Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

















































sisi-zajezd

Zájezd do Mnichova

na 176. výročí narození císařovny Sisi

23.12. 2013 – 26. 12. 2013

Celková cena zájezdu: 3000 Kč

Zálohu, tedy polovinu ceny - 1500 Kč předat nejpozději měsíc před odjezdem, zbytek 1500 Kč předejte nejpozději 14 dní před odjezdem organizátorovi akce Michaele Kokaislové.

Čemu nerozumíte, zeptejte se na čísle 722 812 648

Poznejte prostředí, v němž se narodila jedna z nejslavnějších císařoven - Sisi.

Příčná flétna je dřevěný dechový nástroj i když většinou je z kovu. Do dřevěných nástrojů se řadí, protože dříve se flétna z dřeva vyráběla. Až do 17. století flétna nedala rozebrat – byla to jen jedna část. Flétna se tím pádem ani ladit. Dnes se flétna řadí na tři části: hlavici, střední díl a spodní díl.

• HLAVICE – na hlavici nejsou žádné klapky, jen „náústek“ do kterého se fouká – vytváří se zvuk/tón. Nahoře na hlavici je „dolaďovátko“, které se moc nepoužívá. Když chcete jen trochu doladit, sune se s hlavicí od středního dílu.

• STŘEDNÍ DÍL (TĚLO) – nachází se pod hlavicí. Díl tvoří klapky, buď uzavřené nebo otevřené.

• SPODNÍ DÍL (NOŽKY) – je nejspodnější část flétny. Klapek je tu různě, záleží na typu flétny. Nejčastější flétny jsou s rozsahem do c1, ale existují i do h, to tam je pak o klapku navíc.

Nejdříve byla flétna spíše jako nástroj pro potulné muzikanty, nebyla drahá, byla ze dřeva. Dříve (do 18. stol.) flétna neměla klapky, ale jen dírky. Pár klapek se tam nakonec přidalo. Koncem 18. století byla příčná flétna doplněna o další klapky, protože měla tak trochu nevýrazný tón. Přesto po doplnění klapek flétna nezněla jako dnešní nástroj. Příčinou bylo šikmé vrtání dírek, které se vrtaly kvůli pohodlnosti pro ruce, jenže vzdálenosti mezi dírkami byly menší než by měly být. Toto rozložení flétny se nelíbilo prvnímu flétnistovo dvorní kapely Theobaldovi Böhmovi, tak tento nástroj zreformoval do dnešní podoby. Flétna se drží napravo od těla hráče. Pro hraní na příčnou flétnu je potřeba mít správný nátisk. Občas bývá složité dosáhnout na klapky, ale jak už jsem psala, kdyby se vzdálenosti sblížily, tak by flétna hrála divně. Důležité pro hraní na flétnu je, aby hráč dýchal bránicí. Bránice je totiž mnohem objemnější než plíce, tím pádem se do ní vejde více vzduchu – déle pak hrajete. Typy fléten • Pikola: laděná v C (výjimečně také v Des) vznikla na konci 18. století. Je dvoudílná a zní o oktávu výše než příčná flétna.. • Altová flétna: laděná v G, zní o kvartu níže než příčná flétna, svého vrcholu dosáhla v baroku, používá se méně. • Basová flétna: laděná v C, zní o oktávu níže než příčná flétna, flétna je třídílná nebo čtyřdílná, používá se jen velmi málo. Příčná flétna je dnes často používaná v symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i v komorní hudbě, v menší míře se používá i v jazzu. V ČESKÁ FILHARMONIE má čtyři hráče na flétnu a jednoho na pikolu.

Jac í známí skladatelé skládali skladby pro flétny: • Antonio Vivaldi • Georg Philipp Telemann: • Johann Sebastian Bach: • Georg Friedrich Händel • Wolfgang Amadeus Mozart • Ludwig van Beethoven




Zobrazeno: 81 x

sisi-zajezd.txt · Poslední úprava: 2020/10/09 23:14 (upraveno mimo DokuWiki)