Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
nemecko [2023/08/24 21:06] 65.21.35.224 stará verze byla obnovena (2017/08/10 22:02) |
nemecko [2024/04/03 12:26] (aktuální) cesty [Bavorsko] |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
====== Německo ====== | ====== Německo ====== | ||
+ | |||
{{nemecko.jpg? | {{nemecko.jpg? | ||
- | * Hlavní město: Berlín - 3,4 milionů obyvatel | + | * Hlavní město: |
- | * Měna: Euro = 100 centů (26 Kč) | + | * Měna: Euro = 100 centů (25 Kč) |
* Počet obyvatel - 82,5 milionů | * Počet obyvatel - 82,5 milionů | ||
* Skládá se z 16 spolkových zemí | * Skládá se z 16 spolkových zemí | ||
=====Co v Německu určitě stojí za vidění===== | =====Co v Německu určitě stojí za vidění===== | ||
+ | |||
==== Pobřeží ==== | ==== Pobřeží ==== | ||
Cizinci se sem sice ještě musí naučit jezdit, ale mezi místními je německé pobřeží velmi populární. Armáda dětí s kyblíky a lopatkami a vystrojení návštěvníci lázní se musí jen rozhodnout, zda si vyberou Baltské, nebo Severní moře. Pokud se rozhodnou pro Balt s písečnými plážemi a mírně se svažujícími mělčinami, | Cizinci se sem sice ještě musí naučit jezdit, ale mezi místními je německé pobřeží velmi populární. Armáda dětí s kyblíky a lopatkami a vystrojení návštěvníci lázní se musí jen rozhodnout, zda si vyberou Baltské, nebo Severní moře. Pokud se rozhodnou pro Balt s písečnými plážemi a mírně se svažujícími mělčinami, | ||
+ | |||
+ | {{https:// | ||
Sylt je v tomto ohledu velmi odlišný. Největší ze Severofríských ostrovů se proslavil elegantními vesničkami a skvělými podmínkami pro windsurfing a kitesurfing. Jeho západní pobřeží tvoří pětatřicet kilometrů dlouhý pás bílého písku. Pokud hledáte odlehlejší místa, vydejte se na menší Föhr nebo Amrum (druhý jmenovaný se pyšní jednou z nejkrásnějších pláží v Německu). | Sylt je v tomto ohledu velmi odlišný. Největší ze Severofríských ostrovů se proslavil elegantními vesničkami a skvělými podmínkami pro windsurfing a kitesurfing. Jeho západní pobřeží tvoří pětatřicet kilometrů dlouhý pás bílého písku. Pokud hledáte odlehlejší místa, vydejte se na menší Föhr nebo Amrum (druhý jmenovaný se pyšní jednou z nejkrásnějších pláží v Německu). | ||
Řádek 42: | Řádek 46: | ||
O tom úplně prvním vánočním trhu písemnou zmínku nemáme, ale vídeňský trh v roce 1294 byl jistě jedním z prvních. Zhruba v té době se myšlenka vánočních trhů i v českých zemích. První písemná zmínka pochází z roku 1384 z Budyšína, ve Frankfurtu nad Mohanem se pak stánky začaly stavět v roce 1393. | O tom úplně prvním vánočním trhu písemnou zmínku nemáme, ale vídeňský trh v roce 1294 byl jistě jedním z prvních. Zhruba v té době se myšlenka vánočních trhů i v českých zemích. První písemná zmínka pochází z roku 1384 z Budyšína, ve Frankfurtu nad Mohanem se pak stánky začaly stavět v roce 1393. | ||
- | Zpočátku se prodávalo hlavně maso, ale časem přibyly i řemeslné výrobky. Tento artikl zaznamenal obrovskou vlnu popularity v šestnáctém století s učením Martina Luthera, který tvrdil, že oslava narození Krista se pro vyměňování dárků hodí lépe než den svatého Mikuláše. Ale i přesto, že jsou trhy zakořeněny v náboženských tradicích , brzy se církvi znelíbily. Již v roce 1616 si norimberský kazatel stěžuje, že musel zrušit štědrovečerní bohoslužbu, | + | Zpočátku se prodávalo hlavně maso, ale časem přibyly i řemeslné výrobky. Tento artikl zaznamenal obrovskou vlnu popularity v šestnáctém století s učením Martina Luthera, který tvrdil, že oslava narození Krista se pro vyměňování dárků hodí lépe než den svatého Mikuláše. Ale i přesto, že jsou trhy zakořeněny v náboženských tradicích, brzy se církvi znelíbily. Již v roce 1616 si norimberský kazatel stěžuje, že musel zrušit štědrovečerní bohoslužbu, |
V současnosti přilákají vánoční trhy do Německa každoročně 160 milionů návštěvníků a zisky s nimi spojené tvoří zhruba pět miliard eur. | V současnosti přilákají vánoční trhy do Německa každoročně 160 milionů návštěvníků a zisky s nimi spojené tvoří zhruba pět miliard eur. | ||
Řádek 54: | Řádek 58: | ||
Na většině trhů je kolotoč, někdy i kluziště. K vidění bývají také nejrůznější loutková představení nebo koncerty, ale také jesličky, někdy dokonce i se živými zvířaty. Nejlepší vánoční trh pro děti je ale v zábavním parku Europa-Park, | Na většině trhů je kolotoč, někdy i kluziště. K vidění bývají také nejrůznější loutková představení nebo koncerty, ale také jesličky, někdy dokonce i se živými zvířaty. Nejlepší vánoční trh pro děti je ale v zábavním parku Europa-Park, | ||
- | Trhy v malých městečkách mívají tu nejkrásnější atmosféru, ale větší města zase nabízejí velkolepá a snadno přístupné oslavy. Brémy Kromě atraktivního hlavního trhu se koná i středověký námořnický trh, kde si můžete zastřílet z kuše, nechat si předpovědět budoucnost nebo sledovat kouzelnická představení. | + | Trhy v malých městečkách mívají tu nejkrásnější atmosféru, ale větší města zase nabízejí velkolepá a snadno přístupné oslavy. |
+ | |||
+ | **Brémy**. Kromě atraktivního hlavního trhu se koná i středověký námořnický trh, kde si můžete zastřílet z kuše, nechat si předpovědět budoucnost nebo sledovat kouzelnická představení. | ||
**Kolín nad Rýnem**. Trh se tu koná u katedrály, jejíž tvar se ostatně objevuje na mnoha sušenkách Spekulatius. Mezi zdejší originality patří trhy na lodích na Rýně a středověký čokoládový trh s baviči a stánkaři v dobových kostýmech. Doporučujeme ochutnat místní specialitu zvanou //Meth// - medové víno. | **Kolín nad Rýnem**. Trh se tu koná u katedrály, jejíž tvar se ostatně objevuje na mnoha sušenkách Spekulatius. Mezi zdejší originality patří trhy na lodích na Rýně a středověký čokoládový trh s baviči a stánkaři v dobových kostýmech. Doporučujeme ochutnat místní specialitu zvanou //Meth// - medové víno. | ||
- | **Drážďany**. Štola, drážďanský vynález, se tu oslavuje na žoviálním Stollenfestu, | + | **Drážďany**. Štola, drážďanský vynález, se tu oslavuje na žoviálním Stollenfestu, |
+ | |||
+ | **Frankfurt nad Mohanem**. Trh na radničním náměstí Römerberg s obrovským vánočním stromem, starým kolotočem a hrázděnými domy v okolí nabízí spoustu zábavy a nádhernou atmosféru. | ||
**Hamburk**. Můžete se potulovat z jednoho trhu na druhý: čeká tu na vás stylový trh Winterzaubers ledovým barem, kluzištěm a loutkovým divadlem, Fleetinsel s finskou tematikou a poněkud nevážný Santa Pauli ve vykřičené čtvrti. | **Hamburk**. Můžete se potulovat z jednoho trhu na druhý: čeká tu na vás stylový trh Winterzaubers ledovým barem, kluzištěm a loutkovým divadlem, Fleetinsel s finskou tematikou a poněkud nevážný Santa Pauli ve vykřičené čtvrti. | ||
Řádek 71: | Řádek 79: | ||
* http:// | * http:// | ||
* http:// | * http:// | ||
+ | |||
+ | Parkování v Německu zdarma: | ||
+ | * http:// | ||
===== Berlín ===== | ===== Berlín ===== | ||
- | ==== Letiště Schönefeld ==== | + | [[Berlín]] |
- | + | ||
- | Mezinárodní letiště Schönefeld v jižní části Berlína se využívá hlavně nízkonákladovými leteckými společnostmi – proto se někdy označuje jako " | + | |
- | * Express. Z letiště Schönefeld se lze dostat do centra letištním Expressem, který odjíždí z Hlavního nádraží | + | |
- | * Normální vlak. Alternativou jsou železniční linky S9 a S45, které jezdí každých 10 minut. | + | |
- | * Další možností jsou autobusy 162, 163, 171, 734, 736, N60, N71 a X7 z většiny terminálů letiště Schönefeld. | + | |
- | ====Letiště Tegel==== | + | |
- | + | ||
- | Letiště Tegel je dalším ze tří hlavních letišť Berlína, které provozuje lety zejména do západní Evropy. Letiště se nachází 8 km severozápadně od města a je spojeno s centrem Berlína autobusy i vlaky. Centrum je vzdáleno od letiště Tegel jen 15 minut jízdy. | + | |
- | Doprava do centra Berlína: | + | |
- | * autobusová linka Jet Express jede na náměstí Alexanderplatz | + | |
- | * další autobusové linky: 128, 108 a X9 | + | |
- | ==== Parkování v Berlíně ==== | + | |
- | Seznam berlínských parkovišť ZDARMA: http:// | + | |
- | ==== Pamětihodnosti v Berlíně ==== | + | |
- | * Berlínská zeď | + | |
- | * Památník Berlínské zdi: zastávka MHD Nordbahnhof (S-Bahn S1, S2, S25), U-Bahn U6 (Naturkundemuseum) a U8 (Bernauer Straße) http:// | + | |
- | * Symbol německé jednoty - Brandenburgská brána (Brandenburger Tor) | + | |
- | * Říšský sněm (Reichstag) a Spolkový sněm (Bundestag) | + | |
- | * Nejhezčí (spíše ale nejznámější) berlínský bulvár //Unter den Linden// mezi Berlínským dómem a Brandenburgskou bránou - http:// | + | |
- | * Památník zavražděným evropským Židům - http:// | + | |
- | + | ||
- | {{:: | + | |
- | + | ||
- | Plánek metra (U-Bahn) a S-Bahn - klikněte pro zvětšení: | + | |
=====Bádensko-Württembersko===== | =====Bádensko-Württembersko===== | ||
- | K hlavním atrakcím severního Bádenska-Württemberska patří živá univerzitní města **Karlsruhe** a **Heidelberg**. Obě metropole se nacházejí na severním konci bývalé země Bádensko a jsou ideální zastávkou na cestě mezi Porýním a Černým lesem. Město Karlsruhe bývá nejčastěji spojováno se svým palácem. Výhodná městská poloha nedaleko od Rýna přispěla k rozvoji místního průmyslu a zároveň vnesla do Karlsruhe moderního ducha, jenž dal vyrůst výjimečnému muzeu současného umění a technologie, | + | K hlavním atrakcím severního Bádenska-Württemberska patří živá univerzitní města **[[Karlsruhe]]** a **[[Heidelberg]]**. Obě metropole se nacházejí na severním konci bývalé země Bádensko a jsou ideální zastávkou na cestě mezi Porýním a Černým lesem. Město |
- | ==== Karlsruhe | + | * [[Karlsruhe]] |
- | Karlsruhe se nachází pouhých 15 kilometrů od Francie a patří k nejmladším německým městům. Nápadité a rušné město, jehož název znamená „Karlův odpočinek", | + | * [[Heidelberg]] |
+ | * [[Ulm]] | ||
- | === Příjezd do města, informace a ubytování === | ||
- | Hlavní nádraží leží 3 kilometry jihozápadním směrem od centrálního náměstí Marktplatz, se kterým jej spojuje rychlodrážní tramvaj č. 3 (jednoduchá jízdenka 2,10 euro; 24hodinová jízdenka za 4,70 eur nebo za 6,10 eur pro skupinu do šesti lidí). Město je ve středu regionální sítě hromadné dopravy, která zasahuje až do Baden-Badenu a Bruchsalu. Jednodenní jízdenka pro celý region stojí pouhých 8,10 eur. Infocentrum (tel.: 0721/37 20 53 83, www.karlsruhe-tourism.de) má pobočku na vlakovém nádraží (Bahnhofplatz 6; Po-Pá 8.30-18, So 9-13) a na náměstí Marktplatz (Karl-Friedrich-Strasse 9; Po-Pá 9.30-19, So 10-15). V obou pobočkách si lze vyzvednout kulturní přehled Karlsruhe Extra a zakoupit slevovou kartu Karlsruhe WelcomeCard (1/2/3 dny za 5, | ||
- | Mnohapatrová mládežnická ubytovna http:// | ||
- | === Město === | ||
- | Ve středu Karlsruhe stojí zámek, který je domovem Bádenského zemského muzea. Původně barokní stavba postavená po roce 1750 ve francouzském stylu byla zničena během druhé světové války a při následné rekonstrukci získala řadu neoklasicistních dodatků. Důstojný palácový komplex obklopuje uvolněný park, jehož součástí je i botanická zahrada. Park je často navštěvován studenty z univerzitního kampusu, který se nalézá u jihovýchodního okraje parku. Při pohledu ze zámecké věže (pro návštěvníky Bádenského zemského muzea vstup zdarma) je dobře viditelné vějířovité uspořádání městských ulic, jehož autorem byl místní architekt Friedrich Weinbrenner, | ||
- | === Bádenské zemské muzeum === | ||
- | Bádenské zemské muzeum (Badisches Landesmuseum, | ||
- | === Staatliche Kunsthalle === | ||
- | |||
- | Umělecká galerie Staatliche Kunsthalle (www.kunsthalle-karlsruhe.de) se nachází jihozápadně od zámku a patří k nejlepším v celém i Německu. V galerii jsou hojně zastoupena díla pozdně gotických mistrů včetně Cranacha staršího, Důrera, Burgkmaira, Baldunga i Matthiase Grünewalda, | ||
- | |||
- | === Městské muzeum a Museum am Markt === | ||
- | |||
- | Palác Prinz-Max-Palais se do německé historie zapsal jako sídlo posledního kancléře německého císařství, | ||
- | |||
- | V severní části náměstí Marktplatz na druhém konci ulice Kaiserstrasse se nachází Museum am Markt (Karl-Friedrich-Strasse 6; Út-Čt 11-17, Pá-Ne 10-18; vstupné 2 eura, v Pá po 14. hodině vstup zdarma; tel.: 0721/926 65 78), jehož návštěvu lze doporučit především zájemcům o průmyslové umění a industriální design. Součástí výstavy jsou elegantní a technicky dokonalé exponáty ve stylech secese, art deco a Bauhaus. | ||
- | |||
- | === Centrum umění a mediálních technologií === | ||
- | |||
- | Dva kilometry jihozápadně od zámku (použijte tramvaj L 2) a stranou od ostatních budov se nachází mohutná a lehce zlověstná budova bývalé muniční továrny, která byla po ukončení výroby — stejně jako řada dalších nadbytečných průmyslových objektů — přeměněna do podoby výstavní síně. V obrovských a vzdušných továrních halách dnes sídlí Zentrum für Kunst und Medientechnologie, | ||
- | |||
- | Svéráznou kombinaci umění a důmyslných elektronických přístrojů lze zhlédnout v Mediálním muzeu (vstupné 5 eur, v Pá po 14.00 vstup zdarma), jehož prohlídka vám může bez problémů zabrat celý den. Muzejní výstava zahrnuje bezpočet zábavných interaktivních uměleckých instalací, které v sobě slučují hudební, filmové, fotografické a designové prvky. Umělecké instalace jsou založeny na počítačových technologiích a k těm nejzajímavějším patří výroba koláží za pomoci rozsáhlé obrazové galerie, natáčení krátkých filmů za použití geometrických útvarů a komponování valčíku spojováním různých úseků z Mozartových skladeb. Součástí muzea je i nejstarší počítač na světě (1941), obklopený bludištěm kabelů, a několik optických iluzí z 50. a 60. let minulého století, které vznikly v rámci avantgardní umělecké školy Neuer Tendenzen (fr. Nouvelles Tendances). Pokud vás zatím nic nezaujalo, nezoufejte: v nejvyšším muzejním patře si můžete zahrát počítačové hry, jejichž pestrá škála jde 0 herních počátků až do současnosti. | ||
- | |||
- | Muzeum současného umění (Museum für Neue Kunst; vstupné 5 eur, v Pá po 14.00 vstup zdarma) vystavuje působivá současná díla, která odrážejí dění v moderním Německu. Součástí jeho dobře promyšlené výstavy je i několik pop artových prací ze 60. let. | ||
- | |||
- | Na druhém konci komplexu ZKM se nachází muzeum Städtische Galerie (Lorenzstrasse 27, www.staedtische-galerie.de), | ||
- | |||
- | === Restaurace, bary a zábava === | ||
- | |||
- | |||
- | Na poměry univerzitního města najdeme v Karlsruhe jen relativně málo restaurací a barů. K nejrušnějším oblastem patří náměstí Ludwigsplatz v západní části města a bohémský jižní konec ulice Waldstrasse. Karlsruhe je neodmyslitelně spjato s vynikajícím Bádenským státním divadlem (Badisches Staatstheater; | ||
- | |||
- | ==== Heidelberg ==== | ||
- | |||
- | Uprostřed zalesněného údolí řeky Neckar se nachází univerzitní městečko HEIDELBERG, které se může pochlubit širokou škálou památek, za něž by zástupci jeho větších rivalů v okolí dali nevím co. Goethe nadšeně básnil o jeho dokonalé kráse, která natolik učarovala i Turnerovi, že ji zachytil pro budoucí generace; dokonce i Benjamin Disraeli zcela propadl „výjimečnému půvabu" | ||
- | |||
- | === Příjezd a informace=== | ||
- | |||
- | Když přijedete na zdejší vlakové nádraží, situované 20 minut chůze východně od historického centra (nebo deset minut jízdy autobusem č. 11 a 33 nebo tramvají č. 1), první dojem z Heidelbergu zpravidla neodpovídá bombastické reklamě. Když nic jiného, alespoň se ocitnete na výhodném místě u velmi rušného turistického infocentra, situovaného před nádražím na náměstí Willy-Brandt-Platz 1 (http:// | ||
- | |||
- | === Ubytování === | ||
- | |||
- | V Heidelbergu více než kdekoli jinde v Německu může být hledání letního ubytování velice složité, zejména pokud preferujete zařízení na spodním konci cenového rozpětí. Nejlepším řešením je rezervovat si nocleh dlouho dopředu a nespoléhat se příliš na pomoc zaneprázdněného personálu turistického infocentra. Velká živá ubytovna tři kilometry západně od centra na břehu řeky Neckar http:// | ||
- | Od nádraží sem jezdí autobus č. 33. Lůžka ve společné ložnici 22,30 eur. | ||
- | Der europäischer Hof - Hotel Europa, Friedrich-Ebert-Anlage 1 http:// | ||
- | |||
- | Hirschgasse, | ||
- | |||
- | Holländer Hof, Neckarstaden 66 (www.hollaenderhof.de). V tomto elegantním, | ||
- | |||
- | === Zámek === | ||
- | |||
- | Devastace Heidelbergu se obrátila v jeho spásu — v romantických očích není mohutný červený zámek (denně 8-17.30; 5 eur, vstup volný od šesti večer až to soumraku), trůnící majestátně na skalním útesu a obrněný hustým břečťa-" | ||
- | |||
- | Z elegantního náměstí Kornmarkt můžete vystoupat k hvězdné heidelberské frakci po příkrém schodišti nebo se svézt lanovkou Bergbahn. Daleko nejlepší je ale vydat se po sousední cestě Burgweg a zvenčí žasnout nad masivními věžemi Dicker Turm (Tlustá věž), roztrhaná navzdory sedmimetrovým zdem francouzskými granáty, je rozhodně působivá, ale jihovýchodní Pulverturm je zase miláčkem současných i minulých romantiků. Francouzští ženisté rozdělili mohutné opevnění na dva kusy, odštěpená část se poté zřítila do hradního příkopu. Z věže používané jako prachárna se stala Gesprengter Turm (Vybuchlá věž). | ||
- | |||
- | Nejlepší výhled na rozvaliny nabídne terasa, kde kdysi kvetly okrasné zahrady Hortus Palatinus (1616), založené z popudu Fridricha Falckého (v němčině Friedrich V.), které byly zázrakem své doby. Tento panovník z rodu Wittelsbachů chtěl velkolepou zahradou okouzlit svou nafoukanou anglickou nevěstu, 19letou Alžbětu Stuartovnu, dceru Jakuba I. Aby svou milou maximálně překvapil, dal prý během jediné noci na západní části terasy vztyčit věž Elisabethentor (1615). Ubohý Fridrich. Jen málo z jeho pokusů padlo na úrodnou půdu. O čtyři roky později se navzdory dobrým radám nechal tento 241etý vévoda a kurfiřt falcký korunovat českým králem, čímž se stal hrozbou pro mocnou dynastii Habsburků. Následná srážka se rovnala katastrofě, | ||
- | |||
- | === Schlosshof === | ||
- | |||
- | Jakkoli je hradní opevnění neobyčejně působivé, ve skutečnosti představuje pouze zahřívací kolo před návštěvou hlavní atrakce, kterou je palác Schlosshof, dostupný přes strážní věž Torturm, který je jedinou budovou, jež přečkala útok trhavin. Povšimněte si praskliny v levém dveřním železném kruhu, která je výsledkem zuřivého kousnutí čarodějnice, | ||
- | |||
- | Největší dojem ovšem vzbuzují budovy renesančního paláce. Velkolepé obvodové zdi Ottheinrichsbau (1559) se pyšní čtyřpatrovým souborem alegorických soch včetně božstev reprezentujících jednotlivé planety, postav ze Starého zákona a lidských ctností. V suterénu se nachází poněkud bizarní a roztomile neuspořádaná expozice Deutsches Apotheken Museum (denně 10.15-18; stejná vstupenka jako pro návštěvu hradu), věnovaná regionálním lékárnám i 18. a 19. století. Zrcadlová síň Glässener-Saal-Bau, | ||
- | |||
- | Sestup zpět do centra Heidelbergu končí u budovy Fassbau a sudu na víno o velikosti chalupy, Grosses Fass (1751). Obří nádoba byla zhotovena z přibližně 130 dubových kmenů a má objem přesně 221 725 litrů — jedná se o rozmar kurfiřta Karla Theodora, jehož dvořané si na sudové plošině zatančili nejednu čtverylku. Vpředu stojí socha panovníkova dvorního šaška, ochránce sudu legendárního násosky Clemense Perkea. Říká se, že jeho jméno vzniklo z jeho odpovědi na nabídku vína — „Perche no?" („Proč ne?"). Z velké terasy Grosser Altern před budovou Friedrichsbau se naskýtá úchvatný výhled na střechy historického centra. Zpátky se můžete vracet po setmění, abyste tak vyjádřili své sympatie k Marku Twainovi, který poznamenal: " | ||
- | |||
- | === Město === | ||
- | |||
- | Jestliže je výhled na hrad z náměstí Karlsplatz dosti působivý již za denního světla, tak za tmy je přímo senzační. Náměstí, situované pod hradem a východně od rynku Kornmarkt, je lemováno dvojicí barokních paláců — jedná se o velkolepou vévodskou rezidenci od architekta Rémy de la Fosse (nyní v majetku univerzity) a Palais Boisserée, sídlo extravagantních francouzských sběratelů umění Sulpize a Melchoira, kteří zde dvakrát hostili samotného Goetha, jehož s Heidelbergem pojila čtyřicetiletá nerezavějící láska. | ||
- | |||
- | Pár minut chůze západně se prostírá ústřední náměstí Marktplatz, kde kdysi probíhaly veřejné popravy a dobytčí trhy, zatímco dnes se tu lidé scházejí nad pivem a kávou. V centru náměstí stojí gotický kostel Heiliggeistkirche s barokní mansardovou střechou, která dosud zachovává kdysi zcela běžnou středověkou tradici, podle níž jsou pod jejími podpěrami rozmístěny prodejná stánky. Zakladatel chrámu Ruprecht III. je pohřben v severní lodi, zatímco fragmenty středověkých fresek naznačují, | ||
- | |||
- | Severně odtud stojí brána Brückentor ozdobená na vrcholu veselými barokními přilbami, která stráží ladné oblouky mostu Alte Brücke. Goethe věnoval mostu oslavnou tirádu, podle níž je "tak překrásný, | ||
- | |||
- | === Universitätsplatz a Kurpfälzisches Museum === | ||
- | |||
- | Barokní stavba Alte Universität (duben-září Út-Ne 10-18; říjen Út-Ne 10-16; listopad-březen Út-So 10-14; 2,50 euro) na náměstí Universitätsplatz představuje honosnou budovu nejstarší německé univerzity, kterou založil roku 1386 Ruprecht III. V porovnání s moderním objektem Neue Universität na tomtéž náměstí se jedná o skutečný palác. Jednotná vstupenka vám umožní navštívit menší univerzitní muzeum, velkolepou zasedací síň z 19. století Alte Aula a Studentkarzer (studentské vězení; vstup z ulice Augustinergasse). Za obvyklé studentské žertíky a lotroviny, jako je třeba opilství, zhasínání pouličních lamp nebo malování obrázků prasátek po zdech, se studenti mohli dostat do univerzitního vězení až na dva týdny, ale při vážném porušení zákona zde mohli skončit zavření i na čtyři týdny. Provinilci byli z nepohodlného vězení propuštěni na zkoušky, přičemž pobyt v těchto zdech byl mezi studenty považován za nezbytnou zkušenost každého správného absolventa. Provinilci zde po sobě zanechávali kresby na zdech a plamenem svíčky vytvořené začouzené siluety. | ||
- | |||
- | Východně od uličky Schulgasse se nachází prostorná budova kostela Jesuitenkirche, | ||
==== Schwäbisch Hall ==== | ==== Schwäbisch Hall ==== | ||
Řádek 199: | Řádek 108: | ||
===== Bavorsko ===== | ===== Bavorsko ===== | ||
+ | * [[Furth im Wald]] | ||
+ | * Geigant - mimořádný kostel | ||
+ | * Blaibach - etnografické muzeum 49.1692642N, | ||
+ | * Bachmaierholz - vesnický kostel s děkovnými obrázky 49.1692642N, | ||
+ | * Zündholzmuseum Grafenwiesen e.V. - muzeum sirek | ||
==== Národní park Bavorský les ==== | ==== Národní park Bavorský les ==== | ||
+ | |||
+ | **[[Pohoří Hoher Bogen]] (Hogn Bogn)** | ||
+ | |||
[[Zámek Neuschwanschtein]] | [[Zámek Neuschwanschtein]] | ||
=== Ubytování v horských chatách === | === Ubytování v horských chatách === | ||
== Javor / Arber == | == Javor / Arber == | ||
- | - **Chamer Hütte** (Chamer Haus), jedna z nejvýše položených turistických chat v Německu (1 289 m), dostupná jen pěšky (nebo sedačková lanovka na vrchol Javoru / Arber , pak ½ hodiny z kopce), nebo v zimě na lyžích. Už ale není v národním parku. Je vzdálena 15 min. chůze od Malého Javoru (1384 m).\\ | + | - **Chamer Hütte** (Chamer Haus), jedna z nejvýše položených turistických chat v Německu (1 289 m), dostupná jen pěšky (nebo sedačková lanovka na vrchol Javoru / Arber, pak ½ hodiny z kopce), nebo v zimě na lyžích. Už ale není v národním parku. Je vzdálena 15 min. chůze od Malého Javoru (1384 m).\\ |
* Kleiner Arber, 1384 m (převýšení + 183 m), vzdálenost: | * Kleiner Arber, 1384 m (převýšení + 183 m), vzdálenost: | ||
* Großer Arber, 1455 m (převýšení + 255 m), vzdálenost: | * Großer Arber, 1455 m (převýšení + 255 m), vzdálenost: | ||
Řádek 256: | Řádek 173: | ||
Rheinland-Pfalz | Rheinland-Pfalz | ||
- | ==== Worms ==== | + | * **[[Worms]]** |
- | Na půl cesty mezi Špýrem a Mohučí, padesát kilometrů od obou, leží Worms, jedno z nejstarších německých měst, které se proslavilo jako sídlo burgundského království z pátého století, o němž se hodně mluví v Písni o Nibelunzích, | ||
- | Po mnoho staletí byl Worms také domovem početné židovské komunity, která začala růst do nesmírných rozměrů v jedenáctém století a stala se — vedle Mohuče a Špýru — jednou z předních židovských komunit v Německu. Přežila dokonce i patnácté století, kdy mnoho jiných měst své Židy vyhnalo, a vymýtila ji až třetí říše. Zůstalo tu ale několik významných památek, mezi nimi například židovský hřbitov nebo přestavěná synagoga. | ||
- | |||
- | Všechny tyto zajímavosti prozkoumáte velmi rychle, a tak vám zbude spousta času na to, abyste se prošli po uličkách wormského starého města, které bylo po téměř totální destrukci za druhé světové války krásně přestavěno. Po celý rok je tu příjemně živo, ale nejlepší je to koncem léta během srpnových slavností Nibelnngen Festspiele, dvoutýdenního divadelního festivalu na téma této básně, a vinařského festivalu Backfischfest, | ||
- | |||
- | === Dóm sv. Petra a okolí === | ||
- | Dost vysoko na to, aby mohla sloužit jako orientační bod nejen v rámci města, ale i jeho okolí, se tyčí Dóm sv. Petra (denně: duben-říjen 9-17.45; listopad-březen 9-16.45), pýcha wormského starého města. Katedrála byla postavena z velké části během jedenáctého století v pozdně románském styk a mnoho jejích zdí je vybudováno nezvyklým způsobem: z jedné strany jsou ploché, z druhé zakřivené. To platí zejména o těch nejstarších obvodových zdech, ale snáze si tento jev můžete prohlédnout uvnitř východního chóru, nejstarší části katedrály. Nepřehlédněte také působivě velký a okázalý vysoký oltář (1742) od Balthasara Neumanna a kapli svatého Mikuláše ze čtrnáctého století s gotickou křtitelnicí a krásnými okny. Katedrála se proslavila jako místo konání Wormského sněmu, na němž před téměř pěti stoletími předstoupil Martin Luther před říšský sněm, který po něm požadoval, aby se zřekl víry, a figuruje také v Písni o Nibelunzích — to je ale čirá fikce, protože Burgunďané vymřeli několik století předtím, než byla katedrála postavena. | ||
- | |||
- | Chcete-li se dozvědět něco o bohaté historii města, doporučujeme Museum der Stadt (Wecklingplatz 7; Út-Ne 10-17; 2 eura), které najdete v bývalém klášterním kostele Andreastift Kirche vedle zbytků městských hradeb a kousek 8« jih od katedrály. Zdejší sbírky jsou velmi kvalitní — začínají u neolitu a nejvíce exponátů pochází z římského období — a nabízejí zajímavý vhled do historie města. | ||
- | |||
- | Kunsthaus Heylshof (Stephansgasse 9; http:// | ||
- | |||
- | === Židovský Worms === | ||
- | |||
- | Jihozápadně od katedrály za silničním okruhem Willy-Brandt-Ring leží židovský hřbitov (denně - kromě židovských svátků: letní čas 8-20, zimní čas od 8 do soumraku), nejpůsobivější upomínka na kdysi početnou komunitu wormských Židů, kteří ve středověku říkali městuVarmaiza. V roce 1933 měla komunita více než tisíc členů, ale dnes se toto číslo pohybuje okolo stovky, přičemž většinu tvoří noví přistěhovalci ze zemí bývalého Sovětského svazu. Wormský židovský hřbitov je tím nejstarším v Evropě - přesné datum jeho založení neznáme, ale nejstarší dochovaný náhrobní kámen je z roku 1076. Stejně jako většina typických židovských hřbitovů působí poněkud zanedbaně. Mezi pokřivenými náhrobky je několik, u nichž je větší hromádka pamětních kamínků a vzkazů: jeden patří rabínu Meirovi z Rothenburgu, | ||
- | |||
- | Většina wormské židovské komunity trávila převážnou část svého života v židovském ghettu na severovýchodním okraji starého města. Jeho centrem je ulice Judengasse, na niž se dostanete ze židovského hřbitova po městském okruhu Lutherring zhruba za deset minut. Cestou budete míjet velkou sochu Martina Luthera a jeho společníků. Okolo Judengasse je z židovské historie této části města patrné jen velmi málo. Výjimkou je Stará synagoga (vstup zdarma), která v roce 1961 nahradila původní stavbu z jedenáctého století, kterou ale zničili nacisté. Z boku najdete mikve, rituální vanu z dvanáctého století, která přežila víceméně nepoškozená. Se synagogou sousedí Raschi Haus, pojmenovaný po slavném rabínu a učenci který studoval ve Wormsu. Sídlí tu skromné Židovské muzeum (1,50 eura; tel.: 06241/853 47 07), které vám poskytne všeobecné informace o židovských zvycích a víře, ale také přímo o wormské židovské komunitě. | ||
- | |||
- | === Nibelungen Museum === | ||
- | |||
- | Slavnému germánskému eposu nazvanému Píseň o Nibelunzích, | ||
- | |||
- | == Píseň o Nibelunzích == | ||
- | Nibelungenlied, | ||
- | |||
- | Nibelung byl mytický král země Nibelungenland (Norsko), který spolu s dvanácti obry střežil obrovský poklad. Siegfried, holandský princ a hrdina první částí básně, zabije Nibelunga a jeho obry a sebere mu poklad, který si přinese jako věno do nového manželství s Kriem-hildou Burgundskou. Poté Siegfried pomůže Kriemhildině bratru Gunterovi, burgundskému králi, získat ruku islandské princezny Brunhildy. To není jednoduché, | ||
- | |||
- | Druhá část básně vypráví o Kriemhildině následném manželství s Attilou Hunem, jemuž se tu říká Etzel. Kriemhilda pozve Burgunďany na hunský dvůr, kde opět zasáhne Hagen a zabije Etzelova syna. Zděšená Kriemhilda vlastníma rukama popraví Hagena i Guntera, ale později je sama zabita. | ||
=====Sasko===== | =====Sasko===== | ||
Řádek 296: | Řádek 185: | ||
Hlavní město Saska Drážďany (Dresden) je nicméně jasným důkazem, země nežije pouze ze své minulosti. Po znovusjednocení se zde podařilo obnovit původní barokní čtvrť, která byla zničena bombovými nálety během druhé světové války. Kromě památek a proslulých uměleckých galerií však láká návštěvníky také živá barová a klubová scéna. Lipsko (Leipzig) je zhruba stejně velké jako Drážďany, | Hlavní město Saska Drážďany (Dresden) je nicméně jasným důkazem, země nežije pouze ze své minulosti. Po znovusjednocení se zde podařilo obnovit původní barokní čtvrť, která byla zničena bombovými nálety během druhé světové války. Kromě památek a proslulých uměleckých galerií však láká návštěvníky také živá barová a klubová scéna. Lipsko (Leipzig) je zhruba stejně velké jako Drážďany, | ||
+ | |||
+ | ===== Lužice ===== | ||
+ | Pokud si chcete poslechnout současný jazyk, který se nejvíce podobá středověké češtině, musíte do Lužice. | ||
+ | |||
+ | ==== Čarodějův učeň ==== | ||
+ | Příběch o Krabatovi, chudém chlapci, který se toulal krásnou Lužicí, sepsal německý spisovatel (liberecký rodák) Otfried Preußler. | ||
+ | Pohádkový příběh (který byl i zfilmovaný v Československu v roce 1977 – režisér Karel Zeman) vypravuje lužickosrbskou legendu o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století z oblasti Horní Lužice. Spousty míst spojených s Krabatovým příběhem lze navštívit, | ||
+ | |||
==== Drážďany (Dresden) ==== | ==== Drážďany (Dresden) ==== | ||
Řádek 431: | Řádek 328: | ||
Brožura o Herrnhutu ve formátu PDF v češtině – [[https:// | Brožura o Herrnhutu ve formátu PDF v češtině – [[https:// | ||
+ | |||
+ | =====Mapy===== | ||
+ | * [[https:// | ||
+ | * [[https:// | ||
+ | * [[https:// | ||