Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

AFRIKA AMERIKA ANTARKTIDA ASIE AUSTRÁLIE+OCEÁNIE EVROPA

Prosíme Vás, podpořte projekt Dětské hřiště v Balchaši (Kazachstán): http://cesty.in/hřiště






belovezsky_prales

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

belovezsky_prales [28. 08. 2015 19:02] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +Hlavní stránka [[Bělorusko]] http://​www.cesty.in/​Belorusko
 +====== Bělověžský prales - zelená perla Běloruska ======
  
 +((Tatjana Vančurová,​ 21. 05. 2006, belorusko.cz))
 +
 +V dávných dobách byla většina povrchu Evropy pokryta neprostupnými hlubokými lesy. Do současnosti se však z těchto pralesů uchovaly jen ojedinělé ostrůvky. Právě k takovým jedinečným zákoutím divoké přírody patří Bělověžský prales ("​Беловежская пуща"​). Nachází se na hranici Polska a Běloruska a rozprostírá se na celkové ploše 1250 km2. Je unikátní také tím, že je posledním místem přirozeného výskytu největšího představitele evropské fauny - zubra. V článku se věnujeme historii pralesa, jeho obyvatelům a informacím pro turisty.
 +
 +
 +Běloruská část pralesu leží na jihozápadě země, ve vzdálenosti 60 km od Brestu a 340 km od Minsku. Tato zelená perla Běloruska ročně přitahuje statisíce návštěvníků,​ kteří v pralese obdivují naprosté ticho, čistotu vzduchu a vody a pestrost živočichů a rostlistva.
 +
 +Vzbuzuje dojem, že všechny lesy Evropy sem vyslaly své zástupce. Vedle představitelů středomořského pobřeží - bílé jedle, dubu zimního a břečťanu sousedí "​praví seveřané"​ - bříza trpasličí,​ laponská vrba, ostřice omská. Bezmála 900 druhů rostlin tady roste bez zásahu člověka. Mezi nimi i 40-metrové duby-velikáni o stáří až 500 roků. Jen si představte,​ že tady pobývala všechna knížata Velkého knížectví litevského,​ králové Řeči pospolité a později všichni ruští caři. Bělověžský prales se stal také pramenem inspirací pro mnohé umělce, spisovatele a hudebníky.
 +
 +====== Historie rezervace ======
 +
 +
 +První zmínky o místě dnešní přírodní rezervace spadají do 10. století v souvislosti s lovem zvířat. Název Bělověžský prales se odvozuje od malé pohraniční vesničky Bialowieže,​ dnes na polském území. Během století prales střídavě ovládala litevská knížata, polští králové a rušti caři. Na hon sem jezdil i ruský kníže Vladimir Monomach.
 +
 +Ve 13. století bylo poblíž vybudováno město Kameněc, ve kterém dodnes stojí strážní "​Kameněcká"​ nebo Bílá věž.
 +
 +Území pralesu bylo chráněno již od 15. století - byl zakázán lov a dokonce i kácení mrtvých stromů. Přesto se stále využíval jako honitba a zásobárna masa. Někdy v 17. století zde byl uloven poslední tur - divoká obdoba býka, který se v tomto kraji kdysi hojně vyskytoval. Koncem roku 1775 se Bělověžský prales stal honitbou ruských carů. Počty zubrů se neustále snižovaly a žádná opatření na záchranu a stabilizaci jejich počtu bohužel nezabránila uplnému vyhubení těchto zvířat. Hospodaření v pralesu bylo podivné - nejdříve se zvířata vybíjela a pak zase horlivě zachraňovala. Během první světové a nasledující občanské války byli zubři definitivně vybiti. Teprve po deseti letech v roce 1929 sem z celého světa bylo přivezeno několik samic a samců na rozmnožování.
 +
 +V roce 1939 byl bělověžský prales prohlášen za státní přírodní rezervaci Běloruské sovětské republiky. Ale po válce v srpnu 1945 v souladu s polsko-sovětskou dohodou se západní území Bělověžského pralesu o rozloze 55 tisíc hektarů spolu s historickým centrem - vesničkou Bělověža a vědeckým střediskem stalo součástí Polska. Bělorusům Stalin ponechal necelých 75 tisíc hektarů. Běloruská strana musela znovu vybudovat výzkumnou základnu a pokračovat ve zvyšování stavů zubrů a ochraně lesa. Dnes je vědecké středisko soustředěno ve vesnici Kamenjuki. V roce 1957 se Bělověžský prales stal chráněným mysliveckým územím a od roku 1991 je národním parkem.
 +
 +Bělověžský prales je biosférickou rezervací zapsánou do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a v roce 1997 byl vyznamenán Diplomem Rady Evropy.
 +
 +
 +Velikost národního parku na běloruském území je cca 90 tis. hektarů (na polském - 62,5 tis. hektarů, z toho 5 tis. přísně chráněného uzemí). Běloruská čast pralesu ve srovnání s polskou má mnohem bohatší různorodost flory a fauny.
 +
 +Reliéf krajiny: rovinný terén s výškou 150-170 m nad mořem
 +
 +Klima: mírně kontinentální
 +
 +Povrch: Les pokrývá 90 % území, 56% - borovicový les, stromy o výšce 30 m a stáří do 250 - 450 let, smrkový - 14 %, olšový - 15,8 %, březový - 10,5 %, 3,7 % - doubrava, louky a bažiny jsou na 7 % území.
 +
 +Flora: více než 900 druhů, ze kterých třiceti hrozí vymizení
 +
 +Fauna: Celkem 10 tisíc druhů, 59 druhů savců (zubři, losi, jeleni, srnci, rysi, vlci, lišky, divocí vepři a koně tarpani, bobři, kuny a ostatní), 200 druhů ptáků (bažantí, tetřevi, orel, datel), 11 druhů obojživelníků,​ 24 druhů ryb (štika, bělice, okoun), 7 druhů plazů, 8500 druhů hmyzu
 +
 +V Bělověžském pralese jsou vyčleněny 4 zóny s různou úrovní ochrany. Přísně chraněné území se rozkládá na 15 677 hektarech (16 % rozlohy). V něm je zakázána veškerá činnost s výjimkou vědecké a právě zde si člověk nejlépe uvědomí, co znamená slovo "​prales"​. Vyvrácené stromy zarůstají mechem, ale nikdo a nikdy je nebude odklízet. Všechno je ponechano na starost matičce přírodě. Do díla se dávají brouci kůrovci a početné mikroorganismy. Za několik desítek, možná i stovek let strom zmizí. Zóna řízeného využívání (65 175 hektarů - 68 % plochy) je k dispozici návštěvníkům pro turistiku, ale pouze v doprovodu zkušených pracovníků. Rekreační turistická zóna s volným vstupem zaujímá 10 732 hektarů (11 %) a hospodářská - 4 614 ha (5 %). Kromě toho je kolem pralesu vytvořeno chráněné pásmo - 90 tisíc hektarů s určitým omezením při hospodářském využívání půdy.
 +
 +====== Dobrák a chlouba Bělověžského pralesu ======
 +
 +
 +Ozývá se jemné chrastění větví a na paseku vystupuje stádo zubrů. Lesní obři, vážící skoro tunu, dosahují délky 2-3 metry a přes svou váhu se pohybují téměř nepozorovaně. V ohradě si můžete prohlédnout zubra zblízka. Robustní tělo, hnědá srst jako z plyše, široké čelo, těžké rohy, nepřehlédnutelný sebejistý pohled. Budete však překvapení,​ že za tak mohutnou postavou se skrývá dobrá a docela plachá povaha a v zubřích rodinách panuje matriarchát. Dříve když zubr zahlédl člověka, nejradějí hodil zpátečku a zubřice dokonce mohla strachy nechat své mladé a utéci. Avšak pokud se obrovské zvíře rozzuří, raději utečte vy a vylezte na pořádně velký strom, protože ten menší by mohl bělověžský silák vyvrátit i levým rohem.
 +
 +Kdysi zubr patřil mezi lovnou zvěř, než byl v roce 1919 úplně vyhuben. Rozsah lovu byl opravdu zarážející,​ například ruský car Alexandr II. a jeho doprovod v roce 1860 během dvou dnů honitby zabili mj. 28 zubrů a 96 losů. Samice a samci dovezené v roce 1929 se v přirozeném prostředí hojně rozmnožovali. Před 10 lety dokonce došlo k přemnožení. Množství zubrů je nyní regulováno a jejich počet se pohybuje mezi 250-300 kusy. Přesto i současný počet zvířat je o něco větší, než prales dokáže uživit, a proto pracovníci chráněné oblasti zvířata dokrmují. Provádí se i řízený odstřel zvěře.
 +
 +====== Muzeum přírody ======
 +
 +
 +Expozice muzea nabízí návštěvníkům zajímavou prohlídku vycpaných zvířat: divokého vepře se žluto-pruhovanými mlaďáty, skupinu jelenů. Ve velkém sálu akce ze života - dva vlci útočí na vystrašenou srnku. Vedle "​rodinné prostředí"​ - rysí mláďata si pochutnávají na mladém jelenovi. V patře jsou ptáci. Průvodce doplní prohlídku zajímavým povídáním ze života zvířat a rostlin. Muzeum je otevřen denně od 9:00 do 18:00.
 +
 +Původní, nedotčená krása zdejších míst ročně přitahuje na 100-150 tisíc návštěvníků ze 30 států světa. Kromě turistů ze států bývalého Sovětského svazu sem nejčastěji přijíždí turisté z Evropy a USA, pobývali zde i hosté z Panamy, Indie, Číny a Japonska. Kde jinde spatřite unikátní "​exponáty přírody",​ jako jsou zubři v přirozeném prostředí a obří stromy - 600 let starý dub nebo 450 let stará borovice? Jako nikde si vychutnáte v pralese pocit splynutí s přírodou a užijete si nerušeného a klidného odpočinku. Pro návštěvníky jsou zpracovány speciální turistické trasy (pěší, na koních, "​safari"​ - autem) v doprovodu profesionálních průvodců. Především cizince láká také lovecká turistika, která je mj. jedním z největších zdrojů příjmů, za zhruba 10 000 dolarů si můžete odvézt domů třeba zubří hlavu.
 +
 +Okolí bělověžského kraje chrání několik historických památek. Ve vesnici Volčin se narodil poslední král Reči pospolité Stanislav-Avgust Poniatovsky (1733-1798),​ jeho popel byl převezen do místního kostela. Na území národního parku návštěvníci mohou shlédnout stanoviště pravěkého člověka, usedlost hraběte Tyškeviče - bojovníka proti carismu a polského senátora. Nedávno bylo rekonstruováno 10 můstků bývalé carské cesty (z roku 1903) zdobené symboly ruského impéria - dvouhlavým orlem.
 +
 +Starousedlíci si pamatují nespočetné návštěvy slavných. Vášnivým myslivcem byl Nikita Chruščev. Patří mu dodnes nepřekonaný rekord: třemi vystřely za sebou zabil tři divoké vepře. Mimochodem střílel z trojhlavňové pušky, kterou mu darovali Češi. Na lov sem jezdili státní představitelé i z jiných socialistických zemí - Todor Živkov, Jánoš Kádár, Erich Honecker. Manželka Raula Castra svou přesností překonávala i muže - není divu, řídila totiž kubánskou policii. Naopak pro lídra někdejší NDR Waltera Ulricha byl problém trefit kachnu. Koloval vtip, že nad Ulrichem i kachna létá pod špatným úhlem.
 +
 +V 80. letech, jako sponzor Her dobré vůle v Moskvě, v rámci kulturního programu zavítal do Bělověžského pralesu i americký televizní magnát Ted Turner se svojí manželkou Jane Fondou. Tři dny se marně snažil zjistit, komu patří tak krásné a obrovské území v naději, že ho koupí. Ředitel rezervace však hrdě odpovídal: "U nás v Sovětském svazu vše patří lidu!"
 +
 +**Hotelový komplex "​Viskuli"​** se zapsal do světové historie. Byl vybudován v 50. letech speciálně pro Nikitu Chruščeva a později sloužil jako rezidence generálních tajemníků Sovětského svazu. Právě zde v roce 1991 tehdejší hlavy tří států - Ruska (Jelcin), Ukrajiny (Kravčuk) a Běloruska (Šuškevič) podepsali dohodu o vystoupení těchto tří států ze SSSR a vytvoření SNS, čímž skončila sedmdesátiletá existence Sovětského svazu.
 +
 +====== Rezidence Dědy Mráze ======
 +
 +Novodobou atrakcí se v pralese stala rezidence běloruského Dědy Mráze a Louka pohádek. Zvláště v zimě spěchají k Mrazíkovi děti se svými přáními. Přes léto drží Děda Mráz obvyklou hlídku, ale o samotě. Sněhurka podle pověsti, aby neroztála, musela odjet na severní pól.
 +
 +Na území Bělověžského pralesu návštěvníkům jsou k dispozici tři hotely a dva ubytovací domky (celková kapacita přes 200 míst), sauna, bar, restaurace, diskotéka, parkoviště a sportovní komplex. V uměleckých dílnách je možné objednat originální suvenýry.
 +
 +====== Jak se tam dostanete ======
 +
 +
 +Pro návštěvu Bělověžského pralesu by si cizinci měli opatřit povolení, protože se nachází v příhraničním pásmu. (Vystavují ho na ROVD v Brestu na ul. Ostrovskogo - F.V.)
 +
 +Do národního parku "​Bělověžský prales"​ se dostanete autobusem "Brest - Kamenjuki"​ z brestského autobusového nadraží.
 +
 +Na lince jezdí maršrutky, z Brestu odjíždí v 7:00, 12:30, 17:00 (mimo středu), 8:25, 11:00, 15:15, 18:00 (každý den), viz. jízdní řád. (Cena jízdného je okolo 5 tis. rublů, tj. 55 Kč. Maršrutky projíždí již zmíněným Kaměncem - pozn. F.V.)
 +
 +===== nebo osobním autem po trase: =====
 +
 +
 +Z Brestu - trasa Brest - Kamenjuki (P83) – 65 km
 +
 +Z Minsku – dálnice Minsk – Brest (M1) do odbočky na město Žabinka (P7) do Kaměnce a dál do Kamenjuk (P83) - 380 km
 +
 +Z Minsku přes Slonim - dálnice Minsk – Brest (M1) do odbočky na Slonim (P21) do Kaměnce a dál do Kamenjuk (P83) - 380 km
belovezsky_prales.txt · Poslední úprava: 28. 08. 2015 19:02 (upraveno mimo DokuWiki)