Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Následující verze Obě strany příští revize | |||
kamencove_jezero [2015/08/28 19:02] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
kamencove_jezero [2017/08/12 19:35] cesty |
||
---|---|---|---|
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
- | TO PRVNÍ je v Kalifornii, „v kraji věčného jara", jak je poeticky nazval Jan Havlasa ve svém cestopise z počátku minulého století, druhé u Chomutova. | + | TO PRVNÍ je v Kalifornii, „v kraji věčného jara“, jak je poeticky nazval Jan Havlasa ve svém cestopise z počátku minulého století, druhé u Chomutova. |
- | Jak vzniklo kalifornské Kamencové jezero, to vám říci nemohu, ale zato vám řeknu, jak vzniklo naše, respektive uvedu všechny dohady. Nejčastěji se tvrdí, že vzniklo zatopením dolu na kamenec a síru, a stejně často se říká, že je to pověst (ne zcela pravdivá), ale přece jenom že na ní něco může být. Existovalo totiž mnohem dříve, než se započalo s těžbou kamence. A již tehdy to bylo „mrtvé jezero", ve kterém nežil žádný živý tvor. | + | Jak vzniklo kalifornské Kamencové jezero, to vám říci nemohu, ale zato vám řeknu, jak vzniklo naše, respektive uvedu všechny dohady. Nejčastěji se tvrdí, že vzniklo zatopením dolu na kamenec a síru, a stejně často se říká, že je to pověst (ne zcela pravdivá), ale přece jenom že na ní něco může být. Existovalo totiž mnohem dříve, než se započalo s těžbou kamence. A již tehdy to bylo „mrtvé jezero“, ve kterém nežil žádný živý tvor. |
- | První zmínky o něm jsou z roku 1466, což samozřejmě vůbec nevylučuje předpoklad, | + | První zmínky o něm jsou z roku 1466, což samozřejmě vůbec nevylučuje předpoklad, |
- | Počáteční týdenní produkce činila prý 12 centnéřů kamence, z čehož každý desátý se musil odvést chomutovské vrchnosti, pánům z Veitmíle. Jak už tak na dolech bývá, také tento si prodělal nějaké závaly, z nichž první v roce 1785 si vyžádal přerušení těžby na celý rok. Ale již dávno předtím - v roce 1580 — těžba kamence povážlivě klesla a jak vypráví již zmíněný Václav Kůrka, došlo ředitelství k názoru, že „důl je očarován". Podezření padlo tehdy na nějakou ženu, která byla jako čarodějka také hned zatčena a po velkém mučení se přiznala, že skutečně důl očarovala, aby nepřinášel žádný kamenec. Byla pak postavena před městský soud a ten ji odsoudil k smrti upálením. Když měla být druhého dne poprava vykonána, bylo zjištěno, že v noci ze zoufalství zemřela. Nicméně rozsudek bylo nutno vykonat. Proto kat položil mrtvou ženu na káru a dovezl ji za „velkého shluku chomutovského obyvatelstva" | + | Počáteční týdenní produkce činila prý 12 centnéřů kamence, z čehož každý desátý se musil odvést chomutovské vrchnosti, pánům z Veitmíle. Jak už tak na dolech bývá, také tento si prodělal nějaké závaly, z nichž první v roce 1785 si vyžádal přerušení těžby na celý rok. Ale již dávno předtím - v roce 1580 — těžba kamence povážlivě klesla a jak vypráví již zmíněný Václav Kůrka, došlo ředitelství k názoru, že „důl je očarován“. Podezření padlo tehdy na nějakou ženu, která byla jako čarodějka také hned zatčena a po velkém mučení se přiznala, že skutečně důl očarovala, aby nepřinášel žádný kamenec. Byla pak postavena před městský soud a ten ji odsoudil k smrti upálením. Když měla být druhého dne poprava vykonána, bylo zjištěno, že v noci ze zoufalství zemřela. Nicméně rozsudek bylo nutno vykonat. Proto kat položil mrtvou ženu na káru a dovezl ji za „velkého shluku chomutovského obyvatelstva“ na popraviště. Tam položil její tělo na hranici. Přesto se však těžba v dolu nezvedla, takže můžeme mít oprávněné pochyby o tom, byl-li tehdy upálen opravdový viník. |
Podle Dresslerovy kroniky byl důl opuštěn definitivně v roce 1818, jiné prameny — zdá se, že věrohodnější — uvádějí datum 1831. Tehdy se při otvírce štoly provalily spodní vody a lom i okolní zahrady byly zcela zatopeny. | Podle Dresslerovy kroniky byl důl opuštěn definitivně v roce 1818, jiné prameny — zdá se, že věrohodnější — uvádějí datum 1831. Tehdy se při otvírce štoly provalily spodní vody a lom i okolní zahrady byly zcela zatopeny. | ||
- | Jak jsme si řekli, již původní jezero, před objevením a otevřením lomu, obsahovalo kamenec, neboť všechny zprávy o něm hovoří jako o „mrtvém jezeru". Tehdejší však bylo velmi malé — leželo přibližně uprostřed dnešního, a teprve později se jeho voda rozlila do zahrad, vinic i do obory. V té době také vznikly názorové různice, je-li vodní hladina jezerem či rybníkem. Jezero, jak známo, je „přirozená sníženina povrchu zemského naplněná vodou, která se nepohybuje v jednom směru a která není v bezprostřední souvislosti s mořem", zatímco rybník je umělá vodní nádrž. Jedni tvrdili, že vodní plocha nevznikla uměle, ba právě naopak, lidé proti ní téměř tři sta let bojovali a snažili se jí docela zlikvidovat. Jejich odpůrci zase uváděli, že hloubením dolu uměle vytvářeli rybník, protože jinak by voda zůstala tam, kde odjakživa byla. | + | Jak jsme si řekli, již původní jezero, před objevením a otevřením lomu, obsahovalo kamenec, neboť všechny zprávy o něm hovoří jako o „mrtvém jezeru“. Tehdejší však bylo velmi malé — leželo přibližně uprostřed dnešního, a teprve později se jeho voda rozlila do zahrad, vinic i do obory. V té době také vznikly názorové různice, je-li vodní hladina jezerem či rybníkem. Jezero, jak známo, je „přirozená sníženina povrchu zemského naplněná vodou, která se nepohybuje v jednom směru a která není v bezprostřední souvislosti s mořem“, zatímco rybník je umělá vodní nádrž. Jedni tvrdili, že vodní plocha nevznikla uměle, ba právě naopak, lidé proti ní téměř tři sta let bojovali a snažili se jí docela zlikvidovat. Jejich odpůrci zase uváděli, že hloubením dolu uměle vytvářeli rybník, protože jinak by voda zůstala tam, kde odjakživa byla. |
- | V sezóně je voda vždy dostatečně teplá, protože jezero je relativně mělké a jeho průměrná hloubka jsou dva metry. Je dlouhé 680 a široké 240 metrů a zelené přesně tak, jak napsal Ou-jang Siou před devíti sty lety. Je napájeno spodními prameny (na severním břehu jsou ještě dva přítoky, z nichž jeden přichází z „Červeného kopce", vyvážky sirných a kamencových zemin z lomu). V hloubce 77 m pod jeho | + | V sezóně je voda vždy dostatečně teplá, protože jezero je relativně mělké a jeho průměrná hloubka jsou dva metry. Je dlouhé 680 a široké 240 metrů a zelené přesně tak, jak napsal Ou-jang Siou před devíti sty lety. Je napájeno spodními prameny (na severním břehu jsou ještě dva přítoky, z nichž jeden přichází z „Červeného kopce“, vyvážky sirných a kamencových zemin z lomu). V hloubce 77 m pod jeho |
|{{image2_compressed_files: | |{{image2_compressed_files: | ||
| Pozor! Abyste se neutopili! | | | Pozor! Abyste se neutopili! | | ||
- | dnem je ložisko hnědého uhlí; doufejme, že se nezačne těžit a že nebudeme mít namísto kamencového „uhelné" | + | dnem je ložisko hnědého uhlí; doufejme, že se nezačne těžit a že nebudeme mít namísto kamencového „uhelné“ jezero. Někdy se o něm říká, že je křišťálově čisté. Koneckonců, |
Teď vám bohužel musím sdělit několik čísel, i když čísla nemám rád a dělám to jenom v krajním případě. V roce 1841, kdy bylo území i s jezerem prodáno chomutovským pravovárečným měšťanům, | Teď vám bohužel musím sdělit několik čísel, i když čísla nemám rád a dělám to jenom v krajním případě. V roce 1841, kdy bylo území i s jezerem prodáno chomutovským pravovárečným měšťanům, | ||
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
[[http:// | [[http:// | ||
- | |||
- |