Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
| afghanistan [2024/05/30 18:50] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 | afghanistan [2025/05/22 17:46] (aktuální) – [Mapy Afghánistánu | Maps of Afghanistan] cesty | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ====== Afghánistán ====== | ====== Afghánistán ====== | ||
| - | Afghánistán se řadí mezi nejchudší země světa. Území se zmítalo ve válečných konfliktech od sovětské invaze (1979) přes diktátorský režim až po dnešní invazi vojsky západních velmocí a jejich odchodu v roce 2021. Situace v Afghánistánu se pomalu stabilizovala a s ní přicházely i bezpečnější možnosti pro její znovuobjevení, | ||
| - | ===== Hlavní město ===== | + | Země pohoří, poezie a perštiny – a zároveň místa, kde se historie střetává s tragédií moderní doby. |
| - | Kábul je hlavním městem Afghánistánu již od roku 1776. Naneštěstí, mnoho čtvrtí | + | Afghánistán patří mezi nejchudší státy světa a dlouhá desetiletí byl poznamenán válečnými konflikty – od sovětské invaze |
| + | ===== Doprava ===== | ||
| + | ==== Letecká ==== | ||
| - | Za zhlédnutí stojí piknikový park s koupalištěm | + | Hlavním letištěm |
| - | ===== Další turisticky zajímavá místa ===== | + | ==== Vlak ==== |
| + | Afghánistán nemá funkční železniční síť pro cestující. Existují pouze krátké nákladní tratě v pohraničních oblastech. | ||
| + | ==== Auto / Autobus ==== | ||
| - | Město **Herát** (západní Afghánistán) se rozvinulo na obchodní cestě s Íránem. Jeho obyvatelé | + | Autobusová doprava je sporadická a nespolehlivá. V mnoha oblastech neexistuje vůbec. Lze využít sdílené taxíky, ale ceny jsou často vysoké (např. 50 USD za 18 km v oblasti |
| + | ===== Vnitrostátní doprava ===== | ||
| + | ==== Silniční ==== | ||
| - | Na kopci nad západním cípem města se rozkládá Citadela, která byla znovu otevřena pro veřejnost, pak jak dlouhé roky zastřešovala muniční sklad. | + | Stav silnic je velmi nerovnoměrný. Některé hlavní tahy byly zrekonstruovány (např. silnice Kábul–Mazár-e Šaríf), jinde se jedná spíše o štěrkové cesty. Dálkové přesuny jsou náročné, časově i bezpečnostně. V horách (např. Badachšán, |
| + | ===== Turistické zajímavosti ===== | ||
| + | Navzdory všemu je Afghánistán zemí, která má co nabídnout – a to nejen památkami, ale i krajinou, poezií, lidmi a tichem, jaké už jinde není. | ||
| - | Asi 2 km odsud leží **Musalla**. Ze známého komplexu mešit dnes stojí už jen jediný minaret, který je památkou na Gowhara Šada - zakladatele Musally. | + | ==== Hlavní město ==== |
| - | Okolí | + | Kábul je hlavním |
| + | Baburovy zahrady – obnovený historický park s hrobkou zakladatele Mughalské dynastie | ||
| + | Zoologická zahrada – překvapivě oblíbená mezi místními | ||
| - | **Bamiyan** je jednou z největších atrakcí | + | Tržiště Shahr-e Naw – směsice |
| + | V minulosti také Národní muzeum Afghánistánu – s jednou z nejlepších sbírek buddhistického umění v regionu (aktuální přístupnost nejistá) | ||
| + | ==== Další zajímavá místa ==== | ||
| - | Nedaleko najdete 5 tyrkysových jezer (Band-e Amir), které jsou spolu s okolní skalní krajinou považovány za perly Afghánistánu. | + | Herát – kulturní centrum na západě. |
| + | Páteční mešita s 800letou historií a nádhernými minarety | ||
| + | Citadela zrekonstruovaná po desetiletích chátrání | ||
| - | Mnoho dalších historických a přírodních památek je roztroušených po celé zemi, která se, doufejme, brzy vzpamatuje | + | Musalla – areál památky Gowhary Šady, z níž zůstaly jen minarety |
| + | Bamiyan – kdysi s největšími buddhistickými sochami na světě, zničenými Tálibánem. | ||
| + | Krajina zůstává uchvacující, | ||
| - | ====== Cestování po Afghánistánu ====== | + | Nedaleko leží národní park Band-e Amir – soustava tyrkysových jezer uprostřed vyprahlé náhorní planiny |
| - | V Afghánistánu skoro nic nefunguje, takže nefunguje ani místní doprava (autobusy). Pokud nic nejede, je možné si pronajmout taxíka, ale to jsou šílený pálky, za 18 km chtěli úplně bez legrace 50 dolarů, a to se neusmlouvá nic (stav v " | + | Vachánský koridor – nejvýchodnější výběžek země, mezi Tádžikistánem, Pákistánem |
| + | Izolovaný region, kde žijí Wakhanští Tádžikové a Kyrgyzové | ||
| + | Nutné speciální povolení a logistická příprava | ||
| + | |||
| + | ===== Cestování po Afghánistánu ===== | ||
| + | |||
| + | Skutečně náročné – fyzicky, finančně i psychicky. Veřejná doprava téměř neexistuje, lety jsou nestálé, silnice ne vždy průjezdné. Pokud nic nejede, jde se pěšky. Taxikáři v izolovaných oblastech si účtují vysoké částky, a smlouvání není vždy účinné. | ||
| + | |||
| + | Podle zkušeností některých cestovatelů (stav 2008 i později) je možné se dostat přes hranice např. z Tádžikistánu (Iškašim) do afghánského pohraničního městečka bez větších problémů – ale kontrola může být přísná, a přechod má omezenou provozní dobu. | ||
| ===== Povolení ===== | ===== Povolení ===== | ||
| - | Podle sdělení některých | + | Oficiálně stačí vízum, které lze získat na některých |
| + | ===== Kuchyně ===== | ||
| + | Afghánská kuchyně je jednoduchá, | ||
| - | Přechod z Tádžikistánu (Iškašim) je úplně v pohodě, jen je třeba počítat | + | Kabuli palaw – rýže s rozinkami, mrkví, jehněčím a kořením |
| + | |||
| + | Mantu – plněné knedlíčky s jogurtovou omáčkou | ||
| + | |||
| + | Bolani – placky plněné bramborami nebo zeleninou | ||
| + | |||
| + | Šašliky – grilované špízy | ||
| + | |||
| + | Zelený čaj – s cukrem nebo bez, neodmyslitelný rituál | ||
| + | |||
| + | ===== Jednodenní výlet | ||
| + | |||
| + | Pokud se vám podaří dostat do Herátu a máte jeden den, můžete zažít to nejkrásnější z afghánské historie i pouštní krajiny: | ||
| + | |||
| + | Ráno: | ||
| + | |||
| + | Páteční mešita – návštěva v době modliteb | ||
| + | |||
| + | Citadela – výstup na hradby, výhled na město a poušť | ||
| + | |||
| + | Poledne: | ||
| + | |||
| + | Trh ve starém městě – ochutnávka sušeného ovoce, oříšků a tradičních plochých chlebů | ||
| + | |||
| + | Oběd v místní čajovně – šašlik nebo bolani | ||
| + | |||
| + | Odpoledne: | ||
| + | |||
| + | Musalla a okolní hrobky – pozůstatky slavného komplexu, který připomíná zlatý věk Herátu | ||
| + | |||
| + | Západ slunce z kopce za městem – výhled na minarety a dálky pouště | ||
| + | |||
| + | ===== Praktické informace ===== | ||
| + | |||
| + | Jazyk: Paštština, | ||
| + | |||
| + | Měna: Afghánský afghání (AFN) | ||
| + | |||
| + | Bezpečnost: | ||
| + | |||
| + | Kdy jet: V jarních a podzimních měsících (léto je horké, zima v horách velmi mrazivá) | ||
| + | |||
| + | Afghánistán | ||
| - | Cesta od hranic do města je dlouhá pár kilometrů a taxikáři za za to berou 10 dolarů. | ||
| ====== Fotografie Afghánistánu | Photos of Afghanistan ====== | ====== Fotografie Afghánistánu | Photos of Afghanistan ====== | ||
| - | **[[http:// | + | |
| - | ======Mapy Afghánistánu | Maps of Afghanistan====== | + | [[http:// |
| - | **Topografické mapy Afghánistánu - Topographic map of Afghanistan - Топографическая карта Афганистана** | + | |
| + | ====== Mapy Afghánistánu | Maps of Afghanistan ====== | ||
| + | |||
| + | Topografické mapy Afghánistánu - Topographic map of Afghanistan - Топографическая карта Афганистана | ||
| 1 cm = 3 km (1 : 300 000) | 1 cm = 3 km (1 : 300 000) | ||
| Řádek 71: | Řádek 140: | ||
| |{{Kapisa.pdf|Kapisa}}|{{Wardak.pdf|Wardak}}|{{Khost.pdf|Khost}}|{{Zabul.pdf|Zabul}}| | |{{Kapisa.pdf|Kapisa}}|{{Wardak.pdf|Wardak}}|{{Khost.pdf|Khost}}|{{Zabul.pdf|Zabul}}| | ||
| - | |{{PH41-01.pdf}}|{{PH41-12.pdf}}|{{PI41-06.pdf}}|{{PI42-01.pdf}}|{{PI42-12.pdf}}|{{PJ42-11.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-02.pdf}}|{{PH42-01.pdf}}|{{PI41-07.pdf}}|{{PI42-02.pdf}}|{{PI42-13.pdf}}|{{PJ42-12.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-03.pdf}}|{{PH42-02.pdf}}|{{PI41-08.pdf}}|{{PI42-03.pdf}}|{{PI42-14.pdf}}|{{PJ42-13.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-04.pdf}}|{{PH42-03.pdf}}|{{PI41-09.pdf}}|{{PI42-04.pdf}}|{{PI42-15.pdf}}|{{PJ42-14.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-05.pdf}}|{{PH42-05.pdf}}|{{PI41-10.pdf}}|{{PI42-05.pdf}}|{{PJ41-12.pdf}}|{{PJ42-15.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-06.pdf}}|{{PH42-09.pdf}}|{{PI41-11.pdf}}|{{PI42-06.pdf}}|{{PJ41-15.pdf}}|{{PJ42-16.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-07.pdf}}|{{PI41-01.pdf}}|{{PI41-12.pdf}}|{{PI42-07.pdf}}|{{PJ41-16.pdf}}|{{PJ43-09.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-08.pdf}}|{{PI41-02.pdf}}|{{PI41-13.pdf}}|{{PI42-08.pdf}}|{{PJ42-07.pdf}}|{{PJ43-10.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-09.pdf}}|{{PI41-03.pdf}}|{{PI41-14.pdf}}|{{PI42-09.pdf}}|{{PJ42-08.pdf}}|{{PJ43-13.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-10.pdf}}|{{PI41-04.pdf}}|{{PI41-15.pdf}}|{{PI42-10.pdf}}|{{PJ42-09.pdf}}|{{PJ43-14.pdf}}| | ||
| - | |{{PH41-11.pdf}}|{{PI41-05.pdf}}|{{PI41-16.pdf}}|{{PI42-11.pdf}}|{{PJ42-10.pdf}}| | ||
| - | |||
| - | < | ||
| - | < | ||
| - | var sklikData = { elm: " | ||
| - | </ | ||