistar_basar_eng.htm
• Husadalur: http://www.re.is/Thorsmork/Accomodation/

Autobusoví dopravci nabízejí z Reykjavíku různé výlety do malých rybářských vesniček a městeček na severozápadním pobřeží (Fjordy); Króksfjardarnes, Hólmavik, Örlygshöfn a Ísafjörður. Cestou tam můžete navštívit muzeum zemědělství a rybolovu, jakož i vodopád Dynjandi. Přespává se ve školách a obecních centrech. Budete potřebovat vlastní spacák.

Některé cestovní agentury pořádají dobrodružné výlety do hornatého vnitrozemí. Doprava je zajištěna autobusy, které jsou zhotovovány speciálně pro tyto krkolomné horské túry. Stany jsou zajištěny pořadatelem. Spacáky se dají koupit nebo pronajmout. Nezapomeňte si s sebou vzít teplé oblečení, pevné obutí do hor, gumové holínky a fotoaparát. Cesta vede lávovými poli, kolem obrovských ledovců, ledovcových jezer, horských hřebenů, hlubokých roklí a vyhaslých sopek. Jízda končí v národním parku Skaftafell.

Akureyri je po Reykjavíku nejdůležitějším městem země a obchodním centrem tohoto většinou hospodářský využívaného regionu. Vyplatí se navštívit muzeum lidové kultury a přírodopisu. Autobusem se dá dostat k nanejvýš zajímavé, ptačí chráněné přírodní oblasti u jezera Mývatn, která je obklopena sopkami, krátery a podivnými lávovými útvary. V době bílých nocí, kdy slunce nezapadá, nabízí Nordair půlnoční vyhlídkové lety na ostrov Grímsey, který leží před severním pobřežím a nachází se již v polárním kruhu. Z Akureyri se můžete zúčastnit exkurzí do okolí, například k lávové oblasti Dimmuborgir u jezera Mývatn, nebo ke vodopádem Dettifoss a Godafoss s jejich 60 ° horkými jeskyněmi. Teplota vody některých jezer tak stoupla, že koupání v nich není možné. Mnohé z nich mají však velmi příjemnou teplotu.

Hofn je rybářská vesnice na jihovýchodním pobřeží. Jsou odsud nabízeny výlety k jezeru Jökullón. Toto jezero leží při úpatí ledovce Vatnajökull, největšího ledovce v Evropě.

Národní letecká společnost Icelandair (FI) nabízí od května do září lety z Hamburku, Frankfurtu, Kolína a Berlína a od října do března z Hamburku. Z Curychu jen v měsících červen, červenec, srpen. Přes hlavní letní sezónu (červen, červenec), jedenkrát do týdne, přímé letecké spojení z Vídně. Jinak každodenní spojení přes Kodaň. V letních měsících lety na Faerské ostrovy, do USA a do Grónska. Bližší informace u Icelandair - http://www.icelandair.is. Kupovat letenku přes islandského národního leteckého dopravce bývá často jednou z nejdražších variant letenky. Občas ale také mají nějaké akce, tak to zkuste

Průměrná délka kolem trvání letů: Frankfurt-Island: 3 hod 45 min.; Hamburg-Island: 3 hod; Zurich-Island 3 hod; Vídeň-Island: 4 hod.

Existuje také nízkonákladovka lítající na Island WOW air http://wowiceland.co.uk/ Má ale dost mouchy - jednak nelítá z Prahy, ale z Vilniusu, Berlína, Varšavy… a jednak podle cen často moc nízkonákladově nevypadá. Občas mají nějaké akce (hlavně z Londýna), ale taky nic moc levně. Nějaké akce z Berlína byly v roce 2013 od 3500 do 5000 Kč mimo sezónu

Mezinárodní letiště Keflavík (KEF) leží 51 km jihozápadně od Reykjavíku (40 min. jízdy do města) Ke každému letu je přípoj do města letištním autobusem. Možnost cestování taxíkem. Na letišti jsou další služby: Turistické informace, Směnárna (24 hod), kancelář na rezervaci hotelu, Duty-free Shop, Restaurace, bary a obchody. Půjčovna (Icelandair).

Spojení na Island z Norska, Dánska a Německa. Většinou se jedná o nákladní lodě, ale některé z nich jsou pro pasažéry komfortně zařízené.

je vzhledem k zčásti špatný stav silnic na Islandu velmi důležitým dopravním prostředkem. Icelandair (FI) a Islandflug (HH) přistávají na deseti větších letištích, které mají spojení s dalšími částmi země na severu, západě a východě. Icelandair nabízí letenky a společné letenky na vnitrostátní lety za zvýhodněné ceny, např. Iceland Pass a Fly as you Please. Další informace obdržíte u Icelandair. Dále jsou nabízeny vyhlídkové a charterové lety i kombinované okružní jízdy autobusem a letadlem (Air Bus Rover)

V létě spojení se všemi přístavy na pobřeží. V zimě počasím podmíněno omezení jízdního řádu. Reykjavík a Akranes jsou již propojeny tunelem, který vám ušetří čas.

Na Islandu neexistuje žádná kolejová doprava.

Ke všem vesnicím a osadám je přístup po silnici. Silniční síť má 12.000 km. 70 % cest vnějšího okruhu je asfaltovaných, mnohé cesty jsou nezpevněné. TAXI: na letištích a před hotely.

V létě funguje autobusová doprava do všech částí země, v zimě je doprava omezena. Speciální omnibuspasy opravňují v době své platnosti k neomezenému cestování všemi autobusovými linkami na Islandu. Podle výběru na 1, 2, 3 nebo čtyři týdny platnosti. S jízdenkou na okružní jízdu můžete svou cestu kdekoliv přerušit a bez časového omezení znovu pokračovat ve své předem zvolené trase.

v Reykjavíku, Akureyri a v mnoha dalších městech. Minimální věk pro půjčení auta je 20 let.

Poznámka: pokud jste zvyklí na dobře označené, asfaltové cesty, měli byste si cestu autem dobře dopředu promyslet - to hlavně platí pro cestování do vnitrozemí. V každém případě se doporučuje sehnat si podrobné informace. Některé cesty mohou být neprůjezdné i přes léto.

Některé vysokohorské silnice jsou sjízdné jen pro vozidla s pohonem na všechna čtyři kola. V každém případě si s sebou nezapomeňte vzít zelenou kartu na pojištění v zahraničí, jinak se musíte pojistit na délku vašeho pobytu. Povolené rychlosti: 50 km ve městě, mimo město 70 km / h, pokud není uvedeno jinak. Platí zde povinnost připoutat se pásy vpředu i na zadních sedadlech. Bezolovnatý benzín se dá koupit na každé benzínové pumpě.

Není to předepsáno zákonem, ale doporučuje se mezinárodní řidičský průkaz. Vlastní Vám postačí, pokud nepřekročíte délku pobytu tří měsíců.

Z Reykjavíku do ostatních větších měst Islandu (přibližné údaje v hod.)

Poznámka: * do Thorlakshöfn, pak dále lodí.

Hotely nejsou označeny oficiálními kategoriemi. Na požádání dostanete ve většině hotelů pokoj s koupelnou a sprchou, telefonem, rádiem a televizorem. V drahých hotelech jsou obchody, kadeřnictví a salony krásy. Slevy pro děti jsou běžné. Icelandic Tourist Board vám může zprostředkovat ubytování v soukromí. Informace u Iceland Travel Industry Association, Hafnarstraeti 20, IS-101 Reykjavík. Tel: 511 80 00 fax: 511 80 01 (E-Mail: info@saf.is)

Ve všech větších vesnicích. Pokoj se snídaní dostanete v mnoha soukromých ubytovnách.

Úřad cestovního ruchu má seznam statků, které nabízejí turistům pokoje. Slevy pro děti. Informace: Icelandic Farm Holidays (http://www.farmholidays.is), Sidumula 13, IS-108 Reykjavík. Tel: 570 27 00. Telefax: 570 27 99. (E-Mail: ifh@farmholidays.is)

Nehostinné vnitrozemí a nepředvídatelné změny počasí nejsou právě nejlepším předpokladem pro kempinkový tip dovolené. Doporučuje se zvolit si jedno z pobřežních měst jako výchozí bod pro výlety a nestanoví mimo osad. Nejlepší místa na kempování jsou v Reykjavík, Húsafell, Ísafjörður, Varmahlid, Akureyri, Mývatn, Egilsstadir, Laugarvatn, Thingvellir, Jökulsárgljúfur a Skaftafell. Mimo oficiálních kempů nejsou, co se týče stanování, žádné omezení, v některých oblastech, např.. na vysočině, se smí stanovat jen na proto vyhrazených místech. Předtím, než si rozložíte stan na oploceném pozemku, nebo na hospodářské půdě, vyžádejte si povolení od majitele. Informace: Icelandic Touring Club http://www.fi.is

Jsou v Reykjavík, Leirubakki, Fljótsdalur, Reynisbrekka, Höfn, Stafafell, berou, Seyðisfjörður, Húsey, Akureyri, Bakkaf Jördur, Fosshóll, Hamar, Hafnarf J., Hveragerdi, Lónkot, Lons Mosfellsbaer, Njardvik, Ósar, Patreksfjörður, Reydarf Jördur, Reykholt, Runnar Stykkishólmur, Saeberg, Pingvellir a na Vestmannaeyjar; mnoho z nich je otevřených jen v létě. Všechny jsou bez věkového omezení. Pokud si přinesete vlastní spacák, zaplatíte méně. Ve vnitrozemí se nachází mnoho chat ve kterých můžete přenocovat. Musíte si však přinést vlastní potraviny a spacáky. Ne vždy jsou však chaty volné. Informace: Icelandic Youth Hostel Association http://www.hostel.is Sundlaugavegir 34, IS-105 Reykjavík a The Icelandic Touring Club, Mörkin 6, IS-108 Reykjavík http://www.fi.is

Základem jídelníčku jsou pokrmy z ryb. Pochoutkou je speciálně připravené žraločí maso tzv. hákarl. Je nakrájeno na malé kostičky a podává se v dózách s víčkem kvůli silnému zápachu. Zapíjí se pálenkou. Islanďané též rádi jedí lososa vyuzeného podomácku na sušeném ovčím trusu. Tímto způsobem uzený losos je chutnější.

Islandské recepty

Když se řekne islandská kuchyně, většina z nás na talíři vidí ryby a jiné mořské plody, případně skopové a jehněčí maso a desítky druhů ovčích sýrů. Dosti oblíbeným je například fermentovaný žralok, jehož bychom na jídelním lístku nalezli pod položkou „Hakarl“, další specialitou je „Hangikjöt“, neboli uzené jehněčí, které je díky volnému chovu ovcí a zdravému ovzduší vynikající. Jelikož jsou Islanďané zvyklí plně zpracovat i to málo, co jim příroda nabízí, konzumují se tu v hojné míře také zvířecí vnitřnosti, končetiny a žlázy. Pokud tedy nechcete být nepříjemně překvapeni, vyhýbejte se pokrmům zvaným „slátur“. Pokud ale naopak takovým lahůdkám holdujete, máte nejvyšší čas vydat se na Island. Od poloviny ledna do konce února zde totiž slaví festival jídla jménem „Thorramatur“, při kterém se podávají samé delikatesy, tak jak je kdysi ve středověku jedli Vikingové. Jako dezert můžete vyzkoušet „Skyr“, neboli sladký tvaroh s lesním ovocem, nebo „Randalin“, což je koláč s borůvkovým džemem. Oblíbené je také skořicové cukroví. (http://clanky.vareni.cz/islandska-kuchyne/)

My máme pivo, Rusové mají vodku, ale co se pije na Islandu? Kupodivu obojí. Pivo je tu však, stejně jako všechno ostatní, poměrně drahé. Za půllitr mnohde zaplatíte v přepočtu i 200 korun. Nejlepším islandským pivem je prý světlé Egils, islandskou vodku najdeme pod názvem Ursus. Alkohol ale až na několik výjimek zakoupíte pouze v restauraci, prodávat jej smí jen některé obchody. Jeho dovoz a prodej řídí stát.

Island se návštěvníkovi prezentuje jako beztřídní společnost, jejíž literární tradice sahají až do středověku. Jako pozdrav se tu podává ruka. Lidé se navzájem oslovují křestními jmény, příjmení se skládají z křestního jména otce a přípony Son (syn) nebo Dóttir (dcera). Jón Magnússon znamená Jón, Magnusův syn, a Sigrid Magnúsdottir je Sigrid, Magnusonova dcera. Návštěvníci jsou často zváni do domu. Malé pozornosti a dárky jsou přijímány s radostí. Islanďané se rádi pěkně oblékají, ale velmi oblíbeným je také pohodlné sportovní oblečení.

Oblast Severního Atlantiku má mírné, vlhké a teplé klima. Počasí celého ostrova charakterizuje velká proměnlivost. Díky Golfskému proudu, který přivádí teplé proudy vody dosahují průměrné roční teploty 4 °C, což je zhruba o 9 °C více, než by odpovídalo zeměpisné šířce.

Mísení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik dešťů. Někdy jsou deště obzvláště vydatné a dlouhé. Směrem od jihozápadu na severovýchod množství srážek klesá. Jejich roční úhrn je v rozmezí 3 000 – 300 mm. Léto je zde jen dva měsíce, a to v červnu a červenci. Krásných slunečných dní tu opravdu moc není. V létě vůbec nepřichází tma, sluneční svit v noci pomalu slábne, ale pak opět zesílí. Naopak v zimě s výjimkou několika hodin je stále tma. Vlhkost vzduchu na Islandu nepřesahuje 50 %, což může u některých návštěvníků vyvolat kožní potíže. (http://pocasi.orbion.cz)

http://www.ourfootprints.de/island/touren.html (v němčině)

Podrobná mapa Islandu / Map of Island

Podrobná mapa Reykjavíku / Map of Reykjavík