Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- arnhemska_zeme_arnhem_land_plateau [2015/08/28 19:02]
+++ arnhemska_zeme_arnhem_land_plateau [2020/10/11 02:30] (aktuální)
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Arnhemská země (Arnhem Land Plateau) ======
+Jedná se o poloostrov na severu Austrálie v Severním teritoriu mezi Timorským mořem a Karpentarským zálivem s rozlohou kolem 80000 km2. Převažují pískovcové plošiny, ložiska bauxitu a rad uranu. Střediskem je město Darwin.
+Pro tuto oblast jsou typické monzunové deště a výrazné předěly mezi obdobím sucha a dešťů. V době srážek dopadají na silně rozbrázděnou náhorní plošinu prudké přívaly vody, které v kaskádách stékají do vodou vymletých roklí, v nichž vznikají řeky tekoucí do Carpentarského zálivu na východě, Arafurského moře na severu či Timorského moře na západě.
+Přírodní podmínky pro život na náhorní plošině Arnhemské země jsou krajně náročné. Velké bloky pískovce oddělují jednotlivé průrvy, v těch nejhlubších se částečně udržuje vláha, roste vegetace a žijí drobní živočichové. S blížícím se obdobím dešťů však na vrchu náhorní plošiny dosahují teploty extrémně vysokých hodnot a často dochází k lokálním požárům. V takovém prostředí se udrží jen velmi odolná vegetace. Díky těmto extrémním životním podmínkám je místní flóra i fauna unikátní.
+Pískovcové skály, které nepoznamenal žádný významnější zemský výzdvih více než 100 milionů let, vznikly přibližně před 1 370 milióny let z nánosů usazených na dně pramenů a řek. Dva největší projevy vulkanické aktivity v této oblasti vychrlily na povrch lávu, která vytvořila horní vrstvu z vyvřelin. Ta během následujícího, již ne tak silného výzdvihu, popraskala a na plošině se vytvořily hluboké paralelní spoje. Začaly plnit úlohu kanálků vedoucích vodu, z nichž postupným vymýváním vznikla síť hlubokých roklí.
+V Arnhemské zemi žijí domorodí obyvatelé částečně podle starých tradic svých kmenů i v dnešní době. Převážná část tohoto území patří do správy domorodců. Vstup do celé oblasti je možný jen na zvláštní povolení úřadů v Darwinu. Z hlediska archeologického se rovněž jedná o velmi zajímavou oblast. Nalézají se zde skalní fresky dávno vymřelých domorodých kmenů, četná pohřebiště a stará domorodá sídliště, která jsou zdrojem poznávání historie domorodé kultury.
+===== Domorodci =====
+Austrálci z Arnhemské země (či australského Top Endu) jsou nositeli zřejmě nejbohatší umělecké tradice v Austrálii. Tato oblast byla místem prvního kontaktu domorodců po příchodu z Asie a dodnes zůstala na australské poměry relativně nenarušenou oblastí. Netrpme však naivní představou, že Austrálci v Arnhemské zemi nesledují televizi či že všude chodí pěšky. Pokud hovořím o nenarušenosti, mám na mysli spíše záležitosti spojené s náboženstvím a kulturou.
+Bylo by velmi ambiciózní snažit se popsat všechny aspekty života Austrálců Arnhemské země. Jedná se o velice komplikovaný a odlišný svět, který nechceme povrchně odbýt jednou reportáží. A protože většina návštěvníků se tu s Austrálci stejně do hloubky nesetká, chceme se alespoň v několika odstavcích soustředit na to, co o nich nejlépe vypovídá a v čem můžete cítit i "ducha Arnhemské země", tedy na skalní malby.
+Dlouhá a bohatá historie kmenů v této oblasti je ve skalních malbách výborně zdokumentována. Podle toho, co jsme se dověděli od rangerů v Národním parku Nitmiluku, je asi největším současným odborníkem na skalní malby v oblasti Top Endu pan Chaloupka (podle jejich výslovnosti by ale jeden to jméno nepoznal), archeolog a antropolog českého původu, žijící v současné době v Darwinu. Kdykoli prý rangeři objeví nějaké nové skalní malby, volají Chaloupku. Viděli jsme v knihkupectvích jeho publikace a dodnes litujeme toho, že jsme si je nezakoupili. Pokoušeli jsme se spojit s jeho dcerou, která dělá rangerku v Kakadu, ale bohužel měla zrovna volno. Snad příště.
+V období, kdy se domorodci do své nové země dostali, bylo odlišné klima a hladiny oceánu byly níže, takže byla migrace mnohem jednodušší. O počátku migrace ze severu vedou dodnes archeologové spory, jedná se ale zřejmě o období před více než 50 tisíci lety. Nejstarší malby v Arnhemské zemi se zřejmě datují do období před 40 tisíci lety, ale starých maleb tu příliš nenajdeme. Malby většinou doprovázely vyprávění určitého příběhu a jak šel čas, přicházely nové příběhy a vypravěči a v některých lokalitách se dnes překrývají desítky vrstev maleb.
+==== Skalní malba ====
+Malby dobře dokumentují změny klimatu a životního prostředí. Slavné mokřiny Kakadu vděčí za svou existenci změně krajiny, způsobené zvýšenou hladinou oceánů. Na stěnách skal najdeme směsici mýtických bytostí, lidí a zvířat, některých dnes již vyhynulých, ale i svědectví o příchodu Evropanů. Malby sloužily k různým účelům a během tisíciletí se měnily i výtvarné styly, přičemž nejznámější je "rentgenový styl", zobrazující především zvířata přesně tak, jak název napovídá. V současné době se z komerčních důvodů setkáte nejspíše s dalším tradičním výtvarným projevem Top Endu, a to s malbami na kůře.
+Většina skalních maleb v Arnhemské zemi je pro nezasvěcené, což jsme v podstatě my všichni, naprosto nedostupná. Z těch mála, které má ale každý možnost vidět, jsou výborné příklady stylů a tematiky u skal Ubirr a Nourlangie v Kakadu a podél řeky v Nitmiluku. O obou národních parcích se můžete dovědět z reportáží věnovaným přímo jim.
+Malby jsou velice citlivé na poškození. Barva je totiž z jílu, takže velice snadno absorbuje vlhko a prach. Restaurace maleb je téměř nemožná. Většina maleb tudíž musí být důkladně ohrazena a snad chráněna i duchy ochránců, kteří dohlíží na nevychované turisty.
+Překvapilo nás, nakolik je mnoho maleb detailních a jak jsou mnohé pravdivé. Zaujala nás malba "bílého muže" s rukama v bocích či v kapsách. Měl velice sebevědomý postoj a vyvolával pocit, že zbývá už jen, aby otevřel ústa a začal Austrálcům říkat, co mají dělat. O kontaktech s Evropany svědčí i malby plachetnic a koní. Zajímavé ale je, že již před setkáním s Evropany existovaly i jiné kontakty s okolním světem, což je ve skalních malbách Arnhemské země také zdokumentováno. Na australské pobřeží každoročně připlouvaly plachetnice Makasanů z jihu Sulawesi, kteří tu lovili sumýše "trepang", se kterými pak obchodovali až v Číně.
+Svět je malý, a přestože kultura Austrálců je naší západní mentalitě tolik vzdálená, často jsme měli u skalních maleb pocit, že skutečně cítíme ducha Arnhemské země. (Jan Chovaneček, Dana Nývltová: http://www.ceskenoviny.cz/cestovani/cestopisy/kolem-australie/index_view.php?id=8961 )

Cestovatelské stránky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku