Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- turkmenistan [2015/08/28 19:02]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
+++ turkmenistan [2020/10/09 23:14] (aktuální)
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 Při vstupu do Turkmenistánu se platí 12 $ vstupní poplatek (platí se pouze v dolarech). Hranice se obvykle uzavírají v době oběda, což trvá asi 2 hodiny na jakékoliv hranici. Turkmenistán má ve zvyku jednostranně uzavírat hranice během voleb a v případě státních svátků (např. 19. února).
+Pokud si všechno zařídíte s vízem předem, nemusíte si pro ně jezdit do Berlína nebo do Vídně, ale nalípnou vám ho do pasu na hranicích nebo na letišti v Ašchabádu. Musíte mít ale vytištěný papír z ambasády, kde se píše, že to vízum máte dostat a je tam číslo toho víza).
+Bez pozvání nemáte na vízum šanci, jediná výjimka je tranzitní vízum na 5 dní. Stránky ambasády ve Vídni: http://austria.tmembassy.gov.tm/en/
 Turkmenské hraniční přechody po souši ze sousedních států:
@@ Řádek 25: / Řádek 29: @@
   * s Tádžikistánem - dálnice Termez-Dushanbe (шоссе Термез - Душанбе)
-  * s Kazachstánem - dálnice Turkmenbaši-Ševčenko (шоссе Туркменбаши - Шевченко)
+  * s Kazachstánem - dálnice Turkmenbaši-Ševčenko (шоссе Туркменбаши - Шевченко), přechod **Temirbaba** (název na kazašské straně): je na dost špatné silnici. Přestože je přechod na dálkové silnici, není zde žádná veřejná doprava a taxi může být drahé: 6000 tenge do Žanaozenu, 45 $ do Turkmenbaši. Počítejte s dlouhým čekáním na obou stranách hranice.
-Přechod **Temirbaba**: je na dost špatné silnici. Přestože je přechod na dálkové silnici, není zde žádná veřejná doprava a taxi může být drahé: 6000 tenge do Žanaozenu, 45 $ do Turkmenbaši. Počítejte s dlouhým čekáním na obou stranách hranice. Pokud jedete sami, je zapotřebí terénní vozidlo nebo 4WD.
   * s Afghánistánem - Kuška (Кушка)
 ===== Turisticky zajímavá místa =====
 Mezi památky UNESCO patří v Turkmenistánu **Státní historický a kulturní park "Starověký Merv"**. Merv je nejstarší a nejlépe zachované město v oáze podél hedvábné cesty ve Střední Asii. Zbytky osady v této široké oáze viděly čtyři tisíce let lidských dějin a proto zde můžeme najít mnoho památek, převážně z posledních dvou tisíciletí.
+===== Dějiny na území Turkmenistánu =====
+Kolem pobřeží Kaspického moře a poblíž moderního přístavu Turkmenbaši (Krasnovodsk) byly nalezeny nástroje z doby kamenné, což dokazuje přítomnost lidí v této oblasti. Zbytky zemědělského osídlení v horách Kopet-Dag se datuje na 8000 let. Starověcí pěstitelé využívali horských toků k zavlažovaní jejich polí. Také se živili pastevectvím a lovem divoké zvěře.
+Jakmile se rané společnosti naučily vyrábět keramiku a kovové nástroje, začali obchodovat s dalšími obyvateli Střední Asie. Tento výhodný obchod také začal zajímat cizí nájezdníky. Od 6.stol.př.Kr. vybudovala mocná perská říše na území dnešního Turkmenistánu provincii Parthia a Margiana. Z opěrného bodu – z jižního pohoří Kopet-Dag, Peršané kontrolovali obchod přes Střední Asii a podmanili si velké množství nomádských skupin žijících na vyprahlých turkmenských pláních.
+==== První panovníci ====
+Ve 4. stol. př. Kr. byla perská říše poražena armádou Alexandra Velikého. V roce 330 př. Kr. Alexander vedl tažení na sever do Střední Asie a založil město Alexandria (Mary) poblíž řeky Murgab, které se nacházelo na význačné obchodní cestě. Ruiny Alexandrie – starobylého města – jsou stále na březích Murgabu viditelné.
+Po Alexandrově smrti v roce 323 př. Kr. začali jeho generálové bojovat o moc nad říší, která se brzo rozpadla. Skythové (Scythians) – nelítostní nomadičtí válečníci ze severu – poté vybudovali království Parthia, které se nalézalo na území dnešního Turkmenistánu a Iránu. Parthští králové ovládali své území ze starověkého města Nisa. Na svém vrcholu se Parthia rozšířila až k řece Indus.
+Parthia podlehla v roce 224 n. l. sasanským vůdcům z Persie. Ve stejném čase, několik skupin – zahrnujících Alany a Huny – se přemístilo z východu a ze severu do Turkmenistánu. Část Hunů vytrhla kontrolu v jižním Turkmenistánu z rukou nad Sasánci v 5.stol.n.l.
+==== Příchod Oguzů ====
+Třebaže bylo území dnešního Turkmenistánu obydleno hlavně nomády, stálé osídlení fungovalo v úrodných údolích řek. Zemědělci pěstovali obiloviny, zeleninu a ovoce v okolí řeky Amu-Darja, města Merv a Nisa se stala centrem chovu bource morušového. Mervem procházela rušná obchodní cesta spojující Čínu s Bagdádem. Obchodníci, kupci a misionáři přinesli do regionu buddhismus a zoroastrismus.
+Střední Asie se dostala pod nadvládu Arabů po sérii invazí na přelomu 7 a 8. stol. n. l. Mezitím, předci Turkmenů – Oguzové – migrovali z Východní Asie do Střední Asie, Blízkého východu a Malé Asie. Arabské výboje přinesly Oguzům a dalším obyvatelům Střední Asie islám.
+Od 11. do 12.stol.n.l. byly hlavními centry kultury Chiva na severu (dnešní Uzbekistán) a Merv na jihu. Chiva řídila města a zemědělství na dolním toku Amu-Darji. Merv byl křižovatkou obchodu s hedvábím a kořením mezi Asií a Blízkým východem. Obchody vytvořily ve starověkých městech velké bohatství, kde seldžučtí vládci vybudovali famózní mešity a paláce. Ve stejném čase vznikla třída bohatých obchodníků a majitelů půdy, která chtěla převzít moc z rukou Seldžuků.
+==== Invaze Mongolů ====
+V roce 1157, během revolty mocných majitelů půdy, Seldžucká říše zkolabovala. Vůdci v Chivě převzali kontrolu nad územím dnešního Turkmenistánu, ale jejich panování nemělo dlouhého trvání. V roce 1221 zažila Střední Asie pohromu v podobě mongolské invaze, která se přehnala přes celý region.
+Pod vůdcem Čingischánem dobyli Mongolové Chivu a do základů vypálili Merv. Mongolský vůdce nařídil jak masakr obyvatel Mervu, tak i destrukci turkmenských hospodářství a zavlažovacího systému. Obyvatelé, kteří přežili invazi, ustoupili na sever, na pláně dnešního Kazachstánu nebo na pobřeží Kaspického moře.
+Po Čingischánově smrti v roce 1227 ztratili Mongolové kontrolu nad územím dnešního Turkmenistánu. Pod vedením místních vládců vznikly malé samostatné státečky. V r. 1370 mongolský vládce Timur, nástupce Čingischána, tyto státy znovu dobyl a vytvořil timurskou říši. Po jeho smrti v roce 1405 se říše postupně rozpadla.
+Mongolská invaze rozdělila obyvatelstvo do jednotlivých klanů a vytlačila je do pouště. Později, až Mongolové odešli z území dnešního Turkmenistánu, dostalo se obyvatelstvo pod nadvládu arabských chánů, kteří vytvořili chanáty v Buchaře a v Chivě (dnešní Uzbekistán).
+Rivalita mezi chány a vládci Persie vyvolala na území dnešního Turkmenistánu století válek. Peršané, Turkmeni a chánové bojovali za malé oázy na území dnešního jižního Turkmenistánu. Od 14. do 17.stol. bylo území dnešního Turkmenistánu v úpadku. Před konfliktem utíkalo obyvatelstvo často do zapadlých pouští na hranicích Persie a Afghánistánu.
+Informace o Turkmenech trochu staršího data (Fait, začátek 20. století) – [[http://www.hks.re/wiki/2017:turkmeni-fait|ZDE]]
 ===== Mapy =====
@@ Řádek 40: / Řádek 77: @@
   * [[I poušť může kvést]] (2004)
   * [[Turkmenistán-Farmář|Turkmenistán]] - Petr Kokaisl. Turkmenistán //Farmář// Roč. 9, č. 2 (2003), s. 75-77. ISSN 1210-9789.
+  * [[A. Kuliev: Turkmenistán - Turkmenbaši, ropa, plyn a potom dlouho nic.]]

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku