Uživatelské nástroje
otisky_useknute_ruky_muzeum_skla_a_bizuterie_jablonec_nad_nisou
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verze Obě strany příští revize | ||
|
otisky_useknute_ruky_muzeum_skla_a_bizuterie_jablonec_nad_nisou [2016/07/29 20:14] cesty [Kde to je] |
otisky_useknute_ruky_muzeum_skla_a_bizuterie_jablonec_nad_nisou [2016/10/14 12:32] cesty |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| Štíhlý nazelenalý pohár na široké válcovité noze s dvěma znaky a bílými iniciálami. Vrchního okraje se zlatým páskem se dotýkaly rty Voršily Žofie i jejího manžela, Jáchyma Ondřeje hrabete Šlika. | Štíhlý nazelenalý pohár na široké válcovité noze s dvěma znaky a bílými iniciálami. Vrchního okraje se zlatým páskem se dotýkaly rty Voršily Žofie i jejího manžela, Jáchyma Ondřeje hrabete Šlika. | ||
| - | {{image2_compressed_files: | + | {{ image2_compressed_files: |
| //Joachimu Ondřeji Šlikovi, hraběti z Pasaunu, měla být nejprve uťata pravice, potom měl být rozčtvrcen a na rozcestí rozvěšen; obzvláštní pak milostí má být jen sťat, hlava pak a ruka má být přibita na věži Pražského mostu co nejvíce na rožeň za mřížemi. **Historia persecutionum ecclesiae Bohemicae**// | //Joachimu Ondřeji Šlikovi, hraběti z Pasaunu, měla být nejprve uťata pravice, potom měl být rozčtvrcen a na rozcestí rozvěšen; obzvláštní pak milostí má být jen sťat, hlava pak a ruka má být přibita na věži Pražského mostu co nejvíce na rožeň za mřížemi. **Historia persecutionum ecclesiae Bohemicae**// | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| Jelikož ražba tolarů nebyla právě nevýnosným podnikem, zavětřil Ferdinand I. a Šlikům jáchymovské doly odňal. Tím se jejich jmění povážlivě ztenčilo a Jáchymu Ondřejovi nezbylo, než ho rozmnožit. Jako mnozí jiní před ním i po něm, pokusil se o to způsobem dojista pohodlnějším než prací, to jest sňatky. Zejména v pořadí druhým, s Annou Kateřinou ze Smiřic, ovdovělou z Vartemberka. Získal tak kromě jiného i polovinu města Turnova, již tehdy proslulého broušením drahokamů. Některé enklávy jeho nového panství sousedily s poddanskou vsí Jabloncem (nyní Jabloncem nad Nisou) a se sklářskými hutěmi ve Mšeně, Syřišti, Rejdících a s osadou sklářů Bedřichovem. Ve všech byly vyráběny emailem malované poháry a huťmistři mívali povinnost odevzdávat vrchnosti každoročně určitý počet těchto sklenic za udělení různých privilegií. Vzhledem k tomu, že Jáchym Ondřej měl nejen příbuzenské, | Jelikož ražba tolarů nebyla právě nevýnosným podnikem, zavětřil Ferdinand I. a Šlikům jáchymovské doly odňal. Tím se jejich jmění povážlivě ztenčilo a Jáchymu Ondřejovi nezbylo, než ho rozmnožit. Jako mnozí jiní před ním i po něm, pokusil se o to způsobem dojista pohodlnějším než prací, to jest sňatky. Zejména v pořadí druhým, s Annou Kateřinou ze Smiřic, ovdovělou z Vartemberka. Získal tak kromě jiného i polovinu města Turnova, již tehdy proslulého broušením drahokamů. Některé enklávy jeho nového panství sousedily s poddanskou vsí Jabloncem (nyní Jabloncem nad Nisou) a se sklářskými hutěmi ve Mšeně, Syřišti, Rejdících a s osadou sklářů Bedřichovem. Ve všech byly vyráběny emailem malované poháry a huťmistři mívali povinnost odevzdávat vrchnosti každoročně určitý počet těchto sklenic za udělení různých privilegií. Vzhledem k tomu, že Jáchym Ondřej měl nejen příbuzenské, | ||
| - | |{{image2_compressed_files: | + | {{image2_compressed_files: |
| - | | Oprštorfský znak | | + | <sub>Oprštorfský znak</ |
| Huť postavil v lesích při Bílé Nise v roce 1598 Peter Wander. Pocházel ze sklářské rodiny (ovšem ne ledajaké, nýbrž se šlechtickým predikátem). Byl u něho zaměstnán také jeho bratranec Georg Wander, který maloval na sklo. Byl toho názoru, že se nemusí za svá díla stydět, a tak se na nich porůznu zvěčňoval. Jako například na emailem malovaném poháru, který byl pohříchu ve Slezském muzeu ve Vratislavi za druhé světové války zničen. Na jeho zadní straně byl stylizovaný ornament s motivem konvalinek, což je typický dekorační prvek na emailem malovaných sklech českého původu. Z jeho rukou vyšlo i šest skleněných okenních terčů, věnovaných liberecké městské radě pro novostavbu radnice Kasperem Schiirerem von Waldheim, huťmistrem ze syřišťovské hutě. Na jednom z nich je vyobrazen šlikovský znak (manželky Melchiora Rederna Kateřiny, rozené hraběnky Šlikové), datovaný 1599. | Huť postavil v lesích při Bílé Nise v roce 1598 Peter Wander. Pocházel ze sklářské rodiny (ovšem ne ledajaké, nýbrž se šlechtickým predikátem). Byl u něho zaměstnán také jeho bratranec Georg Wander, který maloval na sklo. Byl toho názoru, že se nemusí za svá díla stydět, a tak se na nich porůznu zvěčňoval. Jako například na emailem malovaném poháru, který byl pohříchu ve Slezském muzeu ve Vratislavi za druhé světové války zničen. Na jeho zadní straně byl stylizovaný ornament s motivem konvalinek, což je typický dekorační prvek na emailem malovaných sklech českého původu. Z jeho rukou vyšlo i šest skleněných okenních terčů, věnovaných liberecké městské radě pro novostavbu radnice Kasperem Schiirerem von Waldheim, huťmistrem ze syřišťovské hutě. Na jednom z nich je vyobrazen šlikovský znak (manželky Melchiora Rederna Kateřiny, rozené hraběnky Šlikové), datovaný 1599. | ||
| Řádek 48: | Řádek 48: | ||
| {{image2_compressed_files: | {{image2_compressed_files: | ||
| + | |||
| + | {{: | ||
| ---- | ---- | ||
otisky_useknute_ruky_muzeum_skla_a_bizuterie_jablonec_nad_nisou.txt · Poslední úprava: 2023/06/19 00:22 autor: cesty
Nástroje pro stránku
