Existují země, které mají vlastní soudy, policii, armádu, ministerstva a peníze. Vydávají vlastní pasy, požadují po občanech vyplňování formulářů a všechny bez rozdílu sdírají na daních. Běžné státy? Ano, až na jedinou drobnost: (téměř) nikdo je totiž neuznává.

Trochu bizarní stát - stojí zde Leninovy sochy a komunistické symboly srp, kladivo a hvězda se dostaly dokonce na státní znak i na vlajku. Podněsterská moldavská republika, se odtrhla od zbytku Moldávie, což samotná Moldávie sice vzala na vědomí, ale dělá, jako by Podněstří bylo stále její součástí.

Podněsterská republika se jmenuje podle řeky Dněstr, tekoucí z Ukrajiny přes Moldávii až do Černého moře. Úzký pruh území rozkládající se na levém břehu obývají Moldavané, Ukrajinci a Rusové. Tato kombinace představuje výsledek krvavé historie. Nad územím zvaným Besarábie (rozkládajícím se mezi řekami Dněpr a Prut) si během středověku a raného novověku předávali vládu střídavě Osmani a Rusové. Nakonec byla Besarábie rozdělena: část se roku 1859 spojila s Valašskem, a vzniklo tak Rumunsko, druhá část směrem na východ se stala Moldávií, kterou ještě později pohltil Sovětský svaz. Po jeho kolapsu se vzedmuly nacionalistické vášně a Moldávie vyhlásila nezávislost.

Problém tkvěl v tom, že většina obyvatel Podněstří mnohem více tíhla k Rusku. Tamní lidé nepoužívají latinku, ale azbuku, a hovoří rusky a ukrajinsky, nikoliv rumunsky (moldavština je pouze dialektem rumunštiny). Ze Sovětského svazu se do nejisté budoucnosti nikomu nechtělo.

Město Tiraspol je hlavním městem Podněsterské moldavské republiky, leží na východním břehu řeky Dněstr a obývá ho necelých 160 tisíc lidí. Začátkem 20. století město obývala význačná židovská komunita, která se mnohokrát stala cílem antisemitských útoků. Tiraspol je město plné zeleně s krásnou rekreační oblastí u břehů řeky Dněstr, jíž místní obyvatelé i turisté rádi navštěvují.

Tiraspol byl založen roku 1792 generálem Alexandrem Suvorovem po obsazení ruskou armádou. V letech 1929 až 1940 bylo do Tiraspolu přemístěno hlavní město Moldavské ASSR. Dne 7. srpna 1941, po invazi Sovětské armády, Tiraspol spadal pod rumunskou správu. Během tohoto období zemřela téměř většina židovské komunity. Dne 12. dubna 1944 bylo město osvobozeno od Rudé armády a stalo se opět součástí Moldavské SSR. V roce 1990 Tiraspol vyhlásil nezávislost a stal se hlavním městem Podněsterské moldavské republiky, která však není mezinárodně uznávaná jako samostatný stát.

V roce 1979 byla na náměstí postavena socha Alexandera Suvorova, aby připomínala 250. výročí od založení města a dnes je jedním z nejnavštěvovanějších míst ve městě. Přímo v Tiraspolu se nachází budova vlády Podněsterské moldavské republiky a sídlí zde prezidentská administrativa. Z budovy je výhled na řeku Dněstr a na městský park. Velkou zajímavostí je muzeum vína Butylka, které je jediné svého druhu na světě. Muzeum je umístěno ve 28 metrů vysoké umělé láhvi, jež je zapsána v Guinessově knize rekordů jako největší budova na světě ve tvaru láhve – viz Pamětihodnosti.

Klikněte na mapu Podněstří-mapa

• Benderská pevnost / Бендерская крепость
• Strojency / Stroiesti / Строенцы - krásná vesnice, u které jsou nejčistší vodní toky, bohatá na zajímavé přírodní památky včetně vinných teras. Terasy se nachází na jižní straně obce, kde není téměř žádný stín.
• Ternovka / Терновка – muzeum vína „Butylka“ v Benderech nedaleko od Tiraspolu: Hlavní budova komplexu byla postavena ve tvaru obří láhve 28 metrů vysoké. V šesti krásně zařízených sálech je umístěno přes 10.000 lahví různých druhů alkoholických nápojů ze 105 zemí světa. Sbírka obsahuje vzácné, exkluzivní upomínkové lahve. Možnost degustace vín. Adresa: Slobodzeja, selo Ternovka (obec Bendery), ul. Kotovskogo/Слободзея, с. Терновка, ул. Котовского, 22. Otevřeno: 8:00-19:00 (www.butylka-museum.com) GPS: Mapy Seznam 46.826273, 29.486691, Mapy Google 46.826273, 29.486691
• Kickanský klášter / Кицканский монастырь. Historie kláštera je úzce spojen s Njameckou lavrou (klášter Neamţ), který byl jedním z největších center středověké moldavské kultury a vzdělávání. Poté, co bylo mnichům v klášteře zakázáno vést bohoslužby ve slovanském liturgickém jazyce, uprchli do Besarábie a v roce 1859 zde v Kickany (Chitcani), založil Novonjameckij klášter. Stavba klášterního komplexu trvala téměř 50 let. Vozněsenský chrám a zvonice, která je součástí klášterního souboru byla navržena v roce 1864 od neznámého architekta z Petrohradu. Později, na počátku XX století, byly postaveny další budovy: refektář, nemocnice, kamenná kuchyň a dvoupatrová budova s klášterními celami a zvonice. V roce 1861 klášter získal do vlastnictví 1859 děsjatin lesních pozemků. V roce 1862 byla převedena do vlastnictví kláštera i obec Kickany. Do polofeudální závislosti se dostalo 272 kickanských a kopanských rodin. Od roku 1958 byl klášter sovětskými komunisty uzavřen a byla zde nemocnice pro nemocné tuberkulózou. V části se nacházelo muzeum 2. světové války zaměřené na jasko-kišiněvskou operaci v roce 1944.

Neoficiální stránky a informace o Podněstří (rusky, anglicky): http://transdniester.ru/

http://www.tiraspol.cz/