Toto je starší verze dokumentu!
Kypr je z mnoha aspektů nádherný ostrov. Na severu se nachází malý poloostrov Akamas, který je plně panenskou krajinou. Tam nejsou ani cesty. Je to ráj zoologů a botaniků.
Když chce někdo objevit a poznávat skutečný Kypr, musí jít do hor. Je tam krásná příroda i mnoho byzantských kostelů a klášterů. Devět z nich je na seznamu UNESCO. Lidé, kteří žijí v horách, jsou velmi prostí.
V zemi roste středomořský rohovník obecný (slovensky dub cezmínový), na kterém roste svatojánský chléb. Lusky se po rozemletí na prášek přidávají do čokolády. Také se z nich dělá sirup, který se používá jako projímadlo (laxans). Ze semen, které jsou 4 v jednom lusku, vznikla jednotka zlata karát. Tvrdá semena jsou zpravidla stejně těžká a již ve starověku se používaly se při vážení zlata, diamantů… Jeden karát je 0,195 g.
Existují důkazy, že lidé zde žili ještě v době kamenné. Deset tisíc let civilizace na Kypru je daných i tím, že se zde nacházela i měď. I název Kypru je odvozen od latinského slova cuprum, což znamená měď. Měď byla v minulosti velmi důležitým artiklem, dokud lidé nevynalezli výrobu železa. Proto cizí okupanti, kteří se vynořovaly jako silnější státy na Blízkém Východě se snažili obsadit a kontrolovat Kypr. Z cizích dobyvatelů tu byli
Zmínky o návštěvě apoštolů na Kypru:
Křesťanství na Kypru
Kypr byl christianizován ve 4. století, stavěly se zde kláštery a kostely, navštívila ho také svatá Helena, matka císaře Konstantina a založila klášter ve Stavrovouni.
Na Kypr většina turistů jezdí kvůli koupání, i když třeba v zimě se dá v horách lyžovat. Nejnavštěvovanější jsou na Kypru ale pláže Největší z nich je mezi městečkem Agia Napa a Protaras na východě ostrova. Jeskynní cesta („Cave-Path“) je zajímavá stezka z Protarasu k mysu Greco (Cape Greco). Jako výchozí bod je nejlepší Konnos-Beach. (Na klikaté cestě z jižního cípu Protaras dolů na pláž se nachází několik parkovacích míst). Odtud vede stezka podél útesů, bizarních skalních útvarů, malého kostelíku Agioi Anargyroi, Lovers Bridge (skalní útvar ve tvaru mostu) a kolem několika piknikových míst až na Cape Greco, jihovýchodní výběžek Kypru. Na cestu si vemte pořádné boty, žabky rozhodně šikovné nejsou.
Pohoří Tróodos
- (řecky Αμμόχωστος, Ammóchostos; turecky Mağusa) je město na východě Kypru, ve stejnojmenné zátoce. Má okolo 35 000 obyvatel. Město bylo založeno ve 4. století př. n. l. pod názvem Arsinoe podle královny Arsinoé II., později bylo díky svým písečným plážím pojmenováno Ammóchostos („skryté v písku“), název byl převeden do latiny jako Famagusta. Rybářská vesnice získala na významu poté, co se sem v 7. století přestěhovali obyvatelé zaniklého města Salamis a vyrostlo zde bohaté obchodní středisko Středozemí. Obchodníci z celé Evropy a blízkého východu obchodovali právě v tomto městě a také řada církevních řádů si zde založila svoje kostely a kláštery. Po dobytí Kypru Benátčany byla Famagusta v roce 1489 vyhlášena hlavním městem ostrova a tento status si udržela dalších 82 let. Následně spadla Famagusta společně s celým Kyprem do tureckých rukou. Turci na Kypr přinesli svůj způsob života. Kostely byly hromadně přestavovány na mešity, objevovali se kavárny a také typické arabské bazary. Turecká nadvláda skončila v roce 1878, kdy byla nahrazena britskou koloniální vládou. Dnes je opět město Famagusta součástí Turecka, respektive Severokyperské turecké republiky,
Othellova věž
Asi nejznámější městskou pamětihodností je tzv. Othellova věž. Tato pevnost získala svůj název díky Williamu Shakespearovi, který sem zasadil děj hry Othello. Ve skutečnosti se však jedná o benátskou pevnost, kdysi chránící město Famagusta a její přístav. Pevnost je součástí systému hradeb a pevností postavených v letech 1500 - 1550. U vstupu do pevnosti si můžete prohlédnout mramorovou desku s vyobrazením znaku námořní benátské republiky: okřídleného lva. Uvnitř stavby je dobře dochovaný prostor kuchyně a jídelny postavené již někdy kolem roku 1300. Pro toto období jsou typické klenuté oblouky a masivní zdivo. Z vrcholu Othellovy věže je nádherný výhled na Famagustu a přilehlý přístav. Samotné hradby chránící město Famagusta jsou místy až 20 metrů vysoké a 9 metrů silné. Kromě Othellovy věže se z původního opevnění dochovala i Mořská brána (Porta del Mare) z roku 1496 opět zdobená benátským lvem a brána Ravalin (Akkule Bastion). Další dvě brány se nazývají Djanboulat a Nová brána. Ty však nejsou původní, ale pocházejí až z dob britské nadvlády nad Kyprem.
Katedrála svatého Mikuláše - mešita Lala Mustafa Pasha
Katedrála svatého Mikuláše (St. Nicholas) je největší středověkou stavbou ve Famagustě. Se stavbou se začalo kolem roku 1300 a byla dokončena asi o sto let později. Na této unikátní budově je znát, že na její stavbu dohlíželi francouzští architekti, kteří katedrále vtiskli typické evropské prvky. Stavba je tak často přirovnávána k francouzské katedrále v Remeši. V roce 1571 provedli noví turečtí vládcové Kypru na katedrále drastické úpravy. Nechali ji přestavět na mešitu a v souladu se svým náboženstvím odstranili všechny výjevy lidských bytostí, které stavbu zdobily. Nenávratně tak byly zničeny sochy, obrazy, fresky, ale i zdobená vitrážová okna. Dnešní oficiální název stavby je mešita Lala Mustafa Pasha. Stejný osud postihl i kostel svatého Petra a Pavla. Tato stavba z roku 1359 byla přeměněna na mešitu jménem Sinan Pasha. Během britského období budova začala sloužit jako sklad brambor a obilnin a dnes v jejích zdech můžete najít veřejnou knihovnu. Kromě těchto dvou nejznámějších církevních staveb nabízí Famagusta bezpočet dalších křesťanských chrámů a mešit. Turistické centrum zdarma rozdává mapky, kde je vyznačené jejích umístění a také krátký popisek jejich historie.
Archeologické vykopávky antického města Salamis
Nedaleko Famagusty se nachází archeologické vykopávky antického města Salamis. To pochází přibližně z roku 1.100 př.n.l. a často bývá popisováno jako kyperské Pompeje. Dnes si zde můžete prohlédnout ruiny kdysi výstavních staveb jako je římské divadlo, obrovské lázně a také gymnasion, což je předchůdce dnešních fitness center. Na celé lokalitě se nachází i obrovské množství mramorových soch. Všechny tyto sochy spojuje fakt, že nemají hlavu. Ty byly odstraněny ranými křesťany, když se fanaticky snažili zničit vše pohanské. Stejný vandalský osud postihl i mozaiky zdobící vily místní honorace a veřejné budovy. Naštěstí se jich několik málo zachovalo a tak si je můžete prohlédnout. Od roku 1952 je Salamis chráněnou kulturní památkou a stále zde probíhají vykopávky. Má se za to, že větší část města je stále ukryta pod zemí.
Asi deset minut jízdy od Ayia Napa se nachází chráněný přírodní park Mys Greco (Cape Greco, Cavo Greco). Tento mys je hojně navštěvovaný turisty, kteří oceňují zdejší krásnou neporušenou přírodu a kochají se nádhernými výhledy na moře ze skalních vrcholků podél kyperského pobřeží. Mezi zdejší oblíbené atrakce patří mladící, kteří se pro Vás za menší poplatek vrhnou z útesu do neklidných mořských vod. Podle místních rybářů je Cape Greco domovem mořské příšery z Ayia Napa, kterou oni sami nazývají „To Filiko Teras“, což se dá do češtiny přeložit jako “přátelská příšera“. Toto monstrum ještě zatím nikomu neublížilo, ale občas se stává, že rybářům potrhá sítě. Mnoho místních obyvatel, ale i turistů by dalo ruku do ohně za to, že tuto nestvůru spatřili na vlastní oči. I když existuje řada fotografií i krátkých filmů zachycujících mořského netvora, jeho existenci se zatím nepodařilo prokázat. Podle zoologů by se mohlo jednat o druh mořského krokodýla nebo přerostlého mořského hada. Lidé, kteří monstrum spatřili, však jeho vzhled popisují jako křížence delfína a draka.
Městečko Ayia Napa je pojmenované podle místního stejnojmenného kláštera. Ten byl postaven v 16. století jako domov pro prastarou ikonu zobrazující Pannu Marii. Pověst říká, že neznámý lovec stíhal svoji kořist na zatím neprobádané území Kypru, když najednou se mu v hustém lese zjevila ona posvátná ikona. Na památku této události postavili na místě nálezu klášter, kde je ikona dodnes uchována. Až do roku 1790 byli mniši z kláštera jedinými obyvateli Ayia Napa. Teprve v tomto roce se do oblasti přistěhovalo asi 20 lidí z řecké Soluně a staly se tak prvními civilními občany Ayia Napa. Klášter dnes stojí ve středu města, nedaleko hlavního náměstí, které je dnes plné nočních klubů, barů a restaurací
Přímořské letovisko Paphos (Pafos) najdete na jihozápadním pobřeží Kypru. Paphos byl kdysi hlavním městem celého ostrova, což dnes připomíná řada památek a mytologických bájí svázaných s tímto místem. Pozůstatky antického Paphosu se nacházejí v části zvané Kato Paphos (Nižší Paphos) umístěné podél mořského pobřeží, stejně jako hotely, penziony a soukromé apartmány, takže drtivá většina starověkých památek a staveb leží v docházkové vzdálenosti. Městečko Paphos leží asi jeden kilometr směrem do vnitrozemí a oproti pobřežní části Kato Paphos je ta vnitrozemská mnohem klidnější a také si stále zachovává autentickou kyperskou atmosféru. Pokud tedy budete mít dost barů, klubů a restaurací se západoevropskou kuchyní, Paphos je pravým místem pro chvilku relaxace a ochutnání typických kyperských jídel. V Kato Paphos panuje mírné subtropické klima takže letní sezóna a skvělé počasí zde trvá celých osm měsíců, od dubna až do listopadu. I v prosinci zde však můžete narazit na dny, kdy teplota neklesne pod 20°C. V červenci a v srpnu můžete naopak čekat vlny veder. Vítr sem vane horký pouštní vzduch se Sahary a tak teploty nad 40°C během dne nejsou ničím výjimečným.
Paphos a Afrodita
V dobách antiky byl Paphos vyhlášený jako místo pro uctívání bohyně krásy a lásky Afrodity. Ta podle pověsti po svém zrodu z mořské pěny vstoupila poprvé na suchou zemi právě na Kypru nedaleko Paphosu. Místo kde se její nohy poprvé dotkly země, se dnes nazývá Petra tou Romiou a je oblíbeným výletním místem. Podle historiků byla Afrodita v Paphosu uctívána již před rokem 700 př.nl., kdy se o jejím kultu zde zmiňuje i Homér ve svém slavném eposu Odyssea. Archeologické nálezy však ukazují, že předchůdkyně Afrodity, jakási starověká fénická bohyně plodnosti zde byla uctívána již kolem roku 3.000 př.n.l. Kult plodnosti a lásky má tak v Paphosu tradici dlouhou 5.000 let. Zajímavosti a antické památky v Paphosu
Paphosské mozaiky Paphos
Nejvýznamnější antickou památkou v Kato Paphos jsou starobylé tzv. Paphosské mozaiky. Ty kdysi zdobily výstavní vily místní elity a pocházejí z rozmezí 5. – 3. Století př.n.l. Většinou zobrazují výjevy ze starobylých řeckých bájí, často s motivy boha vína a slavností Dionýsa. Z dob antiky se v Paphosu dochovaly i ruiny chrámu zasvěceného bohyni Afroditě a také římská agora a tzv. Asklepion, což byl předchůdce dnešních nemocnic. Taková kombinace chrámu a místa, kde léčili kromě víry i lékaři. Pokud se vydáte asi dva kilometry za město Paphos narazíte na tzv. Hrobky králů. Toto zajímavé pohřebiště sloužilo k ukládání ostatků vysokých městských úředníků a obchodníků. Nejstarší hrobky pochází ze 4. století př.n.l, ty nejnovější jsou o 700 let mladší. Hrobky jsou zdobené dórskými sloupy a barevnými freskami. Jejich podoba by se dala přirovnat ke klasickým řeckým chrámům, avšak umístěných podzemí. Prohlídka tohoto jedinečného komplexu je jednou z věcí, které byste si v Paphosu neměli nechat ujít. Na co se podívat a ostatní památky v Paphosu
Klášter Agios Neophytos Paphos
V Paphosu také najdete několik raně křesťanských památek. Mezi nejznámější patří tzv. Pavlův kámen. Apoštol Pavel totiž navštívil Paphos během 1. století n.l. O nepříliš vřelém přivítání místní komunitou uctívačů Afrodity svědčí fakt, že Pavlův kámen je podle pověsti ten samý, ke kterému byl světec přivázán a zbičován za urážku bohyně a šíření nové víry, křesťanství. Kostel Saint Solomi je významný díky svým katakombám s nádhernými freskami z 12. století. Před vchodem do tohoto kostela stojí posvátný strom, který má zázračné uzdravovací účinky. Každému kdo do jeho větví pověsí prosbu s žádostí o uzdravení a upřímně se pomodlí v kostele, ustane jeho trápení se zdravím. Deset kilometrů za Paphosem se nachází klášter Agios Neophytos. Ten svým návštěvníkům nabízí nádherné byzantské fresky a také uměle vysekané jeskyně, kde kdysi bydlel uznávaný poustevník, po němž zdědil klášter své jméno. Nejvýraznější dominantou Paphosu je bezpochyby mohutná pevnost umístěná v městském přístavu. Na jejím místě, kdysi stávala byzantská pevnost chránící důležitý obchodní uzel na Kypru. V roce 1222 ji však znatelně poškodilo zemětřesení a následně byla v roce 1570 rozebrána Benátčany. Po dobytí ostrova osmanskými Turky byla pevnost znovu vystavena a v této podobě zde stojí dodnes.
Památky UNESCO:1)
Komplex deseti kyperských klášterů je zahrnutý mezi památky UNESCO – devět z nich je v oblasti Nikosie, jeden v oblasti Limassolu.3)
Do klášterů je vstup většinou zdarma, očekává se dobrovolný příspěvek.