Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- posledni_pribeh_bez_konce [2015/03/29 19:10]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
+++ posledni_pribeh_bez_konce [2024/02/22 21:29] (aktuální)
cesty
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-====== Staré řecké báje a pověsti ======
+[[https://play.google.com/store/books/details?id=SFfeEAAAQBAJ&rdid=book-SFfeEAAAQBAJ|{{https://cesty.in/_media/creative_commons_attribution-sharealike_license:16.11.2023-215202.png|}}]]
+**[[https://books.google.cz/books?id=SFfeEAAAQBAJ&pg=PA3&lpg=PA3&dq=%22bohov%C3%A9+a+hrdinov%C3%A9+star%C3%A9ho+%C5%99ecka%22&source=bl&ots=h54FP5bc-b&sig=ACfU3U2S23pNBhHIH1L8Bj8KG0W4gaHTGw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjWwIy_ssmCAxXF_7sIHTIGD18Q6AF6BAgJEAM#v=onepage&q=%22bohov%C3%A9%20a%20hrdinov%C3%A9%20star%C3%A9ho%20%C5%99ecka%22&f=false|Bohové a hrdinové starého Řecka
+]]**
+====== POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE ======
+===== Staré řecké báje a pověsti =====
 **Eduard Petiška**
@@ Řádek 5: / Řádek 9: @@
 online
-{{baje.jpg?nolink  }}
+{{baje.jpg?125nolink  |obrázek mladíka a starce v řecké říze}}
-|[[PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA]]|[[FAETHÓN]] |[[ORFEUS]] |
+|[[PROMÉTHEUS|PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA|POTOPA]]|[[FAETHÓN|FAETHÓN]] |[[ORFEUS|ORFEUS]] |
-|[[Založení Théb]] |[[PENTHEUS]] |[[MIDAS]] |[[TANTALOS]] |
+|[[Založení Théb|Založení Théb]] |[[PENTHEUS|PENTHEUS]] |[[MIDAS|MIDAS]] |[[TANTALOS|TANTALOS]] |
-|[[NIOBA]] |[[PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA]] |
+|[[NIOBA|NIOBA]] |[[PELOPS|PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU|O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA|IÁSÓN A MÉDEA]] |
-|[[HÉRAKLES]] |[[PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS]] |
+|[[HÉRAKLES|HÉRAKLES]] |[[PERSEUS|PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS|DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS|THÉSEUS]] |
-|[[SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA]] |
+|[[SISYFOS|SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES|BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS|MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA|OIDIPUS A ANTIGONA]] |
-|[[FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA]] |
+|[[FILEMON A BAUCIS|FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ|ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN|GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA|TROJSKÁ VÁLKA]] |
-|[[ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** |
+|[[ORESTES|ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY|ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE|POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)|Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** |
-Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **TISK do PDF** na horní liště.
+Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **Uložit do PDF** na boční liště. (Pokud se to nepovede napoprvé, obnovte stránku – např. tlačítkem F5)
 <html><center></html>
-|{{ :baje:hades.jpg?100nolink |}}  |  <html><!-- Kontextová reklama Sklik --><div id="sklikReklama_47196"></div><script type="text/javascript">
+|{{ :baje:hades2.jpg?150x300&nolink |}}  |  <html><script src="https://ssp.seznam.cz/static/js/ssp.js"></script><!--
-    var sklikData = { elm: "sklikReklama_47196", zoneId: 47196, w: 250, h: 250 };
+následující element nebo elementy reprezentují každý jednu reklamní plochu (zónu);
-</script><script type="text/javascript" src="http://c.imedia.cz/js/script.js"></script></html>  | {{ :baje:atena.jpg?100nolink |}} |
+vložte je prosím jednotlivě na místa ve stránce, kde chcete zobrazit reklamu odpovídajících
+rozměrů (parametry width [maximální šířka] a height [maximální výška] jsou uvedeny v definici
+reklamních zón níže); element s konkrétním ID smí být na stránce vždy jen jednou
+-->
+<div id="ssp-zone-69908"></div>
+<script>
+/* následující blok vložte do stránky kamkoli za připojení výdejového a měřicího */
+/* skriptu a definici reklamních zón (elementy pro reklamu musí v okamžiku volání */
+/* metody getAds() ve zdrojovém kódu stránky fyzicky existovat) */
+/* metoda getAds() zajišťuje získání reklamy z reklamního systému a její vykreslení */
+/* do stránky; parametry jednotlivých zón jsou definované v níže uvedeném poli, */
+/* které je argumentem této metody */
+sssp.getAds([
+{
+	"zoneId": 69908,			/* unikátní identifikátor reklamní zóny */
+	"id": "ssp-zone-69908",	/* ID elementu, do kterého se vypisuje reklama */
+	"width": 300,	/* maximální šířka reklamy v zóně */
+	"height": 300	/* maximální výška reklamy v zóně */
+}
+]);
+</script></html>  | {{ :baje:atena.jpg?150x300&nolink |}} |
 <html></center></html>
+----
+//Mohlo by vás zajímat://
+=== Biblické příběhy ===
+Ivan Olbracht
+[[http://www.hks.re/wiki/biblicke_pribehy|STARÝ ZÁKON pro mládež]]
 ----
-====== POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE ======
-Nebe nad hornatou řeckou krajinou je oslnivě modré a podobá se širé hladině blízkého moře. I tehdy, před pětadvaceti stoletími, měla obloha nad touto krajinou stejnou barvu jako dnes, ale pod oblohou žili jiní lidé s jinými starostmi a radostmi. Zde byla za starověku místa, kde ožívaly postavy hrdinůa bohů. Starověká řecká divadla.
+Nebe nad hornatou řeckou krajinou je oslnivě modré a podobá se širé hladině blízkého moře. I tehdy, před pětadvaceti stoletími, měla obloha nad touto krajinou stejnou barvu jako dnes, ale pod oblohou žili jiní lidé s jinými starostmi a radostmi. Zde byla za starověku místa, kde ožívaly postavy hrdinů a bohů. Starověká řecká divadla.
 Navštívíme spolu na chvíli starověké řecké divadlo.
-Píše se páté století před naším letopočtem. Je slunečný den, jako stvořený k návštěvě divadla. Ale pospěšme si, vždyť už od rána se valily cestou k divadlu zástupy dychtivých diváků. Sedmnáct tisíc se jich vejde do hlediště. Vezmeme si s sebou peníze. Vstupné stojí dva oboly, dva staré řecké peníze. Ale kdyby chom byli chudí a neměli na vstupné, mohli bychom na představení zadarmo. Vstupné by za nás zaplatila státní pokladna.
+Píše se páté století před naším letopočtem. Je slunečný den, jako stvořený k návštěvě divadla. Ale pospěšme si, vždyť už od rána se valily cestou k divadlu zástupy dychtivých diváků. Sedmnáct tisíc se jich vejde do hlediště. Vezmeme si s sebou peníze. Vstupné stojí dva oboly, dva staré řecké peníze. Ale kdybychom byli chudí a neměli na vstupné, mohli bychom na představení zadarmo. Vstupné by za nás zaplatila státní pokladna.
 Vmísíme se do spěchajícího davu a projdeme kamennou bránou do divadla. Opravdu, nevypadá jako dnešní divadelní budovy. Připomíná spíše nekrytý sportovní stadión. Hlediště je vestavěno do svahu návrší. Bránou jsme vstoupili do kruhovitého prostoru. Staří Řekové mu říkali orchestra. V orchestře se shromažduje při představení divadelní sbor. Kolem orchestry se zdvihají v půlkruhu kamenné lavice jako stupně obrovského schodiště. Lavice jsou široké a nemají opěradla. Jenom první řada je opatřena kamennými opěradly. To jsou sedadla vyhrazená kněžím, vyšším úředníkům a vzácným hostům. První řada ještě není obsazena. Zato místa pro ženy a mládež jsou už zaplněna do posledního sedadla. Slunce vrhá ostré černé stíny. Mnozí diváci si stíní tváře širákem, stírají pot a hovor v hledišti šumí a hučí jako mořský příboj.
@@ Řádek 45: / Řádek 73: @@
 V této chvíli stojí herci připraveni, každý u svého vchodu na jeviště. A u vchodu do orchestry, skryt zrakům diváků, se řadí divadelní sbor. Sbor nám ve svých zpěvech prozradí to, co nemůže povědět žádný ze tří herců.
-Sofokles, který napsal tragédii o králi Oidipovi, napsal celou řadu slavných tragédií. Se svým předchůdcem Aischylem a nástupcem Euripidem patří k proslulé trojici starověkých řeckých dramatiků. V jejich hrách se setkáváme s většinou postav, o nichž jste se dočetli v této knize. Ale mnohem dřív, než pověsti a báje ožily na jevišti, vyprávěli si je lidé u ohnišť a na pastvinách. O slavnostních hostinách je zp9vali slepí pěvci dávno předtím, než byly napsány. Část se nám jich dochovala v díle největšího řeckého básníka Homéra. Homér složil dlouhou báseň o Odysseově bloudění, Odysseu, a báseň o trojské válce, Iliadu.
+Sofokles, který napsal tragédii o králi Oidipovi, napsal celou řadu slavných tragédií. Se svým předchůdcem Aischylem a nástupcem Euripidem patří k proslulé trojici starověkých řeckých dramatiků. V jejich hrách se setkáváme s většinou postav, o nichž jste se dočetli v této knize. Ale mnohem dřív, než pověsti a báje ožily na jevišti, vyprávěli si je lidé u ohnišť a na pastvinách. O slavnostních hostinách je zpívali slepí pěvci dávno předtím, než byly napsány. Část se nám jich dochovala v díle největšího řeckého básníka Homéra. Homér složil dlouhou báseň o Odysseově bloudění, Odysseu, a báseň o trojské válce, Iliadu.
 Zatímco jsme si vyprávěli, začalo na scéně divadlo. Na jeviště vyšel král Oidipus se svým průvodcem a Diův kněz. Protože starověké jeviště nemá hloubku, jakou mají jeviště dnešních divadel, nestojí herci ve skupinách, ale v řadě. Obraz scény s herci se podobá výjevům na starověkých vázách.
@@ Řádek 57: / Řádek 85: @@
 Podle staré báje sídlili bohové na vrcholku hory Olympu a bylo jich mnoho. Povězme si aspoň o nejdůležitějších. Staří Římané měli podobné bohy a jejich jména vám budou možná leckdy známější než jména řeckých bohů. Řekneme si je proto také. S některými jmény jste se už setkali, s jinými se setkáte.
-Nejmocnějšim bohem, jak jsme už poznali, byl Z e u s. Byl pánem nebes i země, ovládal bouře, hromy a blesky. Od Dia pocházelo štěstí i neštěstí, sláva i bohatství. Římané měli také nejvyššího boha a říkali mu J u p i t e r .
+Nejmocnějším bohem, jak jsme už poznali, byl //Zeus//. Byl pánem nebes i země, ovládal bouře, hromy a blesky. Od Dia pocházelo štěstí i neštěstí, sláva i bohatství. Římané měli také nejvyššího boha a říkali mu //Jupiter//.
-Manželkou Diovou byla bohyně H é r a. Byla nejmocnější bohyní, královnou v sídle bohů na hoře Olympu. I římský Jupiter měl manželku. Římané jí říkali Juno.
+Manželkou Diovou byla bohyně //Héra//. Byla nejmocnější bohyní, královnou v sídle bohů na hoře Olympu. I římský Jupiter měl manželku. Římané jí říkali //Juno//.
-Dcerou Diovou byla P a ll a s A t h é n a, bohyně moudrosti a ochránkyně chytrých a statečných mužů. Řekové jí zasvětili sovu. Římané měli podobnou bohyni a říkali jí Minerva.
+Dcerou Diovou byla //Pallas Athéna//, bohyně moudrosti a ochránkyně chytrých a statečných mužů. Řekové jí zasvětili sovu. Římané měli podobnou bohyni a říkali jí //Minerva//.
-Synem Diovým byl H é f a i s t o s, bůh ohně a kovářské práce. Měl prý své kovářské dílny pod kouřícími sopkami. Byl to nehezký chromý bůh, ale veliký umělec. Římané mu říkali Vulkanus.
+Synem Diovým byl //Héfaistos//, bůh ohně a kovářské práce. Měl prý své kovářské dílny pod kouřícími sopkami. Byl to nehezký chromý bůh, ale veliký umělec. Římané mu říkali //Vulkanus//.
-A p o ll ó n byl bohem světla, věštby a básnického umění. Proto byl vůdcem devíti Múz, bohyň, které ochraňovaly jednotlivá umění. Římané ho nazývali Apollo.
+//Apollón// byl bohem světla, věštby a básnického umění. Proto byl vůdcem devíti Múz, bohyň, které ochraňovaly jednotlivá umění. Římané ho nazývali //Apollo//.
 A r t e m i s , bohyně lovu, byla jeho sestra. U Římanů Diana.
@@ Řádek 89: / Řádek 117: @@
 Obrazy nám ovšem neukazují jenom bohy a hrdiny, ale také bájná zvířata. Taková zvířata pochopitelně nikdy nežila. Všelijací draci a obludy, o kterých se kdysi vyprávělo a zpívalo na hostinách a na jevišti, jsou vlastně nejrůznější pohromy, které postihovaly tehdejší lidi. Obluda soptící oheň byla možná krutá sopka, netvor usmrcující lidi byl možná mor, strašlivý vodní had mohla být povodeň. To, co bylo nevysvětlitelné, jak už jsme řekli, pokládal starověký člověk za dílo tajemné bytosti.
-Některé báje vyjadřovaly dávné lidské sny a touhy. Odedávna toužil člověk vznést se do vzduchu, podobat se ptákům. V báji se mu to podařilo. Osedlal okřídleného koně, Pegasa, a vznesl se. Nebo si připjal s Ikarem křídla. Dnes říkáme o člověku, který má bujnou fantazu, že létá na Pegasu. Pegas se stal obrazem pro básnický rozlet.
+Některé báje vyjadřovaly dávné lidské sny a touhy. Odedávna toužil člověk vznést se do vzduchu, podobat se ptákům. V báji se mu to podařilo. Osedlal okřídleného koně, Pegasa, a vznesl se. Nebo si připjal s Ikarem křídla. Dnes říkáme o člověku, který má bujnou fantazii, že létá na Pegasu. Pegas se stal obrazem pro básnický rozlet.
-Mnoho úsloví z řeckého bájesloví užíváme v řeči podnes. Úslovím jako Achillova pata, klubko Ariadnino, Prokrustovo lože, silný jako Herkules a nevím ani kterým ještě, nyní už jistě porozumíte.
+Mnoho úsloví z řeckého bájesloví užíváme v řeči dodnes. Úslovím jako Achillova pata, klubko Ariadnino, Prokrustovo lože, silný jako Herkules a nevím ani kterým ještě, nyní už jistě porozumíte.
 Řecké báje a starověcí řečtí hrdinové doprovázeli nejen moje mládí, ale i mládí našich otců, dědečků, pradědečků. Hluboko dozpátku do lidských dějin sahá jejich sláva. Řečtí hrdinové zažili neuvěřitelná dobrodružství, ale nebyli slavní proto, že slavní chtěli být. Byli slavní proto, že jejich činy pomáhaly ostatním lidem. Za dávných dob bylo hrdinstvím zabít dravou šelmu a nemusil to být drak. Lidé si o hrdinech vyprávěli a k pravdě přidávali, co si vymyslili. Posílali ve svých vyprávěních hrdiny i proti tajemným silám, kterým nerozuměli, kterých se báli a které si představovali jako ukrutné bytosti.
@@ Řádek 98: / Řádek 126: @@
 Starověké řecké báje a pověsti ukazovaly a podnes ukazují, jak se dostat na cestu hrdinů. Je to cíl hodný lidského života. A cesta hrdinů nemá konce.
+{{ :baje:efez.jpg?350 |Obrázek ze současného Efezu, antické sloupy}}
 Eduard Petiška

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku