Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- strucny_cesko-persky_slovnik_pro_turisty [2015/05/04 00:41]
109.239.77.176 [Stručný ČESKO-PERSKÝ slovník pro turisty]
+++ strucny_cesko-persky_slovnik_pro_turisty [2015/08/28 19:02]
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-**Hlavní stránka [[Írán]]**
-====== Stručný ČESKO-PERSKÝ slovník pro turisty ======
-Perština (farsí) je blízce příbuzná s pashto (paštunštinou) a darí. Používá písmo podobné arabštině, ale s více znaky. Pokud by někdo měl chuť zkusit transliteraci, tak může zde: http://www.cesty.in/transkripce_z_arabstiny
-Perština je ale indoevropský jazyk, velice vzdálený turečtině nebo arabštině. Zde je uveden zjednodušený přepis – vyslovujte tak, jak je napsáno.
-Pro začátek bude stačit jedna z asi nejtěžších frází, a to:"salam aleikom", čili dobrý den, odpůldne, podvečír atd... Zkráceně a běžně se používá jenom //salám// (vyslovuje se úplně stejně jako náš salám), z čehož se můžete zpočátku potrhat, jenže když oni to myslí vážně...
-Když už umíme pozdravit, tak k tomu přidáme slova jak o něco poprosit a poděkovat. Pak příjdete do kvelbu slušně pozdravíte, poprosíte a ukážete, zaplatíte, poděkujete, rozloučíte se, odcházíte...
-prosím (když o něco žádáte)	 	lóftan\\
-prosím (když něco nabízíte)	 	befarmed, befarmáíd\\
-děkuji	 	motashakkeram(motšekeram) nebo stačí mersí\\
-nashledanou	 	Khodá háfez (choda háfez)\\
-Vyjádřit souhlas nebo nesouhlas lze kupodivu stejně jako u nás pokýváním nebo zavrtěním hlavou. Ne že by to pravidlo platilo všude - všichni víte, jak je to s Bulharama, že.
-ano	 	balé případně cherá (čerá), když odpovídáte na zápornou otázku\\
-ne	 	nakheir, nebo jenom "na", ale to je méně zdvořilé
-Taky je dobré umět se omluvit, aby bylo jasné, že nejste neotesanci odněkud z Balíkova
-promiňte, omlouvám se	 	bebakhshíd (bebakšíd)
-Teď něco aby si na vás zase nedovolovali moc:
-NE, děláte si legraci?	 	na bábá
-A nyní si prosvištíme celé věty
-Mluvíte anglicky (persky, francouzsky, německy)?	 	Shomá Engelísí (Fársí, Feránsé, Álmání) baladíd?\\
-Promiňte, neumím persky	 	Bebakshíd: Fársí balad nístam.\\
-Není taky na škodu umět se zeptat kde něco je (třeba ubytovna). Horší to ale je potom s odpovědí místního Íránce. Vy ze sebe pracně vysoukáte nadřenou větu a on spustí zatraceně rychle:" Ále dyk to je tajdle kousíček, a jste tam cobydupkoliktřešnítolikvišní." Ha a jste v troubě. Ale pěkně jste si pokecali.
-ubytovna (ne hotel, ten se řekne prostě hotel a je kvůli toho určitě taky dražší)	 	mosáferkhúnés (mosaferchuné)\\
-Promiňte, kde je ubytovna?	 	Bebakshíd, mosáferkhunés kojást? (bebakšíd, mosaferchuné kodžást?)\\
-===== Základní konverzace =====
-|Dobrý den / sbohem |salam alejkum častěji zkráceně salam / choda háfez|
-|Jak se máš? / dobře | četorí? / chuví|
-|Děkuji / prosím | motašakeram / lotfan|
-|Promiňte | bebakhšíd |
-|(Ne)rozumím | (na) mífahmam |
-|Prosím, napište to | lotfan, un o benevisin|
-|(Ne)mám rád … | man … dust (na)daram|
-|Ano / ne | bale / na|
-|Kde je …? | … chodžást?|
-|Kdy odjíždí autobus do …? | utubus e … kej mijad?|
-|Kolik to stojí? | čande? (doslova „kolik“)|
-|Kolik je hodin? | sáat čandé?|
-|Dneska / zítra | emruz / farda|
-|První / poslední | avval / achar|
-|Autobus / auto / kolo | utubus / mašin / dočarche|
-|Kdy / kde / který / kdo / co / proč | kej / kodža / kodam / ki / če / čera|
-|Tady | indžá|
-|Zastavte! | ist!|
-|Běž pryč! | gom šou (vulgární)|
-|Velký / malý | bozorg nebo kabir / kučik|
-|Dobrý / špatný | khub / bet|
-|Hezký | chošgel|
-|Já / ty | man / šomá|
-|Problém | muškila|
-|Co je to? | ičjes?|
-|Toman  (10 riálů )| jednotka měny používaná v hovorové řeči|
-|Čádor (chador) | plášť, obvykle černý, zahalující muslimské ženy od hlavy až k patě|
-^Rodinní přílušníci (časté téma rozhovorů) ^^
-|Matka / otec / manželka / manžel | madar / pedar / zan / šohar|
-|Sestra / bratr / dcera / syn | chahar / bavadar / dochtar / pesar|
-^Místa^^
-|Doktor / nemocnice / policie | doktor / bimarestan / polis|
-|Hotel / banka / mešita / trh | hotel / bank / masdžed / bazar|
-|(Hotel nižší kategorie se řekne mosaferchúne, mehmunpazir nebo mehmunsara)|
-|Restaurace / čajovna | kebabí, / čajchune|
-|Záchod | tuvalet|
-|Letiště / autobusové (vlakové) nádraží | furudgah / istgahe utubus (ghatar)|
-|Ulice / ulička | chejabun / kuče|
-|Město / řeka / most | šahr / rud / pol|
-|Internetová kavárna | kofinet|
-^Časté místopisné názvy^^
-|Arg | pevnost|
-|Ateshkade | zoroastriánský chrám s věčným ohněm|
-|Ayatollah | šíitský duchovní nejvyššího stupně|
-|Azad | svobodný|
-|Azadi | svoboda|
-|Bagh | zahrada|
-|Behesht | ráj|
-|Dash| poušť nebo rovina|
-|Engelab | revoluce|
-|Hammam | veřejné lázně|
-|Imam | náboženský vůdce|
-|Parsi | název pro Írán v perštině|
-^Čas a číslovky^^
-|Pondělí | do šhanbe|
-|Úterý | se šanbe|
-|Středa | čahar šanbe|
-|Čtvrtek | pandž šanbe|
-|Pátek | džome|
-|Sobota | šanbe|
-|Neděle | yekšanbe|
-<html><font size=6></html>
-|1|2|3|4|5|6|7|8|9|0|
-|١|٢|٣|٤ <html><br></html>nebo<html><br></html> ۴|٥ <html><br></html>nebo<html><br></html> ۵|٦ <html><br></html>nebo<html><br></html> ۶|٧|٨|٩|٠|
-<html></font></html>
-|1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 | jek, do, se, čahar, pandž, šiš, haft, hašt, noh, dah|
-|11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 | jazdah, davazdah, sizdah, čahardah, punzdah, šanzdah, hifdah, hidždah, nuzdah|
-|20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 | bist, si, čehel, pandžah, šast, haftad, haštad, navad, sad|
-|27 | bist o haft|
-|185 | sad o haštad o pandž|
-|1 000, 1 000 000 | hezar, miljon |
-^Jídlo^^
-|Chleba / rýže / maso / zelenina | nan / ruz / gušt / sabzidžat|
-|Hovězí / kuřecí / jehněčí | gušt e gav / morg|
-|Voda / čaj / cukr | ab / čaj / šekar|
-|Sýr / ovoce | panir / mive|
-|Halal | jídlo připravované v souladu s islámskými pravidly|

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku