Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Následující verze | Předchozí verze | ||
egypt [2015/08/28 19:02] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
egypt [2020/10/09 23:14] (aktuální) |
||
---|---|---|---|
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Ze severu jej ohraničuje Středozemní moře a z východu zase Rudé moře. Arabský záliv odděluje Sinajský poloostrov. Dvě třetiny plochy Egyptu zabírá vápencová plošina. Georeliéf Egypta značně ovlivňuje jeho nejvýznamnější řeka Nil. Protéká celým územím Egypta a na severu vytváří velkou deltu. Většinu Egypta zabírají monotónně pouštní pustiny. | Ze severu jej ohraničuje Středozemní moře a z východu zase Rudé moře. Arabský záliv odděluje Sinajský poloostrov. Dvě třetiny plochy Egyptu zabírá vápencová plošina. Georeliéf Egypta značně ovlivňuje jeho nejvýznamnější řeka Nil. Protéká celým územím Egypta a na severu vytváří velkou deltu. Většinu Egypta zabírají monotónně pouštní pustiny. | ||
- | |||
Egypt má bohatou historii. Archeologické naleziště dokazují, že zemi obývali lidé již za dob paleolitu. Byli to první lovci a sběrači, kteří se usadili u řeky Nil. V roce 3180 před n. l. byla v Egyptě vytvořena nejsilnější civilizace starověkého světa. Starověký Egypt však v roce 322 dobyl Alexandr Veliký, později se zase dostal pod římskou a poté pod byzantskou nadvládu. V 16. století se Egypt stal součástí Osmanské říše. V roce 1914 se Egypt stal zase anglickým protektorátem. V roce 1953 vyhlásil Egypt samostatnost. | Egypt má bohatou historii. Archeologické naleziště dokazují, že zemi obývali lidé již za dob paleolitu. Byli to první lovci a sběrači, kteří se usadili u řeky Nil. V roce 3180 před n. l. byla v Egyptě vytvořena nejsilnější civilizace starověkého světa. Starověký Egypt však v roce 322 dobyl Alexandr Veliký, později se zase dostal pod římskou a poté pod byzantskou nadvládu. V 16. století se Egypt stal součástí Osmanské říše. V roce 1914 se Egypt stal zase anglickým protektorátem. V roce 1953 vyhlásil Egypt samostatnost. | ||
Řádek 26: | Řádek 25: | ||
Dnes je Egypt sice hospodářsky silnou zemí, většina z jejích příjmů však nadále pochází z cestovního ruchu. Současný Egypt patří mezi typické země třetího světa, obrovská zadluženost, | Dnes je Egypt sice hospodářsky silnou zemí, většina z jejích příjmů však nadále pochází z cestovního ruchu. Současný Egypt patří mezi typické země třetího světa, obrovská zadluženost, | ||
- | Ročně tuto zemi totiž navštíví několik milionů obyvatel, jejichž zajímají především staré památky jako např. jeden z divů světa - pyramidy v Gíze, ale i odpočinek na nádherných plážích Rudého nebo Středozemního moře. | + | Ročně tuto zemi totiž navštíví několik milionů obyvatel, jejichž zajímají především staré památky jako např. jeden z divů světa - [[Pyramidy v Gíze|pyramidy v Gíze]], ale i odpočinek na nádherných plážích Rudého nebo Středozemního moře. |
Egypt má díky své poloze i významnou strategickou úlohu - na jejím území se nachází důležitý Suezský průplav. | Egypt má díky své poloze i významnou strategickou úlohu - na jejím území se nachází důležitý Suezský průplav. | ||
+ | |||
+ | ====Slovníček==== | ||
+ | {{:: | ||
=====INFORMACE NA CESTU===== | =====INFORMACE NA CESTU===== | ||
Řádek 94: | Řádek 96: | ||
Veškeré informace o odjezdech a odletech je nutno získávat ve stanovenou dobu přímo na místě, mění se ze dne na den! | Veškeré informace o odjezdech a odletech je nutno získávat ve stanovenou dobu přímo na místě, mění se ze dne na den! | ||
- | **Letecká**: | + | **Letecká**: |
**Železniční**: | **Železniční**: | ||
Řádek 158: | Řádek 160: | ||
Založena v 10. stol. Ibn Tulunem (al-Qahira = vítězná), | Založena v 10. stol. Ibn Tulunem (al-Qahira = vítězná), | ||
- | Pyramidy v Gize si jen tiše vrní a svrchu vnímají to, co ze sebe člověk dokázal za 4500 let udělat. | + | [[Pyramidy v Gíze]] |
V Káhiře žije 8 250 000 obyvatel, dvojměstí Káhira-Gíza s dalšími přilehlými městy vytváří aglomeraci Velká Káhira zahrnující 15 907 000 obyvatel. Vzhledem ke své pozici na kulturním rozhraní Afriky, Asie a Evropy a důležitosti, | V Káhiře žije 8 250 000 obyvatel, dvojměstí Káhira-Gíza s dalšími přilehlými městy vytváří aglomeraci Velká Káhira zahrnující 15 907 000 obyvatel. Vzhledem ke své pozici na kulturním rozhraní Afriky, Asie a Evropy a důležitosti, | ||
Řádek 186: | Řádek 188: | ||
**Giza**: Část Káhiry na Z břehu Nilu proslulá svými pyramidami a továrničkami na výrobu papyru a koberců. | **Giza**: Část Káhiry na Z břehu Nilu proslulá svými pyramidami a továrničkami na výrobu papyru a koberců. | ||
- | Komplex pyramid v Gize (Cheops, Chephren, Mycerinus), přístupné jsou pouze první dvě, 8 - 16.30. Bezplatně lze vejít na prostranství z pouště či na starý lístek. Sound and Light Show, vždy večer na prostranství pod sfingou, | + | Komplex pyramid v Gize – podrobněji [[Pyramidy v Gíze|ZDE]] – (Cheops, Chephren, Mycerinus), přístupné jsou pouze první dvě, 8 - 16.30. Bezplatně lze vejít na prostranství z pouště či na starý lístek. Sound and Light Show, vždy večer na prostranství pod sfingou, povídání o historii, proložené hudbou a světelnými efekty. Začátky ve 20 hod. |
- | povídání o historii, proložené hudbou a světelnými efekty. Začátky ve 20 hod. | + | |
Zoologická zahrada, blízko Cairo University, přeplněna dětmi. | Zoologická zahrada, blízko Cairo University, přeplněna dětmi. | ||
Řádek 210: | Řádek 211: | ||
Nachází se 100 km SZ od Káhiry. Oáza v malebném částečně kultivovaném údolí, 4 koptské kláštery (Deirel Suriani, Deir Abu Makar, Deir el Baramus, Deir Amba Bishoi), ideální místo pro poznání života Koptů. Povolení ke vstupu do klášterů a přenocování vydává: Coptic Orthodox Patriarchate in Cairo, 222 Ramses St., Abbassiya. | Nachází se 100 km SZ od Káhiry. Oáza v malebném částečně kultivovaném údolí, 4 koptské kláštery (Deirel Suriani, Deir Abu Makar, Deir el Baramus, Deir Amba Bishoi), ideální místo pro poznání života Koptů. Povolení ke vstupu do klášterů a přenocování vydává: Coptic Orthodox Patriarchate in Cairo, 222 Ramses St., Abbassiya. | ||
+ | |||
+ | === Zeitun === | ||
+ | |||
+ | Místo, kde v 60. letech 20. století došlo ke zjevení Panny Marie. Malý pětikupolový chrám Panny Marie na káhirském předměstí Zeitun stojí vedle velikého současného chrámu. 2. dubna 1968 spatřili muslimové pracující v autobusovém depu, který byl vedle chrámu, podivný úkaz - na střeše chrámu stála poloprůhledná ženská postava, z níž vycházela záře. Nejdříve nechápali, ale pak užasli. Sbíhající se lidé viděli na střeše Panny Marii - tak, jak je ikonograficky zobrazována v tzv. Deesis na ikonostasu; modlila se ke kříži chrámu, z něhož též vycházelo světlo. Fotografové, | ||
+ | Blíže viz např.: | ||
+ | * http:// | ||
+ | * https:// | ||
+ | * [[https:// | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
=====Údolí Nilu===== | =====Údolí Nilu===== | ||
Řádek 223: | Řádek 235: | ||
===Luxor=== | ===Luxor=== | ||
- | Monumentální metropole 4000 let staré architektury vystavěná na místě starodávných Théb, dnes nese též označení Veset. Největší historické centrum Horního Egypta, přeš 100000 obyvatel. Největšími atrakcemi jsou chrámy v Luxoru a Karnaku na V břehu a chrámy Ramsese II, Hatshepsut, Memnónovy kolosy, Údolí králů na Z břehu Nilu. | + | Monumentální metropole 4000 let staré architektury vystavěná na místě starodávných Théb, dnes nese též označení Veset. Největší historické centrum Horního Egypta, přeš 100000 obyvatel. Největšími atrakcemi jsou chrámy v Luxoru a Karnaku na V břehu a chrámy Ramsese II, Hatshepsut, Memnónovy kolosy, |
Informace: Turistická kancelář - Sharia El Bahr, 8 - 20. | Informace: Turistická kancelář - Sharia El Bahr, 8 - 20. | ||
Řádek 240: | Řádek 252: | ||
Z břeh Nilu má přístaviště hned oproti luxorskému chrámu. Vstupenky do jednotlivých komplexů je nutno zakoupit najednou {General Inspectorate Office v budově na křižovatce 200 m SZ od Memnónových kolosů). | Z břeh Nilu má přístaviště hned oproti luxorskému chrámu. Vstupenky do jednotlivých komplexů je nutno zakoupit najednou {General Inspectorate Office v budově na křižovatce 200 m SZ od Memnónových kolosů). | ||
- | Memnónovy kolosy, po pravé straně silnice 2,5 km od přístaviště, | + | Memnónovy kolosy, po pravé straně silnice 2,5 km od přístaviště, |
- | (nejstarší z r. 1495 př. n. l.) z nichž je upraveno pro vstup asi tucet, většinou některé bývají v rekonstrukci. Hrobky se vnořují do nitra skal i 100 m sestupnými pasážemi se stěnami bohatě zdobenými hieroglyfy a kresbami. Zajímavý pěší výlet na horu El Qurn (nejvyšší kopec v závěru údolí), 40 min. Možnost obejít celé údolí po náhorním plato s překrásnými výhledy, 4 h. | + | |
**Chrám královny Hatshepsut **(Deir el Bahrl), na poloviční cestě od Memnónových kolosů do Údolí králů, na úpatí plato zčásti vytesán do skály a dostavěn, originální vzhled, zachovalý. Pozn. možnost pěšího výletu z Údolí králů přes J hřeben, 1 hod. | **Chrám královny Hatshepsut **(Deir el Bahrl), na poloviční cestě od Memnónových kolosů do Údolí králů, na úpatí plato zčásti vytesán do skály a dostavěn, originální vzhled, zachovalý. Pozn. možnost pěšího výletu z Údolí králů přes J hřeben, 1 hod. | ||
- | Šlechtické hrobky, nejméně 400 hrobek z 6. dynastie řecko-římské éry rozsetých mezi domky staré vesnice Qurna. Údolí královen, 3 km SZ od Memnónových kolosů, 75 hrobek královen a královských rodin z 19. a 20. dynastie. Zpřístupněny jen 4. č. 55 - Amunherkhepshep, | + | **Šlechtické hrobky**, nejméně 400 hrobek z 6. dynastie řecko-římské éry rozsetých mezi domky staré vesnice Qurna. |
+ | |||
+ | **Údolí královen**, 3 km SZ od Memnónových kolosů, 75 hrobek královen a královských rodin z 19. a 20. dynastie. Zpřístupněny jen 4. č. 55 - Amunherkhepshep, | ||
**Medinat Hábu**, 1,5 km Z od Memnónových kolosů, po karnackém chrámu druhý největší, | **Medinat Hábu**, 1,5 km Z od Memnónových kolosů, po karnackém chrámu druhý největší, | ||
Řádek 253: | Řádek 266: | ||
Nejjižnější město v Egyptě, bylo po léta hlavním městem Horního Egypta, hraničním městem, křižovatkou rozličných karavanních cest s bohatými trhy a bazary, po nichž putovaly velbloudí a sloní karavany obtěžkané zlatem, slonovinou, kořením, oblečením, | Nejjižnější město v Egyptě, bylo po léta hlavním městem Horního Egypta, hraničním městem, křižovatkou rozličných karavanních cest s bohatými trhy a bazary, po nichž putovaly velbloudí a sloní karavany obtěžkané zlatem, slonovinou, kořením, oblečením, | ||
- | Informace: Turistická kancelář -100 m S od hotelu | + | Informace: Turistická kancelář - 100 m S od hotelu |
Ubytování: | Ubytování: | ||
Řádek 272: | Řádek 285: | ||
Vysoké přehrady na Z břehu Násirova jezera, ptolemaiovský chrám přestavěný císařem Augustem, ve skutečnosti komplex 3 chrámů (Kalabsha, Beit al-Wali, Kertassi), který byl v letech 1962-63 přenesen ze svého původního místa 50 km J v údolí Nilu. V současné době se nachází na území vojenského pásma a ke vstupu je nutno povolení (policejní stanice, Atlas St.,8 -14,19 - 21). | Vysoké přehrady na Z břehu Násirova jezera, ptolemaiovský chrám přestavěný císařem Augustem, ve skutečnosti komplex 3 chrámů (Kalabsha, Beit al-Wali, Kertassi), který byl v letech 1962-63 přenesen ze svého původního místa 50 km J v údolí Nilu. V současné době se nachází na území vojenského pásma a ke vstupu je nutno povolení (policejní stanice, Atlas St.,8 -14,19 - 21). | ||
- | **Asuánská přehrada** (tzv. Stará či Nízká), postavena v letech 1898 -1902, tehdy největší na světě (2140 m), sloužila k regulování nilských záplav, nyní je pouze turistickou atrakcí. Pěší vstup je zakázán, přejet je možno pouze autobusem nebo taxi. Vysoká přehrada, 6 km J od Staré přehrady, postavena Sověty v letech 1960 - 71, délka hráze přes 4 km, výška 115 m, zvedla hladinu Nilu až na 62 m nad hladinu moře. Vytvořené Násirovo jezero sahá 500 km na J až ke 2. nilskému kataraktu u súdánské Wadi Haify. Z původního nilského údolí bylo vyzdviženo záchrannou akcí UNESCa mnoho památek, z nichž nejvýznamnější jsou chrámy Philae, Kalabsha, | + | **Asuánská přehrada** (tzv. Stará či Nízká), postavena v letech 1898 -1902, tehdy největší na světě (2140 m), sloužila k regulování nilských záplav, nyní je pouze turistickou atrakcí. Pěší vstup je zakázán, přejet je možno pouze autobusem nebo taxi. Vysoká přehrada, 6 km J od Staré přehrady, postavena Sověty v letech 1960 - 71, délka hráze přes 4 km, výška 115 m, zvedla hladinu Nilu až na 62 m nad hladinu moře. Vytvořené Násirovo jezero sahá 500 km na J až ke 2. nilskému kataraktu u súdánské Wadi Haify. Z původního nilského údolí bylo vyzdviženo záchrannou akcí UNESCa mnoho památek, z nichž nejvýznamnější jsou chrámy Philae, Kalabsha, |
- | + | ||
- | ===Abu Simbel=== | + | |
- | Monumentální chrám Ramsese II. na břehu Násirova jezera, vyzdvižen o 65 m (rozřezán na 2000 10 - 40 t bloků), velmi pěkně zachovalý. Doprava do všech míst v údolí Nilu vlakem či autobusem. Na kratší vzdálenosti je lepší použít bus, není vzácností, | + | ===Abú Simbel=== |
+ | Monumentální chrám Ramsese II. na břehu Násirova jezera, vyzdvižen o 65 m (rozřezán na 2000 10 - 40 t bloků), velmi pěkně zachovalý. Doprava do všech míst v údolí Nilu vlakem či autobusem. Na kratší vzdálenosti je lepší použít bus, není vzácností, | ||
=====Pobřeží Rudého moře===== | =====Pobřeží Rudého moře===== | ||
Řádek 375: | Řádek 387: | ||
Mapa Sinajského poloostrova / Map of Sinai peninsula {{:: | Mapa Sinajského poloostrova / Map of Sinai peninsula {{:: | ||
- | |||
- |