Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

AFRIKA AMERIKA ANTARKTIDA ASIE AUSTRÁLIE+OCEÁNIE EVROPA

Prosíme Vás, podpořte projekt Dětské hřiště v Balchaši (Kazachstán): http://cesty.in/hřiště






udoli_kralu

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

udoli_kralu [29. 01. 2017 00:41] (aktuální)
88.161.227.111 vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +**[[Egypt]] – Údolí králů**
  
 +=====Údolí králů=====
 +
 +//Théby – kdysi zářné hlavní město Egypta, po čtyři staletí středisko faraónské říše. Théby se staly hlavním kulturním střediskem Egypta a jeho hrobky největší nekropolí v legendárním údolí králů.//
 +
 +  * Nekropole s hrobkami 63 egyptských faraónů. Údolí se nachází v západních Thébách naproti Karnaku. Objeveno bylo r. 1708 francouzským páterem Claudem Sicardem. ​
 +  * Údolí královen: Zde se nachází přes 90 hrobů s ostatky žen a rodinných příslušníků faraónů ​
 +  * Rameseum: hrob Ramsese II. 
 +  * Chrámové město Karnak: největší chrámový komplex Egypta
 +  * Chrám Amóna-Ré: největší sakrální stavba světa
 +  * Chrám v Luxoru: Jižní harém Amonův - byl zasvěcen bohu Amónovi, jeho manželce Mút a jejich synovi, měsíčnímu bohu Chonsóvi.
 +
 +
 +Svou dobu rozkvětu zažily Théby za Nové říše (asi 1532-1070 př. n. l.) během 18. až 20. dynastie. Faraóni všech období promarnili své bezmála neuvěřitelné bohatství, své téměř nezměrné poklady k vybudování a zkrášlení svého sídelního města na obou březích Nilu. Vznikaly velkolepé chrámy a paláce. Pověstmi opředené jsou nálezy, které zde v průběhu staletí archeologové našli. Pověsti a legendy opřádají údolí mrtvých králů a protkávají se téměř do nerozluštitelného pletiva legend a faktů.
 +
 +„Théby o stu bran“ vyrostly za Nové říše do enormní velikosti. Jejich světoznámé fantastické stavby a monumenty přežily tisíciletí a dokazují ještě dnes lesk a bohatství obrovského města paláců a chrámů a jeho faraónů - chrám v Luxoru, gigantické chrámové město Karnak, Amonúv chrám, chrám Hatšepsut a v neposlední řadě pohřebiště v Údolí králů. Rozmach a přebudování Théb na centrum a na největší nekropoli Egypta je nerozlučně spjato spíše s nejvýznamnějším faraónem, jakého kdy země na Nilu měla: Ramsesem II. (cca 1298-1213 př. n. l). Osud země určoval jako žádný jiný panovník před ním nebo po něm. Egyptu vládl po 66 let (1279-1213 př. n. l.) |
 +
 +V té době probíhal v Egyptě téměř neuvěřitelný hospodářský a kulturní rozkvět, kterého již nikdy potom nebylo dosaženo. Diplomatický um panovníka zajistil Egyptu téměř 50 let míru se sousedními národy. Ramses mohl plně a zcela nasadit svou energii na zkrášlení a výstavbu hlavního města. A faraón je ctižádostivý. Jeho dědictví má být jedinečné. Spolu se svými rádci vypracovává plány na svůj zádušní palác, Rameseum. Ještě předtím, než je sem sám uložen k poslednímu odpočinku, musí doprovodit početné rodinné příslušníky do hrobu v největší nekropoli Egypta. ​
 +
 +Ramses II. nechal dokončit dílo, které bylo započato za vlády Sethose, a to nádherněji,​ než jak si Sethos mohl dovolit i snít. Velkou sloupovou síň podpírá a zdobí 134 sloupů, každý 24 m vysoký. Ramses tak zanechal stopu své neomezené moci. Také luxorský chrám má svědčit o věhlasu velkého faraóna. Ramses nechal zařízení rozšířit o další, ještě větší nádvoří.
 +
 +Ramses navštíví chrám Hatšepsut. Královna vládla Egyptu zhruba 200 let před Ramsesem. Představa ženy jako vládkyně je pro Ramsese nemyslitelná. Nechává z chrámu odstranit veškeré nápisy, které panovnici připomínají. Asi kolem roku 1253 umírá Ramsesova oblíbená žena Nefertari. Pro ni nechává Ramses zřídit nejnádhernější hrobku v Údolí královen, které na jihu navazuje na Údolí králů. Zde odpočívají ve více než 90 hrobech ostatky žen faraónů. Hrobka Nefertari je hodna faraóna, faraónka po boku největšího faraóna.
 +
 +V r. 1213 př. n. l. Ramses II. ve věku 92 let umírá. Zanechal po sobě 100 dětí, blahobytnou a prosperující zemi a hlavní město, jehož stavby dodnes neztratily nic ze své krásy a přitažlivosti. Dědictví největšího ze všech faraónů stále dojímá a fascinuje. Legendární údolí mrtvých panovníků. Údolí králů na západním břehu Nilu, je nejznámější a největší nekropolí Egypta. Dosud se zde nalezlo přes 60 hrobek. V tomto pouštním údolí byli pochováváni zvláště panovnici Nové říše. Právě během 18. dynastie vznikly v Údolí králů černé chrámy mrtvých. Egypťané označovali monumentální pohřebiště svých vládců jako „domy na miliony let“. Nejznámějšímí hrobkami v Údolí králů jsou hroby číslo 7 - zde odpočívá Ramses II., hrob číslo 42, zádušní chrám Hatšepsut, a číslo 62.
 +
 +Nejmladší hrob v Údolí králů pochází z dob faraóna Ramsese XI. (20. dynastie). Podle tradice svých předchůdců si zde nechal i on postavit svůj zádušní chrám. Přesto zde nebyl pochován. Dnes se domníváme,​ že důvodem bylo to, že právě za časů Ramsese XI. se vykrádání hrobů stalo výnosným a expandujícím „hospodářským odvětvím“. Celé bandy plenily a znesvěcovaly místa odpočinku svých zesnulých vládců a prodávaly cenné předměty z hrobů přechovávačům a obskurním překupníkům. Po mnoho staletí zůstalo Údolí králů utajeno.
 +
 +Teprve v r. 1708 objevil francouzský páter a misionář Claude Sicard spíše náhodou první hroby v údolí králů a spustil tím vlnu archeologických expedic. Vědci ze všech zemí světa se vydávali za senzačními objevy, aby prozkoumali tajemství Údolí králů. Napoleonovou egyptskou expedici začíná konečně systematický výzkum této oblasti.
 +
 +Dosud nejslavnější objevené pohřební místo je jistojistě to Tutanchamónovo. Ač faraón byl ve své době spíše bezvýznamný,​ donutil nález jeho hrobu vědecký svět žasnout. Skvostná výzdoba hrobu a přímo marnotratné votivní předměty z čistého zlata, např. posmrtná maska faraóna, jsou jedinečnými svědky fantastické zručnosti, enormního bohatství a obrovského významu egyptské říše. Dne 4. listopadu 1922 vypáčil britský archeolog Howard Carter (1874-1939) neporušený hrob Tutanchamóna. 17. února 1923 vnikl konečně do pohřební komory a otevřel nádherný sarkofág. Cenné votivní předměty, mj. zlatá faraonova rakev, zlatá maska a klenoty ze zádušního chrámu, si je možno dnes prohlédnout v Egyptském muzeu v Káhiře. Šušká a povídá se toho od té doby mnoho o faraonově kletbě v souvislosti s více či méně mysteriózními úmrtími, které se všechny očividně udály ve spojitosti s otevřením hrobky faraóna Tutanchamóna. Je ta kletba mrtvého panovníka skutečná? Způsobily tajemné plyny nebo páry, které údajně unikají z jeho hrobu při jeho otevření, početná úmrtí? Skončí někdy „Kletba mumie“?
 +
 +Údajně byla nad vchodem do záhrobní komory Tutanchamóna upevněna hliněná tabulka s nápisem „Na rychlé peruti přikvačí smrt k tomu, kdo ruší faraónův klid“. Podobná poučeni nebo varování jsou skutečně v zádušních chrámech uváděna a doprovázejí také nálezy v jiných hrobech Údolí králů. Strašná „Kletba mumie“ sloužila však v první řadě k odstrašení příliš lačných vykradačů hrobů. Také pokud došlo v následujících letech po objevení Tutanchamónova hrobu k jednotlivým překvapujícím úmrtím mezi členy expedic, je možno téměř pro všechna najít prokazatelné a rozumné vysvětlení.
 +
 +Ve faraónově hrobě byly nalezeny vysoké koncentrace spor plísně Aspergillus flavus. Produkty látkové výměny plísně jsou velice jedovaté a pro člověka vysoce nebezpečné. U osob s oslabeným imunitním systémem může Aspergillus flavus způsobit alergické reakce nebo napadnout některé orgány. Plíseň je dnes považována za původce nemoci, které vedly k úmrtím účastníků expedice. ​
udoli_kralu.txt · Poslední úprava: 29. 01. 2017 00:41 autor: 88.161.227.111