**[[Zpěvník]]** ====== Hleď, mocný Hospodine, k nám z věčných nebes hor ====== ===== 513 ===== {{:2022:513-0.png?310|}} X:42 Q:130 T: M:C K:Bb B,2|F2 F2 G2 A2|B2 B2 z2 B2| w:1.~Hleď,|moc- ný Hos- po- di- ne, k~nám| w:již ol- tář jas- ný|ky- ne a| c2 d2 B2 A2|B4 z2 :|B2|d2 d2 c2 B2| w:z~věč- ných ne- bes hor,|ó kéž se v~té- to| w:zbož- ný pě- je sbor;| c2 A2 z2 F2|B2 A2 G2 F2|F4 z2 c2| w:do- bě proud|sl- zí vy- ro- |ní a| A2 F2 G2 A2|B2 c2 z2 d2|e2 d2 c2 B2|B6|] w:ob- rá- tí ná|k~to- bě, nám|te- be na- klo- ní.| {{:2022:513.png|}} ---- //Vstup// {{:2022:513-1.png?310 |}} 1. Hleď, mocný Hospodine, / k nám z věčných nebes hor, / již oltář jasný kyne / a zbožný pěje sbor; / ó kéž se v této době / proud slzí vyroní / a obrátí nás k tobě, / nám tebe nakloní. ---- {{:2022:513-2.png?310 |}} 2. Jak veliký jsi, Pane, / jak slavné jméno tvé! / Tvůj dech vším světem vane, / vše řídíš v moci své. / Ó budiž tobě vzdána / čest, chvála navěky! / Tys věčná spásy brána, / zní vesmír daleký. ---- //Před evangeliem// {{:2022:513-3.png?310 |}} 3. Své církvi pravdy slova / jsi svěřil bezpečně, / v nich ona spásu chová / všem těm, kdo věří v ně; / vždyť jenom svatá víra, / ač svět jí pohrdá, / zdroj štěstí otevírá, / lék choré duši dá. ---- //Obětní průvod// {{:2022:513-4.png?310 |}} 4. Co, Pane, tobě dáme / v dar za hřích spáchaný? / Co nejdražšího máme, / je Syn tvůj seslaný. / Buď pro smrt tvého Syna / kajícím hříšníkům / dnes odpuštěna vina / a trest nám viníkům. ---- //Přijímání// {{:2022:513-5.png?310|}} {{:2022:513b.png|}} {{:2022:513-5a.png?310 |}} 5. Hle, z nebe k nám sestoupil / Syn Boží na oltář, / svou krví nás vykoupil, / k nám sklání božskou tvář; / chce býti naším hostem, / svá srdce chystejme / a zasvěťme je ctnostem, / Přijď, Pane! volejme. ---- {{:2022:513-6.png?310 |}} 6. Ó vítej, Pane Kriste, / již tebe objímám, / stvoř ve mně srdce čisté, / ať v dobru prospívám. / Sil mě svou krví, tělem, / ať víru zachovám / a s ďáblem nepřítelem / v boj vítězný se dám. ---- //Závěr// {{:2022:513-7.png?310 |}} 7. Již oběť Ježíšova / se vznesla k výšinám / a z nebe milost nová / se hojně snáší k nám. / Nuž spějme k povolání, / kam Bůh nám pokyne, / ať nás pak po skonání / mzda věčná nemine. ---- Text i nápěv této velmi často hrané kostelní písně pochází ze 17. století. Vyskytuje se jen s drobnými odchylkami v kancionálech 19. století – např. //Úplný kancionál arcidiecese olomúcké, čili, Posvátné zpěvy a modlitby ku všestranné potřebě při veřejné bohoslužbě a soukromých pobožnostech dle osnovy kancionálu Bečákova upravený// vydaném v Olomouci v roce 1888, nebo //Zpěvy církevní a modlitby// vydané v Třebíči v roce 1897. Většina obrázků je na motivy obrazů holandského malíře Vincenta Willema van Gogha (1853–1890). Dnes se jedná o jednoho z nejznámějších světových malířů, který se ovšem stal slavným až po své smrti – během svého života se mu podařilo prodat jediný obraz. {{:2023:image097.jpg?400|Vincent van Gogh, Zelené obilí}} {{:2023:image099.png?400|Claude Monet, Vlčí máky v Argenteuil}} \\ Vincent van Gogh, Zelené obilí; Claude Monet, Vlčí máky v Argenteuil Obrázky 3. a 5. sloky jsou na motivy tvorby francouzského impresionistického malíře Claude Moneta (1840–1926), který ve svých obrazech proslul detailní prací s barvou a světlem, a stal se výrazným představitelem impresionismu.