Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

AFRIKA AMERIKA ANTARKTIDA ASIE AUSTRÁLIE+OCEÁNIE EVROPA

Prosíme Vás, podpořte projekt Dětské hřiště v Balchaši (Kazachstán): http://cesty.in/hřiště






Postranní lišta


Cestovatelské stránky









Sleva
10 %
při rezervaci JAKÉHOKOLI ubytování přes tento odkaz na:
logo booking






































strucny_cesko-persky_slovnik_pro_turisty

Hlavní stránka Írán

Stručný ČESKO-PERSKÝ slovník pro turisty

Perština (farsí) je blízce příbuzná s pashto (paštunštinou) a darí. Používá písmo podobné arabštině, ale s více znaky. Pokud by někdo měl chuť zkusit transliteraci, tak může zde: http://www.cesty.in/transkripce_z_arabstiny

Perština je ale indoevropský jazyk, velice vzdálený turečtině nebo arabštině. Zde je uveden zjednodušený přepis – vyslovujte tak, jak je napsáno.

Pro začátek bude stačit jedna z asi nejtěžších frází, a to:„salam aleikom“, čili dobrý den, odpůldne, podvečír atd… Zkráceně a běžně se používá jenom salám (vyslovuje se úplně stejně jako náš salám), z čehož se můžete zpočátku potrhat, jenže když oni to myslí vážně…

Když už umíme pozdravit, tak k tomu přidáme slova jak o něco poprosit a poděkovat. Pak příjdete do kvelbu slušně pozdravíte, poprosíte a ukážete, zaplatíte, poděkujete, rozloučíte se, odcházíte…

prosím (když o něco žádáte) lóftan
prosím (když něco nabízíte) befarmed, befarmáíd
děkuji motashakkeram(motšekeram) nebo stačí mersí
nashledanou Khodá háfez (choda háfez)

Vyjádřit souhlas nebo nesouhlas lze kupodivu stejně jako u nás pokýváním nebo zavrtěním hlavou. Ne že by to pravidlo platilo všude - všichni víte, jak je to s Bulharama, že.

ano balé případně cherá (čerá), když odpovídáte na zápornou otázku
ne nakheir, nebo jenom „na“, ale to je méně zdvořilé

Taky je dobré umět se omluvit, aby bylo jasné, že nejste neotesanci odněkud z Balíkova

promiňte, omlouvám se bebakhshíd (bebakšíd)

Teď něco aby si na vás zase nedovolovali moc:

NE, děláte si legraci? na bábá

A nyní si prosvištíme celé věty

Mluvíte anglicky (persky, francouzsky, německy)? Shomá Engelísí (Fársí, Feránsé, Álmání) baladíd?
Promiňte, neumím persky Bebakshíd: Fársí balad nístam.\\

Není taky na škodu umět se zeptat kde něco je (třeba ubytovna). Horší to ale je potom s odpovědí místního Íránce. Vy ze sebe pracně vysoukáte nadřenou větu a on spustí zatraceně rychle:„ Ále dyk to je tajdle kousíček, a jste tam cobydupkoliktřešnítolikvišní.“ Ha a jste v troubě. Ale pěkně jste si pokecali.

ubytovna (ne hotel, ten se řekne prostě hotel a je kvůli toho určitě taky dražší) mosáferkhúnés (mosaferchuné)
Promiňte, kde je ubytovna? Bebakshíd, mosáferkhunés kojást? (bebakšíd, mosaferchuné kodžást?)

Základní konverzace

Dobrý den / sbohem salam alejkum častěji zkráceně salam / choda háfez
Jak se máš? / dobře četorí? / chuví
Děkuji / prosím motašakeram / lotfan
Promiňte bebakhšíd
(Ne)rozumím (na) mífahmam
Prosím, napište to lotfan, un o benevisin
(Ne)mám rád … man … dust (na)daram
Ano / ne bale / na
Kde je …? … chodžást?
Kdy odjíždí autobus do …? utubus e … kej mijad?
Kolik to stojí? čande? (doslova „kolik“)
Kolik je hodin? sáat čandé?
Dneska / zítra emruz / farda
První / poslední avval / achar
Autobus / auto / kolo utubus / mašin / dočarche
Kdy / kde / který / kdo / co / proč kej / kodža / kodam / ki / če / čera
Tady indžá
Zastavte! ist!
Běž pryč! gom šou (vulgární)
Velký / malý bozorg nebo kabir / kučik
Dobrý / špatný khub / bet
Hezký chošgel
Já / ty man / šomá
Problém muškila
Co je to? ičjes?
Toman (10 riálů ) jednotka měny používaná v hovorové řeči
Čádor (chador) plášť, obvykle černý, zahalující muslimské ženy od hlavy až k patě
Rodinní přílušníci (časté téma rozhovorů)
Matka / otec / manželka / manžel madar / pedar / zan / šohar
Sestra / bratr / dcera / syn chahar / bavadar / dochtar / pesar
Místa
Doktor / nemocnice / policie doktor / bimarestan / polis
Hotel / banka / mešita / trh hotel / bank / masdžed / bazar
(Hotel nižší kategorie se řekne mosaferchúne, mehmunpazir nebo mehmunsara)
Restaurace / čajovna kebabí, / čajchune
Záchod tuvalet
Letiště / autobusové (vlakové) nádraží furudgah / istgahe utubus (ghatar)
Ulice / ulička chejabun / kuče
Město / řeka / most šahr / rud / pol
Internetová kavárna kofinet
Časté místopisné názvy
Arg pevnost
Ateshkade zoroastriánský chrám s věčným ohněm
Ayatollah šíitský duchovní nejvyššího stupně
Azad svobodný
Azadi svoboda
Bagh zahrada
Behesht ráj
Dash poušť nebo rovina
Engelab revoluce
Hammam veřejné lázně
Imam náboženský vůdce
Parsi název pro Írán v perštině
Čas a číslovky
Pondělí do šhanbe
Úterý se šanbe
Středa čahar šanbe
Čtvrtek pandž šanbe
Pátek džome
Sobota šanbe
Neděle yekšanbe

1234567890
١٢٣٤
nebo
۴
٥
nebo
۵
٦
nebo
۶
٧٨٩٠

1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 jek, do, se, čahar, pandž, šiš, haft, hašt, noh, dah
11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 jazdah, davazdah, sizdah, čahardah, punzdah, šanzdah, hifdah, hidždah, nuzdah
20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 bist, si, čehel, pandžah, šast, haftad, haštad, navad, sad
27 bist o haft
185 sad o haštad o pandž
1 000, 1 000 000 hezar, miljon
Jídlo
Chleba / rýže / maso / zelenina nan / ruz / gušt / sabzidžat
Hovězí / kuřecí / jehněčí gušt e gav / morg
Voda / čaj / cukr ab / čaj / šekar
Sýr / ovoce panir / mive
Halal jídlo připravované v souladu s islámskými pravidly
strucny_cesko-persky_slovnik_pro_turisty.txt · Poslední úprava: 28. 08. 2015 19:02 (upraveno mimo DokuWiki)