Ostrov Hispaniola objevil v 15. století Kryštof Kolumbus. Ostrov byl osídlen již původními obyvateli: Guanahatabey, Arawaky neboli Tainos a Kariby.

V 17. století začal boj o nadvládu mezi Francií a Španělskem. Ten byl vyřešen jednoduchým rozdělením ostrova na dvě kolonie.

Západní část, dnešní Haiti, ovládla Francie.

Východní část, dnešní Dominikánskou republiku, ovládalo Španělsko.

Udělali to tak, že přivezli tisíce otroků z Afriky. Jakmile získali otroky na těžkou práci, proměnili zemi v nejvýnosnější kolonii.

Francouzi ničili půdu tím, že rok co rok pěstovali stejnou plodinu (většinou cukrovou třtinu), aby dosáhli co největšího zisku. Dnes se půda na Haiti velmi liší od půdy za hranicemi v Dominikánské republice. Tam je půda úrodná a země je schopna vypěstovat spoustu ovoce a zeleniny. Bohužel na Haiti tomu tak není.

Masivní odlesňování země je příčinou toho, že dnes zemi sužují bleskové záplavy a další přírodní katastrofy. Půda se také stala neúrodnou, protože byla odstraněna její svrchní vrstva. Tehdy ještě nevěděli, že tím Haiti v budoucnu zchudne.

Citadelle Laferrière je pevnost postavená na vrcholu hory. Kdysi byla korunním klenotem haitské národní obrany. Jedná se o největší pevnost na vrcholu hory na západní polokouli.

Z Cap Haitien je možné se k Citadelle dostat veřejnou dopravou.

Jak se říká, Haiti je ze 70 % katolické, z 30 % protestantské a ze 100 % vúdú. Voodoo (neboli „vodou“) je v této karibské zemi všudypřítomné. Haitské vúdú je náboženství, které se na Haiti postupně vyvinulo mezi 16. a 19. stoletím.

Vyznavači jsou známí jako služebníci duchů. Haiťané také rádi hrají hazardní hry ap prý často žádají bohy o výherní čísla v loterii.

Pouhé 1 % obyvatel Haiti vlastní více než 50 % národního bohatství!

Nejméně 80 % obyvatel Haiti žije pod hranicí chudoby země Kromě těchto čísel žije 54 % obyvatel Haiti v naprosté chudobě. Typický Haiťan vydělává méně než 3 dolary na den. Vzhledem k tomu, že 70 % obyvatel nemá stálou práci, je problémem, kterému země čelí, také nezaměstnanost.

Haiti za svou nezávislost na Francii zaplatilo - muselo zaplatit peníze Francii.

Haiti bylo jedinou zemí, kde se vzbouřili otroci a zvítězili. V roce 1791 se otroci a svobodní černoši vzbouřili proti svým francouzským pánům a koloniálním správcům. Učinili tak proto, aby se domohli svobody a rovných práv pro sebe. Povstalecké síly porazily francouzskou armádu v roce 1803, čímž se haitská revoluce stala prvním úspěšným povstáním otroků.

Dne 1. ledna 1804 vyhlásili povstalci nezávislost na Francii a vytvořili stát Haiti, první černošskou republiku. Krátce po získání nezávislosti a ekonomickém úpadku se Haiti ocitlo v hluboké chudobě. Od té doby se z ní nedokázalo vzpamatovat.

Haiti také bojovalo ve válce s Dominikánskou republikou. Po řadě špatných vůdců a mnoha přírodních katastrofách je Haiti v současnosti nejchudší zemí západní polokoule.

Haiti bývalo ovšem bohaté. V 18. století bylo Haiti nejbohatší kolonií Francouzského impéria. Tehdy se mu říkalo „perla Antil“. V této době se bohatství Haiti tak rozrostlo díky dovozu otroků a vykořisťování životního prostředí.