Proč jdou lidé dolů, když cesta k Bohu vede vzhůru? Lidé nesou mnoho břemen, kvůli nimž se jim ohýbají záda, jejich čela se dotýkají země a oni už nejsou schopni stát vzpřímeně a zvednout hlavu, aby viděli tvář svého Pána. Snaží se zbavit sebe i jeden druhého těchto břemen; házejí je jeden na druhého a nutí se navzájem je nést, čímž se jejich břemena stávají ještě těžšími.
Jedině Ježíš Kristus může osvobodit lidské bytosti od všech jejich břemen, zátěží a závaží, neboť otrok nemůže osvobodit jiného otroka. Člověk se rodí spoutaný provazy a řetězy a spoutaný pouty, v nichž je vychováván a žije, a velmi mnoho je těch, kteří v nich umírají.
Lidé si na tato pouta zvykají a stávají se jejich součástí, takže je obtížné je z nich vysvobodit. Třpyt jejich pout je oslňuje, takže již nevidí Pánovu tvář, a chřestění jejich řetězů je ohlušuje, takže již neslyší Pánův hlas. Chlubí se leskem svých pout, která je ochromují, a libují si ve zvonění řetězů, které je poutají. Okovy zůstávají okovy, ať se lesknou jakkoli, a řetěz, který vás poutá, zůstává řetězem otroctví, i když je ze zlata. Místo leštění okovů je rozbijte a místo skládání hudby z cinkání řetězů je všechny rozvažte a zbavte se jich.
Pána bolí, když vidí lidi, pro které se stal člověkem, aby je osvobodil, spoutané jako otroky, kteří hledají štěstí tam, kde ho nenajdou. Právě proto, aby dal život a věčné štěstí právě těmto lidem, zemřel a vstal z mrtvých.
Vaše štěstí na tomto světě nepochází z tohoto světa. Kdybyste byli z tohoto světa, zůstali byste v něm.
Vaše štěstí není v drahých kamenech. Kameny nedávají štěstí. Proč člověk hledá zlato? Je to proto, aby si dodal hodnotu? Člověk je mnohem dražší než zlato, člověk je dítětem Božím, jeho hodnota je vnitřní. Zlato člověka neosvobozuje z jeho okovů, pouze je ještě více rozzáří.
Své štěstí nenajdete ani u jiných lidí, protože ti vám nemohou nabídnout štěstí, protože je nevlastní, a nikdo nemůže dát něco, co člověk nevlastní.
Skutečné štěstí vám může dát pouze Ježíš Kristus. Lidé se však stali arogantními a žijí uprostřed asfaltu a cementu. Jejich mysl se stala asfaltem a jejich srdce cementem. Jejich mysl plodí jen temné a chmurné myšlenky a jejich srdce jsou zatvrzelá, krutá a zbavená lásky. Lidé se stali hmotou, která se pohybuje bez ducha, a někteří z nich jsou pohyblivé skály šířící zápach hříchu. Lidé se stali arogantními a trvají na hledání štěstí v hříchu. Hřích jim přináší jen úzkost, smutek, bídu a prázdnotu. Lidé se stali arogantními; chlubí se sami sobě, chlubí se druhým a chlubí se Bohu. Copak si neuvědomují, že Bůh je může rychlostí blesku proměnit zpět v prach?
Láska našeho Pána je však veliká. Náš Pán nás velmi miluje, protože jsme jeho děti a učinil z nás světlo pro svět.
Každý člověk je pochodní světla; náš Pán ho stvořil, aby osvěcoval svět. Každý člověk je lampa, kterou náš Pán stvořil, aby svítila a dávala světlo. Kdokoli dostane lampu, dostává ji, aby osvětlovala temnotu. Lampa je stvořena, aby osvětlovala temnotu. Tyto lampy se však zabývají svým vnějším rámem: barví svá stínítka, malují je, zdobí a zkrášlují. Tato stínidla, která náš Pán stvořil tenká a průhledná, aby chránila světlo, zhoustla a ztvrdla, brání světlu, a tak se svět ponořil do tmy. Tyto lampy, které náš Pán stvořil, aby nesly světlo a osvětlovaly svět, se staly uměleckými díly, zdobenými, zdobenými a barevnými, ale neschopnými vydávat světlo. K čemu je lampa, která nedokáže osvětlit tmu? Lampa nemůže být ve tmě vidět, pokud její světlo nesvítí ven. Nezáleží na tom, jak je lampa krásná, krásnější je její světlo.
Svět se utápí ve tmě, a to přesto, že vy jste světlem světa. Vaše sklo by mělo znovu získat průzračnost, abyste mohli osvítit svět a dosáhnout cíle, pro který vás Bůh stvořil.
Bůh stvořil každého tvora, aby naplnil cíl své existence. Pozorujte tvory na této zemi; každý z nich plní své povinnosti s maximální přesností a poctivostí a žádný z nich není nešťastný. I ten nejubožejší tvor na zemi je šťastnější než hříšník. V den zúčtování si hříšník nebude dělat starosti ani tak s krutým zúčtováním, jako se bude stydět před velikostí Boží lásky, té lásky, která stvořila vesmír a dala život. Láska je jediným pokladem, který nashromáždíte na tomto světě a který vám zůstane až do příštího.
Všechny poklady, peníze, sláva a úspěchy, o nichž si myslíte, že jste je na tomto světě vlastnili a o nichž se domníváte, že jsou vaše, zůstanou na tomto světě; dokonce ani vaše samotné kosti nejsou vaše. Pouze láska s vámi odejde na onen svět, a kdo se postaví před Pána zbaven lásky, zemře hanbou, a to bude okamžik jeho skutečné smrti.
Člověk zemře, pokud se nepromění v lásku, neboť Bůh je láska a jen láska je věčná. Ať láska vládne vašim srdcím a pokora vede vaši mysl. Modlete se a čiňte pokání. Modlete se k Ježíši Kristu a On vás vyslyší; otevřete Mu svá srdce, On do nich vstoupí a přijde do nich pokoj. Modlete se však celým svým srdcem. Nemumlejte slova, která vycházejí z vašich rtů, zatímco vaše srdce je jinde. Náš Pán ví, co je ve vašich srdcích, a chce vaše srdce.
Neunavujte se hledáním pravdy mimo Krista. Mimo Krista žádná pravda není. Kristus je pravda, a když poznáte Krista, poznáte pravdu a stanete se svobodnými, a Kristus chce, abyste byli svobodní. Nebojte se: Buďte silní a buďte si jisti a přesvědčeni, že Kristus porazil svět.