Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

















































hlavni_mesto_sofie

Toto je starší verze dokumentu!


Hlavní stránka: Bulharsko

Sofie

Bezmála milionová Sofie na západě Bulharska je městem několika tváří. Kromě historických památek a romantických zákoutí s útulnými kavárnami, nabízí živé bulváry a v neposlední řadě i architektonické skvosty z doby, kdy zde vládl komunistický režim. Už odedávna byla Sofie dopravním i obchodním uzlem na trasách Evropských obchodníků a toto postavení si uchovala dodnes.

Sofie – místo kde se prolíná ortodoxní křesťanství a islám

Sofie patří mezi nejstarší města Evropy a není proto žádnou novinkou, že se chlubí bezpočtem historických památek. V centru města se tyčí největší Kostel Alexandera Něvského, vůbec největší stavba tohoto druhu na Balkáně. Byl postaven na přelomu 19. a 20. století jako památník ruským vojákům, kteří zemřeli v boji o nezávislost Bulharska. Úchvatné osvětlení, bohatě vyzdobený interiér osázený onyxem a alabastrem okouzlí nejednoho návštěvníka. Součástí kostela je i podzemní hrobka Alexandra Něvského známá jako Muzeum ikon čítajících sbírku 300 kusů náboženských ikon.

Nejstarším ortodoxním kostelem ve městě je kostel Sv.Sofie, patronky města, z poloviny 6.století. O deset století později byl přebudován na mešitu, která byla v 19. Století z většiny zničena při zemětřesení a následně znovu vybudována. Dalším ruským kostelem je Kostel Sv.Mikuláše postavený v roce 1912. Na seznamu světového dědictví UNESCO je zapsán další ze sofijských kostelů, Boyanský (Bojanský) kostel ze 13. století. Nejstarší stavbou na území Sofie je Rotunda Sv. Jiří ze 4. století schovaná v moderní zástavbě.

Jedinou dochovanou mešitou na území Sofie je Banya Bashi. Dílo Mimara Sinana, který navrhoval i legendární Modrou mešitu v Istambulu, pochází ze 16.století a denně láká k modlitbám až 400 muslimů.

Ozvěny bulharské historie v Sofii

Kromě nesčetného množství kostelů se chlubí Sofie také vysokým množstvím nejrůznějších muzeí. Tím nejznámějším je bezesporu Národní historické muzeum na předměstí Sofie v Boyaně. Nachází se zde historické exponáty z Bulharské historie, včetně proslulého Thraciánského zlatého pokladu z 1. tis. p.n.l. Národní muzeum přírodní historie nabízí přes milion exemplářů zvířat, rostlin a minerálů. Kromě toho je připravena i expozice s živými zvířaty. Dům Ivana Vazova zaujme všechny milovníky literatury. Tento bulharský básník se proslavil díky románu Under The Yoke popisujícím povstání proti Turkům v 19. století.

Městské parky v Sofii

Největší chloubou Sofie jsou parky. Je jich tu opravdu požehnaně. Nejznámějším městským parkem je bezesporu Sofia City Garden. Místo oblíbené domácími i turisty láká k relaxaci v desítkách kaváren i útulnými kouty s malými fontánkami. Největší Sofijským parkem je Park Svobody, jehož součástí také umělé kluziště, zoologická zahrada a tři sportovní stadiony.

Veřejné lázně v Sofii

Městské lázně, které bývají někdy označované jako centrální nebo turecké, stojí za to vyzkoušet. Mozaiková budova byla pro veřejnost otevřena v roce 1911 a v současnosti je rozdělena na Městské muzeum a budovu pro hydroterapii. Na prostranství před lázněmi si potom můžete natočit léčivou vodu vyvěrající z horkých minerálních pramenů.

Plíce Sofie

Nedaleko města se rozprostírá nejstarší národní park Bulharska, Vitoša. Je oblíbeným výletním místem jak domácích, tak turistů. Horská pásma poskytují dostatek tras pro lyžaře, upravené turistické stezky jsou zase cílem pěších turistů. Hlavně v srpnu se sem vydávají také poutníci do kláštera Deragalevtsi.

Je jenom na vás, jakou variantu si v Sofii vyberete. Pokud zapomenete na turistické příručky a doporučení hotelových odborníků a vrhnete se do ulic jako pravý domorodec, poznáte tu nejkrásnější tvář. Sofijské trhy s pouličními muzikanty, úzké uličky s množstvím zapomenutých historických skvostů, malá náměstí se zaprášenými kavárnami a neopakovatelnou atmosféru, kterou zažijete jenom tady a teď.

Zdroje

www.bulharsko.travelon.cz/sofie/

hlavni_mesto_sofie.1585993235.txt.gz · Poslední úprava: 2020/10/09 23:11 (upraveno mimo DokuWiki)