Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

AFRIKA AMERIKA ANTARKTIDA ASIE AUSTRÁLIE+OCEÁNIE EVROPA

Prosíme Vás, podpořte projekt Dětské hřiště v Balchaši (Kazachstán): http://cesty.in/hřiště






kudy_chodil_vykupitel

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

kudy_chodil_vykupitel [28. 08. 2015 19:02]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
kudy_chodil_vykupitel [17. 06. 2018 23:05] (aktuální)
cesty
Řádek 5: Řádek 5:
  
  
-Náš Spasitel Ježíš Kristus prožil většinu svého života v severní části Palestiny, jež se nazývá Galilea. Je to země nevelká, jejíž délka od severu k jihu činí asi 100 km a šířka asi 50 km. Jméno Galilea je odvozeno od hebrejského slova, jež v přepisu z hebrejské abecedy a podle našeho způsobu psaní zní Galii, nebo Galiláh. Znamená to v překladu kruh, nebo kraj či obvod. Někteří badatelé vysvětlují toto jméno od jakýchsi pohanských sloupů, snad pomníků zemřelých z dávných dob, jež se tam vyskytovaly a byly seřazovány do kruhů. Jiní se spokojují prosté s překladem názvu. Galilea byla u židů z Judska v opovržení,​ neboť její obyvatelstvo bylo vlivem pozdějších nepřátelských vpádů silně promíseno pohany. Proto byla někdy i přímo nazývána „Galilea pohanská.“ Je to vyjádřeno zvláště u proroka Izaiáše (8, 23) a přímo se o tom zmiňuje evangelista svatý Matouš slovy: „Když Ježíš uslyšel, že Jan Křtitel byl uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau u jezera v území Zabulonově a Neftalimově,​ aby se splnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: Země Zabulonova a země Neftalimova,​ směrem k mořiza Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, spatřil velký jas a těm, kdo přebývali v krajině stínu smrti, vzešlo světlo“ (Mt 4—12 až 17).+Náš Spasitel Ježíš Kristus prožil většinu svého života v severní části Palestiny, jež se nazývá ​[[http://​cesty.in/​izrael#​galilea_a_severni_izrael|Galilea]]. Je to země nevelká, jejíž délka od severu k jihu činí asi 100 km a šířka asi 50 km. Jméno Galilea je odvozeno od hebrejského slova, jež v přepisu z hebrejské abecedy a podle našeho způsobu psaní zní Galii, nebo Galiláh. Znamená to v překladu kruh, nebo kraj či obvod. Někteří badatelé vysvětlují toto jméno od jakýchsi pohanských sloupů, snad pomníků zemřelých z dávných dob, jež se tam vyskytovaly a byly seřazovány do kruhů. Jiní se spokojují prosté s překladem názvu. Galilea byla u židů z Judska v opovržení,​ neboť její obyvatelstvo bylo vlivem pozdějších nepřátelských vpádů silně promíseno pohany. Proto byla někdy i přímo nazývána „Galilea pohanská.“ Je to vyjádřeno zvláště u proroka Izaiáše (8, 23) a přímo se o tom zmiňuje evangelista svatý Matouš slovy: „Když Ježíš uslyšel, že Jan Křtitel byl uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau u jezera v území Zabulonově a Neftalimově,​ aby se splnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: Země Zabulonova a země Neftalimova,​ směrem k mořiza Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, spatřil velký jas a těm, kdo přebývali v krajině stínu smrti, vzešlo světlo“ (Mt 4—12 až 17).
  
 Slavný židovský spisovatel Josephus Flavius uvádí, že Galilea měla celkem 205 mést a vesnic. Žádná z těchto lokalit prý neměla méně než 15 tisíc obyvatel. Tento údaj je podle nynějšího stavu výzkumu velmi přehnaný, ale svědčí přece jen o lidnatosti této krajiny. Původně byla Galilea sídlem některých částí kmenů Izachar, Zabulon, Asser a Neftalim. Mnoho těchto osadníků bylo však přestěhováno za válek násilně do Asyrie a v zemi byli usazeni pohané. O tom, že byla tato provincie v opovržení u židů, svědčí dvě místa z evangelia sv. Jana: „Může z Nazareta pocházel něco dobrého?​“ (Jan 1, 47) a druhé „Prorok z Galileje nepovstává!“ (Jan 7, 52). Slavný židovský spisovatel Josephus Flavius uvádí, že Galilea měla celkem 205 mést a vesnic. Žádná z těchto lokalit prý neměla méně než 15 tisíc obyvatel. Tento údaj je podle nynějšího stavu výzkumu velmi přehnaný, ale svědčí přece jen o lidnatosti této krajiny. Původně byla Galilea sídlem některých částí kmenů Izachar, Zabulon, Asser a Neftalim. Mnoho těchto osadníků bylo však přestěhováno za válek násilně do Asyrie a v zemi byli usazeni pohané. O tom, že byla tato provincie v opovržení u židů, svědčí dvě místa z evangelia sv. Jana: „Může z Nazareta pocházel něco dobrého?​“ (Jan 1, 47) a druhé „Prorok z Galileje nepovstává!“ (Jan 7, 52).
Řádek 13: Řádek 13:
 Dalším velmi důležitým městem v Galileji bylo Kafarnaum, na břehu Genezaretského jezera. Jméno města je odvozeno od hebrejského Kefar Nahum, což znamená Vesnice Nahumova. Byl tam celní úřad a římská posádka, jejíž velitel postavil židům synagógu a je znám z evangelia. Kafarnaum bylo středem Ježíšova působení. Nazýval je svým městem (Mt 9, 1). Bylo sídlem apoštolů Petra a jeho bratra Ondřeje. Ježíš tam učinil řadu zázraků. Některé z nich, jako uzdravení služebníka setníkova, tchýně Petrovy a dalších, jsou výslovně jmenovány v bibli, ale řada jiných je prostě označena slovy, že uzdravil mnoho nemocných (Mt 8, 18). Město leželo asi 4 km západně od ústí Jordánu do jezera Genezaretského,​ přímo na břehu jezera. Přestože Vykupitel učinil v Kafarnau tolik zázraků, obyvatelé v něho neuvěřili a Pán Ježíš předpověděl jeho zkázu. To se také splnilo, nezůstal z něho kámen na kameni a teprve poslední vykopávky na místě zvaném Tell Hum, ukázaly nám jeho polohu a byly nalezeny trosky synagógy. Dalším velmi důležitým městem v Galileji bylo Kafarnaum, na břehu Genezaretského jezera. Jméno města je odvozeno od hebrejského Kefar Nahum, což znamená Vesnice Nahumova. Byl tam celní úřad a římská posádka, jejíž velitel postavil židům synagógu a je znám z evangelia. Kafarnaum bylo středem Ježíšova působení. Nazýval je svým městem (Mt 9, 1). Bylo sídlem apoštolů Petra a jeho bratra Ondřeje. Ježíš tam učinil řadu zázraků. Některé z nich, jako uzdravení služebníka setníkova, tchýně Petrovy a dalších, jsou výslovně jmenovány v bibli, ale řada jiných je prostě označena slovy, že uzdravil mnoho nemocných (Mt 8, 18). Město leželo asi 4 km západně od ústí Jordánu do jezera Genezaretského,​ přímo na břehu jezera. Přestože Vykupitel učinil v Kafarnau tolik zázraků, obyvatelé v něho neuvěřili a Pán Ježíš předpověděl jeho zkázu. To se také splnilo, nezůstal z něho kámen na kameni a teprve poslední vykopávky na místě zvaném Tell Hum, ukázaly nám jeho polohu a byly nalezeny trosky synagógy.
  
-Při ústí Jordánu do Genezaretského jezera ležela vůbec skupina měst, kudy Pán Ježíš často procházel. Byla to krajina velmi úrodná a proto hustě osídlená. V bibli jsou výslovně jmenována města Korozaim a Betsaida. Jedno leželo na pravém břehu a druhé, to jest Betsaida, na levém břehu řeky. Korozaim bylo na pahorku sopečného původu a právě proto tam byla pole a zahrady neobyčejně úrodné. Na severní straně města byl vydatný pramen. Svatý Jeroným připomíná toto město ve 4. století již jako pusté. Obyvatelům města se velmi dobře dařilo, a proto nebyli přístupni učení Ježíšovu. Nyní se nazývá toto místo Kirbe Kersa.+Při ústí Jordánu do [[http://​cesty.in/​izrael#​genezaretske_jezero|Genezaretského jezera]] ležela vůbec skupina měst, kudy Pán Ježíš často procházel. Byla to krajina velmi úrodná a proto hustě osídlená. V bibli jsou výslovně jmenována města Korozaim a Betsaida. Jedno leželo na pravém břehu a druhé, to jest Betsaida, na levém břehu řeky. Korozaim bylo na pahorku sopečného původu a právě proto tam byla pole a zahrady neobyčejně úrodné. Na severní straně města byl vydatný pramen. Svatý Jeroným připomíná toto město ve 4. století již jako pusté. Obyvatelům města se velmi dobře dařilo, a proto nebyli přístupni učení Ježíšovu. Nyní se nazývá toto místo Kirbe Kersa.
  
 Druhé město — Betsaida — znamená hebrejsky Bet sajedá, což znamená Dům rybaření neboli Rybářov. Bylo rodištěm apoštolů Petra, Ondřeje a Filipa. V Betsaidě byl uzdraven slepec (Mk 8, 22).  Bylo to slavné město, neboť tetrarcha Herodes Filip je povýšil roku 3. před Kristem na město a nazval na počest císaře Augusta podle jeho dcery Betsaida Julias. Na pahorku, o rozloze jeden a půl hektaru, si tam vystavěl Herodes sídelní hrad a královskou hrobku. Zemřel zde roku 34. po Kristu. Pěstovaly se tu citróny, zelenina, rýže, cukrová třtina, kukuřice, bavlna, datle, fíky, jablka a byl zde neobyčejně čilý rybolov. Obyvatelé snad právě pro svůj blahobyt nepřijali Ježíše. Svatý evangelista Marek připomíná město v souvislosti se zázračným rozmnožením chlebů (6,45). Ježíš tehdy řekl apoštolům,​ aby vstoupili po zázraku na loď a jeli na druhý břeh jezera k Betsaidě. Rozmnožení se tedy stalo někde naproti tomuto městu na západním břehu jezera. Betsaida tedy nepřijala Ježíše a později zanikla, takže ani přesné místo její polohy není známo. Snad je to nynější místo Ain et Tabigah. Druhé město — Betsaida — znamená hebrejsky Bet sajedá, což znamená Dům rybaření neboli Rybářov. Bylo rodištěm apoštolů Petra, Ondřeje a Filipa. V Betsaidě byl uzdraven slepec (Mk 8, 22).  Bylo to slavné město, neboť tetrarcha Herodes Filip je povýšil roku 3. před Kristem na město a nazval na počest císaře Augusta podle jeho dcery Betsaida Julias. Na pahorku, o rozloze jeden a půl hektaru, si tam vystavěl Herodes sídelní hrad a královskou hrobku. Zemřel zde roku 34. po Kristu. Pěstovaly se tu citróny, zelenina, rýže, cukrová třtina, kukuřice, bavlna, datle, fíky, jablka a byl zde neobyčejně čilý rybolov. Obyvatelé snad právě pro svůj blahobyt nepřijali Ježíše. Svatý evangelista Marek připomíná město v souvislosti se zázračným rozmnožením chlebů (6,45). Ježíš tehdy řekl apoštolům,​ aby vstoupili po zázraku na loď a jeli na druhý břeh jezera k Betsaidě. Rozmnožení se tedy stalo někde naproti tomuto městu na západním břehu jezera. Betsaida tedy nepřijala Ježíše a později zanikla, takže ani přesné místo její polohy není známo. Snad je to nynější místo Ain et Tabigah.
Řádek 21: Řádek 21:
 Jméno „Jezero Genezaretské” se vyskytuje v Novém zákoně jen jednou (Lk 5, 1). Většinou bývá nazýváno Moře Galilejské,​ nebo Tiberiadské. Genezaretské jezero je velmi bohaté rybami. Je od severu k jihu 21 km dlouhé a 12 km široké. Leží 208 m pod hladinou Středozemního moře, je 20 až 50 m hluboké s tůněmi až 250 m hlubokými. Je nazýváno Tiberiadské v Písmě svatém jen jednou a to u sv. Jana (6, 23). Židé totiž neradi chodili do Tiberiady. Bylo to město pohanské. Založil je Herodes Antipas v létech 17 až 22 a pojmenoval je na počest tehdejšího císaře Tiberia jeho jménem. Tiberius byl adoptivní syn císaře Augusta. Pilát se ho obával a ze strachu před ním odsoudil Pána Ježíše na smrt. Židé také nevstupovali do tohoto města proto, že tam býval kdysi hřbitov. Také Pán Ježíš tam nikdy nebyl, ačkoliv se často zdržoval v jeho okolí. Tiberias byla hlavním městem Galileje a obyvatelstvo tam bylo po jeho založeni násilně nahnáno. Podle něho se nazývalo jezero mořem Tiberiadským,​ neboli Fahr Tobarije. Po zničení Jeruzaléma a po neúspěchu povstání Bar Kochby se však stalo město Tiberias posvátným městem židů. Bylo tam přeneseno synedrium, zřízena židovská akademie a vznikla tam důležitá židovská díla jako Mišna a Talmud. Jméno „Jezero Genezaretské” se vyskytuje v Novém zákoně jen jednou (Lk 5, 1). Většinou bývá nazýváno Moře Galilejské,​ nebo Tiberiadské. Genezaretské jezero je velmi bohaté rybami. Je od severu k jihu 21 km dlouhé a 12 km široké. Leží 208 m pod hladinou Středozemního moře, je 20 až 50 m hluboké s tůněmi až 250 m hlubokými. Je nazýváno Tiberiadské v Písmě svatém jen jednou a to u sv. Jana (6, 23). Židé totiž neradi chodili do Tiberiady. Bylo to město pohanské. Založil je Herodes Antipas v létech 17 až 22 a pojmenoval je na počest tehdejšího císaře Tiberia jeho jménem. Tiberius byl adoptivní syn císaře Augusta. Pilát se ho obával a ze strachu před ním odsoudil Pána Ježíše na smrt. Židé také nevstupovali do tohoto města proto, že tam býval kdysi hřbitov. Také Pán Ježíš tam nikdy nebyl, ačkoliv se často zdržoval v jeho okolí. Tiberias byla hlavním městem Galileje a obyvatelstvo tam bylo po jeho založeni násilně nahnáno. Podle něho se nazývalo jezero mořem Tiberiadským,​ neboli Fahr Tobarije. Po zničení Jeruzaléma a po neúspěchu povstání Bar Kochby se však stalo město Tiberias posvátným městem židů. Bylo tam přeneseno synedrium, zřízena židovská akademie a vznikla tam důležitá židovská díla jako Mišna a Talmud.
  
-Jiným městem na břehu jezera byla Magdala. Byl to domov kající hříšnice Marie Magdalény. Toto městečko znamená v překladu z hebrejštiny tolik, co věž a leželo na západním břehu mezi Tiberiadou a Kafarnaum (Mt 15, 39).+Jiným městem na břehu jezera byla [[http://​cesty.in/​izrael#​magdala|Magdala]]. Byl to domov kající hříšnice Marie Magdalény. Toto městečko znamená v překladu z hebrejštiny tolik, co věž a leželo na západním břehu mezi Tiberiadou a Kafarnaum (Mt 15, 39).
  
 Konečně se zastavme na své pouti Galileou u kdysi půvabného městečka Kány Galilejské,​ jež leželo asi 6 km severovýchodně od Nazareta. Tam učinil Pán Ježíš svůj první zázrak tím, že na svatbě proměnil vodu ve víno. Později tam uzdravil syna setníkova (Jan 2, 1—4, 46). Kána znamená tolik, co třtinové místo. Konečně se zastavme na své pouti Galileou u kdysi půvabného městečka Kány Galilejské,​ jež leželo asi 6 km severovýchodně od Nazareta. Tam učinil Pán Ježíš svůj první zázrak tím, že na svatbě proměnil vodu ve víno. Později tam uzdravil syna setníkova (Jan 2, 1—4, 46). Kána znamená tolik, co třtinové místo.
  
 Mohli bychom ještě dlouho putovat Galilejí, po tom kraji, který je pro nás tak půvabný právě proto, že jím kráčíme ve stopách Spasitelových. Navštívili jsme v duchu jen některá místa. Učinili jsme tak k radosti svého srdce a k lepšímu pochopení biblických textů pro ty, kteří Písmo Svaté vykládají nebo poslouchají,​ či předčítají nebo vyprávějí. Ti všichni jsou v bibli nazýváni „velikými v nebeském království” (Mt 5, 19). Mohli bychom ještě dlouho putovat Galilejí, po tom kraji, který je pro nás tak půvabný právě proto, že jím kráčíme ve stopách Spasitelových. Navštívili jsme v duchu jen některá místa. Učinili jsme tak k radosti svého srdce a k lepšímu pochopení biblických textů pro ty, kteří Písmo Svaté vykládají nebo poslouchají,​ či předčítají nebo vyprávějí. Ti všichni jsou v bibli nazýváni „velikými v nebeském království” (Mt 5, 19).
kudy_chodil_vykupitel.txt · Poslední úprava: 17. 06. 2018 23:05 autor: cesty