Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze | Předchozí verze | ||
basne_na_pohlednice_-_kabinet_kuriosit_na_kynzvartskem_zamku [2015/08/28 19:02] |
basne_na_pohlednice_-_kabinet_kuriosit_na_kynzvartskem_zamku [2023/10/02 09:51] (aktuální) 185.5.70.173 |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ====== Básně na pohlednice====== | ||
+ | |||
+ | {{image2_compressed_files: | ||
+ | |||
+ | Kabinet kuriosit na kynžvartském zámku, kam rakouský kancléř Klemens Lothar Wenzel Metternich snášel rodinné památky, čestné dary a suvenýry ze svých diplomatických cest. Naštěstí tu zůstaly i s psacím stolem Alexandra Dumase. | ||
+ | |||
+ | '' | ||
+ | Toto jsou básně na pohlednice\\ | ||
+ | zahřejí tě jak šálek čaje\\ | ||
+ | když je ti smutno u srdce\\ | ||
+ | // | ||
+ | |||
+ | O SBÍRCE svých básní s tímto názvem, o sbírce plné radosti z nepatrných věcí, z maličkostí, | ||
+ | |||
+ | Stojím v kabinetu kuriozit na zámku v Kynžvartu. Všude kolem je plno dávných předmětů denní potřeby, plno těch „krabiček s tajemstvím, | ||
+ | |||
+ | // | ||
+ | ráno svítí slunce večer na to prší\\ | ||
+ | Cukr sněženka kuchyně\\ | ||
+ | led v květnu šálků roztaje\\ | ||
+ | Žebrákův klobouk poklad do ráje\\ | ||
+ | a listí padá ptákům zima je\\ | ||
+ | Bílé a růžové peřiny\\ | ||
+ | tak jako zahradní jiřiny\\ | ||
+ | Střevíčky rybičky na souši\\ | ||
+ | psi u dveří ložnic nekouší\\ | ||
+ | Pohár dlaň divocha\\ | ||
+ | opilec zpěvům vinobraní naslouchá// | ||
+ | |||
+ | Pramínek vlasů Napoleona Bonaparta, velikého Korsičana, který na našem území vybojoval jednu z největších vítězných bitev v dějinách válečnictví — snad tehdy v noci po bitvě na slavkovském zámku mu ji někdo ustřihl jako suvenýr na velikou řež, nebo snad ji dostala některá z jeho milostnic? Taroky, které rozdával svým spoluhráčům Jan Josef Radecký z Radče, rodem Čech a povoláním rakouský maršál, možná právě u Novary v roce 1849, v předvečer vítězství své armády nad Karlem Albertem. | ||
+ | |||
+ | Hřeben Marie Terezie, jímž její komorná či ona sama sebe krášlila před příchodem Františka, anebo kdo ví, i královny jsou prý jenom ženami, snad tedy její ruka naposledy opustila hřeben ve chvíli, kdy do dveří vešel někdo docela jiný. | ||
+ | |||
+ | Cestovní hodiny Matyáše Korvína; nejspíše se na ně díval netrpělivě, | ||
+ | |||
+ | Básně na pohlednice. | ||
+ | |||
+ | Chléb z Velké francouzské revoluce, dýka z atentátu na Napoleona III. | ||
+ | |||
+ | Kabinet kuriozit, tajemný, záhadný, v němž nejsou umělecká díla ani vzácné exponáty, jenom drobné předměty, „krabičky s tajemstvím„, | ||
+ | |||
+ | V polovině devatenáctého století seděl za svým stolem Davy de la Pailletcrie a neúnavně psal jeden román za druhým. Napsal jich na osmdesát a ještě stačil vytvořit básně, vaudevilly a romantická dramata. Z posledního, | ||
+ | |||
+ | Na rohu stolu leží první vydání Hraběte Monte Christa. | ||
+ | |||
+ | //Inkoust a péro do srdce\\ | ||
+ | akrobat se mění na lešení \\ // | ||
+ | |||
+ | {{image2_compressed_files: | ||
+ | //Podoba Václava Babinského, | ||
+ | |||
+ | Tapeta z vezení Marie Antoinetty, ženy, která musila svoji krásnou šíji sklonit pod gilotinu, tapeta, na kterou napsala poslední noc před popravou francouzskému národu slova o svojí nevině. | ||
+ | |||
+ | Kabinet, v němž náhoda vytváří svojí absurdní mocí tajemné a zázračné příhody. | ||
+ | |||
+ | Podoba „toho lotra Babinského", | ||
+ | |||
+ | // | ||
+ | //Z vejce se klove usmívavý pláček// | ||
+ | |||
+ | Strážce faraónova pokladu z 18. dynastie (1530—1347 př. n. 1.), dřevěné sarkofágy, dvě egyptské mumie, řecké malované vázy, mince, medaile, zbraně, uniformy. | ||
+ | |||
+ | Deset let kazil kabinet vkus návštěvníků a byl tedy uzavřen. Nyní vkus nekazí a je přístupný po celý rok. Vraťme se však zpět nebo pojďme dále podle jeho zdí (jak cituje Claude Simon: „pohyb tělesa probíhá po uzavřené křivce a prochází postupně znovu týmiž body" | ||
+ | |||
+ | Starý zámek přestavěl na svoji letní rezidenci rakouský státní kancléř - kterého jsme se jaksi nikdy nenaučili milovat kníže Klemens Lothar Wenzel Metternich. A ten sem počal snášet všechny ty drobné zázraky všedního života, rodinné památky, čestné dary a suvenýry ze svých diplomatických cest. Nakonec je obohatil i o soukromé sbírky bývalého chebského kata, Goethova přítele Karla Hussa. Metternich byl sám přítelem — nebo řekněme dobrým známým — Alexandra Dumase, a protože to byl pán se skvělým společenským vystupováním (a zajisté i dostatečné vzhledný), věnovala mu (nebo možná jeho synovi, rovněž dostatečně vzhlednému) tento stůl Dumasova dcera, malířka Marie Alexandra, „ze zvláštní citové příchylnosti„. | ||
+ | |||
+ | //Ve světě slavných milostnic a králů//\\ | ||
+ | //hvízdám si jako Giotto na píšťalu.// | ||
+ | |||
+ | Do kabinetu vnikl večer a brnění japonského samuraje se pohnulo. Věci začaly vyprávět své historie. | ||
+ | |||
+ | ---- | ||
+ | |||
+ | {{image2_compressed_files: | ||
+ | |||
+ | **Huss, Karl** — kat města Chebu, první správce zámeckých sbírek. Vzdor úspěšnému studiu na gymnasiu byl přinucen vykonával řemeslo svých předků. Byl přírodním lékařem, sběratelem, | ||
+ | |||
+ | **Metternich, | ||
+ | |||
+ | **Relikvie** — původně tělesné pozůstatky svatých; památkové předměty. | ||