Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

AFRIKA AMERIKA ANTARKTIDA ASIE AUSTRÁLIE+OCEÁNIE EVROPA

Prosíme Vás, podpořte projekt Dětské hřiště v Balchaši (Kazachstán): http://cesty.in/hřiště






Postranní lišta


Cestovatelské stránky







































thajsko

Thajsko

Turistické zajímavosti

Ayutthaya

Město, které má khmerské základy, vzniklo v polovině 14. století. Rama (král) Thibodi ustanovil Ayutthayu hlavním městem svého království.

  • 1350-1767: královská říše Ayutthaya s pěti dynastiemi
  • 1350: za Ramy (krále) Thibodi založení hlavního a rezidenčního města
  • 1350-1488: doba rozkvětu umění v Ayutthayi
  • 1482-1532: stavba chedis chrámu Vat Phra Si Sanphet
  • 1569: vybudování
  • 80 m vysoké chedis Phu Kao Thong
  • 1590-1605: král Naresuan
  • 1656-1638: král Narai
  • 7. duben 1767: zničení města Barmánci
  • 1956: začátek restaurování památek
  • 1958: znovuobjevení uměleckých pokladů Wat Ratchaburana
  • 1971 zrestaurování Wat Putthai Sawan
  • 1991 zápis do světového kulturního dědictví UNESCO

Jako kulisa z hollywoodského filmu „Anna a král“ působí panorama středověkého městského komplexu Ayutthaya v dnešním Thajsku. Vysoko se vzpínající chedis (chrámové věže), skvostné chrámy a mohutné sochy Buddhy se tyčí až 80 m vysoko. Po více než 400 let odtud ayutthayští králové (celkem 35) vládli velkému území Siamu. Město Ayutthaya se stalo jednou z nevětších a nejblahobytnějších metropolí v jihovýchodní Asii. V době jejího rozkvětu žilo ve městě asi 1 milion lidí.

Konec hlavního města Ayutthaya byl zpečetěn dobytím barmskými vojsky v 18. století. Dnes žije v hlavním městě provincie ještě asi 65 000 lidí.

Za svůj vzestup ve 14. století vděčí město Ayutthaya úpadku tehdejšího hlavního města Sukhothai. Rama Rhiboldi přesunul své úřední a vládní sídlo kolem roku 1351 bez okolků do starého sídla založeného Khmery na ostrově mezi řekami Maenam Chao Phraya, Pasak a Lopburi, dnes asi 70 km severně od Bangkoku. Úrodná rovina kolem řeky, bohaté sklizně, promyšlený systém daní a odvodů vytvořily základ blahobytu a bohatství města Ayutthaya a jeho obyvatel.

Vznikl čilý obchodní ruch s jinými zeměmi. Kvetl obchod s Čínou, Jávou, Malajsií, Indií, Cejlonem, Japonskem a Persií, ale také s Portugalskem, Francií, Holandskem a Anglií. Byly budovány a skvostně zdobeny chrámy, paláce a obrovské sochy Buddhy. Obzvláštní nádherou se skvěly chedis, kopule a chrámové věže byly kompletně potaženy lístkovým zlatem.
Na sklonku 17. století se začíná lesk města ztrácet. Ayutthayští králové se stále více zaplétají do válečných konfliktů se sousední Barmou. Město, obklopené a chráněné od 16. století masivním městským opevněním z pálených cihel, odolalo několika obléháním barmskými vojsky. 7. dubna 1767 je ovšem Ayutthaya dobyta. Barmánci plení poklady z chrámů a ničí rozsáhlé části nádherného města. Legenda vypráví, že z očí velké Buddhovy sochy po pádu města tekly slzy…

Ayutthaya ležela v suti a popelu. Nesmělé pokusy o znovuvybudování ztroskotaly. A jen krátkou dobu po porážce barmskými vojsky se král Rama I. stáhl se svým dvorem z Ayutthayi a založil nové hlavní město Bangkok.

Dnes je v ruinách města cítit pouhý závan někdejší nádhery a zašlého lesku. Chedis -impozantní, zvonovité, vysoko se tyčící věže a mohutné stavby chrámů a klášterů dávají ještě dnes tušit velikost a bohatství středověkého města Ayutthaya. V komorách pod věžemi chedisů a chrámů se nacházejí relikvie svatých mužů a tělesné pozůstatky králů a jejich rodin. Věž chrámu Mahathat byla prý místem uchováváni historického Buddhy.

V době svého rozkvětu měla Ayutthaya tři královské paláce, 375 chrámových staveb, 94 městských bran a 29 obranných pevnosti. Nejkrásnějšim chrámem Ayutthayi je nepochybně Wat Phra Si Sanphet. Jeho tři chedis z 15. století, které vše převyšují a ve kterých je uchováván jak popel krále Ramy Thibodi II., tak i jeho otce, jsou zdaleka viditelným symbolem města.

Ruiny Ayutthayi jsou nádherným odkazem kdysi velkolepé kultury. Vliv Khmerů a také Indie a Cejlonu daly vzniknout pozoruhodnému bohatství forem a stylů.

thajsko.txt · Poslední úprava: 29. 01. 2017 18:09 autor: 80.243.100.138