Uživatelské nástroje
libanon
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
|
libanon [2015/08/28 19:02] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
libanon [2022/02/22 11:15] (aktuální) cesty |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | =====Libanon===== | + | < |
| + | |||
| + | <div id=' | ||
| + | <a id=' | ||
| + | < | ||
| + | <!-- put custom styles here: .gcw_mainFZU3PjgVE{}, | ||
| + | <!--End of Currency Converter widget by FreeCurrencyRates.com --></ | ||
| + | |||
| + | ======Libanon====== | ||
| Libanon je zemí kontrastů. To je vidět třeba i na reklamních billboardech podél silnic. Reklamy, jejichž tvůrci jsou křesťané, | Libanon je zemí kontrastů. To je vidět třeba i na reklamních billboardech podél silnic. Reklamy, jejichž tvůrci jsou křesťané, | ||
| Řádek 5: | Řádek 13: | ||
| Když díváte libanonskou televizi, připomíná vám to, jakoby jste dívali německou televizi. Mnohé věci jsou opravdu v Libanonu úplně jiné než v arabském světě. Ani v Jordánsku není ten svět tak prozápadní jako v Libanonu. Je to i tím, že více než polovina obyvatel Libanonu žije v zahraničí. Zde nasáknou různými vlivy a pak tyto vlivy promítnou i do fungování Libanonu. | Když díváte libanonskou televizi, připomíná vám to, jakoby jste dívali německou televizi. Mnohé věci jsou opravdu v Libanonu úplně jiné než v arabském světě. Ani v Jordánsku není ten svět tak prozápadní jako v Libanonu. Je to i tím, že více než polovina obyvatel Libanonu žije v zahraničí. Zde nasáknou různými vlivy a pak tyto vlivy promítnou i do fungování Libanonu. | ||
| - | ==Příroda== | + | ====Příroda==== |
| Za života Ježíše Krista nebylo hlavním zdrojem ryb pro Palestinu Galilejské moře, ale právě Libanon a jeho moře. | Za života Ježíše Krista nebylo hlavním zdrojem ryb pro Palestinu Galilejské moře, ale právě Libanon a jeho moře. | ||
| Řádek 12: | Řádek 20: | ||
| Libanon je Mekkou archeologů. Mnohé památky zůstávají stále ukryté, neboť není dostatek peněz na archeologický výzkum. | Libanon je Mekkou archeologů. Mnohé památky zůstávají stále ukryté, neboť není dostatek peněz na archeologický výzkum. | ||
| - | ==Obchod== | + | ====Obchod==== |
| Libanon byl vždy bankou Blízkého Východu. Zde si bohatí Arabové ukládají peníze (podobně jako Američané a Evropané do švýcarských bank). A také zde mnozí arabští šejkové mají postavené své vily - v horních částech Bejrútu, kam se chodí zchladit v době letních veder. | Libanon byl vždy bankou Blízkého Východu. Zde si bohatí Arabové ukládají peníze (podobně jako Američané a Evropané do švýcarských bank). A také zde mnozí arabští šejkové mají postavené své vily - v horních částech Bejrútu, kam se chodí zchladit v době letních veder. | ||
| Řádek 18: | Řádek 26: | ||
| Libanon je jediná země Blízkého Východu, kde nemusíte hledat směnárny. Všude se dá platit cizí měnou - budou však raději, když při placení použijete americké dolary než eura. | Libanon je jediná země Blízkého Východu, kde nemusíte hledat směnárny. Všude se dá platit cizí měnou - budou však raději, když při placení použijete americké dolary než eura. | ||
| - | ==Obyvatelstvo== | + | ====Obyvatelstvo==== |
| Tři čtvrtiny obyvatelstva žijí na pobřeží a čtvrtina obývá libanonské kopce a hory. Ze všech obyvatel polovina obývá Bejrút. A ještě jedna zvláštnost - dva ze tří Libanonců nežijí v Libanonu, ale na Západě. Velmi mnoho jich žije v zemích Golfského proudu (to je jejich pojem) a také ve Francii. Říká se, že Paříž je druhé hlavní město Libanonu. Zde mnozí majetní Libanonci mají postavené své domy. V Americe jsou uznávanými obchodníky - samozřejmě s patřičnými konexemi v Libanonu. | Tři čtvrtiny obyvatelstva žijí na pobřeží a čtvrtina obývá libanonské kopce a hory. Ze všech obyvatel polovina obývá Bejrút. A ještě jedna zvláštnost - dva ze tří Libanonců nežijí v Libanonu, ale na Západě. Velmi mnoho jich žije v zemích Golfského proudu (to je jejich pojem) a také ve Francii. Říká se, že Paříž je druhé hlavní město Libanonu. Zde mnozí majetní Libanonci mají postavené své domy. V Americe jsou uznávanými obchodníky - samozřejmě s patřičnými konexemi v Libanonu. | ||
| Řádek 25: | Řádek 33: | ||
| Když procházíte vedle hranici se Sýrií, kde jsou soustředěny uprchlické tábory, máte pocit, jako byste přešli někam do Afriky. Vše je tam špinavé, zanedbané... | Když procházíte vedle hranici se Sýrií, kde jsou soustředěny uprchlické tábory, máte pocit, jako byste přešli někam do Afriky. Vše je tam špinavé, zanedbané... | ||
| - | Nepřátelství Libanonu se Sýrií je popsané i v Bibli - izraelský král Achab se oženil s libanonskou princeznou Jezábel. Důvodem tohoto sňatku bylo vytvořit spojenectví proti Damašku, tedy proti Sýrii. | + | Nepřátelství Libanonu se Sýrií je popsané i v Bibli - izraelský král Achab se oženil s fénickou (=libanonskou) princeznou Jezábel. |
| - | ==Jazyky == | + | '' |
| + | |||
| + | ====Jazyky | ||
| Libanon jako svobodný samostatný stát vznikl v roce 1946 (předtím byl pod kontrolou Francouzů). Libanonci proto ovládají francouzštinu, | Libanon jako svobodný samostatný stát vznikl v roce 1946 (předtím byl pod kontrolou Francouzů). Libanonci proto ovládají francouzštinu, | ||
| - | ==Doprava== | + | ====Doprava==== |
| Kdysi - bylo to ale dost dávno - existovala v zemi železnice, která spojovala Damašek s Medinou a také Bejrút s Haifou. Dnes se v Libanonu žádná fungující železnice nenachází. Od roku 1948 je zde vše zrušeno, i když v pohoří Rosh Hanikra jsou ještě vidět nějaké vybombardované tunely jako pozůstatek této železnice. | Kdysi - bylo to ale dost dávno - existovala v zemi železnice, která spojovala Damašek s Medinou a také Bejrút s Haifou. Dnes se v Libanonu žádná fungující železnice nenachází. Od roku 1948 je zde vše zrušeno, i když v pohoří Rosh Hanikra jsou ještě vidět nějaké vybombardované tunely jako pozůstatek této železnice. | ||
| Řádek 37: | Řádek 47: | ||
| Nejdůležitější spojnicí v zemi je dálnice Bejrút - Damašek. Na hranicích je třeba provést všechny byrokratické úkony a Arabové, kteří tudy chodí, to mají vždy snazší. Přechod z Libanonu přes syrské hranice trvá minimálně 45 minut na libanonské straně, Syřané jsou pohotovější - tam to trvá 15-20 minut. | Nejdůležitější spojnicí v zemi je dálnice Bejrút - Damašek. Na hranicích je třeba provést všechny byrokratické úkony a Arabové, kteří tudy chodí, to mají vždy snazší. Přechod z Libanonu přes syrské hranice trvá minimálně 45 minut na libanonské straně, Syřané jsou pohotovější - tam to trvá 15-20 minut. | ||
| - | ====Bejrút==== | + | =====Bejrút===== |
| Libanonské hlavní město Bejrút založili Féničané, | Libanonské hlavní město Bejrút založili Féničané, | ||
| - | ==FÉNICKÉ DĚDICTVÍ== | + | ====FÉNICKÉ DĚDICTVÍ==== |
| Původně se město nazývalo Bérút (studny) a pojmenovali ho tak jeho zakladatelé - Féničané - již někdy v 15. století př. n. l. Těmto zdatným obchodníkům a námořníkům vděčíme mimo jiné za hláskovou abecedu o 22 písmenech, kterou později převzali Řekové. | Původně se město nazývalo Bérút (studny) a pojmenovali ho tak jeho zakladatelé - Féničané - již někdy v 15. století př. n. l. Těmto zdatným obchodníkům a námořníkům vděčíme mimo jiné za hláskovou abecedu o 22 písmenech, kterou později převzali Řekové. | ||
| - | ==Odkazy starého Říma== | + | ===Odkazy starého Říma=== |
| Hvězdicové náměstí (Place d' | Hvězdicové náměstí (Place d' | ||
| Řádek 69: | Řádek 79: | ||
| ==Muzeum prolité krve== | ==Muzeum prolité krve== | ||
| Národní muzeum v Bejrútu stálo v minulosti přímo na //Zelené linii// oddělující západní (muslimskou) a východní (křesťanskou) část města. V období občanské války v letech 1975-1990 se mnohé krvavé srážky odehrávaly právě tady. Cenné muzejní exponáty tak přežily jen proto, že byty zabedněny a zality do betonu; rovněž mozaiky se zachránily pouze díky překryti a zabetonování. K restauraci památek a rekonstrukci muzea došlo hned po válce a návštěvníkům se jeho brány znovu otevřely v roce 1998. | Národní muzeum v Bejrútu stálo v minulosti přímo na //Zelené linii// oddělující západní (muslimskou) a východní (křesťanskou) část města. V období občanské války v letech 1975-1990 se mnohé krvavé srážky odehrávaly právě tady. Cenné muzejní exponáty tak přežily jen proto, že byty zabedněny a zality do betonu; rovněž mozaiky se zachránily pouze díky překryti a zabetonování. K restauraci památek a rekonstrukci muzea došlo hned po válce a návštěvníkům se jeho brány znovu otevřely v roce 1998. | ||
| + | ===== Klášter sv. Antonína ===== | ||
| + | Též The Monastery of Qozhaya. http:// | ||
| + | Nachází se poblíž městečka Ehden, horské osady pro libanonské milionáře, | ||
| + | ===== Baalbek ===== | ||
| + | Výlety z Bejrútu: | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | |||
| + | Venku, ještě před tím než návštěvník začne stoupat kamennými schody přes monumentální bránu Propylaje, za kterou se odkrývá zapomenut svět starověkého Říma, stojí ruiny Venušina chrámu. Má smůlu, že neleží v hlavním areálu protože ho mnoho lidí obejde bez povšimnutí, | ||
| + | |||
| + | Schody vedou do areálu, kde po vzoru Atén zde místní architekti vybudovali Propylaje, které měly okouzlit každého starověkého návštěvníka. Pozornost dnes upoutají i úzké střílny vysoko nad původními římskými zdmi. V dobách křižáckých výprav se Baalbek proměnil na obrovskou Citadelu a s to si vyžádalo i několik architektonických zásahů. Volné prostranství plné napadaného kamene a oltáříků s vyrytými jmény lidí a bohů sloužilo jako vstupní sál. Jupiterova svatyně za kterou všichni do Baalbeku přicházeli měla ve starověkém světě tak významné jméno, že někdy praskalo místo ve švech. Zde rozdělovaly návštěvníky do dvou směrů, kterými se dostali na nádvoří svatyně, aby mohli jít svému božstvu obětovat. | ||
| + | |||
| + | Jeho šestiúhelníkový půdorys později posloužil jako základ pro kostel. V šestém století, kdy začala byzantská říše přebírat oblast do svých rukou, se hodně pohanských staveb přeměnilo na funkční svatostánky nové víry. Velké nádvoří, které se objeví za ruinami, je vyplněno obrovským oltářem. Obyčejní lidé nikdy nemohli vstoupit do chrámu, protože podle tehdejších představ to byl příbytek samotného Boha. | ||
| + | |||
| + | Lidé, kteří přinášeli oběť se dostali k oltáři, kde mohli za pomoci kněží obětovat a zavděčit se tak Jupiterovi, kteří držel nad nimi, jakož i nad celou říší svou ochrannou ruku. Dokola stálo 84 slabě růžovou granitových sloupů a hlavy medúz či TRITON vytesané do kamene najdeme ještě i dnes. Celý prostor působí jako zrcadlo, protože levá i pravá strana jsou si více než podobné. V obou stojí prázdné vodní nádrže kam se pocestní přišli rituální očistit a až pak mohli přistoupit k oltářem. V dobách náboženských svátků zde musela téci krev potokem či dokonce řekou, protože každý chtěl obětovat zvíře a ty za den mohli utratit na tisíce. Oltářem dokonce procházely důmyslně vytesané cestičky, které hustou červenou tekutinu odváděly pryč a ta se mohla vzápětí vpíjet do země. Krása římských ornamentů stále navozuje atmosféru obrovské říše, která ze sedmi pověstných pahorků ovládla tehdejší známý svět.\\ | ||
| + | Pár výškových metrů nad oltářem stojí vysokánské sloupy patřící Jupiteru (Jovovi). Zde se kdysi rozprostíral jeden z největších chrámů starověkého světa, který měřil po délce okolo 90 metrů. Odsud z monumentálního piedestalu měl Jupiter výhled na celé okolí a mohl si přeměřit každého, kdo se mu přišel poklonit. Sloupů dnes stojí už jen 6 z původních 54, ale i tak dokážou každého dovést k údivu nad tehdejšími staviteli – jednalo se nejvyšší sloupy světa, který měl hlavní město v Římě. Jejich výška 22,9 metru dnešním lidem nepřijde jako něco obdivuhodného, | ||
| + | |||
| + | Místo si nezvolili náhodou, protože se zde nacházejí vodní prameny a tato čirá tekutina má dodnes na Středním Východě místy cenu zlata. Kameny, které tu hrdě stojí si možná ještě umí vybavit obličeje velkých dobyvatelů, | ||
| + | |||
| + | Až Římané mu navrátili jeho dnešní název Baalbek, tedy město boha Baala. I část chrámu posloužila ve středověku jako nedobytné opevnění. Hned za hradbami je několik metrů hluboký příkop, který nikomu nedovolil přiblížit se. Za ní se rozbíhá severní část úrodného údolí Biká a to končí až na úpatí nádherných libanonských hor. Ty si ještě koncem dubna drží na svých vrcholcích sněhovou pokrývku a dodávají tak Baalbeku, ale i Jupiterova chrámu přitažlivou přírodní kulisu. Dole pod chrámem se povalují obrovské kusy kamene, které kdysi zdobily sloupy nebo střechu samotného chrámu. Mezi nejkrásnější patří chrliče vody s tváří lva – proudy dešťové vody nebo roztátý sníh vytékaly přímo z hrůzostrašné tlamy.\\ | ||
| + | Člověk by mohl čekat, že Jupiterův chrám bude nejkrásnějším dílem celého starověkého města, avšak to by se mýlil. Korunu vítěze v soutěži krásy má na své hlavě Bakchus, bůh vína a bujaré zábavy. Není to jen subjektivní vjem kteréhokoliv návštěvníka, | ||
| + | |||
| + | ===== Svatý Šarbel ===== | ||
| + | Jeden z nejznámějších a nejuctívanějších světců na celém Blízkém Východě. K jeho hrobu v maronitském klášteře v Annaya proudí zástupy poutníků, a to nejen křesťanských, | ||
libanon.1440781378.txt.gz · Poslední úprava: 2020/10/09 23:11 (upraveno mimo DokuWiki)
Nástroje pro stránku
