Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
iason_a_medea [2015/08/28 19:02] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
iason_a_medea [2024/02/22 21:25] (aktuální) cesty |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | ====== Staré řecké báje a pověsti | + | [[https:// |
+ | **[[https:// | ||
+ | ]]** | ||
+ | ====== IÁSÓN A MÉDEA ====== | ||
+ | ===== Staré řecké báje a pověsti ===== | ||
**Eduard Petiška** | **Eduard Petiška** | ||
online | online | ||
- | {{baje.jpg?125& | + | {{baje.jpg?125nolink |
- | |[[PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA]]|[[FAETHÓN]] |[[ORFEUS]] | | + | |[[PROMÉTHEUS|PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA|POTOPA]]|[[FAETHÓN|FAETHÓN]] |[[ORFEUS|ORFEUS]] | |
- | |[[Založení Théb]] |[[PENTHEUS]] |[[MIDAS]] |[[TANTALOS]] | | + | |[[Založení Théb|Založení Théb]] |[[PENTHEUS|PENTHEUS]] |[[MIDAS|MIDAS]] |[[TANTALOS|TANTALOS]] | |
- | |[[NIOBA]] |[[PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA]] | | + | |[[NIOBA|NIOBA]] |[[PELOPS|PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU|O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA|IÁSÓN A MÉDEA]] | |
- | |[[HÉRAKLES]] |[[PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS]] | | + | |[[HÉRAKLES|HÉRAKLES]] |[[PERSEUS|PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS|DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS|THÉSEUS]] | |
- | |[[SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA]] | | + | |[[SISYFOS|SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES|BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS|MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA|OIDIPUS A ANTIGONA]] | |
- | |[[FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA]] | | + | |[[FILEMON A BAUCIS|FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ|ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN|GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA|TROJSKÁ VÁLKA]] | |
- | |[[ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** | | + | |[[ORESTES|ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY|ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE|POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)|Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** | |
- | Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **TISK do PDF** na horní | + | Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **Uložit |
< | < | ||
- | |{{ :baje:hades.jpg?150nolink | + | |{{ :baje:hades2.jpg?150x300& |
- | var sklikData = { elm: "sklikReklama_47196", | + | následující element nebo elementy reprezentují každý jednu reklamní plochu (zónu); |
- | </script>< | + | vložte je prosím jednotlivě na místa ve stránce, kde chcete zobrazit reklamu odpovídajících |
+ | rozměrů (parametry width [maximální šířka] a height [maximální výška] jsou uvedeny v definici | ||
+ | reklamních zón níže); element s konkrétním ID smí být na stránce vždy jen jednou | ||
+ | --> | ||
+ | <div id="ssp-zone-69908"></ | ||
+ | < | ||
+ | /* následující blok vložte do stránky kamkoli za připojení výdejového a měřicího */ | ||
+ | /* skriptu a definici reklamních zón (elementy pro reklamu musí v okamžiku volání */ | ||
+ | /* metody getAds() ve zdrojovém kódu stránky fyzicky existovat) */ | ||
+ | /* metoda getAds() zajišťuje získání reklamy z reklamního systému a její vykreslení */ | ||
+ | /* do stránky; parametry jednotlivých zón jsou definované v níže uvedeném poli, */ | ||
+ | /* které je argumentem této metody */ | ||
+ | sssp.getAds([ | ||
+ | { | ||
+ | " | ||
+ | " | ||
+ | "width": | ||
+ | " | ||
+ | } | ||
+ | ]); | ||
+ | </ | ||
< | < | ||
---- | ---- | ||
Řádek 28: | Řádek 52: | ||
[[http:// | [[http:// | ||
---- | ---- | ||
- | ====== IÁSÓN A MÉDEA ====== | + | |
Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny. Starší se jmenoval Aisón a mladší Pelias. Starší syn měl podle práva nastoupit na trůn. Ale sotva dozněly pohřební zpěvy a starý král byl spálen na hranici, lstivý a krutý Pelias zbavil Aisóna trůnu a vyhnal ho z města. Mírný Aisón žil od té doby na venkově. Ani tam nenacházel klid. Bál se, že lstivý Pelias bude usilovat o smrt jeho syna Iásóna. Proto dal vystrojit pohřební hostinu, jako by Iásón zemřel, a tajně svého syna poslal do hor k moudrému a ušlechtilému kentaurovi. Kentauři byli bytosti do půl těla lidské a druhou polovinou těla se podobali koni. Měli také čtyři nohy s koňskými kopyty. Kentaur, ke kterému Aisón svého syna poslal, byl moudrý a silný. Vycvičil a vyučil už mnohého řeckého hrdinu. | Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny. Starší se jmenoval Aisón a mladší Pelias. Starší syn měl podle práva nastoupit na trůn. Ale sotva dozněly pohřební zpěvy a starý král byl spálen na hranici, lstivý a krutý Pelias zbavil Aisóna trůnu a vyhnal ho z města. Mírný Aisón žil od té doby na venkově. Ani tam nenacházel klid. Bál se, že lstivý Pelias bude usilovat o smrt jeho syna Iásóna. Proto dal vystrojit pohřební hostinu, jako by Iásón zemřel, a tajně svého syna poslal do hor k moudrému a ušlechtilému kentaurovi. Kentauři byli bytosti do půl těla lidské a druhou polovinou těla se podobali koni. Měli také čtyři nohy s koňskými kopyty. Kentaur, ke kterému Aisón svého syna poslal, byl moudrý a silný. Vycvičil a vyučil už mnohého řeckého hrdinu. | ||
Řádek 38: | Řádek 62: | ||
Cestou do města přišel Iásón k rozvodněné řece. Na břehu seděla shrbená stařenka, naříkala a prosila Iásóna: | Cestou do města přišel Iásón k rozvodněné řece. Na břehu seděla shrbená stařenka, naříkala a prosila Iásóna: | ||
- | „Ach můj milý pocestný, buď tak hodný a přenes mě přes řeku. Jsi mladý a silný, já už jsem stará a vetchá." | + | „Ach můj milý pocestný, buď tak hodný a přenes mě přes řeku. Jsi mladý a silný, já už jsem stará a vetchá.“ |
Iásón vzal stařenku soucitně do náručí a přenesl ji na druhou stranu. U břehu se mu zabořila noha hluboko do bahna. Teprve na suché zemi si všiml, že ztratil jeden střevíc. Nezdržoval se hledáním střevíce a spěchal k městu. Marně se ohlížel po stařence. Zmizela. Nevěděl, že stařenka byla bohyně Héra, manželka vládce bohů Dia. Změnila svou podobu, aby poznala, má-li Iasón dobré srdce. Héře se dobrosrdečný mladík zalíbil a od toho okamžiku jej chránila na všech cestách. | Iásón vzal stařenku soucitně do náručí a přenesl ji na druhou stranu. U břehu se mu zabořila noha hluboko do bahna. Teprve na suché zemi si všiml, že ztratil jeden střevíc. Nezdržoval se hledáním střevíce a spěchal k městu. Marně se ohlížel po stařence. Zmizela. Nevěděl, že stařenka byla bohyně Héra, manželka vládce bohů Dia. Změnila svou podobu, aby poznala, má-li Iasón dobré srdce. Héře se dobrosrdečný mladík zalíbil a od toho okamžiku jej chránila na všech cestách. | ||
Řádek 46: | Řádek 70: | ||
Lstivě skryl své zděšení a zeptal se: | Lstivě skryl své zděšení a zeptal se: | ||
- | „Kdo jsi, cizinče, a koho hledáš v našem městě?" | + | „Kdo jsi, cizinče, a koho hledáš v našem městě?“ |
- | „Jsem Aisónův syn," | + | „Jsem Aisónův syn,“ řekl Iásón, „a jdu k tobě, králi. Nechci ti brát majetek, který patřil mému otci, ale přicházím tě požádat, abys mi podle práva postoupil trůn.“ |
- | „Rád ti vyhovím," | + | „Rád ti vyhovím,“ odpověděl Pelias bez rozmýšlení, |
Iásón souhlasil. Nevěděl, do jakého nebezpečného dobrodružství se pouští. Pelias se usmíval nad jeho ochotou a byl si jist, že nevítaný uchazeč o trůn na cestě do Kolchidy zahyne. | Iásón souhlasil. Nevěděl, do jakého nebezpečného dobrodružství se pouští. Pelias se usmíval nad jeho ochotou a byl si jist, že nevítaný uchazeč o trůn na cestě do Kolchidy zahyne. | ||
Řádek 68: | Řádek 92: | ||
{{: | {{: | ||
- | „Jsem Fíneus," | + | „Jsem Fíneus,“ řekl stařec tiše chvějícím se hlasem, „bohové mě obdařili věšteckým duchem a já věštby zneužil. Pohleďte na mne. Tak trestají nesmrtelní. Bohyně pomsty mne zbavily zraku a denně posílají ke mně Harpyje, aby mi rvaly od úst jídlo. Snad právě vy mě osvobodíte od mého utrpení a zbavíte mne věčného hladu. Podle starého proroctví připluje prý k těmto břehům loď, která mi přinese vysvobození z útrap.“ |
Argonauti slýchali o hrozném osudu krále Fínea. Pěvci po celém Řecku o něm zpívali. Rádi mu slíbili pomoc. Naplnili misku pečeným masem a podali mu ji, aby se najedl. Jakmile stařec usedl a chystal se zvednout sousto k ústům, zašuměla ve vzduchu křídla Harpyjí, ohyzdných ptáků s hlavami stařen a tělem supa. Vztahovaly po starcově pokrmu pařáty se zahnutými drápy a rvaly mu jídlo od úst. Plavci spustili křik, ale Harpyje se nedaly vyrušit. Teprve když na ně vytasili meče, zalekly se Harpyje lesklého ostří. Obrátily se, odkud přiletěly, | Argonauti slýchali o hrozném osudu krále Fínea. Pěvci po celém Řecku o něm zpívali. Rádi mu slíbili pomoc. Naplnili misku pečeným masem a podali mu ji, aby se najedl. Jakmile stařec usedl a chystal se zvednout sousto k ústům, zašuměla ve vzduchu křídla Harpyjí, ohyzdných ptáků s hlavami stařen a tělem supa. Vztahovaly po starcově pokrmu pařáty se zahnutými drápy a rvaly mu jídlo od úst. Plavci spustili křik, ale Harpyje se nedaly vyrušit. Teprve když na ně vytasili meče, zalekly se Harpyje lesklého ostří. Obrátily se, odkud přiletěly, | ||
Řádek 74: | Řádek 98: | ||
Teď nasytili argonauti stařečka novým jídlem. Fíneus hltavě spolykal, co mu předložili, | Teď nasytili argonauti stařečka novým jídlem. Fíneus hltavě spolykal, co mu předložili, | ||
- | „Připlujete ke dvěma obrovským skálám," | + | „Připlujete ke dvěma obrovským skálám,“ pravil, „jmenují se Symplégady. Ty skály nejsou připoutány k mořskému dnu, plují v moři a každou chvíli se srážejí. Rozdrtily by vás jako obilné zrnko. Neplujte mezi nimi dříve, dokud nevypustíte holubici. Proletí-li holubice, zaberte vesly a rychle mezi skálami projeďte. Potom se dejte přímo na východ. Tam leží Kolchis, země zlatého rouna. Aiétův palác poznáte lehko. Vypíná se nad ním mnoho věží. U hradu je háj zasvěcený bohu války Areovi a v háji hlídá zlaté rouno drak neznající spánku. Váš úkol bude těžký, ale máte na své straně bohyni Héru. Až vám bude nejhůře, bohyně lásky Afrodita vám opatří pomoc.“ |
{{ : | {{ : | ||
Řádek 92: | Řádek 116: | ||
Mladíci se k nim rozběhli a první z nich volal: | Mladíci se k nim rozběhli a první z nich volal: | ||
- | „Dobří lidé, pomozte nám. Ztroskotali jsme a vlny nás donesly na tenhle pustý ostrov." | + | „Dobří lidé, pomozte nám. Ztroskotali jsme a vlny nás donesly na tenhle pustý ostrov.“ |
- | „Pomůžeme vám," | + | „Pomůžeme vám,“ řekl Iásón, „ale kdo jste a kam vás máme odvézt?“ |
- | „Jistě jste slyšeli o Frixovi," | + | „Jistě jste slyšeli o Frixovi,“ vyprávěl mladík, „o Frixovi, který přiletěl na zlatém beranu do Kolchidy. Král Aiétés mu dal za ženu svou dceru Chalkiopé. My jsme synové Frixa a Chalkiopé. Frixos zemřel a Chalkiopé žije u krále Aiéta. Vydali jsme se na moře, zastihla nás bouře a rozbila naši loď. Moře nás vyvrhlo na ostrov.“ |
Iásón se zaradoval, že může v nouzi pomoci příbuzným. Předkové Frixovi a Iásónovi pocházeli z téhož rodu. Vyzval mladíky, aby vstoupili na loď. Mají s nimi stejnou cestu. A vyprávěl, že se plaví do Kolchidy pro zlaté rouno. | Iásón se zaradoval, že může v nouzi pomoci příbuzným. Předkové Frixovi a Iásónovi pocházeli z téhož rodu. Vyzval mladíky, aby vstoupili na loď. Mají s nimi stejnou cestu. A vyprávěl, že se plaví do Kolchidy pro zlaté rouno. | ||
Řádek 102: | Řádek 126: | ||
Frixovi synové se polekali a zrazovali řecké hrdiny od jejich úmyslu. | Frixovi synové se polekali a zrazovali řecké hrdiny od jejich úmyslu. | ||
- | „Aiétés je krutý král," | + | „Aiétés je krutý král,“ říkali, „a mocný. Vládne početnému národu a stěží se vzdá svého pokladu.“ |
Argonauti se nepoděsili. Věděli už, že úkol nebude snadný, a byli rozhodnuti, nedá-li jim král zlaté rouno po dobrém, že si je vezmou násilím. | Argonauti se nepoděsili. Věděli už, že úkol nebude snadný, a byli rozhodnuti, nedá-li jim král zlaté rouno po dobrém, že si je vezmou násilím. | ||
Řádek 114: | Řádek 138: | ||
Jakmile nazítří vstoupil Hélios do slunečního vozu, shromáždil Iásón argonauty k poradě. Dohodli se, že k Aiétovi půjde nejprve Iásón s dvěma hrdiny a s Frixovými syny a pokusí se prosbou a mírným způsobem získat od krále rouno. Na cestu se vydali bez odkladu. Přišli k městu a s úžasem si zvenčí prohlíželi nádhernou stavbu královského paláce. Na nádvoří spatřili čtyři zázračné studny. Stále ještě z nich tryskaly proudy mléka, vína, oleje a nezamrzající vody. Žasli, jako před mnoha lety žasl Frixos. Příchozí spatřila nejprve mladší dcera králova Médea. Vykřikla překvapením. | Jakmile nazítří vstoupil Hélios do slunečního vozu, shromáždil Iásón argonauty k poradě. Dohodli se, že k Aiétovi půjde nejprve Iásón s dvěma hrdiny a s Frixovými syny a pokusí se prosbou a mírným způsobem získat od krále rouno. Na cestu se vydali bez odkladu. Přišli k městu a s úžasem si zvenčí prohlíželi nádhernou stavbu královského paláce. Na nádvoří spatřili čtyři zázračné studny. Stále ještě z nich tryskaly proudy mléka, vína, oleje a nezamrzající vody. Žasli, jako před mnoha lety žasl Frixos. Příchozí spatřila nejprve mladší dcera králova Médea. Vykřikla překvapením. | ||
- | Výkřik zaslechla Chalkiopé a vyběhla ven z paláce. Vrhla se ke svým pohřešovaným synům s otevřenou náručí a radostně se s nimi objímala. I král Aiétés vyšel vstříc návštěvě a pozval cizince do domu. Jako stín šla Médea za nimi a nespouštěla oči z Iásóna. Urostlý hrdina s tváří mladého boha se jí na první pohled tak zalíbil, že těžko skrývala vzrušení. Nikdo si toho nevšiml. V paláci bylo rušno. Služebníci nosili na stoly mísy s pokrmy a hrdinové jedli a pili. Při hostině vyprávěli Frixovi synové svému dědovi Aiétovi o svých dobrodružstvích, | + | Výkřik zaslechla Chalkiopé a vyběhla ven z paláce. Vrhla se ke svým pohřešovaným synům s otevřenou náručí a radostně se s nimi objímala. I král Aiétés vyšel vstříc návštěvě a pozval cizince do domu. Jako stín šla Médea za nimi a nespouštěla oči z Iásóna. Urostlý hrdina s tváří mladého boha se jí na první pohled tak zalíbil, že těžko skrývala vzrušení. Nikdo si toho nevšiml. V paláci bylo rušno. Služebníci nosili na stoly mísy s pokrmy a hrdinové jedli a pili. Při hostině vyprávěli Frixovi synové svému dědovi Aiétovi o svých dobrodružstvích, |
Aiétés při té zprávě zrudl a nyní hněvivě vybuchl: | Aiétés při té zprávě zrudl a nyní hněvivě vybuchl: | ||
- | „Děkujte bohům," | + | „Děkujte bohům,“ zvolal na Řeky, „že jsem vás přijal pod střechu jako hosty, jinak bych vás dal umučit! Jdete si prý pro zlaté rouno a tajně jistě usilujete o vládu v Kolchidě. Nevěděl jsem, že sedím u stolu se lstivými zrádci!“ |
Řekové vyskočili a chtěli odpovědět stejně rázně. Iásón je však zadržel a odpověděl mírně: | Řekové vyskočili a chtěli odpovědět stejně rázně. Iásón je však zadržel a odpověděl mírně: | ||
- | „Odpusť nám, králi. Nepřišli jsme do tvého domu jako lupiči. Uposlechli jsme jen příkazu svévolného krále a přicházíme tě o zlaté rouno požádat. Dáš-li nám je, jsme připraveni dokázat ti svou vděčnost. Hrozí-li ti válka, budeme se bít jako tví spojenci, potřebuješ-li silné muže a ostrý meč, nabízíme ti své paže a zbraně." | + | „Odpusť nám, králi. Nepřišli jsme do tvého domu jako lupiči. Uposlechli jsme jen příkazu svévolného krále a přicházíme tě o zlaté rouno požádat. Dáš-li nám je, jsme připraveni dokázat ti svou vděčnost. Hrozí-li ti válka, budeme se bít jako tví spojenci, potřebuješ-li silné muže a ostrý meč, nabízíme ti své paže a zbraně.“ |
- | Aiétés zamračeně sledoval Iásónovu řeč a přemítal, jak by se nepohodlných cizinců nejlépe zbavil. Ovládl se a řekl klidným hlasem: „K čemu mnoho slov? Když jste takoví stateční hrdinové, můžete si zlaté rouno odvézt. Statečnost mám rád. Ale nejdříve ji musíte dokázat zkouškou. Mám dva býky s kovovými kopyty a z nozder jim šlehá oheň. S těmi orávám pole. Do zorané hlíny zasévám dračí zuby a z nich vyrůstají bojovníci. S těmi se dávám do boje. Ráno začnu orat a večer odpočívám po vítězném boji. Dokážeš-li to, Iásóne, jako já, můžeš odplout do své vlasti se zlatým rounem." | + | Aiétés zamračeně sledoval Iásónovu řeč a přemítal, jak by se nepohodlných cizinců nejlépe zbavil. Ovládl se a řekl klidným hlasem: „K čemu mnoho slov? Když jste takoví stateční hrdinové, můžete si zlaté rouno odvézt. Statečnost mám rád. Ale nejdříve ji musíte dokázat zkouškou. Mám dva býky s kovovými kopyty a z nozder jim šlehá oheň. S těmi orávám pole. Do zorané hlíny zasévám dračí zuby a z nich vyrůstají bojovníci. S těmi se dávám do boje. Ráno začnu orat a večer odpočívám po vítězném boji. Dokážeš-li to, Iásóne, jako já, můžeš odplout do své vlasti se zlatým rounem.“ |
- | „Nezbývá mi nic jiného," | + | „Nezbývá mi nic jiného,“ odpověděl Iásón, „než se o to pokusit. Vím, že mi, králi, dáváš přetěžký úkol, ale bez zlatého rouna se vrátit nemohu.“ |
- | „Jak chceš," | + | „Jak chceš,“ řekl král, „bylo by od tebe rozumnější, |
Iásón se zvedl se svými druhy od stolu a odešel z paláce. Zamířili k argonautům, | Iásón se zvedl se svými druhy od stolu a odešel z paláce. Zamířili k argonautům, | ||
Řádek 142: | Řádek 166: | ||
Poděšena běžela k sestře Chalkiopé. Zlá předtucha sblížila obě sestry. Médea se bála o Iásóna, Chalkiopé o syny. Aiétés na Chalkiopiny syny zanevřel, domníval se, že jsou spojeni s Řeky, a proto je přivedli do Kolchidy. Stihne-li trest cizince, nemine potrestání ani její syny. | Poděšena běžela k sestře Chalkiopé. Zlá předtucha sblížila obě sestry. Médea se bála o Iásóna, Chalkiopé o syny. Aiétés na Chalkiopiny syny zanevřel, domníval se, že jsou spojeni s Řeky, a proto je přivedli do Kolchidy. Stihne-li trest cizince, nemine potrestání ani její syny. | ||
- | „Pomoc cizincům nějakým kouzlem," | + | „Pomoc cizincům nějakým kouzlem,“ prosila úpěnlivě Chalkiopé Médeu, „ať Iasón v hrozném zápase zvítězí. Jeho vítězství ochrání i mé děti.“ |
Sestřina prosba jen posílila skrytou touhu Médey pomoci hrdinovi, který se jí zalíbil. A tak se splnilo proroctví Fíneovo, že při hrdinech bude stát bohyně lásky Afrodita. | Sestřina prosba jen posílila skrytou touhu Médey pomoci hrdinovi, který se jí zalíbil. A tak se splnilo proroctví Fíneovo, že při hrdinech bude stát bohyně lásky Afrodita. | ||
- | „Neměj strach, Chalkiopé," | + | „Neměj strach, Chalkiopé,“ řekla Médea, „život tvých synů a tvůj je mi stejně drahý jako můj. Pomohu cizinci.“ |
Noc sestoupila z kavkazských hor. Argonauti spali, jen Iasón bděl. Procházel se po břehu a přemýšlel o zítřejším zápase. Tu zaslechl v noční temnotě kročeje. Obezřele sáhl po meči. V slabém svitu hvězd se objevily postavy Frixových synů. Nesli mu dobrou zprávu od matky Chalkiopé. Zítra, za ranního šera, bude Iasóna očekávat v odlehlém chrámu Médea a přinese mu kouzlo, které ho ochrání. | Noc sestoupila z kavkazských hor. Argonauti spali, jen Iasón bděl. Procházel se po břehu a přemýšlel o zítřejším zápase. Tu zaslechl v noční temnotě kročeje. Obezřele sáhl po meči. V slabém svitu hvězd se objevily postavy Frixových synů. Nesli mu dobrou zprávu od matky Chalkiopé. Zítra, za ranního šera, bude Iasóna očekávat v odlehlém chrámu Médea a přinese mu kouzlo, které ho ochrání. | ||
- | Médea byla celou noc zmítána neklidem. „Je správné, že chci pomáhat cizinci proti vlastnímu otci? Nestihne mne kletba celého národa?" | + | Médea byla celou noc zmítána neklidem. „Je správné, že chci pomáhat cizinci proti vlastnímu otci? Nestihne mne kletba celého národa?“ |
S rodícím se dnem vzrůstala v ní odvaha. Ukryla pod šaty nádobku s čarovnou mastí a spěchala do chrámu, kde na ni už čekal Iásón. Když spatřila tmavou postavu hrdiny v ranním šeru, couvla. | S rodícím se dnem vzrůstala v ní odvaha. Ukryla pod šaty nádobku s čarovnou mastí a spěchala do chrámu, kde na ni už čekal Iásón. Když spatřila tmavou postavu hrdiny v ranním šeru, couvla. | ||
- | „Proč se mě bojíš?" | + | „Proč se mě bojíš?“ řekl Iásón tiše. „Neboj se, přicházím si pro slíbenou pomoc a opravdu nevím, jak ti za ni poděkovat.“ |
Médea se plaše usmála a podala mu nádobku. Chvíli mlčeli, než se Médea odhodlala promluvit. | Médea se plaše usmála a podala mu nádobku. Chvíli mlčeli, než se Médea odhodlala promluvit. | ||
- | „Iásóne, | + | „Iásóne, |
- | Ještě jednu radu ti dám. Až dračí setba vzejde, vrhni mezi bojovníky kámen. Svedou o kámen bitku jako psi o kus masa. Tvůj meč pak bude mít snadnou práci. Dostaneš zlaté rouno a můžeš opustit Kolchidu." | + | Ještě jednu radu ti dám. Až dračí setba vzejde, vrhni mezi bojovníky kámen. Svedou o kámen bitku jako psi o kus masa. Tvůj meč pak bude mít snadnou práci. Dostaneš zlaté rouno a můžeš opustit Kolchidu.“ |
Hovořila a slzy jí stékaly po tváři. | Hovořila a slzy jí stékaly po tváři. | ||
- | „Vzpomeň si v dálce, ve své vlasti, na Médeu. I já budu na tebe ráda vzpomínat" | + | „Vzpomeň si v dálce, ve své vlasti, na Médeu. I já budu na tebe ráda vzpomínat“ |
- | „Nikdy na tebe nezapomenu," | + | „Nikdy na tebe nezapomenu,“ odpověděl Iásón, „a kdybys chtěla opustit Kolchidu a jet se mnou do vlasti, všichni by tě u nás doma uctívali jako bohyni. Nic by nás nerozloučilo, |
Médea naslouchala Iásónovým slovům s radostí. Toužila opustit Kolchidu a odplout do Řecka s Iásónem. Jen nerada se s ním rozloučila. Slunce však už jasně zářilo na obloze. | Médea naslouchala Iásónovým slovům s radostí. Toužila opustit Kolchidu a odplout do Řecka s Iásónem. Jen nerada se s ním rozloučila. Slunce však už jasně zářilo na obloze. | ||
Řádek 192: | Řádek 216: | ||
Zatím se den opět setkal s večerem. Aiétova porada ještě neskončila. Médea přecházela ve své komnatě se srdcem sevřeným úzkostí. Tušila, že otec připravuje argonautům nástrahy. Konečně ji touha přemohla, kouzelnou průpovídkou si otevřela palácovou bránu a vyběhla nepozorovaně do noční tmy. Na mořském pobřeží oslavovali Řekové Iásónovo vítězství a rozdělali veliký oheň. Svit ohně přivedl Médeu k argonautům. | Zatím se den opět setkal s večerem. Aiétova porada ještě neskončila. Médea přecházela ve své komnatě se srdcem sevřeným úzkostí. Tušila, že otec připravuje argonautům nástrahy. Konečně ji touha přemohla, kouzelnou průpovídkou si otevřela palácovou bránu a vyběhla nepozorovaně do noční tmy. Na mořském pobřeží oslavovali Řekové Iásónovo vítězství a rozdělali veliký oheň. Svit ohně přivedl Médeu k argonautům. | ||
- | „Zachraňte sebe i mne," | + | „Zachraňte sebe i mne,“ volala, „otec vám chystá zkázu: Zlaté rouno ti, Iásóne, opatřím. Jen mi slib, že mne nikdy neopustíš.“ |
- | „Bohové jsou mi svědky," | + | „Bohové jsou mi svědky,“ odpověděl Iásón, „že si tě odvedu do otcovského domu jako řádnou manželku.“ |
Médea vstoupila na loď a Řekové zaveslovali do blízkosti háje, v němž viselo na starém dubu zlaté rouno. Zář vycházející z rouna a rozlévající se po korunách stromů závodila se září měsíce na obloze. | Médea vstoupila na loď a Řekové zaveslovali do blízkosti háje, v němž viselo na starém dubu zlaté rouno. Zář vycházející z rouna a rozlévající se po korunách stromů závodila se září měsíce na obloze. | ||
Řádek 206: | Řádek 230: | ||
S nářkem přijala Médea zprávu, že se má cizí král stát jejím soudcem. Obávala se, že ji argonauti vydají, a připomněla Iásónovi jeho přísahu a prosila ho, aby ji neopouštěl. | S nářkem přijala Médea zprávu, že se má cizí král stát jejím soudcem. Obávala se, že ji argonauti vydají, a připomněla Iásónovi jeho přísahu a prosila ho, aby ji neopouštěl. | ||
- | „Neopustím tě," | + | „Neopustím tě,“ řekl Iásón, „ale bez lsti se z této léčky nedostaneme. Všechny kmeny podle pobřeží jsou spřáteleny s kolchidským králem a nepustí nás dál. Kdyby se nám podařilo zahubit kolchidského vůdce Absyrta, ztratilo by loďstvo vedení a ve zmatku bychom mohli ujet“ |
Tu se zoufalá Médea rozhodla. | Tu se zoufalá Médea rozhodla. | ||
- | „Nemohu zpátky," | + | „Nemohu zpátky,“ bědovala, „musím dovršit dílo zkázy. Tuším, že zrada, kterou jsem spáchala a spáchám, dopadne jednou na mou hlavu, ale couvnout už nemohu. Sjednám si s bratrem Absyrtem tajnou schůzku a vydám ti ho do rukou.“ |
A Médea oznámila tajně Absyrtovi, že se s ním chce v noci sejít na Artemidině ostrově a poradit se s ním, jakou lstí získat nazpět zlaté rouno. Absyrtos netušil zradu. Připlul za noci k ostrovu jen s hrstkou bojovníků. Na ostrově se setkal s Médeou. Zatímco s ní hovořil, vyřítil se z houštiny Iásón s mečem v ruce. Médea vykřikla a odvrátila tvář. Iásón zabil Absyrta a ze všech stran se vyrojili argonauti. Obklíčili Absyrtovy průvodce a pobili je. | A Médea oznámila tajně Absyrtovi, že se s ním chce v noci sejít na Artemidině ostrově a poradit se s ním, jakou lstí získat nazpět zlaté rouno. Absyrtos netušil zradu. Připlul za noci k ostrovu jen s hrstkou bojovníků. Na ostrově se setkal s Médeou. Zatímco s ní hovořil, vyřítil se z houštiny Iásón s mečem v ruce. Médea vykřikla a odvrátila tvář. Iásón zabil Absyrta a ze všech stran se vyrojili argonauti. Obklíčili Absyrtovy průvodce a pobili je. | ||
Řádek 226: | Řádek 250: | ||
Po dlouhé a namáhavé plavbě spatřili zase vlast. Zakotvili a králi Peliovi poslali do města po rychlém poslovi zprávu, že se vrací Iásón z daleké výpravy a přináší zlaté rouno. Sotva se to král Pelias dověděl, rozkázal zavřít městské brány a dal hradby obsadit ozbrojenci. Hrdinové se nesměli vrátit domů. | Po dlouhé a namáhavé plavbě spatřili zase vlast. Zakotvili a králi Peliovi poslali do města po rychlém poslovi zprávu, že se vrací Iásón z daleké výpravy a přináší zlaté rouno. Sotva se to král Pelias dověděl, rozkázal zavřít městské brány a dal hradby obsadit ozbrojenci. Hrdinové se nesměli vrátit domů. | ||
- | „Pomohla jsem ti, Iásóne, k zlatému rounu, pomohu ti i k trůnu, který ti patří," | + | „Pomohla jsem ti, Iásóne, k zlatému rounu, pomohu ti i k trůnu, který ti patří,“ řekla Médea. Vyslovila kouzelné zaklínání a ihned se proměnila v stařenu s košíkem přes ruku. Čarovné síly ji přenesly do města. Zamířila ke královskému paláci a na nádvoří začala hlasitě vychvalovat drahé masti, líčidla a vonné oleje, které prý má v košíku na prodej. |
- | „Běž ven," | + | „Běž ven,“ přikázaly královské dcery služce, „nějaká stařena tam vychvaluje své zboží. Přiveď nám ji.“ |
{{: | {{: | ||
Řádek 234: | Řádek 258: | ||
Služka přivedla přestrojenou Médeu do paláce. Královské dcery se hned začaly přebírat v košíku a Médea jim lichotila: | Služka přivedla přestrojenou Médeu do paláce. Královské dcery se hned začaly přebírat v košíku a Médea jim lichotila: | ||
- | „Škoda že jste takové krásné a mladé. Znám vzácné kouzlo. Dovedu vracet mládí. Ale vy jste tak svěží jako vycházející hvězdy." | + | „Škoda že jste takové krásné a mladé. Znám vzácné kouzlo. Dovedu vracet mládí. Ale vy jste tak svěží jako vycházející hvězdy.“ |
- | „Aspoň nám to kouzlo ukaž," | + | „Aspoň nám to kouzlo ukaž,“ prosily zvědavé královské dcery. |
- | „Dejte mi přivést starého berana a ráda vám ukáži, co umím," | + | „Dejte mi přivést starého berana a ráda vám ukáži, co umím,“ řekla Médea. |
Ve chvilce stál před Médeou nejstarší beran z královského stáda. Médea dala nanosit vody do velikého kotle a pod kotlem zatopit. Do vařící vody vsypala hrst bylin z košíku. Síní zavanula opojná vůně. S pomocí královských dcer vhodila Médea do vřící tekutiny starého berana. Brzy se ozvalo zabečení a z páry nad kotlem vyskočil do síně mladý běloučký beránek. | Ve chvilce stál před Médeou nejstarší beran z královského stáda. Médea dala nanosit vody do velikého kotle a pod kotlem zatopit. Do vařící vody vsypala hrst bylin z košíku. Síní zavanula opojná vůně. S pomocí královských dcer vhodila Médea do vřící tekutiny starého berana. Brzy se ozvalo zabečení a z páry nad kotlem vyskočil do síně mladý běloučký beránek. | ||
- | „To je opravdu mocné kouzlo," | + | „To je opravdu mocné kouzlo,“ divily se královské dcery a zavolaly otce. Král Pelias nechtěl jejich vyprávění uvěřit. Ale když Médea předvedla kouzlo i jemu, užasl a uvěřil. |
- | „Víš co, stařeno," | + | „Víš co, stařeno,“ řekl Pelias, „zkus to se mnou také. Jsem už starý, a omladím-li se, nedostane Iásón nikdy můj trůn. A udělej mě hodně silného, ať se mohu s Iásónem pustit do boje.“ |
Dychtivý král Pelias sám vskočil do kotle a hrozně vykřikl. Nenašel ve vřelé vodě ztracené mládí. Našel v ní smrt. | Dychtivý král Pelias sám vskočil do kotle a hrozně vykřikl. Nenašel ve vřelé vodě ztracené mládí. Našel v ní smrt. | ||
Řádek 250: | Řádek 274: | ||
Královské dcery se ohlížely zděšeně po stařence. Médea zmizela. Rozhlásila po městě, že je král Pelias mrtev, a občané měli ze zprávy velikou radost. Neměli krutého krále rádi. Sami zotvírali brány a se slávou vpustili argonauty do města. Na Médeu nečekal v nové vlasti ani klid, ani štěstí. I Iásón zapomněl na svůj slib a vyhledal si jinou nevěstu. Tak se naplnila předtucha nešťastné dcery kolchidského krále, že zradou a zločinem nelze si dobýt na zemi štěstí. Zoufalá žalem zahubila Médea i mladou Iásónovu nevěstu. Iásón Médeu po hrozném činu hledal, ale už ji nenašel. Zdrcen vyšel z paláce. Tu se mu nad hlavou ozval podivný hřmot. Zvedl oči a spatřil ve vzduchu letící vůz tažený draky. Na voze stála Médea a vlasy jí vlály. Prchala s čarodějným spřežením daleko od Iásóna. Od té chvíle o ní už nikdo neslyšel. | Královské dcery se ohlížely zděšeně po stařence. Médea zmizela. Rozhlásila po městě, že je král Pelias mrtev, a občané měli ze zprávy velikou radost. Neměli krutého krále rádi. Sami zotvírali brány a se slávou vpustili argonauty do města. Na Médeu nečekal v nové vlasti ani klid, ani štěstí. I Iásón zapomněl na svůj slib a vyhledal si jinou nevěstu. Tak se naplnila předtucha nešťastné dcery kolchidského krále, že zradou a zločinem nelze si dobýt na zemi štěstí. Zoufalá žalem zahubila Médea i mladou Iásónovu nevěstu. Iásón Médeu po hrozném činu hledal, ale už ji nenašel. Zdrcen vyšel z paláce. Tu se mu nad hlavou ozval podivný hřmot. Zvedl oči a spatřil ve vzduchu letící vůz tažený draky. Na voze stála Médea a vlasy jí vlály. Prchala s čarodějným spřežením daleko od Iásóna. Od té chvíle o ní už nikdo neslyšel. | ||
+ | {{ : |