Běloruská krajina se svým nejvýše položeným bodem ve výšce 345 m nad mořem je poměrně rovinatá a nespočetnými jezery směle může soupeřit s Finskem - zemí tisíců jezer. Známá jsou především braslavská jezera, které se nachází na chráněném území braslavské rezervace. Další řádky věnujeme rozlohou největšímu jezeru Běloruska - jezeru Naroč, které je oblíbeným cílem místem domácí turistiky.

Jezero Naroč leží v mjadělském okrese minské oblasti asi 150 km severozápadně od Minsku, tři hodiny jízdy maršrutkou. Rozprostírá se v národním parku Naročský, který byl vytvořen v roce 1999 na celkové ploše 94 tis. hektarů, pevná půda pokrytá rostlinstvem přitom tvoří 50 tis. hektarů a kromě Naroče k němu patří dalších 42 jezer. Naroč má tvar srdce a rozlohu 79,8 km2, délku břehu 41 km (!), střední hloubku 9 metrů, největší hloubka je 24,08 metrů a celkový objem vody v něm je 710 miliard litrů. Břeh je převážné písčitý nebo písčito-oblázkový, jenom na jihovýchodě místy slatinný nebo močálovitý. Hladina jezera přes rok kolísá o 2 metry, nejvyšší je v dubnu, nejnižší od října do prosince. Z jezera vytéká stejnojmenná řeka Naroč, která je přítokem řeky Něman, teče do něho 17 potoků. V severovýchodní části jezera je ostrov o rozloze 6 hektarů. V polovině prosince zamrzá a rozmrzne na přelomu března a dubna. Jezero se vytvořilo před několika tisíci let při ústupu ledovce. Při postupu ledovce vznikl Svencjanskij val, voda z tajícího ledu pokryla ohromnou plochu a po poklesu hladiny jednotlivá jezera. K Naroči patří ještě jezera Mjastro, Batorino a Blednoje náleží k Naročanské skupině jezer.

Za první světové války se u jezera Naroč odehrála bitva mezi ruským a německým vojskem. Francouzský generál Joffre ve snaze zmenšit nápor Němců na Francouze u Verdunu apeloval na spojence, aby započali klamné akce někde jinde. Ruský car Mikuláš II. pro tuto bitvu zvolil jezero Naroč, protože tam měl k dispozici 350 tis. vojáků proti 75 tis. německým. Bitva začala 18. března 1916. Počáteční ruské ostřelování děly trvalo dva dny. Nebylo však přesné a ruské jednotky přecházely území nikoho ve skupinách, než aby se rozptýlily, a tak se staly snadným cílem německých kulometů. Rusové postoupili o několik kilometrů dopředu, ale nijak přitom nepoškodili německou obranu. V dubnu Němci při protiútoku dobyli ztracené území zpět. Oběťmi této „vojenské operace“ se stalo 100-110 tis. ruských a 20 tis. německých vojáků. Poblíž vesnice Kupa se také dochovalo letiště, na kterém přistávaly německé zepeliny.

Kousek od lázní se nachází stejnojmenná vesnice, jedno z nejstarších sídel v tomto kraji. Dříve byla majetkem knížat Svirských a do roku 1964 se jmenovala Kobylnik či Kobelnik. Vznik Kobylniku se podle písemných dokladů datuje do 15. století, kdy to bylo živé obchodní městečko. Na konci 19. století v něm žilo přes tisíc lidí, každé úterý se v něm pořádaly trhy a pětkrát do roka jarmark. Byl tu katolický kostel, pravoslavný chrám i synagoga, krámy, krčma a poštovní stanice. V 30. letech byl Kobylnik součástí Polska. V roce 1932 bylo jezero Naroč zestátněno a o tři roky později zakázán rybný průmysl. Zemědělci, pro které byl rybolov základním zdrojem obživy, zákaz bojkotovali a dostávali se do sporu s policií. Stávky rybářů a boj za zrušení zákona pokračoval do roku 1939. Tyto události inspirovaly Maksima Tanku k poemě „Naroč“ a výtvarníka Vitalije Cvirka k namalování obrazu „Povstání rybářů na jezeře Naroč“ (1957). Dodnes se ve vesnici zachoval neogotický kostel sv. Andreje postavený na poč. 20. století z červených cihel na místě původní katolické svatyně z roku 1651 a bílý pravoslavný Ilinský chrám z 80. let 19. století.

Naroč a okolí je nejoblíbenějším místem v Bělorusku, kam Bělorusové nejraději jezdí na dovolenou. Okolo jezera stojí početné hotely, penzióny a sanatoria. Při plánování pobytu na Naroči přijde vhod místní předpověď počasí. V červenci a srpnu se jezero prohřeje na 19 oC. Sezóna na koupání trvá 100 dní. Několik Bělorusů mě upozorňovalo, že voda v jezeru není z hygienických důvodů vhodná na koupání - pozn. F. V. V lázních je každoročně 100 tis. lidí. Poblíž jsou otevřené zdroje minerálních vod, které pomáhají při léčbě onemocnění srdce a oběhové soustavy. Na území parku jsou sanatoria Sosny, Bělaja Rus, Naroč, Priozernyj, Borovoje, penzióny Sputnik, Naročanskij Bereg, Žuravuška, turisticko-léčebný komplex Naroč (s krytým bazénem a sportovními hřišti) a dětský ozdravovací tábor Zubrjonok. I zde platí v hotelích a sanatoriích trojí ceny, pro cizince ty nejvyšší (od 20 dolarů výše). Můžete ovšem se zkusit ubytovat na privátu [doporučuji], jejich majitelé, povětšinou starší lidé, sedávají na lavičkách v lázeňské vesničce („kurortnyj pasjolok Naroč“), ceny se pohybují mezi 5-10 dolary podle počasí, volných bytů při hezkém počasí bude málo. U jezera jsou i chatky, ale při těch cenách a jejich komfortu moc nedoporučuji.

Lázeňská část Naroče vznikla už ve 20. a 30. letech 20. století, kdy bohatí polští podnikatelé postavili na západním břehu jezera několik vil, jachtklubů a přístavišť pro jachty. Tehdy zde byla položena úzkolejná železniční trať, byla zcela zničena během 2. světové války. A v roce 1964 na tom samém místě, u vesnice Kupa vyrostly největší běloruské lázně Naroč.

V Naročském národním parku roste 30 druhů chráněných rostlin uvedených v Červené knize Běloruska, mj. arnika horská, sasanka lesní, prvosenka jarní, úpolín evropský, jaterník podléška. V lese převažuje bříza bělokorá. Na území parku žijí také losi, kanci, srny, jezevci, zajíci polní a bělák, lišky, kuny, veverky, vlci, vydry, bobři, jndatry, tchoři a norci. Dále 185 druhů ptáků, z nich 24 (morčák, bukač, jeřáb popelavý) je v Červené knize. Ve vodních nádržích je 25 druhů ryb, z nich 18 z původní fauny (štika, okoun, cejn, okoun, karas, plotice, lín, bělice, mník, sumec, vranka, piskoř), 6 druhů (2 druhy kaprů, karas, úhoř, candát, síh) bylo nasazeno a 1 druh - koljuška tříostná - sem pronikl spontánně. Amatérský rybolov je povolen na vybraných jezerech a je k němu zapotřebí placené povolení.

František Vančura 20. 07. 2006 (belorusko.cz, server je již zrušen)

Zobrazeno: 168 x