Polské klima je ovlivněné z východu kontinentálním podnebím a ze západu přímořským. Výsledkem toho je velká proměnlivost a těžká předvídatelnost počasí. Značné rozdíly panují i mezi jednotlivými roky. Západní vítr přináší poměrně mírné zimy a deštivá léta, východní vzduch mrazivé zimy s teplotami okolo –20°C a suchá teplá léta a teploty kolem 30°C. Přičemž průměrné lednové teploty činí –1°C a červencové 19°C. V horských oblastech je počasí obzvlášť různorodé se stoupající nadmořskou výškou, srážky jsou zde mnohem vyšší než v nížinách. Roční úhrn srážek je na horách 1 500 mm, v nížinách mezi 450 – 600 mm.

• 1. ledna: Nový Rok
• Velikonoční neděle a pondělí (první neděle po prvním jarním úplňku)
• 1. května: Svátek práce
• 3. května: Svátek ústavy (na památku prohlášení ústavy 3. května 1791)
• Boží tělo: ve čtvrtek devátého týdne po velikonocích; konají se procesí s dětmi oblečenými v bílém, které doprovázejí stovky lidí
• 15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie, Den polské armády (výročí vítězné bitvy s ruskou armádou na předměstí Varšavy v r.1920)
• 1. listopadu: Všech svatých
• 11. listopadu: Den národní nezávislosti (Polsko znovuzískalo nezávislost v r. 1918 po 123 letech rozdělení)
• 25. a 26. prosince: Vánoce

Méně oficiální svátky, které jsou obvykle pracovními dny:

• Tlustý čtvrtek: den, kdy se jí koblihy (poslední čtvrtek masopustu)
• Mezinárodní den žen: populární komunistický svátek, kdy by měli muži projevit svou úctu k ženám květinou nebo dárkem. Původně byl tento den zaveden v USA a měl připomínat 129 žen, které zemřely během požáru v továrně v New Yorku v r. 1908 (8. března)
• První jarní den: neoficiální příležitost populární zejména mezi dětmi, které se tento den tradičně ulívají ze školy (21. března)
• Apríl: den, kdy si lidé navzájem tropí žerty; v Polsku se označuje latinským jménem “Prima Aprilis”. (1. dubna)
• Den dětí: děti dostávají sladkosti, jsou brány do zoo nebo jsou jiným způsobem obdarovávány (1. června)
• Svatojánská noc: nejkratší noc v roce je jediným okamžikem, kdy kvetou kapradiny. Kdo ji najde, bude šťastný a bohatý. A co víc: toto štěstí a peníze je zakázáno sdílet s kýmkoli dalším. (24. června)
• Předvečer svátku sv. Ondřeje: lidé čtou budoucnost z tvarů rozpuštěného vosku- býval rozpouštěn a naléván do studené vody. (29. listopadu)

Polská kuchyně je chutná. Hlavní složkou jsou brambory, které se zde konzumují ve velkém. Poláci si nedovedou představit pokrm bez této zeleniny. Z brambor zhotovují nejrůznější placky, knedlíky, které plní například masem, ale i zelím či houbami.

K polským pokrmům patří zelí, kapusta, mrkev a červená řepa, která se polsky nazývá buraki. Vliv východní kuchyně se projevuje v přípravě nejrůznějších pirohů, které jsou buď slané, plněné masem nebo rýží s houbami či zelím, či sladké, které mohou mít náplň dokonce i z višní či borůvek. Poláci mají rozmanitou kuchyni, ale s charakteristickými ingrediencemi - mimo jiné s koprem, majoránkou, kmínem a různými druhy hub ve sladkokyselém nálevu, které se přidávají do polévek. Důležité jsou v polské kuchyni polévky, bývají velmi syté. Typické jsou omáčky a dušené maso. Základním masem polského jídelníčku je vepřové.

V Polsku se vyrábí více než 90 druhů salámů a jméno keilbasa se dostalo i do americké angličtiny, kde si pod tímto názvem každý představí kvalitnější klobásu.

Národním jídlem Polska je bigos, který se skládá z kyselého a čerstvého zelí, cibule a různých zbytků masa. Na něm si Poláci pochutnávali již hodně dávno. Byl to univerzální pokrm podávaný v každém polském domě, ať selském či šlechtickém. Také bigos musí mít hodně masa, skoro víc než zelí. Kuchaři však stanovují vzájemný poměr jednotlivých složek, ale výběr dalších přídavných surovin a koření po svém.

V Polsku jsou velmi oblíbené ryby. Mezi nejběžnější patří pstruh, losos a slaneček v nekonečných úpravách. Hodně se konzumuje kapr, například ve sladkokyselé omáčce. Mezi klasická jídla patří przekaski, což je něco jako štika v aspiku. Obzvláště populární jsou sledi.

Typicky polským nápojem je miod pitny, neboli medovina a vodka. K nejznámějším polským nápojům se kromě zubrowky, v níž je tráva z Bělověžského pralesa, počítá také tarniowka, sliwowica a pieprzowka. Mezi nejznámější patří polská piva Zywiec a Okocim. ¹⁾

• Kašubská kuchyně – Kafëbë Piwna 64/65, Gdańsk
• ostrov Sobieszewo – unikátní čtvrť Gdaňsku, kam lze dojet autobusem 112 nebo 186 od nádraží (Dworzec Główny PKP, ul. Podwale Grodzkie (jezdí zhruba po 20 min., cesta trvá 35 min.)

Křivý dům (Krzywy Domek) v Sopotech z roku 2004

Opuštěné nádraží v Čenstochové (Częstochowa)

Cesta v Lemkovštině: https://mapy.cz/s/20X5d

• http://sms.orange.pl/
• http://www1.plus.pl/bsm/