Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Následující verze | Předchozí verze | ||
historie_armenskych_katoliku [2021/06/11 10:58] cesty vytvořeno |
historie_armenskych_katoliku [2022/03/07 15:47] (aktuální) cesty [Objev arménských dopisů] |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | **[[Arménie]]** | ||
====== Historie arménských katolíků ====== | ====== Historie arménských katolíků ====== | ||
- | 1) Křesťané v Osmanské říši | + | ===== Křesťané v Osmanské říši |
" | " | ||
" | " | ||
- | Abraham Ardzivian)) | + | Abraham Ardzivian)) |
- | "O něco později (kolem roku 1461 n. l.) byl (v Konstantinopoli) zřízen arménský patriarchát a jeho představený získal nad svými souvěrci stejné pravomoci jako řecký patriarcha nad svými souvěrci." | + | "O něco později (kolem roku 1461 n. l.) byl (v Konstantinopoli) zřízen arménský patriarchát a jeho představený získal nad svými souvěrci stejné pravomoci jako řecký patriarcha nad svými souvěrci." |
Arméni, ať už apoštolští, | Arméni, ať už apoštolští, | ||
" | " | ||
- | Katolickým Arménům tak bylo zakázáno mít vlastní náboženské představitele, | + | Katolickým Arménům tak bylo zakázáno mít vlastní náboženské představitele, |
V Osmanské říši existovala také latinská komunita, složená z Evropanů, členů západních ambasád a staré latinské kolonie, která zde žila dlouho před dobytím Konstantinopole Mohamedem II. (1453). Latiníci se těšili náboženské svobodě, měli vlastní kostely, duchovenstvo, | V Osmanské říši existovala také latinská komunita, složená z Evropanů, členů západních ambasád a staré latinské kolonie, která zde žila dlouho před dobytím Konstantinopole Mohamedem II. (1453). Latiníci se těšili náboženské svobodě, měli vlastní kostely, duchovenstvo, | ||
- | 2) Je arménská katolická církev sjednocenou církví? | + | ===== Je arménská katolická církev sjednocenou církví? |
Patriarcha Abraham Petros 1 Ardzivian není zakladatelem arménského katolicismu. Arménští katolíci existovali již dlouho před ním. \\ | Patriarcha Abraham Petros 1 Ardzivian není zakladatelem arménského katolicismu. Arménští katolíci existovali již dlouho před ním. \\ | ||
Řádek 18: | Řádek 19: | ||
" | " | ||
- | 3) Arménští katolíci před biskupem Abrahamem Ardzivianem | + | ===== Arménští katolíci před biskupem Abrahamem Ardzivianem |
Dlouho před biskupem Ardzivjanem, | Dlouho před biskupem Ardzivjanem, | ||
Arménské katolické křesťanství však zůstalo pod autoritou hierarchů a misionářů různých obřadů a národností. Arménský katolicismus existoval bez konstituované arménské katolické církve. Iniciativa biskupa Ardziviana spočívala v tom, že tyto arménské katolíky spojil pod vedením jednoho faráře. | Arménské katolické křesťanství však zůstalo pod autoritou hierarchů a misionářů různých obřadů a národností. Arménský katolicismus existoval bez konstituované arménské katolické církve. Iniciativa biskupa Ardziviana spočívala v tom, že tyto arménské katolíky spojil pod vedením jednoho faráře. | ||
- | 4) Jaký je účel arménské katolické církve? | + | ===== Jaký je účel arménské katolické církve? |
Existují lidé, kteří se domnívají, | Existují lidé, kteří se domnívají, | ||
Řádek 31: | Řádek 32: | ||
První pokus o emancipaci tragicky ztroskotal v roce 1714 v Konstantinopoli, | První pokus o emancipaci tragicky ztroskotal v roce 1714 v Konstantinopoli, | ||
- | 5) Nesplnitelná výzva biskupa Ardziviana | + | ===== Nesplnitelná výzva biskupa Ardziviana |
Druhý pokus o emancipaci se uskutečnil v roce 1740 v Aleppu. Biskup Ardzivian byl zvolen patriarchou svými biskupy, duchovními a věřícími, | Druhý pokus o emancipaci se uskutečnil v roce 1740 v Aleppu. Biskup Ardzivian byl zvolen patriarchou svými biskupy, duchovními a věřícími, | ||
Řádek 43: | Řádek 44: | ||
Výsledkem bylo, že arménští katoličtí poddaní Osmanské říše měli dvě centra moci: Konstantinopol a Bzommar. Tato nenormální situace, způsobená okolnostmi, trvala až do roku 1866, kdy byla obě centra definitivně spojena. | Výsledkem bylo, že arménští katoličtí poddaní Osmanské říše měli dvě centra moci: Konstantinopol a Bzommar. Tato nenormální situace, způsobená okolnostmi, trvala až do roku 1866, kdy byla obě centra definitivně spojena. | ||
- | 6) Misionáři na Východě | + | ===== Misionáři na Východě |
Latinští misionáři pronikali do Osmanské říše ve stopách vítězných evropských vojsk zejména na počátku 16. století. Dostali se do kontaktu s národy, kulturami a obřady starověké východní církve. Horlivost některých misionářů byla často větší než jejich znalost slavné minulosti těchto církví, takže misionáři ne vždy respektovali nařízení a směrnice vydané svrchovanými papeži k ochraně obřadů. To bylo na hony vzdálené současnému ekumenickému duchu. | Latinští misionáři pronikali do Osmanské říše ve stopách vítězných evropských vojsk zejména na počátku 16. století. Dostali se do kontaktu s národy, kulturami a obřady starověké východní církve. Horlivost některých misionářů byla často větší než jejich znalost slavné minulosti těchto církví, takže misionáři ne vždy respektovali nařízení a směrnice vydané svrchovanými papeži k ochraně obřadů. To bylo na hony vzdálené současnému ekumenickému duchu. | ||
- | Tito misionáři však měli nespornou zásluhu na tom, že mezi věřícími vyvolali duchovní obnovu a probudili apoštolská povolání. Patriarchové, | + | Tito misionáři však měli nespornou zásluhu na tom, že mezi věřícími vyvolali duchovní obnovu a probudili apoštolská povolání. Patriarchové, |
+ | |||
+ | |||
+ | ====== Struktura arménského obřadu ====== | ||
+ | |||
+ | Církve sousedních národů si již dříve upravily pravidla bohoslužeb, | ||
+ | |||
+ | Arménský obřad a arménská bohoslužba byly uspořádány jako kytice, která byla sebrána z dědictví syrské a řecké církve, jež existovaly před nimi a které Arméni dočasně používali. Arménská bohoslužba, | ||
+ | Po příchodu svatého Řehoře Osvětitele arménská církev pokračovala v bohoslužbách podle stejných cizích obřadů a jazyků, protože neexistovalo arménské písmo. Před objevením arménských písmen se arménská bohoslužba prostřednictvím kázání Osvětitele nadále konala zejména v řečtině. Podle Parbetsiho po politickém rozdělení Arménie v roce 387 vystřídala řečtinu v perské části syrština, protože řečtina byla pronásledována. | ||
+ | |||
+ | Khorenatsi (Mgr. XIV) dosvědčuje, | ||
+ | ===== Objev arménských dopisů ===== | ||
+ | |||
+ | Skutečnost, | ||
+ | Tito patriarchové je " | ||
+ | |||
+ | Ve 4. století Sahag Mesrob inspirován Kristem a posvátností Jeruzaléma, | ||
+ | Ve 4. století, od doby Iluminátora, | ||
+ | |||
+ | Zejména v 5. století, po vytvoření arménského písma a po překladu Bible do arménštiny, | ||
+ | |||
+ |