Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
libanon

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
libanon [2020/10/09 23:14]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki 		libanon [2022/02/22 11:15] (aktuální)
cesty
Řádek 99: Řádek 99:
  
 Až Římané mu navrátili jeho dnešní název Baalbek, tedy město boha Baala. I část chrámu posloužila ve středověku jako nedobytné opevnění. Hned za hradbami je několik metrů hluboký příkop, který nikomu nedovolil přiblížit se. Za ní se rozbíhá severní část úrodného údolí Biká a to končí až na úpatí nádherných libanonských hor. Ty si ještě koncem dubna drží na svých vrcholcích sněhovou pokrývku a dodávají tak Baalbeku, ale i Jupiterova chrámu přitažlivou přírodní kulisu. Dole pod chrámem se povalují obrovské kusy kamene, které kdysi zdobily sloupy nebo střechu samotného chrámu. Mezi nejkrásnější patří chrliče vody s tváří lva – proudy dešťové vody nebo roztátý sníh vytékaly přímo z hrůzostrašné tlamy.\\ Až Římané mu navrátili jeho dnešní název Baalbek, tedy město boha Baala. I část chrámu posloužila ve středověku jako nedobytné opevnění. Hned za hradbami je několik metrů hluboký příkop, který nikomu nedovolil přiblížit se. Za ní se rozbíhá severní část úrodného údolí Biká a to končí až na úpatí nádherných libanonských hor. Ty si ještě koncem dubna drží na svých vrcholcích sněhovou pokrývku a dodávají tak Baalbeku, ale i Jupiterova chrámu přitažlivou přírodní kulisu. Dole pod chrámem se povalují obrovské kusy kamene, které kdysi zdobily sloupy nebo střechu samotného chrámu. Mezi nejkrásnější patří chrliče vody s tváří lva – proudy dešťové vody nebo roztátý sníh vytékaly přímo z hrůzostrašné tlamy.\\
-Člověk by mohl čekat, že Jupiterův chrám bude nejkrásnějším dílem celého starověkého města, avšak to by se mýlil. Korunu vítěze v soutěži krásy má na své hlavě Bakchus, bůh vína a bujaré zábavy. Není to jen subjektivní vjem kteréhokoliv návštěvníka, ale chrám boha Bakcha byl dokonce prohlášen za jeden z nejlépe dochovaných chrámů starověku. Paradoxem je, že mu zůstalo jméno boha vína, ačkoli nálezy napovídají, že tu měla sídlit Venuše nebo ještě před ní fénické bohyně Aštarté. K vínu se však přiklonila tradice díky nádherné výzdobě sestávající z vinné révy či makovic. Bakchův chrám leží ve stínu Jupiterova chrámu už více než 1850 let. Nedaleko něj dokonce během islámského období vybudovali muslimové svou mešitu, ale jak čas ukázal, tak starověké stavby byly mnohem trvanlivější.Sloupy chrámu dodnes obíhají celou stavbu dokola a byť z ní popadaly na zem těžké kamenné trámy, stále si drží svou nádhernou atmosféru. Místní ho nazývali "malý chrám" ve srovnání s Jupiterovy svatyní, ale ve skutečnosti byl dokonce větší než slavný Parthenón na aténské Akropoli. Dovnitř se vstoupí přes vysokou kamennou bránu ozdobenou římským orlem. Po dvou tisíciletích se tak mohu procházet místy, kam měli běžní lidé zakázán vstup. Naznačené polosloupy se zařezávají do stěn a reliéfy vdechly život i jinak chladnému prostoru. Tabulka v arabském písmu říká, že se zde v roce 1898 zastavil i německý císař Wilhelm II. a okouzlen tím co kolem sebe viděl, věnoval peníze na obnovu památek. Baalbek si od starověku toho vytrpěl víc než dost. S příchodem křesťanství se chrámy zničily nebo přeměnily na baziliky, Arabové je změnily na Citadelu a dobyvatel Tamerlán se je snažil přetvořit na nic neříkající kameny. Aby toho nebylo málo, minimálně pětkrát se pod Baalbek zatřásla zem a dokonala dílo zkázy. Možná by byl dnes Wilhelm II. překvapen jak se místo, které znal, změnilo za sto let. Mezi popadanými sloupy se dá posedět a bez slov si vychutnat pohled na zasněžené kopce a vysoké sloupy. +Člověk by mohl čekat, že Jupiterův chrám bude nejkrásnějším dílem celého starověkého města, avšak to by se mýlil. Korunu vítěze v soutěži krásy má na své hlavě Bakchus, bůh vína a bujaré zábavy. Není to jen subjektivní vjem kteréhokoliv návštěvníka, ale chrám boha Bakcha byl dokonce prohlášen za jeden z nejlépe dochovaných chrámů starověku. Paradoxem je, že mu zůstalo jméno boha vína, ačkoli nálezy napovídají, že tu měla sídlit Venuše nebo ještě před ní fénické bohyně Aštarté. K vínu se však přiklonila tradice díky nádherné výzdobě sestávající z vinné révy či makovic. Bakchův chrám leží ve stínu Jupiterova chrámu už více než 1850 let. Nedaleko něj dokonce během islámského období vybudovali muslimové svou mešitu, ale jak čas ukázal, tak starověké stavby byly mnohem trvanlivější.Sloupy chrámu dodnes obíhají celou stavbu dokola a byť z ní popadaly na zem těžké kamenné trámy, stále si drží svou nádhernou atmosféru. Místní ho nazývali "malý chrám" ve srovnání s Jupiterovy svatyní, ale ve skutečnosti byl dokonce větší než slavný Parthenón na aténské Akropoli. Dovnitř se vstoupí přes vysokou kamennou bránu ozdobenou římským orlem. Po dvou tisíciletích se tak mohu procházet místy, kam měli běžní lidé zakázán vstup. Naznačené polosloupy se zařezávají do stěn a reliéfy vdechly život i jinak chladnému prostoru. Tabulka v arabském písmu říká, že se zde v roce 1898 zastavil i německý císař Wilhelm II. a okouzlen tím co kolem sebe viděl, věnoval peníze na obnovu památek. Baalbek si od starověku toho vytrpěl víc než dost. S příchodem křesťanství se chrámy zničily nebo přeměnily na baziliky, Arabové je změnily na Citadelu a dobyvatel Tamerlán se je snažil přetvořit na nic neříkající kameny. Aby toho nebylo málo, minimálně pětkrát se pod Baalbek zatřásla zem a dokonala dílo zkázy. Možná by byl dnes Wilhelm II. překvapen jak se místo, které znal, změnilo za sto let. Mezi popadanými sloupy se dá posedět a bez slov si vychutnat pohled na zasněžené kopce a vysoké sloupy. 
 + 
 +===== Svatý Šarbel ===== 
 +Jeden z nejznámějších a nejuctívanějších světců na celém Blízkém Východě. K jeho hrobu v maronitském klášteře v Annaya proudí zástupy poutníků, a to nejen křesťanských, ale i muslimských. [[Svatý Šarbel]]
  
libanon.txt · Poslední úprava: 2022/02/22 11:15 autor: cesty

Nástroje pro stránku

Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International