Cestovatelské stránky

Théby – kdysi zářné hlavní město Egypta, po čtyři staletí středisko faraónské říše. Théby se staly hlavním kulturním střediskem Egypta a jeho hrobky největší nekropolí v legendárním údolí králů.

• Nekropole s hrobkami 63 egyptských faraónů. Údolí se nachází v západních Thébách naproti Karnaku. Objeveno bylo r. 1708 francouzským páterem Claudem Sicardem.
• Údolí královen: Zde se nachází přes 90 hrobů s ostatky žen a rodinných příslušníků faraónů
• Rameseum: hrob Ramsese II.
• Chrámové město Karnak: největší chrámový komplex Egypta
• Chrám Amóna-Ré: největší sakrální stavba světa
• Chrám v Luxoru: Jižní harém Amonův - byl zasvěcen bohu Amónovi, jeho manželce Mút a jejich synovi, měsíčnímu bohu Chonsóvi.

Svou dobu rozkvětu zažily Théby za Nové říše (asi 1532-1070 př. n. l.) během 18. až 20. dynastie. Faraóni všech období promarnili své bezmála neuvěřitelné bohatství, své téměř nezměrné poklady k vybudování a zkrášlení svého sídelního města na obou březích Nilu. Vznikaly velkolepé chrámy a paláce. Pověstmi opředené jsou nálezy, které zde v průběhu staletí archeologové našli. Pověsti a legendy opřádají údolí mrtvých králů a protkávají se téměř do nerozluštitelného pletiva legend a faktů.

„Théby o stu bran“ vyrostly za Nové říše do enormní velikosti. Jejich světoznámé fantastické stavby a monumenty přežily tisíciletí a dokazují ještě dnes lesk a bohatství obrovského města paláců a chrámů a jeho faraónů - chrám v Luxoru, gigantické chrámové město Karnak, Amonúv chrám, chrám Hatšepsut a v neposlední řadě pohřebiště v Údolí králů. Rozmach a přebudování Théb na centrum a na největší nekropoli Egypta je nerozlučně spjato spíše s nejvýznamnějším faraónem, jakého kdy země na Nilu měla: Ramsesem II. (cca 1298-1213 př. n. l). Osud země určoval jako žádný jiný panovník před ním nebo po něm. Egyptu vládl po 66 let (1279-1213 př. n. l.) |

V té době probíhal v Egyptě téměř neuvěřitelný hospodářský a kulturní rozkvět, kterého již nikdy potom nebylo dosaženo. Diplomatický um panovníka zajistil Egyptu téměř 50 let míru se sousedními národy. Ramses mohl plně a zcela nasadit svou energii na zkrášlení a výstavbu hlavního města. A faraón je ctižádostivý. Jeho dědictví má být jedinečné. Spolu se svými rádci vypracovává plány na svůj zádušní palác, Rameseum. Ještě předtím, než je sem sám uložen k poslednímu odpočinku, musí doprovodit početné rodinné příslušníky do hrobu v největší nekropoli Egypta.

Ramses II. nechal dokončit dílo, které bylo započato za vlády Sethose, a to nádherněji, než jak si Sethos mohl dovolit i snít. Velkou sloupovou síň podpírá a zdobí 134 sloupů, každý 24 m vysoký. Ramses tak zanechal stopu své neomezené moci. Také luxorský chrám má svědčit o věhlasu velkého faraóna. Ramses nechal zařízení rozšířit o další, ještě větší nádvoří.

Ramses navštíví chrám Hatšepsut. Královna vládla Egyptu zhruba 200 let před Ramsesem. Představa ženy jako vládkyně je pro Ramsese nemyslitelná. Nechává z chrámu odstranit veškeré nápisy, které panovnici připomínají. Asi kolem roku 1253 umírá Ramsesova oblíbená žena Nefertari. Pro ni nechává Ramses zřídit nejnádhernější hrobku v Údolí královen, které na jihu navazuje na Údolí králů. Zde odpočívají ve více než 90 hrobech ostatky žen faraónů. Hrobka Nefertari je hodna faraóna, faraónka po boku největšího faraóna.

V r. 1213 př. n. l. Ramses II. ve věku 92 let umírá. Zanechal po sobě 100 dětí, blahobytnou a prosperující zemi a hlavní město, jehož stavby dodnes neztratily nic ze své krásy a přitažlivosti. Dědictví největšího ze všech faraónů stále dojímá a fascinuje. Legendární údolí mrtvých panovníků. Údolí králů na západním břehu Nilu, je nejznámější a největší nekropolí Egypta. Dosud se zde nalezlo přes 60 hrobek. V tomto pouštním údolí byli pochováváni zvláště panovnici Nové říše. Právě během 18. dynastie vznikly v Údolí králů černé chrámy mrtvých. Egypťané označovali monumentální pohřebiště svých vládců jako „domy na miliony let“. Nejznámějšímí hrobkami v Údolí králů jsou hroby číslo 7 - zde odpočívá Ramses II., hrob číslo 42, zádušní chrám Hatšepsut, a číslo 62.

Nejmladší hrob v Údolí králů pochází z dob faraóna Ramsese XI. (20. dynastie). Podle tradice svých předchůdců si zde nechal i on postavit svůj zádušní chrám. Přesto zde nebyl pochován. Dnes se domníváme, že důvodem bylo to, že právě za časů Ramsese XI. se vykrádání hrobů stalo výnosným a expandujícím „hospodářským odvětvím“. Celé bandy plenily a znesvěcovaly místa odpočinku svých zesnulých vládců a prodávaly cenné předměty z hrobů přechovávačům a obskurním překupníkům. Po mnoho staletí zůstalo Údolí králů utajeno.

Teprve v r. 1708 objevil francouzský páter a misionář Claude Sicard spíše náhodou první hroby v údolí králů a spustil tím vlnu archeologických expedic. Vědci ze všech zemí světa se vydávali za senzačními objevy, aby prozkoumali tajemství Údolí králů. Napoleonovou egyptskou expedici začíná konečně systematický výzkum této oblasti.

Dosud nejslavnější objevené pohřební místo je jistojistě to Tutanchamónovo. Ač faraón byl ve své době spíše bezvýznamný, donutil nález jeho hrobu vědecký svět žasnout. Skvostná výzdoba hrobu a přímo marnotratné votivní předměty z čistého zlata, např. posmrtná maska faraóna, jsou jedinečnými svědky fantastické zručnosti, enormního bohatství a obrovského významu egyptské říše. Dne 4. listopadu 1922 vypáčil britský archeolog Howard Carter (1874-1939) neporušený hrob Tutanchamóna. 17. února 1923 vnikl konečně do pohřební komory a otevřel nádherný sarkofág. Cenné votivní předměty, mj. zlatá faraonova rakev, zlatá maska a klenoty ze zádušního chrámu, si je možno dnes prohlédnout v Egyptském muzeu v Káhiře. Šušká a povídá se toho od té doby mnoho o faraonově kletbě v souvislosti s více či méně mysteriózními úmrtími, které se všechny očividně udály ve spojitosti s otevřením hrobky faraóna Tutanchamóna. Je ta kletba mrtvého panovníka skutečná? Způsobily tajemné plyny nebo páry, které údajně unikají z jeho hrobu při jeho otevření, početná úmrtí? Skončí někdy „Kletba mumie“?

Údajně byla nad vchodem do záhrobní komory Tutanchamóna upevněna hliněná tabulka s nápisem „Na rychlé peruti přikvačí smrt k tomu, kdo ruší faraónův klid“. Podobná poučeni nebo varování jsou skutečně v zádušních chrámech uváděna a doprovázejí také nálezy v jiných hrobech Údolí králů. Strašná „Kletba mumie“ sloužila však v první řadě k odstrašení příliš lačných vykradačů hrobů. Také pokud došlo v následujících letech po objevení Tutanchamónova hrobu k jednotlivým překvapujícím úmrtím mezi členy expedic, je možno téměř pro všechna najít prokazatelné a rozumné vysvětlení.

Ve faraónově hrobě byly nalezeny vysoké koncentrace spor plísně Aspergillus flavus. Produkty látkové výměny plísně jsou velice jedovaté a pro člověka vysoce nebezpečné. U osob s oslabeným imunitním systémem může Aspergillus flavus způsobit alergické reakce nebo napadnout některé orgány. Plíseň je dnes považována za původce nemoci, které vedly k úmrtím účastníků expedice. 

Zobrazeno: 130 x