Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
jordansko [2019/01/27 14:01] 193.165.237.79 [Qasr al-Kharaneh] |
jordansko [2021/11/08 19:54] (aktuální) cesty |
||
---|---|---|---|
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
* [[https:// | * [[https:// | ||
- | Plánujete-li v Jordánsku zůstat alespoň 3 noci a navštívit i Petru, vyplatí se [[https:// | + | Plánujete-li v Jordánsku zůstat alespoň 3 noci a navštívit i Petru, vyplatí se [[https:// |
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
Historické památky, muzea a turistické místa jsou v blízkosti centra a všude se dostanete pěšky (pokud jste v centru). Máte-li mapu Ammánu, nejásejte předem nad blízkostí některých míst, protože město má obrovské rozdíly v nadmořské výšce (samé kopce a údolí) a chůze po městě tak není úplně osvěžující (a k tomu musíte počítat, že město je prvotně pro auta, a ne pro chodce – fascinující jsou náhle končící chodníky, nebo chodníky, přes které nejde projít kvůli stromům a keřům, nebo ty chodníky jednoduše neexistují). | Historické památky, muzea a turistické místa jsou v blízkosti centra a všude se dostanete pěšky (pokud jste v centru). Máte-li mapu Ammánu, nejásejte předem nad blízkostí některých míst, protože město má obrovské rozdíly v nadmořské výšce (samé kopce a údolí) a chůze po městě tak není úplně osvěžující (a k tomu musíte počítat, že město je prvotně pro auta, a ne pro chodce – fascinující jsou náhle končící chodníky, nebo chodníky, přes které nejde projít kvůli stromům a keřům, nebo ty chodníky jednoduše neexistují). | ||
- | Název města se odvozuje od Ammonitů, semitského národa, kteří žili ve starověku na východním břehu Jordánu až k hranicím Arábie (na území dnešního Jordánska). Jejich hlavním městem byl Rabbat Ammon (právě dnešní Ammán), označovaný Řeky a Římany jako Filadelfia. Bible uvádí, že hlavním božstvem Ammonitů byl Moloch, kterému byly přinášeny lidské oběti. Podle bible Ammonité pochází z Ammona, syna Lotova a jeho vlastní dcery (Genesis 19: 30-38). | + | Název města se odvozuje od Ammonitů, semitského národa, kteří žili ve starověku na východním břehu Jordánu až k hranicím Arábie (na území dnešního Jordánska). Jejich hlavním městem byl Rabbat Ammon (právě dnešní Ammán), označovaný Řeky a Římany jako Filadelfia. Bible uvádí, že hlavním božstvem Ammonitů byl Moloch, kterému byly přinášeny lidské oběti. Podle bible Ammonité pochází z Ammona, syna Lotova a jeho vlastní dcery. S nimi jsou příbuzní Moabité. |
+ | < | ||
+ | '' | ||
- | Pokud hledáte v Ammánu krásný výhled, **citadela** i **římský amfiteátr** (který je pod ní) jsou na to jako stvořené. \\ Nedaleko je i královský palác // | + | Pokud hledáte v Ammánu krásný výhled, **citadela** i **římský amfiteátr** (který je pod ní) jsou na to jako stvořené. \\ |
+ | < | ||
+ | |||
+ | Nedaleko je i královský palác // | ||
V jordánském muzeu, kde jsou i interaktivní výstavy, si na své přijdou děti i dospělí. Snad všechny průvodce doporučují pro milovníky jídla Hashem restaurant (GPS 31.9751000N, | V jordánském muzeu, kde jsou i interaktivní výstavy, si na své přijdou děti i dospělí. Snad všechny průvodce doporučují pro milovníky jídla Hashem restaurant (GPS 31.9751000N, | ||
Kromě mnoha mešit jsou v Ammánu i kostely, např.: | Kromě mnoha mešit jsou v Ammánu i kostely, např.: | ||
- | * Melchitská katedrála (31.97328, 35.84983) | + | * Melchitská katedrála ([[https:// |
* Chaldejský kostel (Chaldean Patriarchal Vicariate in Jordan) (31.96973, 35.91159) | * Chaldejský kostel (Chaldean Patriarchal Vicariate in Jordan) (31.96973, 35.91159) | ||
==== MHD v Ammánu 🚌 ==== | ==== MHD v Ammánu 🚌 ==== | ||
Řádek 47: | Řádek 52: | ||
====== Východ a SV od Ammánu ====== | ====== Východ a SV od Ammánu ====== | ||
=====Pouštní zámky===== | =====Pouštní zámky===== | ||
+ | < | ||
Pouštní zámky jsou jordánský skvost, který objevil český orientalista a kněz, profesor Alois Musil. Když se svými objevy seznamoval na začátku 20. století odbornou veřejnost, většinou mu moc nevěřili (spíš vůbec), protože to byl trošku šok – staré arabské umění a byli tam zobrazení lidé, a navíc ne jen nějaké oficiální portréty, ale scény docela dost obscénní. To neštymovalo s dosavadním chápáním arabského umění – Musil se ovšem nedal a ukázal, že všechny ty nejrůznější zákazy nepochází z doby Mohameda, ale vytvářely se v dobách pozdějších. Zámky se označují jako //Qasr / Kasr//, což znamená v arabštině " | Pouštní zámky jsou jordánský skvost, který objevil český orientalista a kněz, profesor Alois Musil. Když se svými objevy seznamoval na začátku 20. století odbornou veřejnost, většinou mu moc nevěřili (spíš vůbec), protože to byl trošku šok – staré arabské umění a byli tam zobrazení lidé, a navíc ne jen nějaké oficiální portréty, ale scény docela dost obscénní. To neštymovalo s dosavadním chápáním arabského umění – Musil se ovšem nedal a ukázal, že všechny ty nejrůznější zákazy nepochází z doby Mohameda, ale vytvářely se v dobách pozdějších. Zámky se označují jako //Qasr / Kasr//, což znamená v arabštině " | ||
Řádek 66: | Řádek 72: | ||
GPS 31.72886, 36.46285 \\ Vstupné do zámečku zahrnuto v Jordan Pass. | GPS 31.72886, 36.46285 \\ Vstupné do zámečku zahrnuto v Jordan Pass. | ||
- | Zámeček je velmi pěkný a pokud máte naplánovanou šňůru pouštních zámků, tak by byla velká škoda ho vynechat. Je docela velký a prohlídka je zajímavá. Al-Kharaneh / Al Harání je jedním z nejznámějších z pouštních zámků / hradů (i když v tomto případě se o zámeček, ani o vojenský hrad nejednalo), které se nacházejí v dnešním východním Jordánsku, asi 60 kilometrů východně od Ammánu a relativně blízko hranic se Saúdskou Arábií. Předpokládá se, že byl postaven před začátkem 8. století n. l. V jedné z horních místností jsou dobře patrné vlivy Sásánovské / Novoperské říše. Na místě mohl existovat řecký nebo byzantský dům. Je to jeden z nejstarších příkladů islámské architektury v regionu. \\ Účel zůstává dodnes nejasný. Mohlo se jednat o karavanseraj, | + | Zámeček je velmi pěkný a pokud máte naplánovanou šňůru pouštních zámků, tak by byla velká škoda ho vynechat. Je docela velký a prohlídka je zajímavá. Al-Kharaneh / Al Harání je jedním z nejznámějších z pouštních zámků / hradů (i když v tomto případě se o zámeček, ani o vojenský hrad nejednalo), které se nacházejí v dnešním východním Jordánsku, asi 60 kilometrů východně od Ammánu a relativně blízko hranic se Saúdskou Arábií. Předpokládá se, že byl postaven před začátkem 8. století n. l. V jedné z horních místností jsou dobře patrné vlivy Sásánovské / Novoperské říše. Na místě mohl existovat řecký nebo byzantský dům. Je to jeden z nejstarších příkladů islámské architektury v regionu. \\ Účel zůstává dodnes nejasný. Mohlo se jednat o karavanseraj, |
+ | < | ||
+ | '' | ||
==== Quseir 'Amra ==== | ==== Quseir 'Amra ==== | ||
GPS 31.80193, 36.58729 \\ Vstupné do zámečku zahrnuto v Jordan Pass. | GPS 31.80193, 36.58729 \\ Vstupné do zámečku zahrnuto v Jordan Pass. | ||
+ | |||
+ | < | ||
Amra je při návštěvě pouštních zámků povinnost – právě tady jsou k vidění zachovalé malby lidí i zvířat. Zámeček není příliš velký, k vidění jsou především tři místnosti lázní (od studených až po horké) včetně systému vytápění. | Amra je při návštěvě pouštních zámků povinnost – právě tady jsou k vidění zachovalé malby lidí i zvířat. Zámeček není příliš velký, k vidění jsou především tři místnosti lázní (od studených až po horké) včetně systému vytápění. | ||
Řádek 75: | Řádek 85: | ||
==== Azraq Castle ==== | ==== Azraq Castle ==== | ||
GPS 31.88016, 36.82738 \\ Vstupné do zámečku zahrnuto v Jordan Pass. | GPS 31.88016, 36.82738 \\ Vstupné do zámečku zahrnuto v Jordan Pass. | ||
+ | |||
+ | < | ||
==== Qasr al-Hallabat ==== | ==== Qasr al-Hallabat ==== | ||
Řádek 88: | Řádek 100: | ||
====== Severní Jordánsko ====== | ====== Severní Jordánsko ====== | ||
+ | < | ||
+ | '' | ||
==== Umm Qais ==== | ==== Umm Qais ==== | ||
32.65498, 35.67867 \\ Museum (Jordan Pass) | 32.65498, 35.67867 \\ Museum (Jordan Pass) | ||
+ | |||
+ | < | ||
+ | '' | ||
**Umm Qais** – bývalá Gedara / Gadara – je město v severním Jordánsku, které je známé především svou blízkostí zříceniny dávného města. Dříve bylo sídlem biskupství a v současnosti se jedná jen o titulární římsko(latinsko)-katolické biskupství. | **Umm Qais** – bývalá Gedara / Gadara – je město v severním Jordánsku, které je známé především svou blízkostí zříceniny dávného města. Dříve bylo sídlem biskupství a v současnosti se jedná jen o titulární římsko(latinsko)-katolické biskupství. | ||
Řádek 115: | Řádek 131: | ||
==== Pella ==== | ==== Pella ==== | ||
32.44973, 35.61082 \\ | 32.44973, 35.61082 \\ | ||
- | Místo bylo osídleno pravděpodobně již před 10 000 lety a je nazýváno též Tabaqat Fahel. Pella rovněž patřila do Desetiměstí / Decapolis. Ve městě žili první křesťané, | + | Místní vyslovují Pella jako [bela]. |
Vlastní město bylo zničeno zemětřesením v roce 749. V této oblasti zůstala jen malá obec. Pouze malé části zřícenin byly vykopány a zpřístupněny. | Vlastní město bylo zničeno zemětřesením v roce 749. V této oblasti zůstala jen malá obec. Pouze malé části zřícenin byly vykopány a zpřístupněny. | ||
Řádek 138: | Řádek 154: | ||
==== Hrad Ajloun / Ajloun Castle ==== | ==== Hrad Ajloun / Ajloun Castle ==== | ||
32.32536, 35.72745 \\ | 32.32536, 35.72745 \\ | ||
+ | {{http:// | ||
+ | |||
Hrad Ajloun je muslimský hrad z 12. století, který se nachází v severozápadním Jordánsku. Je na kopci, ze kterého hrad střežil tři wádí, které sestupují směrem k údolí Jordánu. Hrad byl vystavěn Ajjubidy ve 12. století a rozšířený Mamlúky ve 13. století. \\ Jméno //Ajlun// souvisí s křesťanským mnichem, který na této hoře žil v byzantském období. Hrad stojí na zřícenině kláštera, jehož stopy byly objeveny během archeologických vykopávek. | Hrad Ajloun je muslimský hrad z 12. století, který se nachází v severozápadním Jordánsku. Je na kopci, ze kterého hrad střežil tři wádí, které sestupují směrem k údolí Jordánu. Hrad byl vystavěn Ajjubidy ve 12. století a rozšířený Mamlúky ve 13. století. \\ Jméno //Ajlun// souvisí s křesťanským mnichem, který na této hoře žil v byzantském období. Hrad stojí na zřícenině kláštera, jehož stopy byly objeveny během archeologických vykopávek. | ||
==== Jerash (Gerasa) ==== | ==== Jerash (Gerasa) ==== | ||
32.27229, 35.8913 \\ | 32.27229, 35.8913 \\ | ||
+ | |||
+ | < | ||
+ | '' | ||
+ | |||
Pompeje Východu, Město 1000 sloupů. Nejzachovalejší římské město mimo Itálii. \\ | Pompeje Východu, Město 1000 sloupů. Nejzachovalejší římské město mimo Itálii. \\ | ||
- | Město bylo založeno Alexandrem Makedonským, | + | Město bylo založeno Alexandrem Makedonským, |
Ve starém městě jsou i staré byzantské kaple. | Ve starém městě jsou i staré byzantské kaple. | ||
Řádek 168: | Řádek 190: | ||
31.56746, 35.62428 \\ Místo Herodova paláce, kde byl popraven sv. Jan Křtitel. | 31.56746, 35.62428 \\ Místo Herodova paláce, kde byl popraven sv. Jan Křtitel. | ||
+ | '' | ||
+ | 1 V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi\\ | ||
+ | 2 a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.“\\ | ||
+ | 3 Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,\\ | ||
+ | 4 neboť Jan mu říkal: „Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“\\ | ||
+ | 5 Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka.\\ | ||
+ | 6 Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,\\ | ||
+ | 7 a on jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.\\ | ||
+ | 8 A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.“\\ | ||
+ | 9 Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli, | ||
+ | 10 a dal Jana v žaláři stít.\\ | ||
+ | 11 Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.\\ | ||
+ | 12 Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.'' | ||
+ | |||
+ | '' | ||
+ | 17 Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře, protože si vzal za ženu Herodiadu, manželku svého bratra Filipa,\\ | ||
+ | 18 a Jan mu vytýkal: „Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!“\\ | ||
+ | 19 Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.\\ | ||
+ | 20 Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.\\ | ||
+ | 21 Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje.\\ | ||
+ | 22 Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a já ti to dám.“\\ | ||
+ | 23 Zavázal se jí přísahou: „Dám ti, co si budeš přát, až do polovice svého království.“\\ | ||
+ | 24 Ona vyšla a zeptala se matky: „Oč mám požádat? | ||
+ | 25 Dcera spěchala dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“\\ | ||
+ | 26 Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.\\ | ||
+ | 27 Proto poslal kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal Jana v žaláři\\ | ||
+ | 28 a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.\\ | ||
+ | 29 Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, odnesli jeho tělo a uložili je do hrobu.'' | ||
===== Střední Jordánsko ===== | ===== Střední Jordánsko ===== | ||
==== Petra ==== | ==== Petra ==== | ||
GPS 30.32849, 35.44449 | GPS 30.32849, 35.44449 | ||
- | Bezpochyby, skalní město Petra je nejznámější místo v Jordánsku. Petra není jen stará Pokladnice (nejslavnější obrázek), ale je tam mnoho dalších cestiček, kterými se dá objevovat celá oblast a vidět desítky hrobek a chrámů. Může stačit jeden den, ale pokud se chcete vnořit do historie opravdu hluboko, můžete si zakoupit i dvou, či třídenní vstupenku – podle počtu dní v Petře si můžete zakoupit i Jordan pass (za 2-3 dny navíc je tam příplatek). | + | Bezpochyby, skalní město Petra je nejznámější místo v Jordánsku. |
Určitě dojděte až k **Monastery**, | Určitě dojděte až k **Monastery**, | ||
Řádek 220: | Řádek 270: | ||
* [[https:// | * [[https:// | ||
* [[https:// | * [[https:// | ||
+ | ====== Fotky ====== | ||
+ | http:// | ||