Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- belgie [2015/03/29 19:10]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
+++ belgie [2020/10/11 02:30] (aktuální)
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Belgie ======
 =====Základní údaje=====
 Počet obyvatel: 9 800 000
-Roloha: 30 513km2
+Roloha: 30 513km<sup>2</sup>
 Státní zřízení: konstituční monarchie
@@ Řádek 12: / Řádek 11: @@
 S touhle malinkatou zemičkou, která je vklíněná na rozhraní latinského a germánského světa si bylo svého času trochu podobné Československo.
-Vztahy mezi Valony a Vlámy nejsou nejsrdečnější. Ani oni nemají jeden jazyk. Valoni povětšinou nehovoří jinak než francouzsky - vždyť je to jejich úřední jazyk. Vlámština je zase velmi podobná holandštině a s angličtinou nebo němčinou se domluvíte.
-Srdečnost a pohostinnost je pro Vlámy příznačná, jsou pracovití, pijou hodně piva (dobré pivo je další z věcí, ve které jsme si podobní) a na co si příliš nepotrpí, je čistota ve městech. Poloha Belgie poznamenala i její dějiny. Střídavě si tuhle malou zem půjčovala Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko a Nizozemí. V roce 1830 si však  prosadila  svoji nezávislost. Dnes je to bohatý (ale také hodně zadlužený) stát, člen EU, Brusel je hlavním městem Evropy a Belgičané jsou na to patřičně pyšní.
+Vztahy mezi Valony a Vlámy nejsou nejsrdečnější. Ani oni nemají jeden jazyk. Valoni povětšinou nehovoří jinak než francouzsky – vždyť je to jejich úřední jazyk. Vlámština je zase velmi podobná holandštině a s angličtinou nebo němčinou se domluvíte.
+Srdečnost a pohostinnost je pro Vlámy příznačná, jsou pracovití, pijou hodně piva (dobré pivo je další z věcí, ve které jsme si podobní) a na co si příliš nepotrpí, je čistota ve městech. Poloha Belgie poznamenala i její dějiny. Střídavě si tuhle malou zem půjčovala Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko a Nizozemí. V roce 1830 si však  prosadila  svoji nezávislost. Dnes je to bohatý (ale také hodně zadlužený) stát (kdo si ale dneska láme hlavu se splácením dluhů :-)), člen EU. Brusel je hlavním městem Evropy a Belgičané jsou na to patřičně pyšní.
 ===== Počasí =====
@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 Cena za jednu drezínu je 28 € (září 2010), mimo prázdniny se jezdí jen o víkendech, cestu je nutné rezervovat emailem (http://www.railbike.be/de/default.aspx) - stránky v němčině. Do drezíny se vejdou 4 osoby + max. 1 dětská sedačka. Cesta z Leykaulu do Sourbrodtu je dlouhá přes 7 km a vede do kopce :-( (úplně pohodová je tedy až zpáteční cesta :-) ) Podle vlastních zkušeností jsou šlapací drezíny super!
-Odkaz na [[http://petrik.pension11.com/dreziny-Leykahl/index.htm|pár fotek ze šlapacích drezín]]
+Odkaz na [[http://petrik.cesty.in/dreziny-Leykahl/index.htm|pár fotek ze šlapacích drezín]]
 ==== Auto ====
@@ Řádek 325: / Řádek 325: @@
   * Oficiální stránky Die Deutschsprachige Gemeinschaft http://www.dg.be/
   * Německá Wikipedie http://de.wikipedia.org/wiki/Deutschsprachige_Gemeinschaft_Belgiens
   * Ubytování - Eupen: http://www.eupen.be/tourimus-freizeit/unterkuenfte.aspx
   * http://www.eastbelgium.com/de/gastgs/gastgs5.html#raeren
 ====Literatura====
+  * Petr Kokaisl, Pavla Kokaislová: [[http://www.hks.re/wiki/nemci_v_belgii|Belgické německojazyčné společenství a další německojazyčné skupiny v Belgii]]
-[[http://books.google.cz/books?id=tdQ89kLumzEC&lpg=PA24&ots=2_pfiGQZw-&dq=moselfrankisch%20belgien&pg=PA24#v=onepage&q&f=false|jazyková situace Němců v Belgii]]
+  * [[http://books.google.cz/books?id=tdQ89kLumzEC&lpg=PA24&ots=2_pfiGQZw-&dq=moselfrankisch%20belgien&pg=PA24#v=onepage&q&f=false|Jazyková situace Němců v Belgii]]
 ==== Katolické farnosti pro Němce v Belgii====
-  * http://www.ostbelgien.catho.be/index.htm
+  * [[http://www.buetgenbach.eu/aktuelles/pfarrbrief.php|aktuality / farní oběžníky]]
-  * [[http://weywertz.liege.catho.be/test/html/aktuelles/kurzmeldungen.htm|aktuality / farní oběžníky]]
   * http://www.ostbelgien.catho.be/dekanatbuellingen.htm
   * [[http://weywertz.liege.catho.be/test/html/startseite.htm|Farnost Bütgenbach / Weywertz]]
   * [[http://maps.google.cz/maps?hl=cs&q=monschau+map&um=1&ie=UTF-8&hq=&hnear=Monschau,+N%C4%9Bmecko&gl=cz&ei=LluWTPfdLtKOOKP4mIgJ&sa=X&oi=geocode_result&ct=image&resnum=1&ved=0CBsQ8gEwAA|Mapa na Google]]
+  * [[https://web.archive.org/web/20110713140928/http://www.butgenbach.be/de/Vorstellung/Kuchelscheid/kirchliche_verhaltnisse.htm|Dějiny (německy)]]
-  * [[http://www.butgenbach.be/de/Vorstellung/Kuchelscheid/kirchliche_verhaltnisse.htm|Dějiny (německy)]]
+  * [[https://web.archive.org/web/20150212213234/http://www.ostbelgien.catho.be/index.htm|Archivní informace z www.ostbelgien.catho.be (německy)]]
+  * [[https://web.archive.org/web/20150930164619/http://weywertz.liege.catho.be/test/html/aktuelles/kurzmeldungen.htm| Archivní farní oběžníky]]
 ===== Kuchyně =====
@@ Řádek 359: / Řádek 348: @@
 V belgické kuchyni se samozřejmě projevuje více vlivů, však jde také o mnohonárodnostní stát.
-Valoni mají tradičně blíže k Francii, Vlámové k Německu a Nizozemsku, obojí se však shodnou na pivu i na pokrmech na něm připravených. Piva vaří v Belgii neuvěřitelné množství druhů i zcela odlišných a pro našince někdy až nepivních chutí. Proto i jídla na něm připravená mohou být pokaždé jiná. Třeba z třešňového piva se vaří sladká omáčka k dezertům. Na pivě se dělají mušle i ryby. Vyhlášené jsou třeba mušle svatého Jakuba s omáčkou Zabayone z tmavého piva Leffe Bruin.
+Valoni mají tradičně blíže k Francii, Vlámové k Německu a Nizozemí, obojí se však shodnou na pivu i na pokrmech na něm připravených. Piva vaří v Belgii neuvěřitelné množství druhů i zcela odlišných a pro našince někdy až nepivních chutí. Proto i jídla na něm připravená mohou být pokaždé jiná. Třeba z třešňového piva se vaří sladká omáčka k dezertům. Na pivě se dělají mušle i ryby. Vyhlášené jsou třeba mušle svatého Jakuba s omáčkou Zabayone z tmavého piva Leffe Bruin.
 Belgičané mají rádi a dovedou ocenit i víno, a tak ani o recepty s vínem u nich není nouze. Jak už to ve státech, kde spolu žije víc národností, bývá, Valoni, kteří si dovedou více užívat života i v kulinářství, o Vlámech tvrdí, že jejich jídla jsou těžké směsice uvařené v jednom kotli a nedají se pozřít. Pracovití Vlámové, mající nejblíže ke spořivým Nizozemcům, zase  svých valonských spoluobčanech říkají, že jsou to žabožrouti, marnotratníci a lenoši. Cizince to nemusí nijak zvlášť zajímat, protože má naopak jedinečnou možnost okusit kombinace obou kuchyní. Navíc přímo v Bruselu dochází k prolnutí takřka dokonalému. Pochopitelně světově jedinečné jsou belgické čokolády, sušenky, pralinky a majonézy. A pravděpodobně nejznámější belgické jídlo, na kterém se shodnou obě skupiny, jsou speciální bramborové hranolky hojně zalité pravou majonézou.((Překvapivá belgická kuchyně, IN.IHNED.CZ  3. 8. 2004, LIBOR ŠEVČÍK)) Hranolky (les frites) se smaží speciálním dvoufázovým způsobem sloužícímu k redukci tuku a mastnoty.
@@ Řádek 419: / Řádek 408: @@
 ===== Články o Belgii, zdroje této www stránky =====
-Petr Kokaisl, Pavla Kokaislová: [[http://www.hks.re/wiki/nemci_v_belgii|Belgické německojazyčné společenství a další německojazyčné skupiny v Belgii]]
 Kolektiv autorů. Evropou s prázdnou kapsou Praha: OÁZA, 1991.

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku