Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


herakles

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
herakles [2015/03/29 19:10]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
herakles [2024/02/22 21:25] (aktuální)
cesty
Řádek 1: Řádek 1:
-====== Staré řecké báje a pověsti ======+[[https://play.google.com/store/books/details?id=SFfeEAAAQBAJ&rdid=book-SFfeEAAAQBAJ|{{https://cesty.in/_media/creative_commons_attribution-sharealike_license:16.11.2023-215202.png|}}]] 
 +**[[https://books.google.cz/books?id=SFfeEAAAQBAJ&pg=PA3&lpg=PA3&dq=%22bohov%C3%A9+a+hrdinov%C3%A9+star%C3%A9ho+%C5%99ecka%22&source=bl&ots=h54FP5bc-b&sig=ACfU3U2S23pNBhHIH1L8Bj8KG0W4gaHTGw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjWwIy_ssmCAxXF_7sIHTIGD18Q6AF6BAgJEAM#v=onepage&q=%22bohov%C3%A9%20a%20hrdinov%C3%A9%20star%C3%A9ho%20%C5%99ecka%22&f=false|Bohové a hrdinové starého Řecka 
 +]]**  
 +====== HÉRAKLES ====== 
 +===== Staré řecké báje a pověsti =====
 **Eduard Petiška** **Eduard Petiška**
  
 online online
  
-{{baje.jpg?nolink  }} +{{baje.jpg?125nolink  |obrázek mladíka a starce v řecké říze}} 
-|[[PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA]]|[[FAETHÓN]] |[[ORFEUS]] | +|[[PROMÉTHEUS|PROMÉTHEUS]]|[[POTOPA|POTOPA]]|[[FAETHÓN|FAETHÓN]] |[[ORFEUS|ORFEUS]] | 
-|[[Založení Théb]] |[[PENTHEUS]] |[[MIDAS]] |[[TANTALOS]] | +|[[Založení Théb|Založení Théb]] |[[PENTHEUS|PENTHEUS]] |[[MIDAS|MIDAS]] |[[TANTALOS|TANTALOS]] | 
-|[[NIOBA]] |[[PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA]] | +|[[NIOBA|NIOBA]] |[[PELOPS|PELOPS]] |[[O ZLATÉM ROUNU|O ZLATÉM ROUNU]] |[[IÁSÓN A MÉDEA|IÁSÓN A MÉDEA]] | 
-|[[HÉRAKLES]] |[[PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS]] | +|[[HÉRAKLES|HÉRAKLES]] |[[PERSEUS|PERSEUS]] |[[DAIDALOS A IKAROS|DAIDALOS A IKAROS]] |[[THÉSEUS|THÉSEUS]] | 
-|[[SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA]] | +|[[SISYFOS|SISYFOS]] |[[BELLEROFONTES|BELLEROFONTES]] |[[MELEAGROS|MELEAGROS]] |[[OIDIPUS A ANTIGONA|OIDIPUS A ANTIGONA]] | 
-|[[FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA]] | +|[[FILEMON A BAUCIS|FILEMON A BAUCIS]] |[[ERÓS A PSÝCHÉ|ERÓS A PSÝCHÉ]] |[[GÝGES A PRSTEN|GÝGES A PRSTEN]] |[[TROJSKÁ VÁLKA|TROJSKÁ VÁLKA]] | 
-|[[ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** |+|[[ORESTES|ORESTES]] |[[ODYSSEOVY CESTY|ODYSSEOVY CESTY]] |[[POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE|POSLEDNÍ PŘÍBĚH BEZ KONCE]] |**[[Staré řecké báje a pověsti (komplet)|Staré řecké báje a pověsti (komplet)]]** |
  
-Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **TISK do PDF** na horní liště.+Staré řecké báje a pověsti v PDF - stiskněte tlačítko **Uložit do PDF** na boční liště. (Pokud se to nepovede napoprvé, obnovte stránku – např. tlačítkem F5)
  
 <html><center></html> <html><center></html>
  
-|{{ :baje:hades.jpg?100nolink |}}  |  <html><!-- Kontextová reklama Sklik --><div id="sklikReklama_47196"></div><script type="text/javascript"+|{{ :baje:hades2.jpg?150x300&nolink |}}  |  <html><script src="https://ssp.seznam.cz/static/js/ssp.js"></script><!-- 
-    var sklikData = elm: "sklikReklama_47196", zoneId: 47196w250h: 250 }; +následující element nebo elementy reprezentují každý jednu reklamní plochu (zónu); 
-</script><script type="text/javascriptsrc="http://c.imedia.cz/js/script.js"></script></html>  | {{ :baje:atena.jpg?100nolink |}} |+vložte je prosím jednotlivě na místa ve stránce, kde chcete zobrazit reklamu odpovídajících 
 +rozměrů (parametry width [maximální šířka] a height [maximální výška] jsou uvedeny v definici 
 +reklamních zón níže); element s konkrétním ID smí být na stránce vždy jen jednou 
 +--> 
 +<div id="ssp-zone-69908"></div> 
 +<script> 
 +/* následující blok vložte do stránky kamkoli za připojení výdejového a měřicího */ 
 +/* skriptu a definici reklamních zón (elementy pro reklamu musí v okamžiku volání */ 
 +/* metody getAds() ve zdrojovém kódu stránky fyzicky existovat) */ 
 +/* metoda getAds() zajišťuje získání reklamy z reklamního systému a její vykreslení */ 
 +/* do stránky; parametry jednotlivých zón jsou definované v níže uvedeném poli, */ 
 +/* které je argumentem této metody */ 
 +sssp.getAds([ 
 +{ 
 + "zoneId"69908, /* unikátní identifikátor reklamní zóny */ 
 + "id""ssp-zone-69908", /* ID elementu, do kterého se vypisuje reklama */ 
 + "width": 300, /* maximální šířka reklamy v zóně */ 
 + "height": 300 /* maximální výška reklamy v zóně */ 
 +
 +]); 
 +</script></html>  | {{ :baje:atena.jpg?150x300&nolink |}} |
 <html></center></html> <html></center></html>
 +----
 +//Mohlo by vás zajímat://
 +=== Biblické příběhy ===
 +Ivan Olbracht
  
 +[[http://www.hks.re/wiki/biblicke_pribehy|STARÝ ZÁKON pro mládež]]
 ---- ----
 ====== HÉRAKLES ====== ====== HÉRAKLES ======
Řádek 40: Řádek 68:
 V horách pásl stáda a mezi pastýři dorostl v silného mladého muže. V horách pásl stáda a mezi pastýři dorostl v silného mladého muže.
  
-„Pojďte, budeme spolu zápasit,vyzýval často své druhy. A brzy nebylo mezi nimi nikoho, koho by v zápase neporazil.+„Pojďte, budeme spolu zápasit,“ vyzýval často své druhy. A brzy nebylo mezi nimi nikoho, koho by v zápase neporazil.
  
 {{ :baje:rozkos-a-ctnost.jpg?200}} {{ :baje:rozkos-a-ctnost.jpg?200}}
Řádek 46: Řádek 74:
 Dravá zvěř před ním prchala, jako by věděla, že jeho šípy nikdy neminou cíl. Kde stál Hérakles, byla stáda v bezpečí. Času k přemýšlení měl na osamělých horských pastvinách mnoho. Vzpomínal na své dětství a uvažoval o Teiresiově věštbě a o budoucnosti. Zamyšlený, s hlavou v dlaních, spatřil, jak se k němu blíží dvě ženy. První z nich, oblečená v bílé roucho, šla zvolna a klidně. Druhá, v nádherných šatech pošitých zlatem a drahými kameny, kráčela tanečním krokem, cestou se upravovala, otáčela a rozhlížela. Předběhla tu první a hned Hérakla oslovila: Dravá zvěř před ním prchala, jako by věděla, že jeho šípy nikdy neminou cíl. Kde stál Hérakles, byla stáda v bezpečí. Času k přemýšlení měl na osamělých horských pastvinách mnoho. Vzpomínal na své dětství a uvažoval o Teiresiově věštbě a o budoucnosti. Zamyšlený, s hlavou v dlaních, spatřil, jak se k němu blíží dvě ženy. První z nich, oblečená v bílé roucho, šla zvolna a klidně. Druhá, v nádherných šatech pošitých zlatem a drahými kameny, kráčela tanečním krokem, cestou se upravovala, otáčela a rozhlížela. Předběhla tu první a hned Hérakla oslovila:
  
-„Nevíš, Hérakle, jaký život si vybrat? Vyvol si mě za průvodkyni. Znám nejpříjemnější cestu. Budeš jíst a pít, kolik budeš chtít, a jen nejlepší a nejvzácnější pochoutky. Nebude tě trápit žádná práce a žádná námaha a každý večer tě bude očekávat měkké lůžko. Cizí lidé budou pracovat a ty budeš užívat výsledků jejich píle."+„Nevíš, Hérakle, jaký život si vybrat? Vyvol si mě za průvodkyni. Znám nejpříjemnější cestu. Budeš jíst a pít, kolik budeš chtít, a jen nejlepší a nejvzácnější pochoutky. Nebude tě trápit žádná práce a žádná námaha a každý večer tě bude očekávat měkké lůžko. Cizí lidé budou pracovat a ty budeš užívat výsledků jejich píle.
  
-„Kdo jsi, že můžeš tolik slibovat?zeptal se překvapený Hérakles.+„Kdo jsi, že můžeš tolik slibovat?“ zeptal se překvapený Hérakles.
  
-„Říkají mi Rozkoš,odpověděla žena, „a mám přátele na celém světě."+„Říkají mi Rozkoš,“ odpověděla žena, „a mám přátele na celém světě.
  
 Přistoupila bíle oblečená žena a řekla: Přistoupila bíle oblečená žena a řekla:
  
-„Nic z toho, co je dobré a co je hodno touhy, nedávají bohové lidem bez práce. Chceš-li sklízet, musíš nejdříve zasít. Chceš-li vyniknout, musíš pracovat víc než ti ostatní a odepřít si to, co si oni neodpírají. Zvolíš-li si mne, neslibuji ti lehkou cestu. Říkají mi Ctnost."+„Nic z toho, co je dobré a co je hodno touhy, nedávají bohové lidem bez práce. Chceš-li sklízet, musíš nejdříve zasít. Chceš-li vyniknout, musíš pracovat víc než ti ostatní a odepřít si to, co si oni neodpírají. Zvolíš-li si mne, neslibuji ti lehkou cestu. Říkají mi Ctnost.
  
-„Nestydíš se nabízet práci a námahu?posmívala se Rozkoš Ctnosti.+„Nestydíš se nabízet práci a námahu?“ posmívala se Rozkoš Ctnosti.
  
-„Půjdeš-li za Rozkoší,řekla Héraklovi Ctnost, „budeš jíst bez hladu a pít bez žízně a nebudeš vědět, po čem bys měl toužit. Projdeš životem jak lenivý stín a nezanecháš po sobě nic, jen prázdný měch od vypitého vína. Rozhodneš-li se pro mne, vykonáš veliké dílo."+„Půjdeš-li za Rozkoší,“ řekla Héraklovi Ctnost, „budeš jíst bez hladu a pít bez žízně a nebudeš vědět, po čem bys měl toužit. Projdeš životem jak lenivý stín a nezanecháš po sobě nic, jen prázdný měch od vypitého vína. Rozhodneš-li se pro mne, vykonáš veliké dílo.
  
 Postavy se rozplynuly. Hrdina neváhal ani na chvíli, jakou cestu vyvolit Rozhodl se pro ctnost. Postavy se rozplynuly. Hrdina neváhal ani na chvíli, jakou cestu vyvolit Rozhodl se pro ctnost.
Řádek 66: Řádek 94:
 Nepřátelský král Minyů posílal tou dobou jako každý rok do Théb své vyslance. Měli od Thébanů vybrat nespravedlivý poplatek. Na cestě potkali Hérakla. Nepřátelský král Minyů posílal tou dobou jako každý rok do Théb své vyslance. Měli od Thébanů vybrat nespravedlivý poplatek. Na cestě potkali Hérakla.
  
-„Ustup nám z cesty, jsme vyslanci a jdeme do Théb pro poplatky,rozkřikli se Minyové na hrdinu.+„Ustup nám z cesty, jsme vyslanci a jdeme do Théb pro poplatky,“ rozkřikli se Minyové na hrdinu.
  
-„Jsem Hérakles a opustil jsem v horách stáda, abych ochraňoval utlačované. Vraťte se ke svému králi a řekněte mu, že Théby už poplatky platit nebudou,zavolal hrdina na vyslance.+„Jsem Hérakles a opustil jsem v horách stáda, abych ochraňoval utlačované. Vraťte se ke svému králi a řekněte mu, že Théby už poplatky platit nebudou,“ zavolal hrdina na vyslance.
  
-„Co stojíte?obořil se vůdce Minyů na své bojovníky. „Jeden jediný muž nás nemůže zastavit"+„Co stojíte?“ obořil se vůdce Minyů na své bojovníky. „Jeden jediný muž nás nemůže zastavit
  
 Bojovníci se vrhli na Hérakla, ale ten je ze sebe setřásl jako peří. Přelámal jim oštěpy a celé poselstvo pochytal a spoutal. Svázané je poslal zpátky jejich králi. Potom došel klidně do Théb. Ještě se ani ve městě neohlédl a už dorazil k thébskému králi rychlý posel krále Minyů. Nepřátelský král žádal Thébany, aby vydali Hérakla k potrestání. Bojácný thébský král by byl Hérakla vydal, kdyby nebyl narazil na odpor hrstky odvážných thébských mladíků. Vyhledali Hérakla a řekli mu: Bojovníci se vrhli na Hérakla, ale ten je ze sebe setřásl jako peří. Přelámal jim oštěpy a celé poselstvo pochytal a spoutal. Svázané je poslal zpátky jejich králi. Potom došel klidně do Théb. Ještě se ani ve městě neohlédl a už dorazil k thébskému králi rychlý posel krále Minyů. Nepřátelský král žádal Thébany, aby vydali Hérakla k potrestání. Bojácný thébský král by byl Hérakla vydal, kdyby nebyl narazil na odpor hrstky odvážných thébských mladíků. Vyhledali Hérakla a řekli mu:
  
-„Nechceme se poddat vůli nepřátelského krále. Pojď a veď nás proti Minyům. Budeme bojovat podle tvého příkladu."+„Nechceme se poddat vůli nepřátelského krále. Pojď a veď nás proti Minyům. Budeme bojovat podle tvého příkladu.
  
-„Jak chcete bojovat proti nepřátelskému vojsku, když nemáte zbraně,odpověděl Hérakles.+„Jak chcete bojovat proti nepřátelskému vojsku, když nemáte zbraně,“ odpověděl Hérakles.
  
 Tehdy v Thébách opravdu nebylo zbraní. Nepřátelští Minyové odnesli z Théb všechnu zbroj, aby měli jistotu, že město proti nim nepovstane. Tehdy v Thébách opravdu nebylo zbraní. Nepřátelští Minyové odnesli z Théb všechnu zbroj, aby měli jistotu, že město proti nim nepovstane.
Řádek 82: Řádek 110:
 Nadšení mladíků neochladlo. Nadšení mladíků neochladlo.
  
-„Budeme bojovat holýma rukama,volali, „nasbíráme kamení a utlučeme nepřítele!"+„Budeme bojovat holýma rukama,“ volali, „nasbíráme kamení a utlučeme nepřítele!
  
-„Máme zbraně,vyhrkl náhle jeden z nich, „v chrámu bohyně Athény visí staré zbraně zasvěcené Athéně. Ukořistili je naši předkové ve vítězných válkách."+„Máme zbraně,“ vyhrkl náhle jeden z nich, „v chrámu bohyně Athény visí staré zbraně zasvěcené Athéně. Ukořistili je naši předkové ve vítězných válkách.
  
 Všichni se rozběhli k chrámu bohyně Athény. O překot snímali staré zbraně z chrámových stěn a se zbraní v ruce se shromáždili kolem Hérakla. Hérakles s nimi vytáhl do hor vstříc ohlášenému vojsku krále Minyů. Vybral k boji soutěsku, kde nepřátelům nebyla jejich přesila nic platná. Nečekali dlouho. Brzy ohlásily mraky zvířeného prachu thébským pozorovatelům, že se blíží veliké vojsko. Už rozeznávali lesklé přílby a zaslechli hluk vozů. Oznámili příchod Minyů Héraklovi a hrdina sám rozestavil své bojovníky. Jako když se v horách utrhne balvan, řítí se do údolí, strhává všechno živé a ničí, co mu přijde do cesty, tak padli Thébané v soutěsce na nepřítele. Všichni se rozběhli k chrámu bohyně Athény. O překot snímali staré zbraně z chrámových stěn a se zbraní v ruce se shromáždili kolem Hérakla. Hérakles s nimi vytáhl do hor vstříc ohlášenému vojsku krále Minyů. Vybral k boji soutěsku, kde nepřátelům nebyla jejich přesila nic platná. Nečekali dlouho. Brzy ohlásily mraky zvířeného prachu thébským pozorovatelům, že se blíží veliké vojsko. Už rozeznávali lesklé přílby a zaslechli hluk vozů. Oznámili příchod Minyů Héraklovi a hrdina sám rozestavil své bojovníky. Jako když se v horách utrhne balvan, řítí se do údolí, strhává všechno živé a ničí, co mu přijde do cesty, tak padli Thébané v soutěsce na nepřítele.
Řádek 96: Řádek 124:
 Hérakla věštba těžce ranila. Žalem ztrácel rozum a nevěděl, co činí. Jen dobrotivý čas, jenž plyne a smývá i bolesti hrdinů, zmírnil Héraklův žal. S povzdechem nastoupil cestu do Mykén. Hérakla věštba těžce ranila. Žalem ztrácel rozum a nevěděl, co činí. Jen dobrotivý čas, jenž plyne a smývá i bolesti hrdinů, zmírnil Héraklův žal. S povzdechem nastoupil cestu do Mykén.
  
-„Konečně se velikému Héraklovi zlíbilo mě navštívit?přivítal ho posměšně Eurystheus. Chtěl ještě něco přidat, ale raději zmlkl.+„Konečně se velikému Héraklovi zlíbilo mě navštívit?“ přivítal ho posměšně Eurystheus. Chtěl ještě něco přidat, ale raději zmlkl.
  
 Hrdinovi žhnuly oči jako plamen. Se sklopenýma očima určil král Héraklovi první práci. Hrdinovi žhnuly oči jako plamen. Se sklopenýma očima určil král Héraklovi první práci.
  
-„Nejprve mi přines kůži nemejského lva,řekl a po očku sledoval odcházejícího hrdinu. Přál mu v duchu všechno nejhorší.+„Nejprve mi přines kůži nemejského lva,“ řekl a po očku sledoval odcházejícího hrdinu. Přál mu v duchu všechno nejhorší.
  
 Nemejský lev byl strašná šelma. Mnoho lovců se za ním už vydalo, a nevrátil se ani jeden. Hérakles úkol neodkládal a ihned vyrazil. Cestou potkával lidi, věděli, kam hrdina míří, a šeptali si: Nemejský lev byl strašná šelma. Mnoho lovců se za ním už vydalo, a nevrátil se ani jeden. Hérakles úkol neodkládal a ihned vyrazil. Cestou potkával lidi, věděli, kam hrdina míří, a šeptali si:
  
-„Hérakles jde zabít nemejského lva. Je silák, ale kdo ví, jestli se mu to podaří. Nemejského lva dosud neporanila žádná zbraň. Je nezranitelný."+„Hérakles jde zabít nemejského lva. Je silák, ale kdo ví, jestli se mu to podaří. Nemejského lva dosud neporanila žádná zbraň. Je nezranitelný.
  
 Hrdina si ničeho nevšímal. Mlčky putoval s lesklou olympskou zbrojí do lesů, v kterých žil obávaný lev. Mečem si prosekával v houštinách cestu, až přišel na místo, kam se ani ptáci neodvažovali a kde se rozprostíralo mrtvé ticho. Zdálo se, že i listí na stromech bázlivě šumí. Tam se černala lví sluj. Hérakles se před ní posadil a čekal. Za soumraku se ozval v lese praskot. Lev se vracel z lovu a mocnými tlapami drtil větve. Hérakles zvedl luk a namířil do křoví. Objevil se obrovský lev, potřásající hřívou skropenou krví. Vzduchem zasvištěl šíp a odrazil se od lví kůže jako od skály. Hrdina namířil znovu, ale i druhý šíp se smekl po srsti nezranitelného zvířete. Když sáhl po třetím šípu, otočil lev pomalu hlavu a spatřil střelce. Přikrčil se a chystal se ke skoku. Hérakles uhnul, a jak lev dopadl před ním na zem, udeřil ho mocně kyjem do lebky. Omráčený lev se zapotácel. Hérakles k němu přiskočil, sevřel mu hrdlo dlaněmi a zardousil ho. Z mrtvého lva stáhl kůži. Lví lebku si posadil na hlavu jako přílbu, přední tlapy si hodil přes ramena a do kůže se zahalil. Hrdina si ničeho nevšímal. Mlčky putoval s lesklou olympskou zbrojí do lesů, v kterých žil obávaný lev. Mečem si prosekával v houštinách cestu, až přišel na místo, kam se ani ptáci neodvažovali a kde se rozprostíralo mrtvé ticho. Zdálo se, že i listí na stromech bázlivě šumí. Tam se černala lví sluj. Hérakles se před ní posadil a čekal. Za soumraku se ozval v lese praskot. Lev se vracel z lovu a mocnými tlapami drtil větve. Hérakles zvedl luk a namířil do křoví. Objevil se obrovský lev, potřásající hřívou skropenou krví. Vzduchem zasvištěl šíp a odrazil se od lví kůže jako od skály. Hrdina namířil znovu, ale i druhý šíp se smekl po srsti nezranitelného zvířete. Když sáhl po třetím šípu, otočil lev pomalu hlavu a spatřil střelce. Přikrčil se a chystal se ke skoku. Hérakles uhnul, a jak lev dopadl před ním na zem, udeřil ho mocně kyjem do lebky. Omráčený lev se zapotácel. Hérakles k němu přiskočil, sevřel mu hrdlo dlaněmi a zardousil ho. Z mrtvého lva stáhl kůži. Lví lebku si posadil na hlavu jako přílbu, přední tlapy si hodil přes ramena a do kůže se zahalil.
Řádek 110: Řádek 138:
 Když vstoupil ve lví kůži do mykénského paláce, vypadla Eurystheovi úlekem číše z rukou. Když vstoupil ve lví kůži do mykénského paláce, vypadla Eurystheovi úlekem číše z rukou.
  
-„Lev, lev!zabědoval a pádil z hodovní síně, jako by před ním stál živý nemejský lev. „Zavřete dveře do síně,vykřikoval na sluhy, „je tam a otvírá tlamu!Překlopýtal schody do sklepa, ukryl se v sudě a přikryl se víkem. Dlouho trvalo, než sloužícím uvěřil, že lev je opravdu mrtvý a že Hérakles přinesl jen kůži. Teprve pak se odhodlal, nadzvedl víko a ukázal sluhům bledou vystrašenou tvář. Vylezl ze sudu a přikazoval:+„Lev, lev!“ zabědoval a pádil z hodovní síně, jako by před ním stál živý nemejský lev. „Zavřete dveře do síně,“ vykřikoval na sluhy, „je tam a otvírá tlamu!“ Překlopýtal schody do sklepa, ukryl se v sudě a přikryl se víkem. Dlouho trvalo, než sloužícím uvěřil, že lev je opravdu mrtvý a že Hérakles přinesl jen kůži. Teprve pak se odhodlal, nadzvedl víko a ukázal sluhům bledou vystrašenou tvář. Vylezl ze sudu a přikazoval:
  
-„Hérakles mi do hradu už nesmí. Rozkazy mu budu posílat po sluhovi."+„Hérakles mi do hradu už nesmí. Rozkazy mu budu posílat po sluhovi.
  
 Hérakles se s chutí zasmál královu strachu a lví kůži si ponechal. Chránila ho po celý život jako nejpevnější brnění. Hérakles se s chutí zasmál královu strachu a lví kůži si ponechal. Chránila ho po celý život jako nejpevnější brnění.
Řádek 120: Řádek 148:
 Ještě si po cestě neodpočinul, a už tu byl králův posel a oznamoval: Ještě si po cestě neodpočinul, a už tu byl králův posel a oznamoval:
  
-„Král ti, Hérakle, rozkazuje, abys zabil hydru, která pustoší krajinu u města Lerny."+„Král ti, Hérakle, rozkazuje, abys zabil hydru, která pustoší krajinu u města Lerny.
  
 Héraklovi nezbývalo než se vydat na cestu. Hydra byla hrozná saň, had s devíti hlavami, z nich prostřední byla nesmrtelná. Nedaleko Lerny potkal hrdina mladého pastýře. Héraklovi nezbývalo než se vydat na cestu. Hydra byla hrozná saň, had s devíti hlavami, z nich prostřední byla nesmrtelná. Nedaleko Lerny potkal hrdina mladého pastýře.
  
-„Hej, příteli,zavolal na pastýře, „ukaž mi cestu, kudy se dostanu k hydře. Jdu ji zahubit."+„Hej, příteli,“ zavolal na pastýře, „ukaž mi cestu, kudy se dostanu k hydře. Jdu ji zahubit.
  
-„Neradím ti to,řekl pastýř, „mně hydra zadávila celé stádo ovcí a mého bratra odtáhla do močálu. S tou by si dovedl poradit snad jen Hérakles."+„Neradím ti to,“ řekl pastýř, „mně hydra zadávila celé stádo ovcí a mého bratra odtáhla do močálu. S tou by si dovedl poradit snad jen Hérakles.
  
-„Jsem Hérakles,odpověděl hrdina, „a saň zahubím."+„Jsem Hérakles,“ odpověděl hrdina, „a saň zahubím.
  
 Jak uslyšel pastýř, že pocestný je Hérakles, probudila se i v něm odvaha a neohroženě doprovodil hrdinu na okraj bažiny, kde měla hydra brloh. Hérakles vystřeloval do brlohu tak dlouho hořící šípy, dokud nestvůru nevylákal na denní světlo. Vylezla se supěním a syčením a jejích devět vztyčených krků se vztekle kymácelo nad bažinou. Hrdina se rozmáchl mečem a začal jí utínat jednu hlavu po druhé. Byla to marná práce. Místo uťaté hlavy naskočily dvě nové. Veliký mořský rak se připlazil hydře na pomoc a sevřel Héraklovy nohy. Hrdina roztříštil raka kyjem a zavolal na pastýře, aby mu přinesl hořící dřeva. Statečný pastýř přivlekl větve, zapálil je a podával bojujícímu Héraklovi. Hérakles utínal hydře hlavy a přejížděl rány plamenem. Na spáleném místě už nová hlava nenarosila. Tak se mu podařilo zničit všech devět hlav. Nesmrtelnou hlavu zahrabal do země a přivalil na ni kámen. Celý močál se naplnil černou jedovatou krví z hydry. Hérakles namočil do krve svoje šípy. Koho takovým šípem zasáhl, ten neušel smrti. Jak uslyšel pastýř, že pocestný je Hérakles, probudila se i v něm odvaha a neohroženě doprovodil hrdinu na okraj bažiny, kde měla hydra brloh. Hérakles vystřeloval do brlohu tak dlouho hořící šípy, dokud nestvůru nevylákal na denní světlo. Vylezla se supěním a syčením a jejích devět vztyčených krků se vztekle kymácelo nad bažinou. Hrdina se rozmáchl mečem a začal jí utínat jednu hlavu po druhé. Byla to marná práce. Místo uťaté hlavy naskočily dvě nové. Veliký mořský rak se připlazil hydře na pomoc a sevřel Héraklovy nohy. Hrdina roztříštil raka kyjem a zavolal na pastýře, aby mu přinesl hořící dřeva. Statečný pastýř přivlekl větve, zapálil je a podával bojujícímu Héraklovi. Hérakles utínal hydře hlavy a přejížděl rány plamenem. Na spáleném místě už nová hlava nenarosila. Tak se mu podařilo zničit všech devět hlav. Nesmrtelnou hlavu zahrabal do země a přivalil na ni kámen. Celý močál se naplnil černou jedovatou krví z hydry. Hérakles namočil do krve svoje šípy. Koho takovým šípem zasáhl, ten neušel smrti.
Řádek 138: Řádek 166:
 Poslal Hérakla do hor, aby přinesl obrovského divokého kance, který ničil rolníkům v údolích úrodu. A Hérakles přinesl kance živého na zádech do Mykén. Poslal ho pro laň bohyně Artemidy. A Hérakles přivedl nádherné zvíře se zlatými parohy před královský palác. Poslal Hérakla, aby zahnal z Řecka stymfalské ptáky, kteří měli kovové drápy a zobáky a dovedli vystřelovat svá tvrdá pera jako šípy. A Hérakles stymfalské ptáky z Řecka vyhnal. Poslal Hérakla do hor, aby přinesl obrovského divokého kance, který ničil rolníkům v údolích úrodu. A Hérakles přinesl kance živého na zádech do Mykén. Poslal ho pro laň bohyně Artemidy. A Hérakles přivedl nádherné zvíře se zlatými parohy před královský palác. Poslal Hérakla, aby zahnal z Řecka stymfalské ptáky, kteří měli kovové drápy a zobáky a dovedli vystřelovat svá tvrdá pera jako šípy. A Hérakles stymfalské ptáky z Řecka vyhnal.
  
-„Dávám Héraklovi příliš snadné úkoly,řekl si král. „Chytit nebo zahnat nějaké zvíře, i když je to zvíře podivuhodné, je přece jen možné. Musím si vymyslit úkol, který není možné splnit a který Hérakla zesměšní."+„Dávám Héraklovi příliš snadné úkoly,“ řekl si král. „Chytit nebo zahnat nějaké zvíře, i když je to zvíře podivuhodné, je přece jen možné. Musím si vymyslit úkol, který není možné splnit a který Hérakla zesměšní.
  
 Poslal k Héraklovi sluhu s rozkazem: Poslal k Héraklovi sluhu s rozkazem:
  
-„Jdi ke králi Augiášovi a vyčisti mu v jednom dni chlévy."+„Jdi ke králi Augiášovi a vyčisti mu v jednom dni chlévy.
  
 {{:baje:augias.jpg?200 }} {{:baje:augias.jpg?200 }}
Řádek 148: Řádek 176:
 Augiáš měl tři tisíce kusů dobytka, a když uslyšel, proč k němu Hérakles přichází, jen se usmál.  Augiáš měl tři tisíce kusů dobytka, a když uslyšel, proč k němu Hérakles přichází, jen se usmál. 
  
-"Podaří-li se ti vyčistit mé chlévy za jediný den, rád ti dám za odměnu tři sta kusů ze svého stáda,řekl hrdinovi. Myslil, že takový úkol Hérakles nikdy nesplní.+Podaří-li se ti vyčistit mé chlévy za jediný den, rád ti dám za odměnu tři sta kusů ze svého stáda,“ řekl hrdinovi. Myslil, že takový úkol Hérakles nikdy nesplní.
 Hérakles práci neodkládal a šel se na králova stáda hned podívat. Augiáš choval dobytčata za vysokou zdí a po léta nedal obrovské chlévy vyčistit. Hrdina si všechno dobře prohlédl a vyhnal stáda z chlévů. Strhl část zdi a zavedl za ni vodu z dvou blízkých řek. Kalný proud vypouštěl opět vraty a zaváděl jej do původních řečišť. Tak vyčistil chlévy, aniž použil nějakého nástroje a aniž se ušpinil. Hérakles práci neodkládal a šel se na králova stáda hned podívat. Augiáš choval dobytčata za vysokou zdí a po léta nedal obrovské chlévy vyčistit. Hrdina si všechno dobře prohlédl a vyhnal stáda z chlévů. Strhl část zdi a zavedl za ni vodu z dvou blízkých řek. Kalný proud vypouštěl opět vraty a zaváděl jej do původních řečišť. Tak vyčistil chlévy, aniž použil nějakého nástroje a aniž se ušpinil.
  
Řádek 157: Řádek 185:
 Zmateného krále Eurysthea nenapadlo nic jiného, než poslat Hérakla na Krétu pro divokého býka. Hrdina přivlekl do Mykén i divokého býka. Eurystheus ho poslal pro zuřivé koně krále Dioméda, kteří se živili lidským masem. A když se Hérakles vrátil i s těmi živ a zdráv, vzdychl si Eurystheus. Už si nemohl vzpomenout na žádný úkol. Tu ho objala jeho dcera a řekla: Zmateného krále Eurysthea nenapadlo nic jiného, než poslat Hérakla na Krétu pro divokého býka. Hrdina přivlekl do Mykén i divokého býka. Eurystheus ho poslal pro zuřivé koně krále Dioméda, kteří se živili lidským masem. A když se Hérakles vrátil i s těmi živ a zdráv, vzdychl si Eurystheus. Už si nemohl vzpomenout na žádný úkol. Tu ho objala jeho dcera a řekla:
  
-"Posíláš Hérakla pro samá ošklivá zvířata. Pošli ho jednou pro něco krásného. Tak ráda bych měla pás královny Amazonek. Je prý nádhernější než nejskvostnější pás vyrobený u nás v Mykénách. Ať mi ho Hérakles přinese. I to je velmi těžký úkol."+Posíláš Hérakla pro samá ošklivá zvířata. Pošli ho jednou pro něco krásného. Tak ráda bych měla pás královny Amazonek. Je prý nádhernější než nejskvostnější pás vyrobený u nás v Mykénách. Ať mi ho Hérakles přinese. I to je velmi těžký úkol.
  
 Král se zaradoval nad tou radou a rozkázal Héraklovi, aby se vydal k Amazonkám pro vzácný pás. Král se zaradoval nad tou radou a rozkázal Héraklovi, aby se vydal k Amazonkám pro vzácný pás.
Řádek 167: Řádek 195:
 Eurystheus přál jako vždycky Héraklovi záhubu. Ale králova dcera si toužebně přála, aby se Hérakles vrátil s pásem. Dočkala se. Po těžkých bojích se zmocnil Hérakles drahocenného pásu a přinesl jej králi Eurystheovi. Eurystheus přál jako vždycky Héraklovi záhubu. Ale králova dcera si toužebně přála, aby se Hérakles vrátil s pásem. Dočkala se. Po těžkých bojích se zmocnil Hérakles drahocenného pásu a přinesl jej králi Eurystheovi.
  
-"Už mu zbývá jen desátá práce,naříkal král a rozhodl se, že Hérakla pošle za desátým úkolem co nejdál. Ať mi dojde pro stáda obra Géryóna, napadlo mu. Géryón má tři těla, šest rukou a šest nohou a stáda mu hlídá divoký dvouhlavý pes. Zavolal služebníka a dal svůj rozkaz ohlásit Héraklovi.+Už mu zbývá jen desátá práce,“ naříkal král a rozhodl se, že Hérakla pošle za desátým úkolem co nejdál. Ať mi dojde pro stáda obra Géryóna, napadlo mu. Géryón má tři těla, šest rukou a šest nohou a stáda mu hlídá divoký dvouhlavý pes. Zavolal služebníka a dal svůj rozkaz ohlásit Héraklovi.
  
 Země, kde se pásla Géryónova stáda, ležela daleko na západě. Hérakles se musel plavit po moři a putovat po souši. Po dlouhé době se dostal do Afriky. V Africe žil obr Antaios, syn matky země. Jakmile spatřil Hérakla, vyšel mu naproti. Země, kde se pásla Géryónova stáda, ležela daleko na západě. Hérakles se musel plavit po moři a putovat po souši. Po dlouhé době se dostal do Afriky. V Africe žil obr Antaios, syn matky země. Jakmile spatřil Hérakla, vyšel mu naproti.
  
-"Zastav se, poutníku,oslovil Antaios hrdinu. "Nepouštím dál na západ nikoho, kdo si se mnou nezměří síly."+Zastav se, poutníku,“ oslovil Antaios hrdinu. Nepouštím dál na západ nikoho, kdo si se mnou nezměří síly.
  
 Hérakles viděl, že obrovi neunikne. Přijal tedy zápas. Obr i hrdina se snažili jeden druhého převalit na záda. Země duněla pod jejich patami, prudce oddechovali a čela se jim leskla potem, ale nikdo z nich nevítězil. Kdykoli se Héraklovi podařilo Antaina povalit na zem, obrova síla jen vzrostla a hravě ze sebe hrdinu setřásl. To matka Země vdechla svému synovi vždy nové síly. Hérakles poznal, že dokud se obr dotýká země, je neporazitelný. Proto uchopil Antaia v pase, vyzdvihl ho do vzduchu a nad zemí ho zardousil. Hérakles viděl, že obrovi neunikne. Přijal tedy zápas. Obr i hrdina se snažili jeden druhého převalit na záda. Země duněla pod jejich patami, prudce oddechovali a čela se jim leskla potem, ale nikdo z nich nevítězil. Kdykoli se Héraklovi podařilo Antaina povalit na zem, obrova síla jen vzrostla a hravě ze sebe hrdinu setřásl. To matka Země vdechla svému synovi vždy nové síly. Hérakles poznal, že dokud se obr dotýká země, je neporazitelný. Proto uchopil Antaia v pase, vyzdvihl ho do vzduchu a nad zemí ho zardousil.
Řádek 183: Řádek 211:
 Jednoho večera se před královským palácem v Mykénách ozvalo bučení obrovského stáda. Před králem Eurystheem se objevil Hérakles: Jednoho večera se před královským palácem v Mykénách ozvalo bučení obrovského stáda. Před králem Eurystheem se objevil Hérakles:
  
-"Králi, přihnal jsem ti Géryónova dobytčata. Splnil jsem desátý úkol a teď mě propusť ze svých služeb!"+Králi, přihnal jsem ti Géryónova dobytčata. Splnil jsem desátý úkol a teď mě propusť ze svých služeb!
  
 Potměšilý Eurystheus měl už připravenou výmluvu: Potměšilý Eurystheus měl už připravenou výmluvu:
  
-"Nemohu tě ještě propustit,řekl, "splnil jsi prozatím jen osm úkolů řádně. Dva úkoly ti neuznávám. Copak jsi lernejskou saň zabil sám? Pomáhal ti pastýř. A za vyčištění Augiášova chléva sis smluvil plat."+Nemohu tě ještě propustit,“ řekl, splnil jsi prozatím jen osm úkolů řádně. Dva úkoly ti neuznávám. Copak jsi lernejskou saň zabil sám? Pomáhal ti pastýř. A za vyčištění Augiášova chléva sis smluvil plat.
  
-"Ale král mi pak slíbené kusy nedal,namítal Hérakles.+Ale král mi pak slíbené kusy nedal,“ namítal Hérakles.
  
-"Kdyby je dal, byl bys je vzal,řekl Eurystheus, "proto to nemohu uznat ani vyčištění chléva."+Kdyby je dal, byl bys je vzal,“ řekl Eurystheus, proto to nemohu uznat ani vyčištění chléva.
  
-"Dělej, jak myslíš,odpověděl rozmrzele Hérakles, "splnil jsem deset úkolů, splním i dvanáct."+Dělej, jak myslíš,“ odpověděl rozmrzele Hérakles, splnil jsem deset úkolů, splním i dvanáct.
  
 Eurystheus si v duchu říkal: jen počkej, Hérakle, konečně mám pro tebe práci, proti které všechno, co jsi vykonal, vůbec nic není. Pošlu tě pro zlatá jablka do zahrady Hesperidek. Eurystheus si v duchu říkal: jen počkej, Hérakle, konečně mám pro tebe práci, proti které všechno, co jsi vykonal, vůbec nic není. Pošlu tě pro zlatá jablka do zahrady Hesperidek.
Řádek 199: Řádek 227:
 Když Hérakles uslyšel, co po něm král žádá, rozhněval se: Když Hérakles uslyšel, co po něm král žádá, rozhněval se:
  
-"Jak mohu najít zlatá jablka Hesperidek? Nikdo z lidí neví, kde zahrada leží."+Jak mohu najít zlatá jablka Hesperidek? Nikdo z lidí neví, kde zahrada leží.
  
-"Proto je to také úkol hodný Hérakla,usmíval se král, ale Héraklovi se do očí nepodíval.+Proto je to také úkol hodný Hérakla,“ usmíval se král, ale Héraklovi se do očí nepodíval.
  
 Hrdina opustil palác, vydal se do světa a všude se vyptával na cestu k Hesperidkám. Nikdo mu nedovedl poradit. Cestou jeho sláva ještě vzrůstala. Kdekoli sužoval lidi nějaký obr nebo dravé zvíře, vždycky byl Hérakles ochoten pomoci. Jeho kyj, meč a otrávené šípy nezahálely. Tak se dostal na své pouti až do pohoří Kavkazu. Mezi horami se temně rozléhalo sténání upoutaného Prométhea. Hrdina šel za tím hlasem. Orel, týrající Prométhea, se právě chystal odletět. Hérakles napjal luk a dobře mířeným šípem orla zabil. Hbitě se vyšplhal na skálu, rozbil Prométheovy okovy a osvobodil ho. Hrdina opustil palác, vydal se do světa a všude se vyptával na cestu k Hesperidkám. Nikdo mu nedovedl poradit. Cestou jeho sláva ještě vzrůstala. Kdekoli sužoval lidi nějaký obr nebo dravé zvíře, vždycky byl Hérakles ochoten pomoci. Jeho kyj, meč a otrávené šípy nezahálely. Tak se dostal na své pouti až do pohoří Kavkazu. Mezi horami se temně rozléhalo sténání upoutaného Prométhea. Hrdina šel za tím hlasem. Orel, týrající Prométhea, se právě chystal odletět. Hérakles napjal luk a dobře mířeným šípem orla zabil. Hbitě se vyšplhal na skálu, rozbil Prométheovy okovy a osvobodil ho.
  
 Vděčný Prométheus objal svého zachránce, děkoval mu a zeptal se ho, jak by se mu mohl odměnit. Hérakles pověděl Prométheovi a své bludné pouti za zlatými jablky a Prométheus mu poradil. Vděčný Prométheus objal svého zachránce, děkoval mu a zeptal se ho, jak by se mu mohl odměnit. Hérakles pověděl Prométheovi a své bludné pouti za zlatými jablky a Prométheus mu poradil.
-"Musíš projít africkou krajinou, až se dostaneš k obru Atlantovi,řekl, "toho požádej, aby ti zlatá jablka přinesl. Sám se pro ně nevydávej. Zahradu střeží čtyři víly Hesperidky a strašný stohlavý drak Ládón. Drak nikdy neusíná a každá jeho hlava hučí a syčí jiným hlasem. Ale obr Atlas si s ním poradí."+Musíš projít africkou krajinou, až se dostaneš k obru Atlantovi,“ řekl, toho požádej, aby ti zlatá jablka přinesl. Sám se pro ně nevydávej. Zahradu střeží čtyři víly Hesperidky a strašný stohlavý drak Ládón. Drak nikdy neusíná a každá jeho hlava hučí a syčí jiným hlasem. Ale obr Atlas si s ním poradí.
  
 Hérakla Prométheova rada potěšila. Cestu do Afriky už znal. Spěchal pod žhavým africkým sluncem k obru Atlantovi. Nezdržoval se hledáním noclehu, spával pod širým nebem. Jednou zase tak spal, zahalen ve lví kůži, a tu cítí lehké šimrání hejna drobných trpaslíků Pygmejů. Jedni nesli provazy a snažili se hrdinu spoutat, druzí se šikovali jako vojsko k útoku. Lezli Héraklovi po hrudi, ohmatávali mu obličej a soukali se mu vzhůru po vlasech. Hrdina se nemohl ubránit smíchu nad vážným počínáním titěrných Pygmejů. Rozesmál se a trpaslíci z něho padali jako z hory, na níž vypuklo zemětřesení. Hérakles je pochytal do lví kůže a vzal je s sebou. Hérakla Prométheova rada potěšila. Cestu do Afriky už znal. Spěchal pod žhavým africkým sluncem k obru Atlantovi. Nezdržoval se hledáním noclehu, spával pod širým nebem. Jednou zase tak spal, zahalen ve lví kůži, a tu cítí lehké šimrání hejna drobných trpaslíků Pygmejů. Jedni nesli provazy a snažili se hrdinu spoutat, druzí se šikovali jako vojsko k útoku. Lezli Héraklovi po hrudi, ohmatávali mu obličej a soukali se mu vzhůru po vlasech. Hrdina se nemohl ubránit smíchu nad vážným počínáním titěrných Pygmejů. Rozesmál se a trpaslíci z něho padali jako z hory, na níž vypuklo zemětřesení. Hérakles je pochytal do lví kůže a vzal je s sebou.
  
-"Vás odnesu do Řecka,smál se a přehodil si lví kůži s trpaslíky přes rameno.+Vás odnesu do Řecka,“ smál se a přehodil si lví kůži s trpaslíky přes rameno.
  
 Tak putoval dál do krajiny Hesperidek, kde žil obr Atlas. Atlantovi určili bohové těžkou práci. Vzpíral nebeskou klenbu, aby se nezřítila na zem. Ohromného obra bylo vidět už z dálky. Tak putoval dál do krajiny Hesperidek, kde žil obr Atlas. Atlantovi určili bohové těžkou práci. Vzpíral nebeskou klenbu, aby se nezřítila na zem. Ohromného obra bylo vidět už z dálky.
  
-"Koho tu hledáš?zahučel obr na Hérakla.+Koho tu hledáš?“ zahučel obr na Hérakla.
  
-"Král Eurystheus mě posílá pro zlatá jablka Hesperidek,řekl Hérakles, "proto jdu k tobě s prosbou, zda bys mi je nemohl přinést."+Král Eurystheus mě posílá pro zlatá jablka Hesperidek,“ řekl Hérakles, proto jdu k tobě s prosbou, zda bys mi je nemohl přinést.
  
-"Rád ti je přinesu,odpověděl obr, "ale vidíš, že držím nebesa. Nemohu své místo opustit."+Rád ti je přinesu,“ odpověděl obr, ale vidíš, že držím nebesa. Nemohu své místo opustit.
  
-"Podržím nebeskou klenbu místo tebe,nabídl se Hérakles a vzal nebe na své mohutná ramena.+Podržím nebeskou klenbu místo tebe,“ nabídl se Hérakles a vzal nebe na své mohutná ramena.
  
 Atlas zatím uspal v zahradě Hesperidek draka, zabil jej a vrátil se k Héraklovi s třemi zlatými jablky. Stál před hrdinou, díval se, jak se prohýbá pod tíží nebes, a zdráhal se vzít je opět na ramena. Atlas zatím uspal v zahradě Hesperidek draka, zabil jej a vrátil se k Héraklovi s třemi zlatými jablky. Stál před hrdinou, díval se, jak se prohýbá pod tíží nebes, a zdráhal se vzít je opět na ramena.
  
-"Hérakle, zachutnala mi volnost,řekl Atlas, "opravdu nemám chuť nést oblohu."+Hérakle, zachutnala mi volnost,“ řekl Atlas, opravdu nemám chuť nést oblohu.
  
-"Dobrá,odpověděl lstivě Hérakles, "dovol mi aspoň, abych si něčím podložil hlavu. Mám strach, že mi břemeno rozmačká lebku."+Dobrá,“ odpověděl lstivě Hérakles, dovol mi aspoň, abych si něčím podložil hlavu. Mám strach, že mi břemeno rozmačká lebku.
  
 Atlas neprohlédl lest a podepřel rameny nebesa, aby si mohl Hérakles natrhat trávu a mech. Atlas neprohlédl lest a podepřel rameny nebesa, aby si mohl Hérakles natrhat trávu a mech.
Řádek 238: Řádek 266:
 Král čím dál tím více poznával, že místo aby hrdinu pracemi pokořil, získal mu nesmírnou slávu. Lid viděl v Héraklovi ochránce a osvoboditele. Nebylo krajiny, v níž by nebyli obyvatelé Héraklovi vděčni za nějaký hrdinský čin. Už jeho jméno probouzelo nadšení a odvahu v srdcích ostatních Řeků. Král čím dál tím více poznával, že místo aby hrdinu pracemi pokořil, získal mu nesmírnou slávu. Lid viděl v Héraklovi ochránce a osvoboditele. Nebylo krajiny, v níž by nebyli obyvatelé Héraklovi vděčni za nějaký hrdinský čin. Už jeho jméno probouzelo nadšení a odvahu v srdcích ostatních Řeků.
  
-"Králi,oslovil Hérakles Eurysthea, "očekávám tvůj poslední úkol."+Králi,“ oslovil Hérakles Eurysthea, očekávám tvůj poslední úkol.
  
-"Jdi třeba,rozmýšlel se král, do podsvětí a přiveď mi pekelného psa Kerbera."+Jdi třeba,“ rozmýšlel se král, „ do podsvětí a přiveď mi pekelného psa Kerbera.
  
 Trojhlavý pes Kerberos hlídal vstup do říše mrtvých. Dovoloval stínům zemřelých lidí vejít do podsvětí, ale nikoho nepouštěl zpátky na zem. Eurystheus měl z nápadu velikou radost. Tak nebezpečný úkol Héraklovi ještě nedal. Trojhlavý pes Kerberos hlídal vstup do říše mrtvých. Dovoloval stínům zemřelých lidí vejít do podsvětí, ale nikoho nepouštěl zpátky na zem. Eurystheus měl z nápadu velikou radost. Tak nebezpečný úkol Héraklovi ještě nedal.
Řádek 248: Řádek 276:
 Sám vladař říše mrtvých Hádes zastoupil hrdinovi cestu. Sám vladař říše mrtvých Hádes zastoupil hrdinovi cestu.
  
-"Stůj, Hérakle!zvolal. "Proč chceš sestoupit mezi stíny? Jsi živ a nepatříš do království smrti."+Stůj, Hérakle!“ zvolal. Proč chceš sestoupit mezi stíny? Jsi živ a nepatříš do království smrti.
  
-"Přicházím z rozkazu krále Eurysthea,řekl Hérakles, "uložil mi poslední úkol. Mám přivést do Mykén Kerbera, strážce podsvětí. Podaří-li se mi to, zprostí mě král služby a budu volný."+Přicházím z rozkazu krále Eurysthea,“ řekl Hérakles, uložil mi poslední úkol. Mám přivést do Mykén Kerbera, strážce podsvětí. Podaří-li se mi to, zprostí mě král služby a budu volný.
  
-"Kerbera chceš odvést?podivil se Hádes. "Odvážíš-li se toho, odveď si ho. Ale pod jednou podmínkou. Nesmíš se ho zmocnit zbraněmi."+Kerbera chceš odvést?“ podivil se Hádes. Odvážíš-li se toho, odveď si ho. Ale pod jednou podmínkou. Nesmíš se ho zmocnit zbraněmi.
  
 Hérakles souhlasil. Kerberos ho přivítal hrozným štěkotem a ze tří párů ohnivých očí mu vyšlehly plameny. Zlostně se vrhl na Hérakla. Hrdina se rozkročil a stiskl netvora v pěstích. Kerberos se zmítal a dusil, ale Hérakles nepovoloval, dokud pekelný pes nezkrotl. Zkroceného psa vyvedl na zemský povrch. Kerberos poprvé spatřil denní světlo. Z tlamy mu úzkostí začala stříkat jedovatá pěna. Kam dopadla, tam vyrostla jedovatá bylina. Hérakles souhlasil. Kerberos ho přivítal hrozným štěkotem a ze tří párů ohnivých očí mu vyšlehly plameny. Zlostně se vrhl na Hérakla. Hrdina se rozkročil a stiskl netvora v pěstích. Kerberos se zmítal a dusil, ale Hérakles nepovoloval, dokud pekelný pes nezkrotl. Zkroceného psa vyvedl na zemský povrch. Kerberos poprvé spatřil denní světlo. Z tlamy mu úzkostí začala stříkat jedovatá pěna. Kam dopadla, tam vyrostla jedovatá bylina.
Řádek 266: Řádek 294:
 Roztrpčen nad křivdou, která se mu stala, rozhodl se, že navštíví svého přítele krále Adméta. Admétovo město nalezl v hlubokém smutku. Zdrcený král přivítal hrdinu v paláci mlčky a odvedl ho k lehátku, na němž ležela mrtvá královna Alkéstis. Celá byla zahalena bílým rouchem, jen tvář měla odhrnutou a půvabná byla jako za živa. Roztrpčen nad křivdou, která se mu stala, rozhodl se, že navštíví svého přítele krále Adméta. Admétovo město nalezl v hlubokém smutku. Zdrcený král přivítal hrdinu v paláci mlčky a odvedl ho k lehátku, na němž ležela mrtvá královna Alkéstis. Celá byla zahalena bílým rouchem, jen tvář měla odhrnutou a půvabná byla jako za živa.
  
-"K pohřební hostině jsi přišel, milý příteli,promluvil Admétos a slzy mu zalily oči. "Sám jsem byl těžce nemocen,vyprávěl nešťastný král rozechvělým hlasem, "a Smrt už obcházela palác, aby si mne odvedla do podsvětí. Ale bůh Apollón, můj ochránce, vyprosil bohyni osudu, aby mi ještě nepřestřihovala nit života, když se najde někdo, kdo by dobrovolně zemřel místo mne. Má ubohá manželka, moje krásná Alkéstis, se o tom doslechla a obětovala za mne svůj život. Chtěla mi zachovat život a darovala mi dvojí smrt. Svou i mou. Od jejího skonu bloudím palácem jako stíny zemřelých podsvětím a můj pokrm a nápoj jsou jen slzy a slzy."+K pohřební hostině jsi přišel, milý příteli,“ promluvil Admétos a slzy mu zalily oči. Sám jsem byl těžce nemocen,“ vyprávěl nešťastný král rozechvělým hlasem, a Smrt už obcházela palác, aby si mne odvedla do podsvětí. Ale bůh Apollón, můj ochránce, vyprosil bohyni osudu, aby mi ještě nepřestřihovala nit života, když se najde někdo, kdo by dobrovolně zemřel místo mne. Má ubohá manželka, moje krásná Alkéstis, se o tom doslechla a obětovala za mne svůj život. Chtěla mi zachovat život a darovala mi dvojí smrt. Svou i mou. Od jejího skonu bloudím palácem jako stíny zemřelých podsvětím a můj pokrm a nápoj jsou jen slzy a slzy.
  
 Hérakla dojala králova bolest a smutek a tiše vyšel z paláce. Admétos pohroužený do svého žalu ani nezpozoroval, že se Hérakles vzdálil. Hrdina si vybral nejlepší vůz a nejrychlejší koně a tryskem se rozjel ke sluji, kudy se vstupuje do podsvětí. Cestu dobře znal. Hérakla dojala králova bolest a smutek a tiše vyšel z paláce. Admétos pohroužený do svého žalu ani nezpozoroval, že se Hérakles vzdálil. Hrdina si vybral nejlepší vůz a nejrychlejší koně a tryskem se rozjel ke sluji, kudy se vstupuje do podsvětí. Cestu dobře znal.
Řádek 272: Řádek 300:
 S kňučením stáhl Kerberos ocas mezi nohy a couvl před hrdinou. Hérakles se vřítil do říše mrtvých, pod jeho kroky duněla země a ve skalách se objevovaly trhliny. Hádes se polekal nezvyklého hluku ve svém němém království a vyšel Héraklovi vstříc. S kňučením stáhl Kerberos ocas mezi nohy a couvl před hrdinou. Hérakles se vřítil do říše mrtvých, pod jeho kroky duněla země a ve skalách se objevovaly trhliny. Hádes se polekal nezvyklého hluku ve svém němém království a vyšel Héraklovi vstříc.
  
-"Králi mrtvých,oslovil Hérakles vládce podsvětí, "duše půvabné Alkéstidy odešla dobrovolně do tvé říše, aby zachránila manžela. Dovol, ať se vrátí zase do svého těla."+Králi mrtvých,“ oslovil Hérakles vládce podsvětí, duše půvabné Alkéstidy odešla dobrovolně do tvé říše, aby zachránila manžela. Dovol, ať se vrátí zase do svého těla.
 Hádes znepokojen pozoroval trhliny ve skalách a změřil si hlučného vetřelce. Rozvažoval chvíli a usoudil, že bude lépe, když duši královny Alkéstidy pošle zpátky, než aby mu silák Hérakles bořil stěny podsvětní říše. Hádes znepokojen pozoroval trhliny ve skalách a změřil si hlučného vetřelce. Rozvažoval chvíli a usoudil, že bude lépe, když duši královny Alkéstidy pošle zpátky, než aby mu silák Hérakles bořil stěny podsvětní říše.
  
-"Vrátím duši královny jejímu tělu,řekl neochotně, "Ale ty pospěš rychle z mého království a slib mi, že se tu už neukážeš."+Vrátím duši královny jejímu tělu,“ řekl neochotně, Ale ty pospěš rychle z mého království a slib mi, že se tu už neukážeš.
  
 Hérakles to rád slíbil a vyšel z podsvětí ven do sluneční záře. Nasedl do vozu a tryskem se vracel do paláce. Hérakles to rád slíbil a vyšel z podsvětí ven do sluneční záře. Nasedl do vozu a tryskem se vracel do paláce.
Řádek 283: Řádek 311:
 Šťastní manželé přivítali Hérakla jako svého největšího dobrodince. Na jeho počest uspořádal král velikou slavnost. Celé město se radovalo, smálo a zpívalo. Po sedmi dnech se neklidný hrdina rozloučil s pohostinným Admétem a věrnou Alkéstidou a opustil palác a město. Na cestě ho dohonil bratr krásné Ioly, o jejíž ruku před časem závodil v lukostřelbě. Šťastní manželé přivítali Hérakla jako svého největšího dobrodince. Na jeho počest uspořádal král velikou slavnost. Celé město se radovalo, smálo a zpívalo. Po sedmi dnech se neklidný hrdina rozloučil s pohostinným Admétem a věrnou Alkéstidou a opustil palác a město. Na cestě ho dohonil bratr krásné Ioly, o jejíž ruku před časem závodil v lukostřelbě.
  
-"Hérakle, nehněvej se na mne,řekl hrdinovi, "ale musíš se očistit z ošklivého podezření. Po tvém odchodu z otcova hradu se ztratili z královských stájí koně a mezci a otec si myslí, že jsi je odvedl. Pojď mi pomoci najít zloděje a tak svalíš ze sebe podezření."+Hérakle, nehněvej se na mne,“ řekl hrdinovi, ale musíš se očistit z ošklivého podezření. Po tvém odchodu z otcova hradu se ztratili z královských stájí koně a mezci a otec si myslí, že jsi je odvedl. Pojď mi pomoci najít zloděje a tak svalíš ze sebe podezření.
  
 V Héraklovi probudilo nespravedlivé obvinění zlou prchlivost. Uchopil ve zlosti královského syna v pase a svrhl ho do propasti. Neblahý posel si pádem zlomil vaz. V Héraklovi probudilo nespravedlivé obvinění zlou prchlivost. Uchopil ve zlosti královského syna v pase a svrhl ho do propasti. Neblahý posel si pádem zlomil vaz.
Řádek 289: Řádek 317:
 Héraklova prchlivost rozhněvala vládce bohů Dia, jeho otce. Obdařil ho silou, aby pomáhal tam, kde je třeba pomoci, a ne proto, aby ve zlosti vraždil. Potrestal hrdinu zlou horečkou. Silný Hérakles náhle zeslábl a vrávoral jako vetchý stařec. Horečka mu spalovala všechny síly. Utýraný nemocí navštívil delfskou věštírnu. Héraklova prchlivost rozhněvala vládce bohů Dia, jeho otce. Obdařil ho silou, aby pomáhal tam, kde je třeba pomoci, a ne proto, aby ve zlosti vraždil. Potrestal hrdinu zlou horečkou. Silný Hérakles náhle zeslábl a vrávoral jako vetchý stařec. Horečka mu spalovala všechny síly. Utýraný nemocí navštívil delfskou věštírnu.
  
-Věštba mu přikázala: "Dej se prodat na tři roky do otroctví, tak usmíříš bohy."+Věštba mu přikázala: Dej se prodat na tři roky do otroctví, tak usmíříš bohy.
  
 Sklíčený Hérakles vstoupil s několika přáteli na loď plující do Asie a dal se tam od nich prodat do otroctví. Silný, statný hrdina našel brzy vznešeného kupce. Koupila ho královna Omfalé. Hérakles se uzdravil a nezahálel. Pomohl královně vyhubit v její zemi loupežníky a počínal si tak statečně, že se mu královna obdivovala. Když se dověděla, že ten otrok je slavný silák Hérakles, darovala mu svobodu a zahrnula ho ve svém paláci pohodlím. Sklíčený Hérakles vstoupil s několika přáteli na loď plující do Asie a dal se tam od nich prodat do otroctví. Silný, statný hrdina našel brzy vznešeného kupce. Koupila ho královna Omfalé. Hérakles se uzdravil a nezahálel. Pomohl královně vyhubit v její zemi loupežníky a počínal si tak statečně, že se mu královna obdivovala. Když se dověděla, že ten otrok je slavný silák Hérakles, darovala mu svobodu a zahrnula ho ve svém paláci pohodlím.
Řádek 297: Řádek 325:
 Ještě jednou se Hérakles ucházel o ruku královské dcery. Tentokrát se mu zalíbila krásná Deianeira. Nebyl jediným nápadníkem. O Deianeiru se ucházel také říční bůh Achelóos, který dovedl měnit podobu. Přicházel k otci Deianeiry jako býk, jindy jako pestrý drak nebo jako člověk s býčí hlavou. Deianeira si boha ošklivila a plakala úzkostí, že si ji odvede. Hérakles přišel v pravý čas. Silný, urostlý, s vlající lví kůží na ramenou se Deianeiře ihned zalíbil a přála si horoucně, aby se stal jejím mužem místo Achelóa. Král se bál některého z mocných nápadníků odmítnout, a proto Héraklovi a Achelóovi navrhl, aby spolu o jeho dceru bojovali. Ještě jednou se Hérakles ucházel o ruku královské dcery. Tentokrát se mu zalíbila krásná Deianeira. Nebyl jediným nápadníkem. O Deianeiru se ucházel také říční bůh Achelóos, který dovedl měnit podobu. Přicházel k otci Deianeiry jako býk, jindy jako pestrý drak nebo jako člověk s býčí hlavou. Deianeira si boha ošklivila a plakala úzkostí, že si ji odvede. Hérakles přišel v pravý čas. Silný, urostlý, s vlající lví kůží na ramenou se Deianeiře ihned zalíbil a přála si horoucně, aby se stal jejím mužem místo Achelóa. Král se bál některého z mocných nápadníků odmítnout, a proto Héraklovi a Achelóovi navrhl, aby spolu o jeho dceru bojovali.
  
-{{:baje:acheloos.jpg?200 |}}+{{:baje:acheloos.jpg?200 |Achelóos}}
  
 Nápadníci výzvu přijali a pustili se do boje. Hérakles vystřeloval šíp za šípem, a když to bylo marné, sáhl po kyji a bušil do nezmarného Achelóa, až se rány rozléhaly celým palácem. Říční bůh zase pronásledoval Hérakla a snažil se ho nabodnout na své býčí rohy. Hérakles raději odhodil kyj, objal Achelóa v pase a začal s ním zápasit. Opřeli hruď o hruď, na skráních jim vystoupily žíly, ale nepovolili. S propletenými údy padli na zem a tu se Héraklovi podařilo dostat se navrch. Přitiskl boha k zemi. Achelóos se proměnil v kluzkého hada a snažil se Héraklovi vysmeknout. Hrdina neuvolnil železné sevření a byl by hada rozmáčkl, kdyby se mu nebyl proměnil náhle v býka. Býk sklonil hlavu a chystal se k zuřivému útoku. Hérakles uchopil býka za roh a mrštil s ním tak mocně o zem, že mu ulomil roh. Teď uznal Achelóos svou porážku a zmizel z paláce. Nápadníci výzvu přijali a pustili se do boje. Hérakles vystřeloval šíp za šípem, a když to bylo marné, sáhl po kyji a bušil do nezmarného Achelóa, až se rány rozléhaly celým palácem. Říční bůh zase pronásledoval Hérakla a snažil se ho nabodnout na své býčí rohy. Hérakles raději odhodil kyj, objal Achelóa v pase a začal s ním zápasit. Opřeli hruď o hruď, na skráních jim vystoupily žíly, ale nepovolili. S propletenými údy padli na zem a tu se Héraklovi podařilo dostat se navrch. Přitiskl boha k zemi. Achelóos se proměnil v kluzkého hada a snažil se Héraklovi vysmeknout. Hrdina neuvolnil železné sevření a byl by hada rozmáčkl, kdyby se mu nebyl proměnil náhle v býka. Býk sklonil hlavu a chystal se k zuřivému útoku. Hérakles uchopil býka za roh a mrštil s ním tak mocně o zem, že mu ulomil roh. Teď uznal Achelóos svou porážku a zmizel z paláce.
Řádek 305: Řádek 333:
 {{ :baje:deianeira.jpg?200}} {{ :baje:deianeira.jpg?200}}
  
-Hérakles hned poznal zradu a vystřelil za prchajícím kentaurem jedovatý šíp. Zasáhl jej na velikou dálku a kentaur padl. Z hrudi se mu valila krev. Slábnoucím hlasem řekl Deianeiře: "Rád bych ti, krásná Deianeiro, dříve než zemřu, něco dal, abys poznala, že nejsem tak zlý, jak si Hérakles myslí. Rychle si nachystej do nádobky krev, která mi vytéká z rány. Kdyby na tebe Hérakles někdy zapomínal nebo tě chtěl opustit, obarvi mu tou krví oděv a nikdy tě neopustí. Ale nepodřekni se, kouzlo by ztratilo moc."+Hérakles hned poznal zradu a vystřelil za prchajícím kentaurem jedovatý šíp. Zasáhl jej na velikou dálku a kentaur padl. Z hrudi se mu valila krev. Slábnoucím hlasem řekl Deianeiře: Rád bych ti, krásná Deianeiro, dříve než zemřu, něco dal, abys poznala, že nejsem tak zlý, jak si Hérakles myslí. Rychle si nachystej do nádobky krev, která mi vytéká z rány. Kdyby na tebe Hérakles někdy zapomínal nebo tě chtěl opustit, obarvi mu tou krví oděv a nikdy tě neopustí. Ale nepodřekni se, kouzlo by ztratilo moc.
  
 Kentaur domluvil a vydechl naposled. Deianeira mu uvěřila, nachytala teplou krev a nádobku rychle skryla, neboť se už blížil velkými skoky Hérakles. Cesta k hrdinovu příteli jim pak uběhla klidně a bez dobrodružství. Kentaur domluvil a vydechl naposled. Deianeira mu uvěřila, nachytala teplou krev a nádobku rychle skryla, neboť se už blížil velkými skoky Hérakles. Cesta k hrdinovu příteli jim pak uběhla klidně a bez dobrodružství.
Řádek 313: Řádek 341:
 Deianeira čekala v paláci netrpělivě na zprávy. S velkou slávou přitáhlo před palác poselstvo od Hérakla s průvodem zajatců. Deianeira čekala v paláci netrpělivě na zprávy. S velkou slávou přitáhlo před palác poselstvo od Hérakla s průvodem zajatců.
  
-"Dobyli jsme vítězství,hlásili poslové Deianeiře, "podsvětí se naplnilo našimi nepřáteli. Zde ti posílá Hérakles první zajatce a brzy přijde s vojskem i on."+Dobyli jsme vítězství,“ hlásili poslové Deianeiře, podsvětí se naplnilo našimi nepřáteli. Zde ti posílá Hérakles první zajatce a brzy přijde s vojskem i on.
  
 Deianeira si prohlížela zajatce a zastavila se před půvabnou Iolou. Deianeira si prohlížela zajatce a zastavila se před půvabnou Iolou.
  
-"Kdo je to?", zeptala se jednoho z poslů a ukázala na plačící dívku.+Kdo je to?, zeptala se jednoho z poslů a ukázala na plačící dívku.
  
-"Ta dívka je královská dcera Iola,odpověděl posel, "Hérakles se kdysi o ni ucházel. Vyhrál tehdy závody ve střelbě z luku, ale král porušil slib a nechtěl mu ji za ženu dát."+Ta dívka je královská dcera Iola,“ odpověděl posel, Hérakles se kdysi o ni ucházel. Vyhrál tehdy závody ve střelbě z luku, ale král porušil slib a nechtěl mu ji za ženu dát.
  
 Na Deianeiru padl smutek a úzkost. Bála se, že ji Hérakles zavrhne, když si přivedl do domu Iolu. Bála se, že pro cizí královskou dceru zapomene na ni, na Deianeiru. Neradostné myšlenky ji pronásledovaly na každém kroku. V úzkostech jí přišla na mysl kentaurova rada. Vzala z úkrytu nádobku s kentaurovou krví a odešla s ní do sklepení pod palácem, aby ji nikdo neviděl. Ve sklepení obarvila krví nový šat, který přichystala pro Hérakla. Nádherně obarvený oděv předala služebníkovi. Měl jej donést s pozdravem jako dar vítěznému Héraklovi. Na Deianeiru padl smutek a úzkost. Bála se, že ji Hérakles zavrhne, když si přivedl do domu Iolu. Bála se, že pro cizí královskou dceru zapomene na ni, na Deianeiru. Neradostné myšlenky ji pronásledovaly na každém kroku. V úzkostech jí přišla na mysl kentaurova rada. Vzala z úkrytu nádobku s kentaurovou krví a odešla s ní do sklepení pod palácem, aby ji nikdo neviděl. Ve sklepení obarvila krví nový šat, který přichystala pro Hérakla. Nádherně obarvený oděv předala služebníkovi. Měl jej donést s pozdravem jako dar vítěznému Héraklovi.
Řádek 327: Řádek 355:
 Hérakles chystal po skončeném boji oběť nesmrtelným bohům. K slavnosti si oblékl nové roucho od Deianeiry. Pojednou, uprostřed obětních obřadů, kdy už kouř oběti stoupal k nebesům, padl Hérakles k zemi v krutých bolestech. Křičel, jako by ho drásaly a trhaly zuřivé šelmy, a jeho prvním slovem bylo jméno manželky: Hérakles chystal po skončeném boji oběť nesmrtelným bohům. K slavnosti si oblékl nové roucho od Deianeiry. Pojednou, uprostřed obětních obřadů, kdy už kouř oběti stoupal k nebesům, padl Hérakles k zemi v krutých bolestech. Křičel, jako by ho drásaly a trhaly zuřivé šelmy, a jeho prvním slovem bylo jméno manželky:
  
-"Deianeira! Ty šaty, které mi poslala, mi sežehly krev i kosti v těle… Rychle mě doneste na loď, odvezte mě, ať nezemřu v cizí zemi!"+Deianeira! Ty šaty, které mi poslala, mi sežehly krev i kosti v těle… Rychle mě doneste na loď, odvezte mě, ať nezemřu v cizí zemi!
  
 Deianeira zděšeně poslouchala syna, v zoufalství vyběhla ze síně do své komnaty a probodla se mečem. Pozdě jí přišel Hyllos na pomoc. Její duše už byla na cestě do říše stínů. Deianeira zděšeně poslouchala syna, v zoufalství vyběhla ze síně do své komnaty a probodla se mečem. Pozdě jí přišel Hyllos na pomoc. Její duše už byla na cestě do říše stínů.
herakles.1427649034.txt.gz · Poslední úprava: 2020/10/09 23:11 (upraveno mimo DokuWiki)