Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze | |||
karelie [2017/01/31 11:41] 80.243.100.138 |
karelie [2017/01/31 11:52] 80.243.100.138 |
||
---|---|---|---|
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Karelská krajina se vyznačuje mírnými vyvýšeninami a jasně viditelnými stopami formování ledovce. Jeho působení (odtávání, | Karelská krajina se vyznačuje mírnými vyvýšeninami a jasně viditelnými stopami formování ledovce. Jeho působení (odtávání, | ||
- | Díky neustále se pohybující ledové mase byly omílány a narušovány skály a přemisťovány obrovské kamenné valouny. Tento jev dal vzniknout rozmanitým skalním útvarům, které se obecně označují jako „kadeřavé skály“, či „beraní čela“ (své označení získaly skály podle svého zaobleného tvaru). Ačkoli jsou vyvýšeniny a pahorkatiny pro Karélii typické, nedosahují závratných výšek. Nejvýraznější vyvýšeniny se nachází na západě a severozápadě země poblíž hranice s Finskem. Nejvyšší hora Nuorunen se nachází v národním parku Paanajarvi a její výška nepřevyšuje 580 m n. m. Směrem na východ vyvýšenin ubývá a začíná převládat bažinatá půda. Jižní oblasti Karélie jsou charakteristické spojením dvou naprosto odlišných krajinných typů. Bažinaté morénové roviny s pahorky, které dosahují maximální výšky 100 metrů sousedí s kamennými valy, které často převyšují i výšku 200 metrů. Jižní oblasti jsou vyhlášeny svými jezery, právě zde se nachází Ladožské jezero - největší jezero v Evropě. Severní břehy Bílého moře jsou zase vysoké a nepřístupné. | + | Díky neustále se pohybující ledové mase byly omílány a narušovány skály a přemisťovány obrovské kamenné valouny. Tento jev dal vzniknout rozmanitým skalním útvarům, které se obecně označují jako „kadeřavé skály“, či „beraní čela“ (své označení získaly skály podle svého zaobleného tvaru). Ačkoli jsou vyvýšeniny a pahorkatiny pro Karélii typické, nedosahují závratných výšek. Nejvýraznější vyvýšeniny se nachází na západě a severozápadě země poblíž hranice s Finskem. Nejvyšší hora Nuorunen se nachází v národním parku Paanajarvi a její výška nepřevyšuje 580 m n. m. Směrem na východ vyvýšenin ubývá a začíná převládat bažinatá půda. Jižní oblasti Karélie jsou charakteristické spojením dvou naprosto odlišných krajinných typů. Bažinaté morénové roviny s pahorky, které dosahují maximální výšky 100 metrů sousedí s kamennými valy, které často převyšují i výšku 200 metrů. Jižní oblasti jsou vyhlášeny svými jezery, právě zde se nachází |
Z Karélie pochází i unikátní nerost šungit, který je známý svými léčivými účinky. Šungit je zvláštní polyminerální uhlíková hornina, která má dezinfekční a hojivé účinky. Svůj název dostal podle místa svého výskytu - karelské vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera. | Z Karélie pochází i unikátní nerost šungit, který je známý svými léčivými účinky. Šungit je zvláštní polyminerální uhlíková hornina, která má dezinfekční a hojivé účinky. Svůj název dostal podle místa svého výskytu - karelské vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera. | ||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
přírodní památky | přírodní památky | ||
- | * Ladožské jezero | + | * [[Ladožské jezero]] |
* Oněžské jezero | * Oněžské jezero | ||
* Bělomorskobaltský kanál | * Bělomorskobaltský kanál |