Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- biblicke_pribehy [2024/05/30 18:50] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
+++ biblicke_pribehy [2024/10/14 09:22] (aktuální) – [Stvoření prvních lidí] 185.5.71.230
@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ===== Stvoření světa =====
-Ó, drazí posluchači, slyšte příběh, jenž nás zavede až na samý počátek všech věcí. Tak často je těžké pochopit ty věci, které nám unikají v překotném proudu času, a které přesahují naši chápavost. A jak složité je pochopit nesmírnou věčnost, která se táhne od nekonečna do nekonečna. Proto náš příběh začíná na samém prahu toho okamžiku, kdy čas sám začal svůj neustálý tikot, a my můžeme nahlédnout do Božího stvořitelského díla, jenž omezení času nepoznává. A zazní to jednoduše:
+Ó, drazí posluchači, slyšte příběh, jenž nás zavede až na samý počátek všech věcí. Tak často je těžké pochopit ty věci, které nám unikají v překotném proudu času, a které přesahují naši chápavost. A jak složité je pochopit nesmírnou věčnost, která se rozprostírá od nekonečna do nekonečna. Proto náš příběh začíná na samém prahu toho okamžiku, kdy čas sám začal svůj neustálý tikot, a my můžeme nahlédnout do Božího stvořitelského díla, jenž omezení času nepoznává. A zazní to jednoduše:
 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Protože dílo stvoření je tak velkolepé, nemůžeme jen tak říci "Teď!" a okamžitě se setkat s hvězdným světem, Zemí, a vším, co ji tvoří a obývá. Právě proto, že toto dílo je tak majestátní, musíme použít prastarý symbol plnosti, kterým od samých počátků lidstva bylo číslo završení a požehnání, číslo sedm - číslo, které představuje dobro, úplnost a dokonalost.
-Pokuste se, moji milí posluchači, kteří hledáte poznání, představit stvoření světa v sedmi dnech, sedmi dílčích částí, z nichž každá má svou vlastní symboliku a význam a dohromady tvoří dokonalý celek.
+Představte si, moji milí posluchači, kteří hledáte poznání, stvoření světa v sedmi dnech, sedmi dílčích částí, z nichž každá má svou vlastní symboliku a význam a dohromady tvoří dokonalý celek.
 První den je ve znamení světla.
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Budiž světlo!
-Bůh promlouvá a tvoří světlo, které se stává zářící nadějí pro pustou, temnou a prázdnou Zemi. Moc Božího slova pronikla temnotou a rozptýlila ji do bezvýznamného stínu. Světlo, první dar, který Bůh věnoval tomuto světu, neslo v sobě symbol pravdy a poznání, které mělo být odhaleno člověkem, a jeho světelný záblesk vyhnal tmu. Proč byste měli, drazí posluchači, toužit po temnotě? Proč byste se měli obávat toho, co představuje jen okamžik před Božím světlem? Radujte se, neboť tma, jež dává útočiště démonům, nečistým silám a nepravostem, stejně jako nevědomosti, byla oddělena od světla a v jeho jasu upadá do zapomnění.
+Bůh promlouvá a tvoří světlo, které se stává zářící nadějí pro pustou, temnou a prázdnou Zemi. Moc Božího slova pronikla temnotou a rozptýlila ji do bezvýznamného stínu. Světlo, první dar, který Bůh věnoval tomuto světu, neslo v sobě symbol pravdy a poznání, které mělo být odhaleno člověkem, a jeho světelný záblesk vyhnal tmu. Proč byste měli, drazí posluchači, toužit po temnotě? Proč byste se měli obávat toho, co představuje jen okamžik před Božím světlem? Radujte se, neboť tma, jež poskytuje útočiště démonům, nečistým silám a nepravostem, stejně jako nevědomosti, byla oddělena od světla a v jeho jasu upadá do zapomnění.
-Bůh označil světlo jako den a tmu nazval nocí, neboť má nad ní úplnou vládu - jen on má právo jí dát jméno, protože on je pánem nad temnotou a tma je plně pod jeho vládou. Cožpak není ohromující síla v tom, když něco pojmenujeme? Ten, kdo zná jméno, má moc.
+Bůh označil světlo jako den a tmu nazval nocí, neboť má nad ní úplnou moc - jen on má právo jí dát jméno, protože on je pánem nad temnotou a tma je plně pod jeho vládou. Cožpak není ohromující síla v tom, když něco pojmenujeme? Ten, kdo zná jméno, má moc.
 A tak byla napsána první kapitola velkého příběhu, který se rozvíjí a pokračuje až do dnešního dne – příběhu, v němž se světlo střetává s temnotou. První den stvoření přináší ujištění, že světlo vždy temnotu prosvítí, zatímco temnota světlo nepohltí. Bůh viděl, že světlo je dobré.
@@ Řádek 56: / Řádek 56: @@
 {{:creative_commons_attribution-sharealike_license:21.11.2023-095802.png?400}}
-Boží slovo vyslovené šestého dne přineslo vrchol jeho díla: stvoření zvířat a člověka. Bůh promluvil a země se začala plnit netušenou rozmanitostí zvířat. Divoká zvěř, lesní stvoření, mohutné zvířata stepí i hustých pralesů, každé zvíře, od nejmenšího hmyzu až po majestátního slona, bylo stvořeno s láskou a pečlivostí.
+Boží slovo vyslovené šestého dne přineslo vrchol jeho díla: stvoření zvířat a člověka. Bůh promluvil a země se začala plnit netušenou rozmanitostí zvířat. Divoká zvěř, lesní stvoření, mohutná zvířata stepí i hustých pralesů, každé zvíře, od nejmenšího hmyzu až po majestátního slona, bylo stvořeno s láskou a pečlivostí.
-Za zvířaty přichází ještě někdo mnohem dokonalejší - člověk. Bůh tento den ukazuje i sebe: stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
+Za zvířaty přichází ještě někdo mnohem dokonalejší - člověk. Bůh tento den ukazuje i sebe: stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. Chcete vidět neviditelného Boha? Jen se podívejte na sebe a na druhé lidi. Člověk je obrazem Boha.
 Člověk dostává jako dar vládu nad Božím stvořením, ale i velkou odpovědnost. Má pečovat o zemi a chránit ji jako správce Božích darů.
@@ Řádek 64: / Řádek 64: @@
 Tento den je zasvěcen stvoření živočichů a člověka. Bůh dal člověku vládu nad stvořením a tím také zvýšil jeho odpovědnost za péči o ně.
-Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.
+Když Bůh tvořil svět a ohlížel se za svým stvořením, bylo to dobré. Při stvoření člověka však řekl „velmi dobré“. Člověk je vrcholem Božího díla, stvořený podle jeho obrazu, schopný rozumět, milovat a rozhodovat se.
-Sedmý den: Odpočinek Boží
+Bůh všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne.
-Tento den je dnem odpočinku, kdy Bůh zhodnotil své dílo a prohlásil ho za dobré. To připomíná, že odpočinek a klid jsou důležitou součástí lidského života a že lidé by měli ctít a děkovat Bohu za stvoření.
+Sedmý den přináší odpočinek.
-Když Bůh stvořil svět v šesti dnech, bylo to dobré, ale při stvoření člověka se zdůrazňuje větší dokonalost a jedinečnost této tvorstva. Zde je několik důležitých aspektů této odlišnosti:
+{{:pasted:2024:20240711-132426.png?400}}
-Stvoření člověka jako vrchol stvoření: Tím, že Bůh označuje stvoření člověka za "velmi dobré," zdůrazňuje, že člověk je vrcholným bodem Božího stvoření. Člověk byl stvořen na Boží obraz a podobnost a má jedinečnou schopnost rozumět Bohu a svobodně se rozhodovat.
+Tento den je dnem klidu, který nám stále připomíná, že mír a pokoj jsou důležitou součástí lidského života, kdy lidé mohou děkovat Bohu za stvoření. Važme si možnosti odpočinku, neboť jen čert, jak praví rčení, nikdy nespí.
-Člověk jako vrchol Boží lásky: Tato zvláštní hodnocení člověka také symbolizuje Boží lásku a péči o člověka. Bůh projevil svou lásku tím, že člověku dal dar svobody a rozumu, což umožňuje člověku náležitě reagovat na Boží lásku.
+**Genesis 1. kapitola** \\
+<sup>1</sup>Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
+<sup>2</sup>Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
+<sup>3</sup>I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo.
+<sup>4</sup>Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.
+<sup>5</sup>Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
-Zodpovědnost a morální rozměr: Tím, že člověk byl označen jako "velmi dobrý," má také zodpovědnost chránit a spravovat Boží stvoření. Člověk je povolán k péči o zemi a všechny její tvory. Tato zodpovědnost má morální rozměr a odkazuje na etické zásady, které člověk má dodržovat.
+<sup>6</sup>I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“
+<sup>7</sup>Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak.
+<sup>8</sup>Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý.
-Poslání člověka: Označení člověka jako "velmi dobrého" zdůrazňuje také jeho poslání na této zemi. Člověk byl stvořen k tomu, aby poznával Boha, miloval ho a miloval své bližní
+<sup>9</sup>I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak.
+<sup>10</sup>Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
+<sup>11</sup>Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak.
+<sup>12</sup>Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.
+<sup>13</sup>Byl večer a bylo jitro, den třetí.
+<sup>14</sup>I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.
+<sup>15</sup>Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
+<sup>16</sup>Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.
+<sup>17</sup>Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí,
+<sup>18</sup>aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.
+<sup>19</sup>Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
-//Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.\\
+<sup>20</sup>I řekl Bůh: „Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!“
-Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
+<sup>21</sup>I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že to je dobré.
-I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo.
+<sup>22</sup>A Bůh jim požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“
-Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.
+<sup>23</sup>Byl večer a bylo jitro, den pátý.
-Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
-I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“
-Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak.
-Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý.
-I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak.
-Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
-Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak.
-Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.
-Byl večer a bylo jitro, den třetí.
-I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.
-Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
-Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.
-Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí,
-aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.
-Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
-I řekl Bůh: „Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!“
-I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že to je dobré.
-A Bůh jim požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“
-Byl večer a bylo jitro, den pátý.
-I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak.
-Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.
-I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“
-Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
-A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“
-Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.
-Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak.
-Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.//
+<sup>24</sup>I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak.
+<sup>25</sup>Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.
+<sup>26</sup>I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“
+<sup>27</sup>Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
+<sup>28</sup>A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“
+<sup>29</sup>Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.
+<sup>30</sup>Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak.
+<sup>31</sup>Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.
+**Genesis 2. kapitola** \\
+<sup>1</sup>Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.
+<sup>2</sup>Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.
+<sup>3</sup>A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.
+===== Stvoření prvních lidí =====
-Stvoření světa a Adam a Eva: Tento příběh je klíčovým bodem, protože popisuje stvoření světa Bohem a prvního člověka a ženy. Toto je počátek Bible a základ pro porozumění lidského hříchu a Božího plánu pro spásu.
+Hospodin Bůh vzal prach země, tu nejprostší a nejskromnější látku, a stvořil člověka. Vdechl mu do chřípí dech života a člověk se stal živou bytostí. Bůh má svůj styl a často dává vedle sebe, nebo dokonce propojuje ty nejobyčejnější a nejskvostnější věci. Obyčejný prach získal otisk Boží podstaty a stal se živým tvorem, který nese obraz Všemohoucího.
-Noe a potopa: Příběh Noeho a jeho arký ilustruje Boží soud nad zkažením světa a zachování jeho vyvoleného lidu. Tento příběh podtrhuje Boží spravedlnost a milosrdenství.
+{{:pasted:2024:20240711-141109.png?400}}
+Hospodin Bůh vysadil nádhernou zahradu v Edenu na východě a přivedl tam člověka, kterého stvořil. V ráji nechal vyrůst ze země veškeré stromoví, které bylo žádoucí na pohled a mělo lahodné plody k užívání. Uprostřed zahrady stál strom života a vedle něj strom poznání dobrého a zlého.
+Z Edenu vycházela řeka, aby napájela zahradu, a odtud se rozdělovala do čtyř hlavních toků. První z nich se jmenovala Píšon a obtékala celou zemi Chavílu, kde se nacházelo zlato. Toto zlato bylo výjimečně skvělé, a kromě něj tam byla i vonná pryskyřice a kámen karneol. Druhá řeka se jmenovala Gíchón a obtékala celou zemi Kúš. Třetí řeka byla Chidekel, která teče východně od Asýrie, a čtvrtá řeka je Eufrat.
+{{:pasted:2024:20240711-133819.png?400}}
+Hospodin Bůh umístil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. Každý strom nesl zvláštní ovoce a z každého stromu zahrady mohl člověk brát vzácné plody, jen z jediného stromu člověk jíst nesměl: ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. Rozhodovat o tom, co je dobré a zlé, může pouze Hospodin, který dal věcem řád.
+{{:pasted:2024:20240711-134510.png?400}}
+"Jakmile se budeš stavět na místo Boha a budeš chtít sám rozhodovat o tom, co je správné a špatné, co je dobré a zlé, a budeš tak přetvářet Boží řád, v den kdy bys pojedl toto ovoce ze stromu rozlišování dobrého a zlého, propadneš smrti."
+Pak řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ A tak Hospodin Bůh vytvořil ze země veškerou polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve.  Zatímco při  stvoření světa, jen Bůh mohl označit světlo jako den a pojmenovat tmu nocí, protože má nad ní vládu, teď každý živý tvor dostal své jméno podle toho, jak jej člověk nazval. Člověk dává jména všem zvířatům, nebeskému ptactvu i veškeré polní zvěři, kterou k němu přivádí Hospodin. Člověk má nad nimi moc, ale je zároveň zodpovědný Bohu. Člověk nesmí být kořistník a chovat se bezohledně, ale má střežit přírodu, všechny živé tvory a celou Zemi.
+Ale ve zvířatech se pro člověka nenašla pomoc jemu rovná.
+I uvedl Hospodin Bůh na člověka hluboký spánek, a když usnul, vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. Z toho žebra Hospodin Bůh utvořil ženu a přivedl ji k člověku. A člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať se nazývá muženou, vždyť z muže byla vzata.“ V hebrejštině se slova "muž" a "žena" pojí v harmonii jako "íš" a "išša", čímž je zdůrazněna jejich vzájemná jednota, propojení i doplnění. Tato slova vyjadřují, že muž a žena jsou dvě části jednoho celku, symbolem jednoty a rovnosti mezi mužem a ženou. Oba byli stvořeni Bohem a jsou si navzájem pomocníky sobě rovnými.
+Vyjmutí žebra ukazuje, že pro vytvoření vztahu je třeba odevzdat část sebe – své srdce, svou duši.  Avšak stejně jako člověk nemůže postrádat všechna svá žebra, nelze se rozdat všem lidem na úkor vlastního já. Je potřeba pečlivě vybírat, kam vložíme své úsilí a lásku, aby to, co dáváme, mohlo opravdu růst a přinášet plody. Vztah vyžaduje oběť, ale takovou, která uchová naši vlastní sílu a jedinečnost, neboť  nemůžeme rozdat všechna svá žebra a zároveň neztratit svou vlastní oporu.
+V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží. Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam, což znamená Člověk. Tím dal Člověku lidskou důstojnost, která vychází z důstojnosti samotného Boha.
+A proto opustí muž svého otce i matku, přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.
+Oba dva byli nazí, muž i jeho žena, ale nestyděli se.
+{{:pasted:2024:20240702-025820.png?400}}
+Tento příběh je klíčovým bodem, protože popisuje stvoření světa Bohem a prvního člověka a ženy. Toto je počátek Bible a základ pro porozumění lidského hříchu a Božího plánu pro spásu.
+==== První hřích ====
+{{:pasted:2024:20240702-100755.png?400}}
+{{:2024:1hrich2-1719907460_2.jpg?400|}}
+{{:pasted:2024:20240702-025452.png?400}}
+{{:pasted:2024:20240702-102929.png?600}}
+===== Noe a potopa =====
+Noe a potopa: Příběh Noeho a jeho archy ilustruje Boží soud nad zkažením světa a zachování jeho vyvoleného lidu. Tento příběh podtrhuje Boží spravedlnost a milosrdenství.
 Abrahám a jeho smlouva s Bohem: Abrahám je klíčovou postavou Starého zákona a jeho smlouva s Bohem předznamenává vyvolení národa Izrael a Boží plán spásy pro celé lidstvo.
+Příběhy o Jozefovi a jeho bratrech: Příběhy o Jozefovi a jeho bratrech, zejména jeho prodej do Egypta a pozdější vysvobození, představují Boží plán a jeho využívání lidských událostí pro svůj účel.
 Mojžíš a vyjití Izraelitů z Egypta: Příběh Mojžíše a vyjití Izraelitů z Egypta je zásadním příběhem osvobození Božího lidu z otroctví. To je důležité pro porozumění Božího vedení a spásy.
@@ Řádek 129: / Řádek 175: @@
 Proroci jako Eliáš a Jeremjáš: Proroci hrají klíčovou roli ve Starém zákoně, protože přinášejí Boží poselství a výzvy k nápravě. Jejich příběhy ukazují, jak Bůh komunikoval s Izraelem skrze proroky.
-Příběhy o Jozefovi a jeho bratrech: Příběhy o Jozefovi a jeho bratrech, zejména jeho prodej do Egypta a pozdější vysvobození, představují Boží plán a jeho využívání lidských událostí pro svůj účel.
 Příběh Jónáše a velryby: Příběh Jónáše a jeho setkání s velrybou ukazuje Boží soucit a nápravu, i když prorok odmítl plnit Boží vůli.
@@ Řádek 140: / Řádek 184: @@
 Jozue a dobytí Kanaánu: Příběh Jozueho a dobytí země Kanaán je důležitým okamžikem v historii Izraele, když Bůh splnil svůj slib a přivedl lid do zaslíbené země.
-Máte pravdu, "ahojte" je moderní slovo, které by nemělo místo ve starověkém kontextu. Omlouvám se za nepřesnost. Zde jsou další oslovení bez moderního vlivu:
 . "Vážení dobrodruzi biblických časů, přicházíme s dalším vzrušujícím příběhem..."

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku