Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
naroc [2015/08/28 19:02] |
naroc [2020/10/09 23:14] (aktuální) |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | Hlavní stránka [[Bělorusko]] www.cesty.in/ | ||
+ | ======Jezero Naroč ====== | ||
+ | Běloruská krajina se svým nejvýše položeným bodem ve výšce 345 m nad mořem je poměrně rovinatá a nespočetnými jezery směle může soupeřit s Finskem - zemí tisíců jezer. Známá jsou především braslavská jezera, které se nachází na chráněném území braslavské rezervace. Další řádky věnujeme rozlohou největšímu jezeru Běloruska - jezeru Naroč, které je oblíbeným cílem místem domácí turistiky. | ||
+ | ====Naroč zeměpisná==== | ||
+ | Jezero Naroč leží v mjadělském okrese minské oblasti asi 150 km severozápadně od Minsku, tři hodiny jízdy maršrutkou. Rozprostírá se v národním parku Naročský, který byl vytvořen v roce 1999 na celkové ploše 94 tis. hektarů, pevná půda pokrytá rostlinstvem přitom tvoří 50 tis. hektarů a kromě Naroče k němu patří dalších 42 jezer. Naroč má tvar srdce a rozlohu 79,8 km2, délku břehu 41 km (!), střední hloubku 9 metrů, největší hloubka je 24,08 metrů a celkový objem vody v něm je 710 miliard litrů. Břeh je převážné písčitý nebo písčito-oblázkový, | ||
+ | |||
+ | ====Naroč dějepisná==== | ||
+ | |||
+ | Za první světové války se u jezera Naroč odehrála bitva mezi ruským a německým vojskem. Francouzský generál Joffre ve snaze zmenšit nápor Němců na Francouze u Verdunu apeloval na spojence, aby započali klamné akce někde jinde. Ruský car Mikuláš II. pro tuto bitvu zvolil jezero Naroč, protože tam měl k dispozici 350 tis. vojáků proti 75 tis. německým. Bitva začala 18. března 1916. Počáteční ruské ostřelování děly trvalo dva dny. Nebylo však přesné a ruské jednotky přecházely území nikoho ve skupinách, než aby se rozptýlily, | ||
+ | |||
+ | Kousek od lázní se nachází stejnojmenná vesnice, jedno z nejstarších sídel v tomto kraji. Dříve byla majetkem knížat Svirských a do roku 1964 se jmenovala Kobylnik či Kobelnik. Vznik Kobylniku se podle písemných dokladů datuje do 15. století, kdy to bylo živé obchodní městečko. Na konci 19. století v něm žilo přes tisíc lidí, každé úterý se v něm pořádaly trhy a pětkrát do roka jarmark. Byl tu katolický kostel, pravoslavný chrám i synagoga, krámy, krčma a poštovní stanice. V 30. letech byl Kobylnik součástí Polska. V roce 1932 bylo jezero Naroč zestátněno a o tři roky později zakázán rybný průmysl. Zemědělci, | ||
+ | |||
+ | ====Naroč turistická==== | ||
+ | |||
+ | Naroč a okolí je nejoblíbenějším místem v Bělorusku, kam Bělorusové nejraději jezdí na dovolenou. Okolo jezera stojí početné hotely, penzióny a sanatoria. Při plánování pobytu na Naroči přijde vhod místní předpověď počasí. V červenci a srpnu se jezero prohřeje na 19 oC. Sezóna na koupání trvá 100 dní. Několik Bělorusů mě upozorňovalo, | ||
+ | |||
+ | Lázeňská část Naroče vznikla už ve 20. a 30. letech 20. století, kdy bohatí polští podnikatelé postavili na západním břehu jezera několik vil, jachtklubů a přístavišť pro jachty. Tehdy zde byla položena úzkolejná železniční trať, byla zcela zničena během 2. světové války. A v roce 1964 na tom samém místě, u vesnice Kupa vyrostly největší běloruské lázně Naroč. | ||
+ | |||
+ | ====Naroč přírodovědná==== | ||
+ | |||
+ | V Naročském národním parku roste 30 druhů chráněných rostlin uvedených v Červené knize Běloruska, mj. arnika horská, sasanka lesní, prvosenka jarní, úpolín evropský, jaterník podléška. V lese převažuje bříza bělokorá. Na území parku žijí také losi, kanci, srny, jezevci, zajíci polní a bělák, lišky, kuny, veverky, vlci, vydry, bobři, jndatry, tchoři a norci. Dále 185 druhů ptáků, z nich 24 (morčák, bukač, jeřáb popelavý) je v Červené knize. Ve vodních nádržích je 25 druhů ryb, z nich 18 z původní fauny (štika, okoun, cejn, okoun, karas, plotice, lín, bělice, mník, sumec, vranka, piskoř), 6 druhů (2 druhy kaprů, karas, úhoř, candát, síh) bylo nasazeno a 1 druh - koljuška tříostná - sem pronikl spontánně. Amatérský rybolov je povolen na vybraných jezerech a je k němu zapotřebí placené povolení. | ||
+ | |||
+ | ---- | ||
+ | |||
+ | František Vančura 20. 07. 2006 (belorusko.cz, |