Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- stare_recke_baje_a_povesti_komplet [2020/11/01 08:39]
95.216.157.138 stará verze byla obnovena (2016/05/24 10:06)
+++ stare_recke_baje_a_povesti_komplet [2024/02/22 21:29] (aktuální)
cesty
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-====== Staré řecké báje a pověsti ======
+**[[stare_recke_baje_a_povesti|Staré řecké báje a pověsti]]**
-=====Eduard Petiška=====
+[[https://play.google.com/store/books/details?id=SFfeEAAAQBAJ&rdid=book-SFfeEAAAQBAJ|{{https://cesty.in/_media/creative_commons_attribution-sharealike_license:16.11.2023-215202.png|}}]]
+**[[https://play.google.com/store/books/details?id=SFfeEAAAQBAJ&rdid=book-SFfeEAAAQBAJ&rdot=1&source=gbs_vpt_read|Bohové a hrdinové starého Řecka
+]]**
+====== Staré řecké báje a pověsti ======
+**Eduard Petiška**
 online
-{{baje.jpg?125nolink  }}
+{{baje.jpg?125nolink  |obrázek mladíka a starce v řecké říze}}
-|[[PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA]]|[[FAETHÓN]] |[[ORFEUS]] |
+|[[PROMÉTHEUS|PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA|POTOPA]]|[[FAETHÓN|FAETHÓN]] |[[ORFEUS|ORFEUS]] |
-|[[Založení Théb]] |[[PENTHEUS]] |[[MIDAS]] |[[TANTALOS]] |
+|[[Založení Théb|Založení Théb]] |[[PENTHEUS|PENTHEUS]] |[[MIDAS|MIDAS]] |[[TANTALOS|TANTALOS]] |
-|[[NIOBA]] |[[PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA]] |
+|[[NIOBA|NIOBA]] |[[PELOPS|PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU|O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA|IÁSÓN A MÉDEA]] |
-|[[HÉRAKLES]] |[[PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS]] |
+|[[HÉRAKLES|HÉRAKLES]] |[[PERSEUS|PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS|DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS|THÉSEUS]] |
-|[[SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA]] |
+|[[SISYFOS|SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES|BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS|MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA|OIDIPUS A ANTIGONA]] |
-|[[FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA]] |
+|[[FILEMON A BAUCIS|FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ|ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN|GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA|TROJSKÁ VÁLKA]] |
-|[[ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** |
+|[[ORESTES|ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY|ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE|POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)|Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** |
-Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **TISK do PDF** na horní liště.
+Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **Uložit do PDF** na boční liště. (Pokud se to nepovede napoprvé, obnovte stránku – např. tlačítkem F5)
 <html><center></html>
-|{{ :baje:hades.jpg?150&nolink |hádes}}  |  <html><!-- Kontextová reklama Sklik -->
+|{{ :baje:hades2.jpg?150x300&nolink |}}  |  <html><script src="https://ssp.seznam.cz/static/js/ssp.js"></script><!--
-<div id=„sklikReklama_59555“></div>
+následující element nebo elementy reprezentují každý jednu reklamní plochu (zónu);
+vložte je prosím jednotlivě na místa ve stránce, kde chcete zobrazit reklamu odpovídajících
+rozměrů (parametry width [maximální šířka] a height [maximální výška] jsou uvedeny v definici
+reklamních zón níže); element s konkrétním ID smí být na stránce vždy jen jednou
+-->
+<div id="ssp-zone-69908"></div>
 <script>
-	var sklikData = { elm: „sklikReklama_59555“, zoneId: „59555“, w: 250, h: 250 };
+sssp.getAds([
-</script>
+{
-<script src=„//c.imedia.cz/js/script.js“></script></html>  | {{ :baje:atena.jpg?150&nolink |athéna}} |
+	"zoneId": 69908,
+	"id": "ssp-zone-69908",
+	"width": 300,
+	"height": 300
+}
+]);
+</script></html>  | {{ :baje:atena.jpg?150x300&nolink |}} |
 <html></center></html>
 ----
@@ Řádek 139: / Řádek 154: @@
 {{helios.png?200 |}}
-Matka ho objala a utěšovala:“Tvým otcem, synáčku, je opravdu bůh. Podívej se nahoru na oblohu. To slunce, které na nebi hoří, svítí a září, to je tvůj otec. Vidí, jak si hraješ s chlapci, jak se koupáš v řece, vidí všechno, co se na zemi děje. Tvůj otec je bůh slunce Hélios.“
+Matka ho objala a utěšovala: „Tvým otcem, synáčku, je opravdu bůh. Podívej se nahoru na oblohu. To slunce, které na nebi hoří, svítí a září, to je tvůj otec. Vidí, jak si hraješ s chlapci, jak se koupáš v řece, vidí všechno, co se na zemi děje. Tvůj otec je bůh slunce Hélios.“
-Faethón se podíval na oblohu a zatoužil po otci.“Půjdu k němu,“ řekl matce, „chci ho navštívit“
+Faethón se podíval na oblohu a zatoužil po otci. „Půjdu k němu,“ řekl matce, „chci ho navštívit.“
 Matka mu nezabraňovala.
@@ Řádek 264: / Řádek 279: @@
 „Vidím, že jste z daleka,“ řekl pocestný, „snad jste se vydali za dobrodružstvím, snad někoho hledáte. Ať tak nebo tak, jste-li už na cestě do Delf, zeptejte se delfské věštírny na radu. Možná že vám sami bozi ukázali tuhle cestu.“
-Kadoios se zaradoval. Už dávno slyšel o Delfách. V slavné delfské věštírně seděla nad skalní rozsedlinou na vysoké trojnožce věštkyně Pýthie. Vdechovala páry vystupující z rozsedliny a opojena vykřikovala nesrozumitelné věštby, které kněz zapisoval a sestavoval prosebníkům odpovědi.
+Kadmos se zaradoval. Už dávno slyšel o Delfách. V slavné delfské věštírně seděla nad skalní rozsedlinou na vysoké trojnožce věštkyně Pýthie. Vdechovala páry vystupující z rozsedliny a opojena vykřikovala nesrozumitelné věštby, které kněz zapisoval a sestavoval prosebníkům odpovědi.
 Kadmos poděkoval pocestnému, a když dorazili do Delf, vyhledal věštírnu a zeptal se na radu. Kněz předal Kadmovi tuto věštbu:
@@ Řádek 642: / Řádek 657: @@
 Vinná réva ovíjela štíhlé mramorové sloupy paláce a ve čtyřech stinných loubích šuměly čtyři vodotrysky. Ale nebyla v nich jen voda. Z první kašny tryskalo do výšky čerstvé chladné mléko, z druhé tryskalo sladké víno, z třetí drahocenný olej a teprve čtvrtá vysílala k nebi proud křišťálové vody. Ani voda nebyla obyčejná. V létě byla ledově chladná a v zimě teplá.
+<html><img src="http://gruzie.cesty.in/slides/DSCF0914.JPG" width=400></html> \\ ''Kutaisi – Kolchidská fontána, 2018 (http://cesty.in/gruzie)''
 {{:baje:zlate-rouno.jpg?280 |}}
-Zatímco, se Frixos podivoval zázračným pramenům, vyšel na nádvoří král Aiétés a pozval chlapce do paláce. Pohostil ho a vyptával se, odkud přichází. Frixos mu vyprávěl o maceše, o zlé věštbě a o beranu i o tom, jak ztratil sestru Hellé. Jakmile král uslyšel o zlatém beranu, zatoužil ho spatřit. Frixos vyvedl krále před palác, kde na trávníku beran odpočíval. Vycházela z něho záře a pozlacovala stromy, trávu a houštiny. Král si musil zastínit oči dlaní.
+Zatímco se Frixos podivoval zázračným pramenům, vyšel na nádvoří král Aiétés a pozval chlapce do paláce. Pohostil ho a vyptával se, odkud přichází. Frixos mu vyprávěl o maceše, o zlé věštbě a o beranu i o tom, jak ztratil sestru Hellé. Jakmile král uslyšel o zlatém beranu, zatoužil ho spatřit. Frixos vyvedl krále před palác, kde na trávníku beran odpočíval. Vycházela z něho záře a pozlacovala stromy, trávu a houštiny. Král si musil zastínit oči dlaní.
 „Berana obětuji Diovi za své zachránění,“ řekl Frixos, „ale zlaté rouno ti, králi, daruji.“
@@ Řádek 795: / Řádek 812: @@
 Hovořila a slzy jí stékaly po tváři.
-„Vzpomeň si v dálce, ve své vlasti, na Médeu. I já budu na tebe ráda vzpomínat“
+„Vzpomeň si v dálce, ve své vlasti, na Médeu. I já budu na tebe ráda vzpomínat.“
 „Nikdy na tebe nezapomenu,“ odpověděl Iásón, „a kdybys chtěla opustit Kolchidu a jet se mnou do vlasti, všichni by tě u nás doma uctívali jako bohyni. Nic by nás nerozloučilo, jen smrt.“
@@ Řádek 837: / Řádek 854: @@
 S nářkem přijala Médea zprávu, že se má cizí král stát jejím soudcem. Obávala se, že ji argonauti vydají, a připomněla Iásónovi jeho přísahu a prosila ho, aby ji neopouštěl.
-„Neopustím tě,“ řekl Iásón, „ale bez lsti se z této léčky nedostaneme. Všechny kmeny podle pobřeží jsou spřáteleny s kolchidským králem a nepustí nás dál. Kdyby se nám podařilo zahubit kolchidského vůdce Absyrta, ztratilo by loďstvo vedení a ve zmatku bychom mohli ujet“
+„Neopustím tě,“ řekl Iásón, „ale bez lsti se z této léčky nedostaneme. Všechny kmeny podle pobřeží jsou spřáteleny s kolchidským králem a nepustí nás dál. Kdyby se nám podařilo zahubit kolchidského vůdce Absyrta, ztratilo by loďstvo vedení a ve zmatku bychom mohli ujet.“
 Tu se zoufalá Médea rozhodla.
@@ Řádek 927: / Řádek 944: @@
 „Jsem Hérakles a opustil jsem v horách stáda, abych ochraňoval utlačované. Vraťte se ke svému králi a řekněte mu, že Théby už poplatky platit nebudou,“ zavolal hrdina na vyslance.
-„Co stojíte?“ obořil se vůdce Minyů na své bojovníky. „Jeden jediný muž nás nemůže zastavit“
+„Co stojíte?“ obořil se vůdce Minyů na své bojovníky. „Jeden jediný muž nás nemůže zastavit.“
 Bojovníci se vrhli na Hérakla, ale ten je ze sebe setřásl jako peří. Přelámal jim oštěpy a celé poselstvo pochytal a spoutal. Svázané je poslal zpátky jejich králi. Potom došel klidně do Théb. Ještě se ani ve městě neohlédl a už dorazil k thébskému králi rychlý posel krále Minyů. Nepřátelský král žádal Thébany, aby vydali Hérakla k potrestání. Bojácný thébský král by byl Hérakla vydal, kdyby nebyl narazil na odpor hrstky odvážných thébských mladíků. Vyhledali Hérakla a řekli mu:
@@ Řádek 1279: / Řádek 1296: @@
 „Co tu děláš?“ ozval se nad ním hromový hlas. Na pokraji lesa stál ohromný obr Atlas a nohy se mu bořily hluboko do země.
-„Nech mne tu,“ prosil znavený Perseus, „trochu si odpočinu a zase poputuji dál“
+„Nech mne tu,“ prosil znavený Perseus, „trochu si odpočinu a zase poputuji dál.“
 „Jen jdi, odkud jsi přišel,“ zahučel Atlas. Nedůvěřivě si Persea prohlížel. „Možná že si jdeš pro zlatá jablka, kdoví? Už ať jsi odtud.“
@@ Řádek 1582: / Řádek 1599: @@
 Žena kalydónského krále Oinea se jmenovala Althaia. Narodil se jí syn, kterému byl předurčen podivuhodný osud.Jednoho dne usnula Althaia neklidným spánkem. Zdálo se jí, že v místnosti, ve které spí, někdo obchází a slyšela hlasy. Otevřela oči a jako ve snu spatřila, jak se nad lůžkem malého syna sklánějí tři postavy. Byly to Moiry, sudičky. Jedna z nich poklekla k ohništi a vložila do plamenů poleno. Oheň jasně vzplanul.
-„Tvůj život je spojen s životem dřeva v ohni,“ prorokovaly Moiry dítěti osud. „Budeš tak dlouho žít, dokud plameny nepohltí poleno, které tak jasně hoří a svítí“
+„Tvůj život je spojen s životem dřeva v ohni,“ prorokovaly Moiry dítěti osud. „Budeš tak dlouho žít, dokud plameny nepohltí poleno, které tak jasně hoří a svítí.“
 Po těch slovech Moiry zmizely. Zděšená matka ihned vstala z lože, kvapně vytáhla z ohně hořící poleno a polila je vodou. Ohořelé osudné dřevo uložila do truhlice a truhlici ukryla.
@@ Řádek 1698: / Řádek 1715: @@
 Kreón i Iokasta se podivili Oidipově statečnosti. Kreón smutně řekl:
-„Odvážným přejí bohové. Sfinx zahubila i mého syna a zahubí nás všechny, neuhodne-li někdo její hádanku. A já rád předám vládu tomu, komu se podaří nad sfingou zvítězit“
+„Odvážným přejí bohové. Sfinx zahubila i mého syna a zahubí nás všechny, neuhodne-li někdo její hádanku. A já rád předám vládu tomu, komu se podaří nad sfingou zvítězit.“
 Iokasta s obdivem hleděla na Oidipovu odhodlanou tvář a nevěděla, že se dívá do tváře synovi.
@@ Řádek 1894: / Řádek 1911: @@
 Hermes spatřil stařečka Filemona na dvorku. Lámal do otýpek suché roští. Když se dověděl, že chudí pocestní hledají nocleh, řekl:
-„Co máme, rádi dáme i vám. Ale mnoho toho nemáme, jsme chudí. Nevím, nevím, bude-li se vám naše pohostinství zamlouvat“
+„Co máme, rádi dáme i vám. Ale mnoho toho nemáme, jsme chudí. Nevím, nevím, bude-li se vám naše pohostinství zamlouvat.“
 Hermes stařečkovi poděkoval a přivedl Dia. Sklonili v nízkých dveřích hlavy a vstoupili do chatrče. Filemon je upřímně přivítal a hned jim starostlivě chystal sedátka. Stařenka Baucis na sedátka prostřela čisté plátno a už zas pospíchala k ohništi, rozdmýchala slabým stařeckým dechem doutnající oheň a postavila nad plamen kotlík s vodou. Filemon zatím uřízl v zahrádce zelí a přinesl je stařence. Dvojzubou vidlicí sňal z černého trámu kus uzeného a Baucis připravila jídlo.
@@ Řádek 2025: / Řádek 2042: @@
 Chvatně sestry obdarovala zlatem a drahými kameny, zavolala Zefyra a Zefyr je odnesl na zem. Sestry si nesly od Psýché dary, radost z nich však neměly. Záviděli jí nejtrpčí závistí. Nejstarší sestra se ozvala:
-„Jestlipak si Psýché zaslouží, aby bydlila v takovém přepychu a měla neviditelné služebníky jako bohyně. Co mám já? Lakomého muže. Každý groš desetkrát v ruce obrátí, než jej vydá, a trámy nad hlavou by nechal ze samé lakoty nejraději shnít“
+„Jestlipak si Psýché zaslouží, aby bydlila v takovém přepychu a měla neviditelné služebníky jako bohyně. Co mám já? Lakomého muže. Každý groš desetkrát v ruce obrátí, než jej vydá, a trámy nad hlavou by nechal ze samé lakoty nejraději shnít.“
 „A co můj muž?“ řekla druhá sestra. „Je starý a nemocný. Nikdy si nevyjde na lov. V celém domě nám voní léky a odvary z bylin. A u Psýché voní jen drahé oleje a voňavky. Copak nejsme starší než Psýché? Proč má mít všechno a my nic? Rodičům raději nepovíme o tom, co jsme viděly. Proč bychom rozhlašovaly štěstí, jakého se Psýché dožila?“
@@ Řádek 2053: / Řádek 2070: @@
 Sestry přespaly v královském paláci u rodičů a nemohly dočkat rána. Časně ráno běžely na skálu, daly se snést Zefyrem dolů a pospíchaly k nejmladší sestře.
-„Ach sestřičko, ubohá Psýché,“ volaly a nutily slzy z očí, „ty nevíš, co tě čeká. Víš, kdo je tvůj manžel? Věštba mluvila pravdu, není to člověk jako my, ale hrozný drak“
+„Ach sestřičko, ubohá Psýché,“ volaly a nutily slzy z očí, „ty nevíš, co tě čeká. Víš, kdo je tvůj manžel? Věštba mluvila pravdu, není to člověk jako my, ale hrozný drak.“
 Psýché prozradila ulekanou tváří, že svého manžela nikdy nespatřila. Sestry poznaly její úlek a teď teprve si začaly vymýšlet lži.
@@ Řádek 2241: / Řádek 2258: @@
 Duch pravil Gýgovi:
-„Jsem rád, Gýgu, že se prsten dostal do dobrých rukou. Sledoval jsem tvé počínání a nikdy jsi moci prstenu nezneužil. Proto tě přicházím varovat Učiň se neviditelným a jdi do královy komnaty.
+„Jsem rád, Gýgu, že se prsten dostal do dobrých rukou. Sledoval jsem tvé počínání a nikdy jsi moci prstenu nezneužil. Proto tě přicházím varovat. Učiň se neviditelným a jdi do královy komnaty.“
 Po těch slovech duch zmizel a Gýges se probudil. Poslechl mrtvého, otočil prstenem a pospíšil ke králi. Dveře královské komnaty byly dokořán a nad mrtvým králem se skláněl náčelník tělesné stráže s krvavým mečem. Právě krále probodl. Okolo náčelníka stálo několik jeho přátel. Ti všichni krále nenáviděli a ještě více nenáviděli Gýga.
@@ Řádek 2249: / Řádek 2266: @@
 Náčelníkovi přátelé souhlasili. Záviděli Gýgovi jeho postavení a doufali, že zaujmou jeho místo, až ho dá královna uvrhnout do vězení.
-Náčelník očistil meč a chtěl jej zasunout do pochvy. Přitom zpozoroval, že se mu ulomila špička a kousek železa zůstal v ráně. Mávl nad tím j en rukou.
+Náčelník očistil meč a chtěl jej zasunout do pochvy. Přitom zpozoroval, že se mu ulomila špička a kousek železa zůstal v ráně. Mávl nad tím jen rukou.
 Gýges se mlčky a nikým neviděn zase vrátil na své lůžko.
@@ Řádek 2270: / Řádek 2287: @@
 Když zemřel, pohřbili ho i s prstenem. Škoda že nevíme, kde je jeho hrob.
 ----
 ====== TROJSKÁ VÁLKA ======
-V Malé Asii, v krajině nedaleko Hellespontu, stávalo v dávných dobách město Trója. Za mohutnými městskými hradbami vládl svému národu král Priamos s královnou Hekabou. Jedné noci měla královna podivný sen. Zdálo se jí, že se jí narodilo dětátko. Když je chtěla vzít do náručí, proměnilo se dítě v hořící pochodeň. Plameny pochodně přeskočily na královský hrad, z hradu na okolní domy a za chvíli hořelo celé město jasným plamenem.
+V Malé Asii, v krajině nedaleko Hellespontu, stávalo v dávných dobách město Trója. Za mohutnými městskými hradbami vládl svému národu král Priamos s královnou Hekabou. Jedné noci měla královna podivný sen. Zdálo se jí, že se jí narodilo děťátko. Když je chtěla vzít do náručí, proměnilo se dítě v hořící pochodeň. Plameny pochodně přeskočily na královský hrad, z hradu na okolní domy a za chvíli hořelo celé město jasným plamenem.
 Královna se probudila poděšena a vyprávěla svůj sen královi. Král zavolal ještě za ranního šera věštce, aby mu vyložili, co královnin sen znamená. Neradi pověděli věštci králi zlou novinu, kterou skrýval v sobě neblahý sen. Královně prý se narodí syn a přinese zkázu celému městu. Chce-li si král zachovat život svůj a své manželky, dětí a životy občanů, chce-li zachovat město Tróju, ať dá novorozeně odnést do pustých hor. Bude lépe, když dítě zemře, než aby ztratilo život tolik nevinných poctivých lidí.
@@ Řádek 2293: / Řádek 2312: @@
 Afrodita řekla sladkým hlasem:
-„Dáš-li jablko mně, slibuji ti ženu tak krásnou, že krásnější neviděl svět“
+„Dáš-li jablko mně, slibuji ti ženu tak krásnou, že krásnější neviděl svět.“
 Paris okamžik zaváhal a pak podal zlaté jablko bohyni Afroditě. Tím si rozhněval bohyně Héru a Athénu a rozhodl o svém osudu i o osudu města Tróje.
@@ Řádek 2321: / Řádek 2340: @@
 Do války vytáhl i Achilleus, nejudatnější hrdina celé výpravy. Říkalo se o něm, že je nezranitelný. Když se narodil, ptala se jeho matka, mořská víla Thetis, jaký bude mít její syn osud. Sudičky jí řekly, že její syn Achilleus bude slavný hrdina, ale v mladém věku padne ve válce. Aby ho ochránila od nepřátelských šípů a mečů, ponořovala ho do kouzelné vody podzemní řeky Styx. Přitom ho držela za patu. Divotvorná voda učinila Achillea nezranitelným na celém těle kromě paty, které se voda nedotkla. I Achillea vyučoval a cvičil moudrý a silný kentaur jako mnohé jiné řecké hrdiny. V nádherné zbroji, podoben mladému bohu, vypravil se statečný Achilleus do války. Doprovázel ho jeho nejmilejší přítel, věrný Patroklos.
-V Aulidě se sjelo na dvanáct set řeckých lodí. Vrchním velitelem loďstva se stal král Agamemnón. Před vyplutím se hrdinové shromáždili a pod velikým platanem obětovali nesmrtelným bohům. Tu jim Zeus seslal znamení. Ke stromu se připlazil had, ovinul se kolem kmenu a zadávil v hnízdě na větvi osm ptačích mláďat i s“ jejich matkou a po činu zkameněl. Věštci vyložili příhodu tak, že válka potrvá devět let a desátého roku Trója padne.
+V Aulidě se sjelo na dvanáct set řeckých lodí. Vrchním velitelem loďstva se stal král Agamemnón. Před vyplutím se hrdinové shromáždili a pod velikým platanem obětovali nesmrtelným bohům. Tu jim Zeus seslal znamení. Ke stromu se připlazil had, ovinul se kolem kmenu a zadávil v hnízdě na větvi osm ptačích mláďat i s jejich matkou a po činu zkameněl. Věštci vyložili příhodu tak, že válka potrvá devět let a desátého roku Trója padne.
 Loďstvo je připraveno a Řekové čekají jenom na příznivý vítr. Plachty visí volně, ani list se nepohne na stromech. Bohyně lovu Artemis se rozhněvala na krále Agamemnóna, že jí zabil oblíbenou laň, a zdržovala vojsko v přístavu. Když bezvětří nemělo konce, radili věštci Agamemnónovi, aby usmířil hněv bohyně obětí.
@@ Řádek 2722: / Řádek 2741: @@
 Odysseus věděl, že nyní musí překonat dvě nebezpečí, před nimiž ho už varovala Kirké.
-Nejdříve musí uniknout nástrahám, které kladou nebohým plavcům líbezné mořské víly Sirény. Lákají nezkušené lodníky sladkým zpěvem ke svému ostrovu, a zamíří-li koráb za jejich hlasem, ztroskotává na ostrých ústesech ukrytých pod hladinou. Sotva byl v dohledu zrádný ostrov, zalepil Odysseus plavcům uši voskem, aby nezaslechli sladký zpěv. Sám se dal pevně připoutat ke stožáru. Tak uslyšel zpěv Sirén, ale provazy mu zabránily vrhnout se do moře a plavat k ostrovu.
+Nejdříve musí uniknout nástrahám, které kladou nebohým plavcům líbezné mořské víly Sirény. Lákají nezkušené lodníky sladkým zpěvem ke svému ostrovu, a zamíří-li koráb za jejich hlasem, ztroskotává na ostrých útesech ukrytých pod hladinou. Sotva byl v dohledu zrádný ostrov, zalepil Odysseus plavcům uši voskem, aby nezaslechli sladký zpěv. Sám se dal pevně připoutat ke stožáru. Tak uslyšel zpěv Sirén, ale provazy mu zabránily vrhnout se do moře a plavat k ostrovu.
 {{ :baje:sireny.jpg |Sirény lákají plavce}}
@@ Řádek 3211: / Řádek 3230: @@
 Eduard Petiška

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku